PF2011

Do Nového roku přejeme se Zajdou všem mnoho štěstí, zdraví a úsměvu.

Třídenní trápení žlučníků

Je po Vánocích. Je konec třídenních potravních orgií. Bramborové saláty, kapři, řízky, filata, obložené chlebíčky, mísy a další sváteční pochutiny jsou snědeny. Sváteční nádobí je umyto a uschováno na další slavnostní příležitost.

Sami to znáte. Na každé návštěvě a že jich přes Vánoce absolvujeme nespočet, jsme hoštěni. Jedna dobrota střídá druhou. A další a další. Hory jídla neberou konce. Hospodyňky se předhánějí, která má lepší salát, lepší cukroví. Čím více druhů cukroví, tím lépe. Od každého musíte ochutnat. Jestli ne, smrtelně urazíte hostitele. A může se stát, že příští rok nebude pozváni k ochutnávce nového druhu cukroví.

Abyste hospodyňkám udělali radost, papáte a papáte. Postupem času bříško začíná bolet. Vejde se do něho méně a méně. Toaletu navštěvujete častěji a častěji. Pak již se do bříška nic nevejde. Mezi žebry a játry to začíná tlačit a bolet. V ústech začíná být hořko. Žlučníkový záchvat se  blíží!

Někteří musejí vyhledat lékařskou pomoc. Druzí si vystačí s obyčejnou dietou. Ale všichni svorně slibují, že příště už to tak nedopadne. Ale dost. Už je po Vánocích, po jídelních a cukrovinkových orgií, žlučníky se nám začínají uklidňovat.

Naše žlučníky teď budou mít necelý týden času, aby se částečně zregenerovaly. Pak totiž přijde Silvestr a místo potravy, je budeme zatěžovat litry nápojů. Jak alkoholických, tak i nealkoholických.

Sněží, sněží a sněží

Poletuje vločka,
Vyvaluje očka.
Kam to spadla?
Kde to je?
Kde do jara zůstane?

Až projede sypač,
Bílých vloček lapač,
Zůstane jen mokrá zem,
Rozplyne se vločky sen.

Sníh se sype dál a dál,
Že se řidič nenadál.
Brzda, spojka, auto klouže,
Otáčí se, vprostřed louže.
Voda není, je to led,
Neštěstí je tady hned.

Tak už dosti strašení,
Čtenáři mí vážení.
Jdeme spáti, ráno zas,
Překvapí nás vločky, mráz.

Pražský okruh - kolaps

Nad Pražským okruhem začíná vykukovat sluníčko. To je ale asi tak všechno, co se tu, směrem na Plzeň, za poslední dvě hodiny změnilo. A to od chvíle, co jsem se zastavil před uzavřeným Cholupickým tunelem.

Na Brno to není o nic veselejší, také už jsou tunely uzavřené. U sjezdu na Jesenici je velká nehoda několika osobních a nákladních aut.

Směrem na Plzeň, u sjezdu na Ořech, to blokují dva kamiony. Snad by to mělo být průjezdné přes Ořech, ale co je mi to tady platné.

Večer se všichni dovíme, že za kolaps dopravy na Pražském okruhu mohou kamiony. Ale, že tu od noci neprojel ani jeden sypač, to už bude ze strategických důvodů zamlčeno. Sám jsem se o tom přesvědčil. Led a led na silnici.

Když jsem jel ráno do práce, skrz Prahu, byly silnice chemicky ošetřené. Jak je to možné? To nikoho odpovědného nenapadne, že když sněží uvnitř Prahy, že bude sníh i v okolí Prahy?

Za tento neutěšený stav nemohou řidiči posypových vozů. To jsou malí páni, jako my, ostatní řidiči. Jedou tam, kam je dispečer pošle. Jejich práce je nevděčná. Vždy se najde nespokojený křikloun. Já je naopak obdivuji.

Celý minulý týden jsem jezdil po sněhu a ledu, ale nikde nebyla žádná silnice uzavřena.

Před dvěma týdny jsem kvůli nesjízdnosti silnice stál pět hodin. Kde? Na Pražském okruhu. Asi o dvěstě metrů dál než stojím teď. Ano, na skoro stejném místě. Tehdy to bylo v noci. Dnes je to od rána.

Je to náhoda?

Předvánoční IKEA

Byl jsem dnes s manželkou a její kolegyní v IKEA Černý Most na předvánočních nákupech. Povím vám, co tam se odehrává, to jsou dramata. Úplně jako ten pořad na Primě - Soukromá dramata.

Každý si tam jde tvrdě za svým. Proráží si cestu lokty, i jinými částmi těla. Dokud nedosáhne na své zboží, jede jako buldozer.
IKEA opravdu nabízí zboží všeho druhu do domácnosti i kanceláře. Pro malé i velké. A podle toho to tam vypadá.

Chvílemi jsem si připadal jak u nás v Penny. Ulička jen na projetí nákupním vozíkem. A v tom jsem našel zálibu. V takových místech jsem se rád zastavoval. Prohlížel jsem zboží, které se mi ani trochu nelíbilo, ani bych si ho nekoupil. Ale bavila mě ta fronta za mnou.

Ano, je to škodolibé, ale člověk se musí nějak zabavit na místě, kde z téměř každého návštěvníka čiší nákupní horečka.

Nakonec to ani netrvalo tak dlouho, jak to na začátku vypadalo.

V IKEe jsem byl všeho všudy dvakrát. Jednou v létě, kdy bylo neskutečné vedro a teď v zimě. V obojím případě to byl příjemný únik před venkovním počasí.

Jak jsem se těšil na otevření prodejny @iSetosCZ

Znáte to, na něco se těšíte, delší dobu se na to připravujete a pak stačí chvilka a všechno je pryč. A vy si pak vyčítáte, jestli vám to za to stálo. Veškeré snažení přijde vniveč, naprázdno, všechno je najednou v prachu.

A něco podobného se mi stalo dnes. Celý týden se na Twitteru objevovaly informace o zahájení prodeje v nové prodejně Apple Premium Reseller iSetos v OC Chodov. Pro první zákazníky byly připravené iPody Touch 8G a MacBook Pro 13" za bezkonkurenční ceny. Pro další nakupující spousta dárků a překvapení při nákupu nad 200,- Kč.

Celý týden jsem se těšil. Věděl jsem, že si nic nekoupím, ale byl jsem zvědavý a chystal jsem se na otevření prodejny jít podívat. Ještě ráno to vypadalo, že mému plánu nestojí nic v cestě. S blížícím se polednem však můj plán začínal mít trhliny. Mezitím jsem na internetu sledoval přípravy k otevření prodejny. Internet je v současné době mocné médium. Téměř cokoli jde sledovat online. Přesto jsem věřil, že se dočkám a do OC Chodov se dostanu.

Oficiální otevření prodejny mělo proběhnout ve 14 hod. Od rána však nedočkaví zákazníci měli o program postaráno. Soutěžilo se v hrách a hostesky rozdávaly razítka, aby byla zajištěna registrace nakupujících. S blížící se 14hod. se u prodejny začala tvořit nakupujících. To vše jsem sledoval na internetu. Informace jsem měl i prostrednictím Twitteru. @iSetosCZ je velice pečlivým twitterem a informace podával rychle a kvalitně.

Věděl jsem, že hned na začátku bude plno, spousta lidí, velká fronta. Rozhodl jsem se do OC Chodov vyrazit až k večeru, kdy jsem předpokládal, že opadne první vlna kupujících a ještě by mohlo zbýt nějaké překvapení. Sledoval jsem pečlivě kameru, umístěnou v prostorách prodejny. Ta neustále snímala dění před prodejnou. S přibývajícím časem a s prvními spokojenými zákazníky, se však délka fronty nekrátila. Počkám ještě chvíli a pak vyrazím, stále jsem si opakoval.

Měl jsem naplánováno, že Denis pohlídá pejsky a Romča s nimi večer dojde. S Romčou jsem si několikrát volal, jestli to stíhá. Když už to vypadalo, že vyrazím, zjistil jsem, že už to nemá cenu. Chtěl jsem v prodejně vyfotit hostesky se Zajdou, do mého projektu 365days. Ty však mezitím odešly. Ale dověděl jsem se, že příští týden bude v iSetos další akce!

Nakonec to tedy dopadlo, že jsem nikam nejel, novou prodejnu jsem neviděl, žádný dárek jsem si nepřivezl. A tolik jsem se těšil.

Opět se mi potvrdilo staré pravidlo, že když se na něco člověk těší, většinou to nevyjde, nebo to za to nestojí.

Jak efektivně pracovat na počítači?

Hned na začátku práce je potřeba vědět, co budu na počítači dělat. Budu pracovat, učit se, hledat informace nebo si jen hrát? Tomu je potřeba podřídit i ostatní počítačové aktivity.

Jak tedy efektivně pracovat na počítači? Je potřeba si k počítači sednou s jasným cílem. S již připraveným tématem, které chci zpracovat. Během psaní napadají další myšlenky. Týkají-li se tématu, není nic jednoduššího, než je do textu zapracovat. Netýkají-li se, je potřeba je odfiltrovat. Neznamená to, je zapomenout, ale poznamenat si je do jiného listu, nebo na kousek papíru. Nikdy nevíte, kdy se taková myšlenka bude hodit. A jak to pak bolí, si na ni vzpomenout.

Během psaní je potřeba dohledávat další a další informace. Všechno člověk v hlavě nosit nemůže. A zde je další kámen úrazu, který zpomaluje práci. Při vyhledávání potřebných informací člověk narazí na jiné zajímavosti. Ve chvíli, kdy se rozhodne je číst a zkoumat, opět se zastavuje pracovní tempo. Zde je vhodnou pomůckou Read It Later. Velice šikovná pomůcka na pozdější čtení zajímavých článků. V liště záložek mám uložené Extension tlačítko a v případě, že mne článek zaujal, uložím jej do Read It Later. Později se k němu vrátím. Existuje i spousta jiných webových projektů podobného zaměření.

Hudba. Ano, hudba může být jedním z podpůrných, ale i negativních faktorů při práci na počítači. Někomu se může lépe psát, při poslechu oblíbeného hudebního žánru. Jiného hudba rozptyluje. To už je věc každého jednotlivce. Tichá a příjemná, reprodukovaná hudba, ale může celkově pozitivně působit. Opět záleží na výběru a tendenci jednotlivce se soustředit na práci. Již od studentských let preferuji při práci (tehdy učení) klid. Jakýmkoli vedlejším zvukem jsem rozptylován a přestávám se soustředit.

Během práce je potřeba i trocha odpočinku. Psaní delších textů je náročné na soustředění. Proto je potřeba protáhnout tělo, na chvilku si odpočinout. Projít se, třeba po bytě, nebo i venku. Člověk si při tom trochu srovná myšlenky, napadnou ho nové detaily, celkově si vyčistí hlavu. Při pohybu venku je dobré mít u sebe nějaké prostředky na případné zachycení myšlenek. Právě venku, na čerstvém vzduchu, napadají člověka nejlepší věci. A nejlépe ve chvíli, kdy není nic po ruce, kam by šla myšlenka zachytit. Takže ven jen s mobilem nebo blokem a tužkou!

Po dokončení textu, je potřeba si jej po sobě důkladně přečíst. Je vhodné práci uložit a vrátit se k ní s odstupem času. Nemusí to být hned dny, nebo týdny, ale stačí několik minut. Celou práci znovu přečíst a to by člověk nevěřil, co tam najde za zajímavosti. V případě, že není nutno danou práci okamžitě odevzdávat, publikovat, odesílat na korekturu, je fajn se k ní ještě několikrát vrátit. Mezi tím se mohou objevit nové informace, které lze do práce zakomponovat. Hned to má jiný šmrnc, hned to jinak vypadá.

Pro mne je nejtěžší na počítači pracovat. Protože mám málo času, snažím se myšlenky srovnat do poznámkového bloku a pak je přepisovat do počítače. To ještě zvládám. Nejhorší jsou chvíle, kdy mám tvořit text přímo v počítači. Neustále překlikávám z jednoho okna do druhého. Vyřizuji mailovou poštu, dívám se na Twitter, na Facebook, nebo hledám. Čas pak plyne a já zjišťuji, že práce stojí, ale okolním aktivitám jsem věnoval spoustu času. A to je špatně!

Stále si říkám, potřebuješ něco napsat, přestaň se starat o to, co se děje kolem. Vypni veškeré zbytečné webové stránky, aplikace a programy, které Tě neustále zdržují. Ale copak to jde? Člověk je tvor od přírody zvědavý. Stále chce vědět, co jeho přátelé napsali. S čím se pochlubili. A tak se dívá a dívá na jejich profily.

Takže Jak efektivně pracovat na počítači? Držet se tématu, nerozptylovat se jinými aktivitami, nejlépe v pravidelných intervalech si udělat přestávku. Protáhnout tělo a dostat do mozku trochu čerstvého kyslíku. Při tom nezapomenout, že nás může něco napadnout a být na to připraven v podobě záznamového zařízení.

Berte toto prosím jako můj pohled na práci na počítači. Mnoho jiných se již snažilo a určitě více kvalitně, zpracovat myšlenku efektivní práci na počítači. Při zadání do Google vyhledavače Jak efektivně pracovat, se zobrazí přibližně 621 000 odkazů. Většina se jich jistě netýká práce na počítači, ale efektivní práce je jakákoli, která splní zadaný cíl.

Domácí kutil

Mám dovolenou. Týden. Hlavní mou náplní je hlídat naší "skoro" hárající fenečku. Odpoledne jsme s ní byl na veterině. Proběhla kontrola oušek, s jejichž zánětem se teď potýkáme.

Doma jsem se rozhodl, že předvedu něco ze svých kutilských dovedností. Už drahnou dobu mluvím o nutnosti přetmelení vany. Kdysi jsem dostal zbytek Sanitárního silikonu. Vylovil jsem ho z komory a vrhnul se do práce. Očistil jsem poškozená místa a začal tlačit silikon z tuby. Šlo to dobře, až jsem byl sám překvapen. A pak to přišlo. Jak už byl silikon používaný, něco v něm zůstalo zaschlé a celé se to ucpalo. Tlak byl veliký, BUM, BÁC, hubička se rozlomila a silikon se začal valit ven. Naštěstí to bylo na konci spáry. Přejel jsem to hladítkem a zbytek vyhodil do koše. Škoda té technické závady, mohl jsem to mít hotové. Takto se budu muset nutit jít do hobby marketu a Sanitární silikon koupit.

Tak to vidím já: #magistrat #Praha

Když se dva perou, třetí se směje. Tak to bylo, je a bude.

Tak to vidím já: #regulovany_najem

Možná je to trochu nadsázka, ale kdo ví, jak to po Novém roce bude vypadat.

Tak to vidím já: #banka_roku

Nelze než konstatovat, že já jsem klientem Banky roku 2010.

Tak to vidím já: #facebook_v_praci

 

A můžete se rozčilovat jak chcete, soukromé aktivity do práce nepatří!

Tak to vidím já: #cstalent

Dnes, vlastně už včera, jsem se rozhodl, že některé situace zkusím zachytit formou karikatury.

Loutkoherec

Jako loutkoherec si občas připadám při venčení našich pejsků. Jeden vlevo, druhý vpravo. Vodítka se překříží, ruce zamotají. Nechápu, že nemohou oba čuchat na stejné straně chodníku. A oni nechápou, že mi to vadí.

Loutkoherci mají těžké povolání. Vodit figurky je pěkně náročné. Dávat pozor, aby se vodící provázky nezamotaly, dá jistě velkou práci. Hlavně při akčních scénách. Třeba, když rytíři bojují, to se to míhá z jedné strany na druhou.

A tak je to i s našimi pejsky. Chvilku mám ruce rozpažené, pak hned připažené, levá dopředu, pravá dozadu a obráceně. Vodítka omotaná kolem těla, jsou nejmenší zlo. Ale pejskům to nevadí. Hlavně, když mohou za svým pachem.



Vypadá to, že nemáme psy vychované. Opak je pravdou. Vychování jsou dobře, ale venku potřebují trochu volnosti. Ve chvíli, kdy už je tahání a motání nepříjemné nebo se potřebujeme hnout z místa, dostanou povel a jde se pěkně u nohy a v klidu.

Je bolestivé přijít o přátele na sociálních sítí?

ANO je, ale i NE není. A není přítel jako přítel

Kdo jsou naši přátelé na sociálních sítí? Jsou to lidé, které osobně známe? Lidé, se kterými jsme chodili do školy, navštěvovali společně akce, bývalí kolegové z práce? Nebo to jsou lidé, které známe pouze z internetu? Přátelé, se kterými nás spojuje hraní on-line her nebo jiné aktivity na internetu?

Můžeme mezi přátele zařadit členy rodiny nebo nejbližší příbuzné? Ano! Z pohledu sociální sítě je jedno, jestli mezi přátele zařadíte manžela, manželku, syna, dceru, bratra, sestru, rodiče, prarodiče, strýce, tetu, bratrance, sestřenici, vnuka, vnučku nebo kohokoli jiného z pokrevní linie nebo zcela neznámého člověka.

V poslední době zjišťuji, že se stávám otrokem sociálních sítí. Používám Facebook a Twitter. Neustálé kontrolování statusů mých přátel, hraní her, hlavně na Facebooku, mi žere čas. Na Facebook tolik nepíšu, ale Twitter, tam jsem hodně aktivní. Několik přátel mám na obou soc. sítích zároveň. Není to zbytečné? Rovnou si odpovím JE! Zvlášť, když stejný status publikují na obou sítích současně.

Na obou sítích mám přátele, které jsem v životě neviděl, ani je neslyšel ve sluchátku telefonu. Na Facebooku je mám proto, že hrajeme společně FarmVille a MafiaWarsGame. Posíláme si  navzájem dárečky a podporujeme v boji proti nepříteli. Na Twitteru zato sleduji mnoho zajímavých lidí. A proč je nesleduji na Facebooku? Protože Twitter má tu výhodu, že vás sledovaný nemusí potvrzovat jako přítele. Jako je tomu na Facebooku.

Takže co s tím? Mám plán! V nejbližší době udělám čistku mezi svými přáteli na sociálních sítí. Na Facebooku zůstane pouze rodina a opravdu nejbližší, pro mne důležití přátelé. Ti, které znám osobně, pracoval jsem s nimi nebo nás spojuje společný zájem. Na Twitteru budu nadále sledovat zajímavé lidi, kteří mne mohou svými vědomostmi obohatit nebo mi přinést zajímavé nápady a pohledy na svět.

A zbylí přátelé? Lidé, které jsem potkal na internetu a spojuje nás hraní her nebo to, že jeden z nás je přítel některého z našich přátel? Ti budou odstraněni. Jedni s menším, druzí s větším bolem v srdci. Ale to je život. Lidé přicházejí a odcházejí.

Takže, je bolestivé přijít o přátele na sociálních sítí?

Waze - navigačně-sociální aplikace

V posledním týdnu jsem si oblíbil novou aplikaci ve svém mobilu. Jedná se o jednoduchou auto-navigaci Waze. Nejedná se o autonavigaci v přímém slova smyslu. Spousta míst v České republice ještě ve Waze není zanesena. Ptáte se proč? Protože Waze nepracuje s žádnými mapovými podklady. Mapy si vytvářejí sami uživatelé, v návaznosti na svoji jízdu. Waze je Free GPS Navigation, neplatíte za její používání, zpoplatněny jsou pouze přenesená data.

Nejdůležitějším článkem ve Waze, jsou sami uživatelé. Čím jich je víc, tím snadnější je jízda. Po celém světě je již cca 0,5 miliónu uživatelů. Každým dnem přibývají další a další. To je patrné, hned po zapnutí aplikace ve vozidle. Při prvním spuštění si vytvoříte přihlašovací údaje. Pomocí jich, se lze přihlásit i na webových stránkách aplikace. Na začátku se zobrazujete symbolem "autíčka" s dudlíkem. Po najetí prvních 80mil (128km), vám je umožněno vybrat si svého avatara. Avatar symbolizuje vaši momentální náladu. Tu můžete během dne i několikrát měnit. Smyslem aplikace není jen"pouhé" navigování, ale i pomoc ostatním motoristům. Waze pečlivě sleduje váš pohyb po silnici. Zůstanete-li delší dobu stát na jednom místě, aplikace sama odešle na server upozornění, že stojíte v koloně. Nebo o tom sami pošlete upozornění (a získáte body, do hodnocení). Ostatním uživatelům se toto zobrazí na jejich mapě. Hlášení lze i mazat, upravovat a komentovat. Upozorňovat lze i na dopravní nehody, policejní hlídky a jiná nebezpečí. Když se budete v kolonách nudit, Waze nabízí i Chat. Nedílnou součástí aplikace je honba za Dýněmi a Duchy (jsou pouze dočasné, standardně se zobrazují dorty - za upozornění děkuji Vikos). S každým průjezdem, takto označeným bodem, získáváte body, které se vám počítají do celkového hodnocení. Nejlepší tři "Wazeři" týdne, mají právo používat symbol zlatého, stříbrného a bronzového autíčka.

V Praze je Waze výborný společník na cestě. Zvláště v době dopravních špiček, je neocenitelným pomocníkem. Již několikrát jsem se o tom v týdnu přesvědčil. Mimo města již tolik "Wazérů" není, ale když potkáte kolegu, můžete s ním prohodit pár písmenek, nebo se zeptat na cestu. S příchodem zimy se to bude hodit. Jen pozor na bezpečnost silničního provozu.

Moje postřehy k Waze. Výborná věc, která nemá snahu jen pomoci motoristům, ale i je pobavit. V rámci možností. Aplikace zatím není 100% vyladěna, občas se stane, že spadne. Při opětovném spuštění, se však zeptá, jestli předešlý bug, má odeslat tvůrcům. To je velice přínosné pro další ladění samotné služby. Používám verzi pro Symbian, na své Nokii 5230. Jedinou výhradu mám k zobrazované klávesnici alá iPhone, když je potřeba vložit jakákoli data. Ta mi osobně nevyhovuje, raději bych volil možnost výběru externí nebo interní klávesnice. Snad v příštích verzí bude umožněno. A ještě s jedním detailem,nebo problémem, jsem se setkal. V případě zastavení na čerpací stanici, na parkovišti, v mém případě při vykládce nebo nakládce, musím Waze vypínat. Jinak po chvíli stání, okamžitě hlásí kolonu na příjezdové komunikaci, kudy jsem přijel. Je to detail, se kterým jsem se již naučil pracovat, ale pro ostatní uživatele Waze to může bát matoucí, když se najednou "uprostřed polí" objeví: "VELMI HUSTÝ PROVOZ".

Nezabýval jsem se zde detaily, ty krásně zpracoval Marek Lutonský na serveru navigovat.mobilmania.cz.

Proč jsem v nadpisu uvedl navigačně-sociální aplikace? Svoje trasy, průjezdní body, hlášení o kolonách, radarech, policejních hlídkách můžete sdílet na sociálních sítí Facebook, Twitter a Foursquare. Takže i ti, kteří Waze nepoužívají, ale sledují vaše statusy, mohou těžit z vašich zpráv. Sami se pak můžete přihlásit do některé ze skupin přímo na Waze. Je jich mnoho a každý si tu svoji jistě najde.

Čím více bude Wazerů, tím lépe se bude po silnicích jezdit. Přeji pohodovou jízdu a šťastné návraty.

T-Mobile, FUP limit a přístupové body

V pátek, 15. října 2010, se Twist zákazníci, operátora T-Mobile, dočkali zrušení protokolových omezení u služby Surf+. Zároveň došlo k navýšení FUP limitu z 15MB/týden na 25MB/týden, při stávající ceně 39Kč/týden. Srovnala se tak nabídka pro paušální a předplacené karty. Tolik holá fakta.

Zrušení protokolových omezení jsem přivítal s nadšením, stejně jako další uživatelé Twist Surf+. T-Mobile ji slliboval od chvíle, kdy k tomuto zrušení došlo i u paušálních tarifů. Při jakémkoli dotazu, kdy se dostane na Twist zákazníky, zněla odpověď stále stejně: "Již brzy, změnu připravujeme."

Hned s prvním vynulováním FUP limitu, jsem zkušebně načetl Google Maps. Aplikace, při které se odečítal kredit jak vzteklý. Po chvíli čekání a několikanásobné kontrole stavu kreditu, jsem usoudil, že je vše v pořádku. Jeden nikdy neví. U podobných služeb, musí být uživatel v prvních dnech obezřetný. Operátor vychytává mouchy a může se stát lecos. Ani druhý den nedošlo ke změně stavu kreditu. Oddechl jsem si, vše funguje jak má.

Od toho okamžiku začala jízda internetovou dálnicí. Ihned jsem zaktivoval Google Latitude a začal přidávat přátele. Konečně vidím, kde jsou a setkání tak může proběhnout mnohem rychleji. Začal jsem používat i mnoho dalších aplikací, které mi do té doby ukusovaly z kreditu. 

Dalo by se vykřiknou: "Jsem svobodný člověk!" Ale! Každá svoboda má svá omezení. A zde je opět FUP limit. Mnohem, mnohem rychleji dojde k jeho vyčerpání a tím ke snížení rychlosti přenosu dat. U mne to trvalo tři dny. Dosud jsem si s 15MB dat vystačil celý týden. Ale svoboda je to příjemná. To mi věřte. Nemusím se ohlížet na spuštěnou aplikaci, nemusím hlídat přístupový bod, musím jen nabíjet mobil. Spotřeba je veliká.

Rádio v tunelu

Jízda v tunelech má své kouzlo. Čím je tunel delší, tím větší soustřední na jízdu vyžaduje. Kdo někdy podjížděl Alpy, mi dá za pravdu. Stísněný prostor nepůsobí zrovna dobře na slabší povahy. Když se k tomu přidá rychlejší jízda, není k nehodě daleko. Řidič musí být neustále ve střehu a sledovat co se děje kolem něho.

Jedním z pomocníků může být rádio. Sledováním dopravního zpravodajstí, lze předejít mnoha nepříjemným událostem. A otázka zní, kolik řidičů poslouchá národní, potažmo, dopravní vysílání v rádiu? V dnešní době mp3, CD a DVD přehrávačů ve vozidlech, jich asi moc není.

Překvapeně pak dojíždějí konec kolony a přemýšlí, kudy tu dlouhou frontu objet. A přitom stačí tak málo. Mít zaplé rádio a sledovat dopravní informace.

Ale vrátím se zpět k tunelům. V tunelech delších než 500m již bývá problém s příjmem radiového vysílání. Kopec nebo skála, kterou tunel prochází, rádiové vlny odráží a tudíž dochází k přerušení poslechu. Ze zákona o rozhlasovém a televizním vysílání vyplývá, že vysílání musí být provozováno i v krizových situacích. To znamená, že musí být slyšeno, z pohledu rádia, i v tunelech. Ty v případě potřeby slouží k ochraně obyvatelstva při možných katastrofách.

Věděli jste, že veřejnoprávní rozhlasové stanice mají jedno z nejlepších dopravních vysílání? Ať už regionální nebo celorepublikové. Jsou propojené s integrovaným záchranným systémem a dalšími spolupracujícími složkami. Ano, i komerční rádia nabízejí tyto služby. A většinou ve srovnatelné kvalitě. Ale zkuste vjet do tunelu! Kolik komerčních rádií lze poslouchat? Český rozhlas uslyšíte vždy.

Pražáci si to mohou vyzkoušet v tunelech na nové části Pražského okruhu. Mezi dálnicí D1 a Rozvadovskou spojkou. Uslyšíte pouze vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál. Testoval jsem několik dní.

Mé doporučení zní, na delších cestách poslouchejte rádio, dovíte se mnoho zajímavých, ale i důležitých informací, pro vaše bezpečné cestování. Poslouchejte Český rozhlas Radiožurnál, nic vás na silnici nepřekvapí. Ani v tunelu.

Víkend a počasí

Tento víkend byl zřejmě poslední, v tomto roce, kdy bylo hezké počasí. Užili jsme si ho s pejsky na chalupě. Bylo příjemné, vypadnout z Prahy na čerstvý vzduch.

V sobotu jsme hrabali zahradu a sbírali ořechy, které k nám napadaly od sousedů. V neděli jsme dopoledne jeli do lesa. Hotový balzám na duši. Ticho a vůně lesa, nás přenesla zpět do léta, kdy jsme byli v lese každý den.

Počasí bylo fajn, přesto jsme topili. Když oheň praská v kamnech a na zeď hází stíny, je to paráda. Kamna, to je jedna z věcí, které nám v Praze, v paneláku, chybí. Ani se nám nechtělo odjíždět.

Počasí v tomto týdnu se bude rychle blížit zimě. Od čtvrtka již má sněžit, ve výškách, od 400m.n.m. Jestli se tak stane, bude to ošklivé a nepříjemné. Podle všech zpravodajských serverů, to tak má být.

Podzim

Podzim je stejně krásný jako jaro. Jen s tím rozdílem, že listy žloutnou, stromy opadávají a příroda se připravuje na zimní spánek.

Pražský okruh – nová část

Ve středu jsem se projel celou novou část Pražského okruhu.

Je to zážitek. Vrrrr….. tunelem dolu a vrrrr… tunelem nahoru.

Za 20 minut jste z Jesenice na Barrandově.

Aiky - Labradorský retriever

Máme nového člena rodiny. Před měsícem se jím stala 6-iletá fenečka Labradorského retrievera jménem Aiky.

Vzali jsme si ji z útulku. Aiky trpěla silnou nadváhou. V době převzetí 6kg. Dnes váží o necelé 2kg méně a je to na ní znát. Pohyb ji již nedělá takový problém. Začíná skákat a dovádět.
S Bacardim jsou velcí kamarádi. Venku se neustále kontrolují a hlídají. Je roztomilé je pozorovat.

Doma si to také umějí pěkně užívat.

Suma sumárum

Měsíc se sešl s měsícem a já zjistil, že mé září bylo žalostné na psaní. Než mému blogu, jsem se tentokrát věnoval novému projektu. Jmenuje se 365 days jiproch. Jedná se o fotografické zachycení každého dne v roce s určitou tématikou. Ze začátku jsem fotil věci kolem sebe. Posléze jsem každý den spojil s postavičkou Zajdy. 365 days se Zajdou, se ještě vyvíjí a hledá svoje místo. Tak buďte na něho hodní a ohleduplní.

Nová část Pražského okruhu

Dnes jsem se poprvé projel po nové části Pražského okruhu. A to od
Modletic po sjezd na Strakonice. Projel jsem Lochkovský tunel. Sjezd
na Strakonice je největší estakádní křižovatka ve střední Evropě.
Doopravdy je. Výjezdy jsou velice dobře značeny. Až na výjezd směrem
na Komořany a Modřany. Kdo nezná Prahu bude tápat, kterým výjezdem
vyjet. Nejjednoduší rada, držet se směrových cedulí JESENICE.
Mapy na Seznam.cz a Ovi Maps už novou část Pražského okruhu zobrazují.
A ještě jedna dnešní zajímavost. Před vjezdem do tunelu svítilo
sluníčko. Dole, na Strakonické rádiale byla mlha jak při podzimním
dni. Je to dáno polohou. Vltava je Vltava.

Kersko

Kersko je osada v okrese Nymburk. Leží mezi Lysou nad Labem a Poděbrady. Proslavil ji básník Bohumil Hrabal a také film podle jeho námětu Slavnosti sněženek. Je to nádherná oblast, s množstvím rekreačních chatek. Krásný les, ticho, ptáci a turisti. A sem se mi dnes podařilo vjet kamionem.

Mezi Lysou nad Labem a Starým Vestce, probíhají práce na vozovce a doprava je zde omezena. Někde jsem špatně odbočil a už jsem byl v Kersku. Projel jsem ho napříč, jedním i druhým směrem, než jsem se dostal zpět na silnici spojující Starý Vestec a Sadskou.

Tamní obyvatelé ze mne jistě neměli radost, ale ani já jsem z toho neměl dobrý pocit. Věděl jsem, že tam nemám co dělat, ale nebyl zbytí, musel jsem tudy projet. Jak jednou někam vjedete, musíte odtamtud vyjet i ven.

Mělo to, ale i svá pozitiva. Kdo je obdivovatelem Menhirů, jeden zde najde. Na oběd se pak může zastavit v legendární hospodě Hájenka. Jen stud a zrovna hodující lidé, mi nedovolili ji z auta vyfotit.

Žena s penisem

Ti co zde hledají peprné obrázky hermafroditů nebo z porno průmyslu, ti mají smůlu. Nic takového zde nenajdete. Tímto děkuji internetovým vyhledávačům a jejich robotům za přísun návštěvníků.

Ale zpět k tématu. Původně jsem chtěl článek nazvat Feministka s penisem. Dle Wikipedie je feminismus :"Název pro komplex filosofií, sociálních teorií, politických hnutí a ideologií, jejichž cílem je výzkum a potírání jevů, které lze považovat za projevy a součást utlačování ženského pohlaví. Přesná definice feminismu je díky obsáhlosti problematická."

Na myšlenku ženy s penisem, mě přivedla má dnešní procedura žehlení prádla. Konkrétně při žehlení ložního prádla z chalupy. Pěkně zapnout knoflíčky, složit okraje k sobě, aby hrany lícovaly. Pomalu žehličkou přejíždět mezi knoflíčky. Na povlečení nesmí být žádný faldík ani varhánek. Musí to vypadat, jako by to žehlila manželka. Snažil jsem se, div jsem si jazyk nepřekousl. Povlečení bylo krásně vyžehlené, když v tom přišla Ivča a koukala na mne jako na blázna, co to dělám. Že takhle se ona s tím necrcá. Jen povlak poskládá a přejede žehličkou. Žádné rovnání okrajů, žádné zapínání knoflíčků. Kde je prý má pak rozepínat?

V tu chvíli jsem se dostal do situace před několika lety, kdy to bylo ovšem obráceně. Ptal jsem se Ivči, proč to dělá tak složitě, když po prvním použití je povlečení stejně zmuchlané. V poslední době si čím dál víc osvojuji domácí práce. Ale tak je to dobře a tak to má být. Ženy již nejsou naše služky, které mimo svojí práce musejí vykonávat i práce domácí. Neřkuli starost o děti a muži, jako páni tvorstva, jen užívají klidu a pohody po práci.

Takže pánové, chyťte se za čumák a své milé, doma taky pomáhejte.

Twitter v Opera Mini (zobrazení)

Hojně používám Twitter. V mobilním prohlížeči Opera Mini se však zobrazuje ve čtyřech možných zobrazení. To mi vadí, protože ani v jedné z nich, nelze plně využít všech možností Twitteru najednou.

Typy zobrazení:
 
zobrazení Standard (twitter.com, zapnuté mob. zobrazení)


zobrazení Standard (twitter.com, vypnuté mob. zobrazení)


zobrazení Mobile (mobile.twitter.com, vypnuté mob. zobrazení)


zobrazení Mobile (mobile.twitter.com, zapnuté mob. zobrazení)

Nejvhodnější se zdá varianta Mobile s vypnutým mobilním zobrazení, jenže se nezobrazuje počet tweetů a nabídka Who to follow, ani Lists. Zdá se to jako maličkost, ale mě to prostě chybí.

Jednou z možností je použití některého Twitter klienta, např Gravity.  Dosud jsem ho používal. Bohužel, T-Mobile s představením nových datových tarifů, opět zpoplatnil všechny datové přenosy mimo WAP, web'n'walk prohlížeče, Opera Mini a další webové prohlížeče v telefonech a Postm@n přes POP3.

Takže zatím používám Twitter přes Opera Mini a doufám, že již brzy T-Mobile spustí plnohodnotný mobilní internet i pro Twist zákazníky. Bez omezení portů. Jak to slíbil na Facebooku 16. srpna:

Lov hub

Na dovolené jsem složil jednoduchou houbařskou báseň. A protože jsem na ni zapomněl, publikuju ji až teď.

Na lovu hub,
ztratil jsem zub.
Zvedla se zem,
padl jsem sem.
Byl měkký mech,
z úst vyšel vzdech.
Mám rozbitou hubu,
víc nevidět houbu.

Letní dovolená 9.

Houby rostou ať je sucho nebo prší. O tom jsem se dnes přesvědčil.
Odpoledne jsem se byl s Bacardim projít u zámku. Chodíme tam obden a pokaždé cestou vidíme nově vzrostlé houby. Tak tomu bylo i dnes.
Původně jsem ani neměl chuť je sbírat. Na jednom místě jich však bylo opravdu velké množství a nechat je tam, by byl hřích. Vytáhl jsem Bacardiho pytlík na hovínka a už jsem do něj houby skládal. Několikrát jsem našel i pěkně velké masáky. Zítra pro ně dojdu. Doma jsem je probral, pár jich bylo červavých. Po nakrájení na plátky, vyskládání na síto, se už suší nad kamny.
V neděli bylo sucho a přinesl jsem půl košíku. Dnes pršelo a hub jsem našel také dost. Takže je jedno jestli je sucho nebo prší, houby rostou stále.

Letní dovolená 8.

Týden dovolené je pryč. Utíká to jako voda. Zítra jedu do Prahy pro Ivču. Budeme tu společně týden. Vlastně bez Romči. Tomu už dovolená skončila a zítra jde do práce.
Těším se až tu bude Ivča. Budeme jezdit do lesa a na výlety. Taky už konečně musím Bacardimu udělat stoleček na misky. Doufal jsem, že to stihnu tento týden, ale vůbec jsem se k tomu nedostal. Nebyl čas.
Dneska jsem byl v poprvé v lese na houbách. To ticho, kdy jsou slyšet jen ptáci a vítr v korunách stromů, je uklidňující. Našel jsem půl košíku. Není to nic moc, ale sbíral jsem je pro rodiče, aby si mohli udělat smaženici.
Tak zítra začíná druhý, pro mne poslední týden dovolené.

Letní dovolená 7.

Sobota se nesla v duchu návštěv. Sice malých, ale velice příjemných. Jednou jsem byl navštíven já, podruhé jsem navštívil já.
Dopoledne volal Honza, že by se s rodinkou přijeli podívat na "Zapomenuté mosty" přes Želivku. Plánovali jsme to už nějaký čas a ještě ráno to vypadalo, že nám počasí nedovolí se k mostům podívat. Počasí se umoudřilo a Honza s rodinkou přijeli.
Hned mezi vrátky je Bacardi, hezky po jeho přivítal. Dali jsme si startovací kávu, malý Honzík uhonil Bacardiho míčkem, tak, že jsem ho raději nechal doma. Bacardiho.
Na mostech jsme si to skvěle užili. V klídku jsme si je prošli, pocourali po lese a Denisa nasbírala houby na smaženici. S dětmi jsme vyváděli spoustu hloupostí.
Už je to tak dávno, když naši kluci byli malí.
Po návratu jsme ještě chvíli u kávy povídali, Honzík si hrál s Bacardim a malé Káje se moc líbila kočička.
Jak říkám, báječné odpoledne. Už máme naplánovaný další výlet.
Večer jsem, já, navštívil "sousedy". Tetu se strejdou. Byl jsem pozván na ochutnávku. Šlo o degustaci, skvělé, domácí slivovice. Už dlouho jsem tak skvělou nepil. A protože odpoledne přijel i Petr s Lenkou, povídali jsme a povídali. Slivovici jsme vypili, skvělou klobásu k ní snědli. Byl to moc prima večer. Skvěle navázal na odpoledne.
Jen mi tu chyběla Ivča. V pondělí už tu bude s námi, tak si určitě další báječné dny ještě užijeme.

Letní dovolená 6. - Pátek třináctého

Pátek třináctého by měl být vyhlášen státním svátkem. Už jen z té povahy, že to je pátek. Jak se říká, malý svátek. Den před dnem pracovního volna.
Spousta lidí se v pátek stejně nepředře. Dává si pozor, aby se zbytečně neuhnalo,na poslední chvíli si nezpůsobilo nějaké zranění, které by zastavilo jejich rozjezd za dny volna.
A když je pátek třináctého, tak si lidi dávají bacha dvojnásob. Už jen kvůli pověře. Lidi jsou hrozně pověrčivý. A právě pátek třináctého patří mezi nejčastější pověry. Snad už jen černá kočka je s ním srovnatelná.
Přiznejme se, kdo z nás věří na pověry? Nemusí to být právě pátek třináctého, nebo černá kočka. Pověr je spousty. Někdo věří na jednu víc, na druhou míň. Každý na nějakou věří. A jestli říká, že ne, tak kecá a věří na všechny. :)
Takže pro klid všeho pracujícího lidu i pro lidí s fobií na pověry, doporučuji vyhlásit pátek třináctého STÁTNÍM SVÁTKEM.
A ještě jednu výhodu by to mělo. Třeba loni byl pátek třináctého 2x. Nebo 3x? To by bylo placeného volna! :)

Letní dovolená 5. - Muž v domácnosti

Co dělá takový muž v domácnosti? No přece to samé co žena v domácnosti. Pere, vaří, péče, stará se o domácnost. Ale já jsem na dovolené! Jenže s tím rozdílem, že sám se synem, zvířátky a bez manželky. Bez té dobré duše, která se o nás stará. Která nám strká všechno až pod nos. A my jen konzumujeme a užíváme.
Teď jsem já ten, který se stará.
Než se ráno postarám o zvířata, zabere mi to celou hodinu. Pak mám čas se v klidu nasnídat. Dopoledne jdeme s Bacardim ven a koupíme denní tisk. Než vypiju kávu, mám jej zběžně prolistovaný. Příprava oběda je každodení rutina. Odpoledne už je klidnější. Většinou se nese v duchu práce na zahradě a toulání se po lese se psem.
Dnes bylo dopoledne korunováno několika domácími specialitami.
Včera jsem Denisovi slíbil vyprat, byl jsem za pradlenku. Slíbil jsem mu buchtu s krémem, byl jsem za cukráře.
Dopoledne se vyvedlo. Když je co dělat, utíká čas dost rychle.
A pak, že se ženy v domácnosti nudí. Hloupé kecy. Já se teda dneska nenudil.

Letní dovolená 4. - Sekání trávy

Chtěl jsem psát o tom, jaká dřina je sekat trávu. Že to není jenom tahání sekačky sem a tam, hlídání kabelu, aby nedošlo k přeseknutí a vůbec dalších opičáren okolo.
Sekání trávy mě baví a užívám si ho. Až na takovou maličkost, jakou je malý sběrný koš. To se mi potvrdilo včera. Po deštích byla tráva vysoká. Sekačka se za mé hrubé síly statečně prokousávala trávou. Nůž drtil všechno, co se pod něj dostalo. Jen ten nešťastný koš nezvládal. Neustále jsem byl nucen jej vysypávat do připraveného kolečka. Pomalu se za mnou objevoval trávník, jak z anglické brožury. Pěkně rovně střižený. Denis nestíhal odvážet kolečka s trávou na kompost.
Po sekačce přišla na řadu strunovka. Mám rád práci se strunovkou. Když mi zpadané švestky, po styku s roztočenou strunou, pleskají o nohy. Když se plazím po stráni a balancuji, abych vysekal i místa pod višní. Když se zády napíchnu na stříšku domečku elektriky.
Když mám dosekáno a uklizeno, uvědomím si, jak rád sekám trávu. Není nic lepšího, než práce na čerstvém vzduchu.
Jo a jen tak mimochodem, sekat trávu je dřina. A je to o tahání sekačky sem a tam o hlídání kabelu a dalších opičárnách okolo.

Letní dovolená 3.

Projít se po ránu probouzejícím se lesem, vidět vylézat slunce z mlhy, vidět třpytící se pavučiny, probouzející se přírodu, odlesky paprsků na mokrých listech, žábu hledající cestu z pole k vodě, hlemýždě uhánějící ho po cestě, laně pasoucí se na poli, cítit tu vůni přírody, tomu se říká DOVOLENÁ.

Letní prázdniny 2. - Požární poplach

Ve Vlašimi otevřeli nový hypermarket Tesco. Vybaven seznamem nákupu, jsem s nákupním vozíkem projížděl mezi regály. Postupně jsem jej plnil různorodým sortimentem. To, co jsem do něho u vstupu vložil, jsem na druhém konci vyložil. To proto, že jako každý jiný super nebo hyper market, hned u vstupu nabízí zboží, které je v akci. Nakupující jsou tímto nuceni nepřemýšlet nad dalším nákupem, ale mají koupit to, co se jim má zdát být výhodné. Dobře to mají marketingoví pracovníci zmáknuté. I já byl v prvním okamžiku takovou ovcí. Posouváním se po marketu, jsem však nacházel další zboží, které v akci nebylo, ale pro mne bylo výhodnější.
Ve chvíli, kdy jsem byl přesvědčen, že vše potřebné, i nepotřebné, mám nakoupeno, se Teskem divoce rozezvučel alarm. Z reproduktorů, čísi hlas, začal všechny přítomné vyzývat k urychlenému opuštění marketu. Nákup jsme měli nechat na místě a dle pokynů personálu opustit Tesco.
Na parkovišti, před obchodem, jsem si uvědomil, jaký je to zvláštní pocit. Během nákupu, z bezpečnostních důvodů, opustit obchod. Ve Vlašimi je Tesco poměrně velké, ale při porovnání s obřím Teskem v Praze -Letňanech, je maličké. Ani si nechci představit, jak by tam taková evakuace probíhala. Zde to bylo v naprostém klidu, bez sebemenšího náznaku paniky.
Poplach byl naštěstí planý. Přesto přijela dvě auta Hasičského záchranného sboru. Po deseti minutách jsme se mohli vrátit ke svým nákupním vozíkům.
Ještě chvíli se ozýval zvuk alarmu a byla opakována výzva k opuštění obchodu, ale ven jsme již nemuseli. Možná to bylo cvičný poplach, možná jen chyba systému, možná si někdo zapálil na místě tomu zakázanému. Přesto je dobré vědět, že pracovníci hypermarketu se evakuace zhostili výborně, zachovali rozvahu a v případě skutečného ohrožení by se jejich zákazníci nemuseli bát o své životy.
Do Vlašimi, do Teska, budu jezdit nakupovat rád.

Letní prázdniny 1.

Včera jsem s Denisem a zvířátky vyrazil na letní prázdniny. Kam? Na chalupu. Kam jinam. Zahraničí nás neláká a tady je tak krásně. Příroda, lesy, řeky, přehrada, no prostě klid pro duši.
Mimo to, za týden za námi přijede maminka a to by, třeba v Chorvatsku, asi moc realizovatelné nebylo.
Od pátku pršelo, Ivča nám nabízela odložení odjezdu na neděli, ale já už chtěl být na chalupě, ať to stojí, co to stojí.
Prahou jsme se sunuli jako hlemýždi. Po pátečním, bezproblémovém průjezdu centrem Prahy, jsem toto chtěl zopakovat. Bohužel. Sokolská byla zúžená do dvou pruhů, tak už od Bulhara se poskakovalo v koloně. Do toho hustě pršelo a na střeše jsme měli Fróďovu klec. Na Chodově se z hustého deště stal déšť přívalový. Hnus fialový.
Beruně se moc nechtělo, ale po hodině jízdy, jsme byli na místě. Déšť zmírnil a my se začali zabydlovat. První zvířata, pak my.
V noci přestalo pršet a dnes dopoledne již sluníčko začalo vykukovat. Odpoledne ukázalo celou svoji krásu. S Bubákem jsme dnes courali jen po vesnici.
Odpoledne jsem posekal kus zahrady. Tráva byla ještě poměrně mokrá, tak zbytek počká do zítra.
Dva dny z dovolené jsou za námi.

Služby České pošty

Dnes, kolem poledního, u našich dveří zazvonil poštovní panáček. Zřejmě náhrada za naší poštovní doručovatelku.

"Přinesl jsem psaní, pro vaší paní." povídá
"Fajn, tak já jej převezmu." povídám
"To nejde, je do vlastních rukou." povídá
"Mám manželku napsanou v občance." povídám
"To opravdu nejde, musí si to převzít ona." povídá
"Tak to se nedá nic dělat." povídám

A vypsal pro manželku Výzvu k vyzvednutí zásilky

Kdyby se to stalo na poštovní přepážce, tak mi to nebude připadat divné. Ale, když už s tím dopisem, mimochodem, jednalo se o OPENCARD pro syna, přišel až k nám domu? Proč městské úřady, při vydávání občanských průkazu, nabízí zapsaní manžela/ky, když Česká pošta, není ochotna předat doporučený dopis druhému z manželů? A to se v poslední době Česká pošta chlubí, jaké zavádí novinky pro občany. Doručení balíků v podvečerních hodinách. Dokonce jsem včera četl na Twitteru, že někomu Česká pošta doručila balík v neděli dopoledne!

Nedávno se také objevila informace, o možnosti nákupu balíčku T-Mobile (telefonem Samsung E1170 a SIM karta s tarifem Twist Přátelé) na pobočkách České pošty za 549 Kč. Zkoušel jsem tuto informaci ověřit v praxi, na naší pobočce. Bez úspěchu. Stále nabízejí jen Divoké karty od Vodafone. Abych se nemusel plahočit po jednotlivých pobočkách v blízkém i vzdáleném okolí, odeslal jsem emailem dotaz na info linku České pošty. Zatím bez odpovědi.

Česká pošta je vůbec zvláštní státní moloch. Nově zavedené služby fungují, tak jak si člověk dokáže představit, že fungovat mají. U straších služeb ne a ne nastat změna, která by zákazníky potěšila.

Automat na mléko v Praze

Když se na internetu a posléze v tisku objevila první informace o automatu na mléko, záviděl jsem lidem, kteří jej měli ve svém okolí. S jejich rostoucí oblibou začal i stoupat počet instalovaných automatů. Počátkem letošního roku se dostalo i na Prahu. První automat na mléko byl zprovozněn 23. února 2010 v obchodním centru v Hostivaři. Jeden automat na Prahu nestačil a tak jich dnes po Praze funguje celkem 5 a v nejbližším okolí Prahy další dva. Nejlepší mapa s automaty na mléko je zřejmě na stránkách České potraviny.info.
Na internetu i v tisku se vedou velké diskuze o škodlivosti konzumace mléka z automatů. Ten, kdo neokusil a má zkreslené informace, ten jistě velkým zastáncem automatů nebude. Asi jedním z největších kritiků je Petr Havel. Agrární analytik a novinář se zaměřením na zemědělství. Ten loni publikoval článek Bože (a imunito), chraň nás před automaty na mléko. Ten kdo si jeho článek přečte dojde ke zjištění, že nás chtějí zemědělci otrávit.Když ne mlékem, tak aspoň řečmi o jeho ceně.
Ti, co pravidelně mléko z automatů nakupují, si jej nemohou vynachválit a jiné by již nekupovali. Protipólem k Petru Havlovi je článek Kláry Vláškové na serveru nazeleno.cz.
Mléko z automatů je dražší než mléko prodávané v Tetra obalech. Ano, ale každý automat má svého přímého dodavatele (zemědělce), který automat zásobuje. Mléko z automatů je zdravé, čerstvé a pod neustálou veterinární a hygienickou kontrolou.
Proto, kdo nezkusil, ať nepomlouvá.

Mých #7linkscz

Před týdnem Eliška H. na Twitteru zahájila českou větev The 7 Link Challenge. Chtěl jsem připojit i já svých 7 článků. Přemýšlel jsem, jestli to má smysl. Svůj blog si píšu více méně pro sebe, pro moji rodinu. Zachycuji momenty, které jsou pro mne nějakým způsobem zajímavé. Nakonec jsem se rozhodl, že do toho půjdu.

Pro méně volného času, se mi to vykouřilo z hlavy a úplně jsem na to zapomněl. Sem, tam na Twitter někdo přidal svých #7linkscz, tak mi v hlavě blesklo, ale za chvíli to bylo zase fuč. Teď už jsem ale zasedl a dal se do vyhledávání. Takže Mých #7linkscz:

Můj první článek

První článek na mém blogu je Nedělní přesuny. Rozhodně to není první článek, který jsem napsal. Před jsem měl blog na Bloguje.cz, ale ten někam zapadl a po několika letech jsem zjistil, že je zrušený. Teď, když koukám do archívu, tak je to už dlouhých 10 let, co plodím myšlenky na internet.

Článek, který mě nejvíc bavilo psát

Tím byl rozhodně článek Pražský okruh jako vedlejší ulice. Protože souběžně tento příspěvek vyšel i na blogu iDnes.cz a převzala jej i tištěná MF Dnes, měl jsem z něho dvojnásobnou radost. Zjistil jsem to úplnou náhodou. Mám jej doma vystřižený, jako dosavadní největší blogerský úspěch.

Článek, který měl skvělou diskusi 

Tak takové jsou tři. U všech jsou v diskuzi 2 komentáře. Z toho je vždy jedna moje odpověď. Mým čtenářům se moc diskutovat nechce. Vybírám ten nejmladší Omezeni rychlosti v D. Mecholupech.

Cizí článek, který bych si přál napsat sám 

Takových je hodně. Protože jsem dříve psal recenze mobilních telefonů, vždy jsem obdivoval sloh Marka Lutonského, když byl ještě šéfredaktorem MobilMania.cz. Vybírám jeho vynikající recenzi Nokia 9300i: s recyklací nejdál dojdeš (velký test). Už jen z důvodu, že sám jsem měl N9300.

Můj nejužitečnější článek

Zřejmě asi již jednou zmiňovaný Pražský okruh jako vedlejší ulice. 

Článek s nejlepším titulkem

Určitě se jedná o Fakultní nemocnice Plzeň - Lochotín. Článek o třech větách a jedním obrázkem. Ale název je pro vyhledávací roboty velkým magnetem, protože mi na blog přivádí nejvíce návštěvníků.

Článek, který by si mělo přečíst víc lidí

Těžko doporučit článek, který by si mělo přečíst nejvíc lidí. Každý si tu snad něco najde. Jak už píšu na začátku. Píšu hlavně pro sebe o věcech, které mě nějakým způsobem zaujmou. Rozpočítal jsem články a volba, který byste si měli přečíst, padla na Malé, žluté.

Zkouška Navigace Ovi Maps

Když jsem vybíral nový telefon, měl jsem stanoveno několik kritérií. Otevřený OS, multimédia, GPS modul s vestavěnou navigací a pro mne v tu chvíli cenová dostupnost. Rozhodl jsem se pro Nokii 5230. Doteď jsem si jist, že jsem neudělal chybu.

Chvilku mi trvalo než jsem se sžil s dotykovým displejem. Teď už ale mohu potvrdit, že v určitých situacích je toto ovládání neocenitelné. Třeba při ovládání navigace.

Dnes, když jsem se vracel z Mariánských Lázní, jsem se rozhodl navigaci vyzkoušet. Trochu ji potrápit, ať vím, jak je přesná, rychlá při výpočtech, až ji budu potřebovat. Pro test jsem zvolil cestu, po které jsem nejel několik let. Vyhledání satelitů chvilku trvalo. Po zadání cíle cesty proběhl již rychlý výpočet a samotná navigace.

Podle mne byla zvolená trasa chybná. Proto jsem se ji pokoušel několikrát změnit a přepočítat. Pokaždé byl výsledek stejný. Neustále jsem uhýbal z doporučované cesty. Vlastně ne. Jel jsem pořád správně, jen navigace mi neustále doporučovala jinou trasu.

Po hodině stálého přepočítávání jsem navigaci vypnul a dojel domů.

Těžko říct, kde byla chyba. Budu muset navigaci vyzkoušet v neznámém prostředí, abych byl odkázán pouze na její doporučení. Jet cestou, kterou znáte, podle přístroje, který si myslí, že ji neznáte, zřejmě není to pravé pro zkoušku zařízení.

Odstávka teplé vody

Jako každý jiný rok, přibližně ve stejnou dobu. Neteče teplá voda. A nepoteče celý týden.
Říká se tomu Odstávka teplé vody. V letních měsících není potřeba teplé vody pro vytápění, tak se Pražská Teplárenská a.s. směle vrhá do revizí a oprav. Viz informace o odstávkách.
Jen by mne zajímalo, kde tyto práce probíhají. Zatím jsem nikdy v okolí neviděl žádnou pracovní četu, natož pak náznak nějaké revize.
Kdysi jsem slyšel takový názor, že je v tomto období menší spotřeba teplé vody. Je to pochopitelné. Jsou prázdniny a doba dovolených. Lidé opouštějí Prahu, jak jen to jde. Na chatách a chalupách, v blízkosti lesů, řek a rybníků, se letní horka lépe snášejí.
Tím pádem klesá spotřeba teplé vody. Protože ohřev a doprava vody pro domácnosti stojí nemalé peníze, používá PT Odstávku teplé vody, jako takovou znouze ctnost. Vždyť i zaměstnanci PT čerpají letní dovolenou. Těžko tedy může být pokryta, revizními a opravárenskými četami, celá odlast výluky teplé vody.
Ale abych PT nekřivdil, někde určitě nějaké práce probíhají. Kdy budou revize a opravy určitě probíhat, to bude zima. Ve chvíli, kdy zem promrzne a staré potrubí nevydrží. To se to bude kopat, rejpat a opravotat. Ale to už domácnosti nebudou jen bez teplé vody, ale i bez tepla vůbec.
A pak bude pozdě ptát se, co dělala PT v lété? Pravidelnou údržbu a revizi, přeci!

Prší? Neprší!

V zimě má být zima a sníh. V létě má být sluníčko a teplo. Obojího se nám letos dostává v míře vrchovaté. Alespoň prozatím.
V uplynulých čtrnácti dnech padal jeden teplotní rekord za druhým. Dnes teploty spadly až o 10°C. Na mnoha místech sluníčko vystřídaly bouřky a záplavy. Ještě zítra by se teploty měly pohybovat do 25°C. V následujících dnech pak již by měly stoupat a stoupat, aby začátkem příštího týdne zase mohly klesat.
Počasí si s námi hraje, jako kočka s myší. Ale můžeme si za to sami. Neustálým vypouštěním raket a podobného svinstva do kosmu. Neustálým ukládáním odpadu a jiného neřádu na dna moří a oceánů. Neustálou snahou o podmanění si přírody. Dalším a dalším kácením deštných pralesů. Vypouštěním svinstva do ovzduší. Bez toho, abychom přírodu poškozovali, místo, abychom ji chránili, to zřejmě nejde.
Proč ekologicky třídit odpad, když sběrné vozidlo pak kontejnery vysype na jednu hromadu? Proč se k přírodnímu bohatství nechovat macešsky, když nás to tu přeci přežije? Ale co naši potomci, co jim tu zanecháme? Spoušť, rozlehlé vykácené prostranství, vytěžené veškeré nerostné bohatství. Pustou, měsíční krajinu. To chceme?

Opera Mobile 10.1 Beta

Opera Software uvolnila Beta verzi prohlížeče Opera Mobile 10.1 pro telefony s OS Symbian S60.

Nové funkce: Geolokace - webový prohlížeč pozná vaši polohu, Carakan - nový JavaScript engine, Vega - Grafická knihovna a aktualizace Opera Core.

download:

z telefonu - http://m.opera.com/next

z PC - mezinárodní

I když Opera v poslední době uvolnila několik nových verzí prohlížečů pro mobilní zařízení, stále používám Operu Mini 4.2. Opera Mobile 10.1 a Opera Mini 5 mi připadají takové těžkopádné. I když mám zapnuta všechna urychlení, je načítání stránek velmi pomalé. U některých webových stránek postrádám ovládací tlačítka, která se mi Opera Mini 4.2 normálně zobrazují.

Třeba v dalších verzích toto bude vyřešeno a já přejdu na novější verzi mobilní Opery. Do té doby je mým favoritem Opera Mini 4.2.

Ninja Faktor

Už se ani v televizi nedívám na zprávy. Všechno důležité mi řeknou několikrát za celý den v rádiu. Popřípadě se to dovím na Twitteru nebo v RSS čtečce.
Raději si na Prima Cool, před půl osmou, pustím Ninja Faktor (Ninja Warrior). Legendární japonskou soutěž, ve které si soutěžící sáhnou, chvílemi, až na samé dno svých sil a jindy přítomné diváky pobaví svými "držkopády" do špinavé vody. Do samého finále se dostanou jen ti nejsilnější, nejrychlejší a nejobratnější. Občas je potřeba i štestí. Zatím se to v celé historii soutěže podařilo jen jedinému soutěžícímu.
Při sledování této soutěže vydím napětí, radost, smutek, vítězství i tragédii. Stejně, jako kdybych se díval na televizní zpravodajství.

Dětská pohotovost a nonstop lékárna

Denis má angínu. V pondělí si stěžoval na bolest hlavy a včera večer se k tomu přidala teplota a bolest celého těla. Nezbývalo, než navštívit dětskou pohotovost. Přesvědčen, že je u nás na poliklinice, vyrazili jsme pěšky. Večer už byl vzduch chladnější, tak jej to drobet osvěžilo. Jaké bylo naše překvapení, když jsme szjistili, že na Poliklinice Prosek dětská pohotovost funguje jen přes víkend a o svátcích. Přísahal bych, že ještě na začátku roku tu byl celotýdenní provoz. Pro dospělé je provoz nezměněn. Museli jsme do FN Na Bulovce. Aspoň budeme mít lékárnu při ruce, pomyslel jsem si.

Za dobu, co ve FN Na Bulovce, nepracuji, se tam vůbec nic nezměnilo. Akorát přibylo více automatů na kávu a pití. Paní doktorka na dětské pohotovosti potvrdila naší domněnku, že se jedná o angínu. Vypsala recept na V-Penicilin a doporučila koupit Ibalgin na bolest a Mucosolvan na odkašlávání. Pak nás však zpražila tím, že Bulovka má již lékárnu zavřenou, ať se podíváme na dveře, kde je seznam pohotovostních lékáren pro Prahu. Bulovka je tam sice uvedena, že má pro veřejnost otevřeno do 24 hod., ale to neplatí. Lékárna je otevřena jen do 22 hod.

Nejbližší lékárna je tudíž na Letné. Dostat se k ní autem je problém. Letná je samá jednosměrka. Po chvilce kličkování a motání jsem vyzvedával recept. Na pozdní hodinu byla lékárnice milá a ochotná.

Takže moje rada před návštěvou pohotovosti zní: Zjistěte si dopředu, kde a jak má otevřeno lékařská pohotovost a lékárna s nonstop provozem.

Hamburger z houskového knedlíku

Suroviny:

houskový knedlík

salám (nejlépe velikosti houskového knedlíku (Junior, Gothaj)

okurka, rajče

cibule

kečup

vejce, strouhanka

Příprava:

Houskový knedlík nakrájíme na plátky. Mezi dva plátky vždy klademe kolečko salámu, okurku, rajče, cibuli a potřeme kečupem (jako klasický hamburger). Poté celý hamburger 2x ponoříme do rozšlehaného vejce a obalíme ve strouhance. Pečeme na pánvi nebo ve friťáku.

Přílohu netřeba podávat, hamburger je velice sytý.

Recept je od mé tety. Příprava je rychlá a levná.

Výlet na Slapy, OC Letňany a IKEA

Ráno to vypadalo, že Frodoušek bude mít zase záchvat. Podařilo se nám jej rychle odvrátit, ale přesto jsme ho nenechali dlouho běhat. Poběhal si dopoledne, když už byl úplně v pohodě.

Fróďa už je v pohodě, odpočívá
Ivča mě překvapila přáním, jestli bychom nejeli na Slapskou přehradu. Spekulovali jsme co s Bubákem. Vézt ho v tom vedru by bylo trápením, tak bylo rozhodnuto, že zůstane doma.
Nakonec jsme nikam nejeli, vedro bylo děsivé. Odpoledne jsme jen zajeli do OC Letňany. Denis si koupil nové kecky a dali jsme si výbornou kopečkovou zmrzlinu. Limetkovou, Snickers, Dolce něco a Vanilkovou.
Ještě jsme zajeli na Černý Most do IKEA. Nakoupili jsme tam spoustu roztomilých drobností.

Nabídka restaurace v IKEA Černý Most
Nabídce jsme odolali, ale za pokladnami prodávají švédský Párek v rohlíku a ten jsme si dali.

Uchvatny pohled na D1 od Prahy

A to nejhorší není vidět. Konec kolony je prý někde kolem Chodova, cca 6km. Jo, vyplatí se poslouchat rádio a jet okolo. Jako já, cestou do práce. Poučen ze středy.
Hlavně, že ŘSD ČR slibovalo na pátky otevřít tři jízdní pruhy. Sliby, chyby, panáčkové!

Veselé páteční dopoledne

Hned ráno začalo nepříjemným výstupem staršího syna. Už je sice plnoletý, takže má pocit, že mu svět leží u nohou, ale čas mu teprve ukáže, že to není pravda. Že se bude muset před tím světem občas poklonit. Je typický Býk. Tvrdá hlava, ale dobré srdce.
Pak už dopoledne utíkalo jako po másle. Na poště se vydávaly důchody a sociální dávky. Fronta lidí až do .... Jen já, samotinký, jsem přišel vložit peníze na účet. Vlastně to je účet Denise. Spoří si tam tzv. na pak. Vyřízen jsem byl snad za 3 minuty.
Ještě jsem se stavil u Ivči v práci. Na chvíli se ze mne stala pomocná síla. Měli tam Bulteriera na kapačce.

Chvíli jsem ho hlídal. Když usnul, využila Ivča mé přítomnosti a vyslala mě do Hill´su pro psí konzervy a vzorečky žrádla, které jim nepřivezli.
Vrátil jsem se domů akorát na oběd. Původně jsem měl v plánu dělat Hamburgery z houskových knedlíků. Je to recept mé tety. Rychlé, jednoduché a hlavně dost syté jídlo. Bohužel jsem neměl čas na přípravu, tak se Denis odbyl párkem, ne, že by mu to vadilo a já gulášem ze včera.
To zas bylo veselé páteční dopoledne.

U Podebrad jiz probiha sklizen obili

Reklamni balon nad pobockou v Hradci

Balon je upoutany provazem k okapu dilny hned naproti depu Hradec Kralove. Jsem zvedavy, jak dlouho tam vydrzi. Zatim neni nijak silny vitr, ale kdo vi?

Nokia 5230

Shodou všech možných okolností, dobrých i špatných, těch vesměs převažovalo, jsem byl v sobotu nucen, vzdát se půjčené Nokie E63 a N81. Jenže v tu chvíli jsem byl bez telefonu. Co s tím? Nezbývalo, než se podívat po novém přístroji. Hledání jsem zahájil i ukončil v mém nejoblíbenějším internetovém obchodě Alza.cz. Mám s nimi tu nejlepší zkušenost, tak proč se trápit někde jinde.

Již delší dobu jsem se připravoval na možnost, že o zapůjčené telefony přijdu, takže nějakou vhodnou alternativu jsem v hlavě nosil. Ale když nastane chvíle "CH", člověk je bezradný. Hledá, kombinuje, porovnává. Ne jinak to bylo se mnou.

Nakonec jsem se rozhodl pro Nokii 5230. Sice jsem se vždy bránil telefonům s dotykovým displejem, ale v tomto případě vyhrál poměr cena/výkon. Ten je u tohoto telefonu opravdu velice výrazný. Nokia 5230 se řadí mezi telefony multimediální, s vestavěnou navigací a s OS Symbian 9.4 S60 5th Edition. Navigace obsahuje celoživotní (telefonu) licenci Ovi Maps celého světa a v balení je zdarma přiložen držák telefonu do auta. Díky OS Symbian lze do telefonu doinstalovat nepřeberné množství aplikací.

Prozatím se s telefonem seznamuji, ale už nyní mohu prohlásit, že jsem spokojený a určitě jsem jeho nákupem neprohloupil.

Tragický začátek prázdnin

Letní prázdniny mají být dobou, kdy lidé odjíždějí na dovolenou. Odjíždějí mimo svá bydliště, mimo města a vesnice,aby si odpočali od každodenního shonu a načerpali novou sílu. Aby načerpali teplo slunce, ze kterého budou čerpat v podzimních a zimních měsících.

Ne každý má ovšem to štěstí, že do místa dovolené dorazí, nebo, že si dovolenou a volno ve zdraví užije.Nebo i hůře, že ji přežije. Jsou čtyři dny od začátku letních prázdnin a silnice, rybníky a koupaliště již mají své první oběti.

Od pátku:

Silnice - 17 mrtvých - http://jdem.cz/gpzs5

Vodní plochy - 7 mrtvých - http://jdem.cz/gpzt2

Při vědomí, že jsou před námi ještě dva dny volna, lze konstatovat, že letošní začátek letních prázdnin, bude nejtragičtější v historii ČR.

Sobotni rano

Sobotni rano, je jako sen,
Zas bude dalsi, slunecny den.
Nebe je bez mracku, slunicko pali,
Bourkova mracna, zatim jsou v dali.
Zapneme vetrak, bude nas chladit,
Az budu obed, na plotne varit.
Kava se vari, po byte voni,
Chladive myslenky, hlavou se honi.
Papirove noviny, do rukou beru,
Jo to je pohoda, na net ja nejdu.
Zere mi cas, jako zub casu,
Kava je hotova, na stul ji nesu.
A ted uz koncim, jeste jdu kourit,
Pak, do cteni novin, budu se norit.

Letní prázdniny

Dnes dětem začalo dvouměsíční volno - letní prázdniny.

Jsou ovšemi zařízení, která fungují i o prázdninách - mateřské školky.

Pražská MHD začala jezdit podle - letního jízdního řádu.

Města se vylidňuji, rekreační střediska se plní.

Lidé odjíždějí na dovolenou, k moři, do hor, pryč od všedních starostí, za odpočinkem.

Děti odjíždějí za dobrodružstvím a poznáním na - letní tábory.

Pražské děti mohou volný čas, během prázdnin využít na - Příměstské tábory.

To všechno a mnoho dalšího jsou - Letní prázdniny.

Hejno špačků

Možná to není tolik vidět, ale při 200x zvětšení je vidět hejno špačků, nad třešňovým sadem. Fotku jsem pořídil z jedoucího auta, minulou sobotu, při návratu z Českých Budějovic.

Fronta k odletu

Nejen na Prazskem okruhu jsou kolony. I na Ruzynskem letisti se letadla radi do rady, aby mohla odstartovat.

Redesign webu

Jak je na první pohled patrno, prodělal blog barevnou proměnu. Původní, už byl několik let starý a potřeboval trochu změnu. Zároveň přibyla tlačítka pro sdílení na sociálních sítí a emailem. Snad se tato barevná kombinace bude líbit.

Odpoledne jsem začal s tvorbou nového webu, se zaměřením na ..... Ale to zatím neprozradím, není ještě hotovo. Jde to pomalu, nejsem žádný programátor, takže jej skládám z různých modulů. Chtěl bych jej nasměrovat mezi uživatele, kteří využijí zde publikované informace, pro svoji každodenní potřebu. Webů, s podobným zaměřením je více, ale ve většině případů, nejsou informace ucelené, nebo nejsou podávány uživatelům v podobné míře, o jakou se chci pokusit já.

Takže pomalu tvořím a těším se, až budu moci výsledný web představit.

Pneuservis Storex

Dnes jsem byl ve Storexu (http://www.storex.cz) na vymene pneumatik u navesu.
Samotna prodejna se servisem je umistena mezi dalsimi prodejnami v Komercni zone Cestlice. Pri jejim otevreni se nejspis pocitalo pouze s pneuservisem pro osobni vozy. Dostat se tam s celym kamionem je trochu slozitejsi. Volneho mista tam moc neni, nehlede na to, ze samotne prace probihaji pod sirou oblohou. Coz o to, dnes bylo nadherne, ale v desti a zime, to nemuze byt dvakrat pohodlne.
Tento fakt je vsak vyvazen velice ochotnym personalem. Jak na prodejne, tak v samotnem servise. Prezuti celeho navesu zvladli mechanici za 1,5 hod.

Armáda ČR na dálnici

Dnes v noci jsem měl opět štěstí na Armádu ČR, která se přesouvala po dálnici D1. Nejprve jsem je potkal v protisměru. To mě potěšilo, protože s jejich přesuny mám už nějaké zážitky. Při zpáteční cestě jsem je však potkal ve svém směru. Opět jsem se přesvědčil, že pro vojenský transport, pohybující se po pozemní komunikaci, zřejmě Vyhláška o provozu na pozemních komunikacích neplatí. Jak jinak si vyložit jejich bezohledné ohrožení a omezení účastníků silniční dopravy, při jejich vyjíždění z odpočívadla na dálnici.

Ano, celá kolona byla doprovázena vozidly Vojenské policie, s rozsvícenými výstažnými světly. Účastníci silničního provozu jsou v tu chvíli povinni, takto označeným vozidlům, umožnit bezproblémový průjezd. Na druhou stranu, auta s právem v přednosti jízdy, používajíci světelné a zvukové znamení, si musí počínat tak, aby neohrozily a neomezily ostatní účastníky silničního provozu. A to se v tomto případě nestalo a vozidla Armády ČR si počínala velmi bezohledně.

Co se stalo? Při vyjíždění z parkoviště, se doprovodné vozidlo Vojenské policie, postavilo doprostřed dálnice (napříč), aby umožnilo bojovým, vojenským vozidlům výjezd z parkoviště na dálnici. Že v tu chvíli, stoupacím pruhem jedou tři kamióny, to je zřejmě vůbec nezajímalo (ohrožení, omezení). Bojová vozidla, místo, aby po vyjetí z odpočívadla, pokračovala stoupacím pruhem, vesele se sunula pravým (prostředním) jízdním pruhem (omezení).

Takže mé doporučení účastníkům silničniho provozu, až potkáte vozidla Armády ČR, na jakékoli pozemní komunikaci, snažte se jim vyhnout. Jsou bezohlední a ohrožují a omezují všechny kolem sebe. 

SmartMaps

Včera jsem si zkušebně nainstaloval SmartMaps od společnosti Plan Studio. Již kdysi jsem jejich mapové podklady používal při cestování. Nyní jsem byl zvědavý na jejich novou verzi pro rok 2010.

SmartMaps lze používat na několika platformách. Asi nejpropracovanější jsou pro Windows Mobile. Vyzkoušet je lze i s OS Symbian S60, Palm, Android, Windows, Windows CE a v telefonech bez OS prostřednictvím JAVA technologie.

Mne zajímala verze pro Symbian S60. Pro tuto platformu nabízí SmartMaps tyto produkty: SmartMaps Locator (Prohlížení map, GPS, body zájmu, adresy) a SmartMaps Navigator (Rozšířená funkcionalita verze Locator o plánování). 

Instalační balík obsahuje samotnou aplikaci ve zkušební verzi a několik druhů map. Od autoatlasu po cyklo a turistickou mapu. Při instalaci si vyberete požadované mapy a program je sám nainstaluje do mobilu. Jen pozor, telefon musí být v módu Mass Storage.

A nyní k samotné aplikaci. SmartMaps je zdařilá aplikace pro cestovatele. Měřítko by sice mohlo být podrobnější, ale pro občasné použití je dostatečné. Orientace na displeji je buď mapa na sever, nebo Rotate map (pohled po směru jízdy). V tu chvíli se však popisky na mapě stanouo nečitelné. Ve verzi pro Symbian S60 chybí i 3D pohled, což je celkem škoda. Uživatelé jsou na něj zvyklí z jiných aplikací, nebo autonavigací. Při uobrazení ve Fullscreen režimu, je mapa přes celý displej a nejsou vidět žádné podrobnosti, Při základním pohledu vydíte zeměpisné souřadnice vaší polohy, počet viditelných satelitů a při jízdě vaši rychlost.

K samotné navigaci. SmartMaps nenabízí klasickou navigaci, jak ji známe z jiných zařízení. Chybí ji totiž (pro S60) hlasový výstup. Zvolíteli si bod zájmu, nebo adresu, naviguje vás k ní pouze orientační šipka. Žádná zvýrazněná cesta, ale pouze šipka, kterým směrem a jak daleko leží cíl cesty. Adresář měst, obcí a ulic s čísly popisnými je celkem obsáhlý a neměli byste mít problémy najít jakoukoli adresu.

Pro mne, jako uživatele, je SmartMAps použitelný pouze jako autoatlas. Ale propracovaný. Odpadá nutnost vození papírové podoby a neustálé listování, při hledání cíle cesty.

Zdroj:SmartMaps 

Inteligentní fretka

Ač to člověk nevnímá, fretka je velice inteligentní zvíře. Třeba náš Frodo.

Hrozně rád má vanu a vodu. A když z kohoutku teče voda, je z něho úplný vodomil. Vodu jsme mu pouštěli, až když si vlezl do vany. Jednou jsem mu ji pustil dřív a hle, než by se obtěžoval klouznout dolů, pil přímo z vodovodu. Od té doby nejprve zkoumá vodovodní kohoutek a když voda neteče, vleze si do vany.

Hračky, to je další kapitola inteligence fretky. Frodoušek si oblíbil dvě Bacardiho hračky. Gumovou atrapu kuřecího stehna "stehnáčka" a malý gumový fotbalový míč. Ať tyto hračky schováme kamkoli, do popelnice s hračkama, na skríň, na stůl, vždy je najde. Chvilku si s nimi pohraje a pak je hledáme my. Ale teď už víme, že jsou vždy v jeho skrýši. Pod postelí.

Jídlo. K jídlu dostává kočičí kapsičky. Dostává ji vždy po vypuštění z klece, když se "venčí". Část kapsičky sní hned a část si schovává na různá místa v bytě. Ví totiž, že jak má první misku prázdnou, druhou plnou dostává rovnou do klece. Takže, když si hraje, lítá a dovádí po bytě, ve chvíli kdy mu vyhládne, běží se občerstvit. Nikdy po něm nikde nic nezůstane.

Frodo není jen inteligentní, je také pořádkumilovný.

Dnes začalo léto

Dnes, v půl druhé odpoledne, začalo astronomické léto. Bude nejdelší den a nejkratší noc. Slunce vstoupilo do znamení Raka.

I počasí tomu začíná odpovídat. Neměli by nás čekat již takové teplotní výkyvy, jako v uplynulých dnech a týdnech. Déšť nás ještě drobátko pozlobí, ale koncem měsíce se můžeme těšit již na tropické teploty. Rtuť teploměrů se vyšplhá až ke 30°C.

Den bez internetu

Dnes jsem se rozhodl, že jeden den v týdnu vyhlásím: DNEM BEZ INTERNETU. Který den zvolit?

Všední den ne. Internet potřebuji pro spojení s rodinou, když jedu na nové místo, když potřebuji zjistit adresu nebo telefonní číslo. Také pro spojení s přáteli na Twitteru a Facebooku potřebuji internet. Sem, tam se mi podaří vyfotit něco zajímavého a chci se tím pochlubit. Ne všude je free WiFi hotspot, takže fotka letí vzduchem pomocí paketových dat. Také RSS zprávy potřebují datový přenos. A další a další aplikace. Prostě ve všední den, bez internetu, ne.

Sobota? Kolikrát se stane, že v práci končím až v sobotu, takže pro výše uvedené důvody, ani tento den nepřichází v úvahu.

Nejvhodnějším DNEM BEZ INTERNETU bude neděle. Už jen to, že název tohoto dne je odvozen od slova nedělat. Dle křesťanských tradic je to den sváteční, kdy byl vzkříšen Ježíš Kristus. Je to také poslední den týdne. A v neposlední řadě, je neděle dnem, kdy většinou jezdíme k příbuzným a tím pádem je "hraní si s mobilem" nevhodné.

Proto, od zítra, vyhlašuji Neděli za DEN BEZ INTERNETU.

Skoleni ridicu

Dnes jsme absolvovali kazdorocni povinne skoleni ridicu. Skoleni, stejne jako loni, probehlo v Autoskole CRKVA (http://www.autoskolacrkva.cz/), na Praze 10 ( u metra Skalka). Prednasejici byl opet skvely.
Dovedeli jsme se o zmenach, ktere probehly od lonskeho skoleni a ktere se chystaji.
Hlavne to byla jedna z prilezitosti, kdy jsme se sesli vsichni ridici najednou. To se behem pracovniho tydne nepodari.

Pridavna denni svetla

Ten, kdo vymyslel pridavna denni svetla se zrejme rozhodl rychle zbohatnout. Myslim tim takove ty male, ovalne svtlomety s bodovymi LED diodami. Kazdy, kde chce byt ''IN'', je musi mit. Ne kazdy je ovsem umi spravne instalovat a pouzivt.
Mnoho aut je pouziva misto tlumenych svetel, k dennimu sviceni. Mnohdy s nimi spis vic oslnuji, nez, aby byli v provozu videt.
Policie je bohuzel k tomuto nesvaru az prilis benevolentni. A pritom je jeji povinnosti dbat na dodrzovani Vyhlasky o provozu na pozemnich komunikacich.
Doufam, ze se vynalezce, pridavnych dennich svetel, poradne napakoval a nyni vymysli neco opravdu uzitecneho pro bezpecnost silnicniho provozu.

Omezeni jizdnich pruhu na D1

Od minuleho vikendu je jizda po dalnici D1 z Prahy do Brna, hned od 7km, korunovana dalsim zuzenim. Ze tri jizdnich pruhu jsou jen dva. To same je od Brna, od 15km, po 7km. Duvodem je udrzba stredoveho pasu a nasledne napojeni nove krizovatky smerem na Lahovice, Radotin a D5.
Doprava v techto mistech kolabuje. Den o de dne je to horsi a horsi. Tvori se dlouhatanske kolony, dochazi k ''tukancum'', ktere dopravu jeste vice zpomaluji. S timto omezenim se rozmaha i nesvar, pouzivat odstavny pruh, jako dalsi jizdni pruh. Nejmarkantnejsi je to pred benzinovou pumpou Benzina a vyjezdem na Pruhonice. Auta se tam vesele prohaneji, jako by to byla samozrejmost. Pritom je to Vyhlaskou o pozemnich komunikacich zakazano.
Ten pruh je urcen pro nepojizdna vozidla a v pripade vetsich dopravnich nehod, pro zachranne slozky. Kdyby si Policie chtela vydelat, je toto nejlepsi misto. Hrisniku je kazdy den dost a dost.

Vlci maky

Na ''vencicim'' poli se nam rozrostly Vlci maky. Rostou divoce a vsude mozne.

Motorky moc nemusim, ale toto je opravdu krasa.

Divocak v prikope

Jo, pod tou modrou plachtou lezi od vcera, na D1 3,5km smer Praha, Prase divoke. Je to tedy pekny kousek. Potkat se s nim, asi nebyla zadna legrace.
Vcera jeste nebylo prikryte. Aby silnicari vedeli, kde ho hledat, je oznaceno vystraznym kuzelem a dnes pribyla i ochranna paska. Jsem zvedavy, jak dlouho tam bude.