motto: "bez háčků a bez čárek, je mobilní pisálek"

12.11.12

10 otázek pro ... @martinvagner

Obchodní cestující, to byl pro mne vždy Leo Popper, v podání Karla Heřmánka ve filmu Oty Pavla - Smrt krásných srnců. Můj dnešní host, není obchodní cestující, v pravém slova smyslu. Nenabízí zboží jedné firmy, ale kvůli své práci, musí často za zákazníky, dojíždět dlouhé kilometry. S Leo Popprem má ale něco společného. Přírodu a moderní technologie. Jak se jejich profese prolínají, to už si přečtěte v dnešních 10 otázek pro ...


1.) Ahoj, vítám tě u 10 otázek pro ... a na hned tě poprosím, představ se čtenářům.
Ahoj, jmenuji se Martin Vagner a již jen kousek mi chybí k dosáhnutí čtyřiceti roků. Posledních 14 let žiji v malé vesnici Mokrá-Horákov, která se nachází asi 20 km od Brna. Jsem ženatý a to, že bydlím zde, tak za to „může“ moje žena. Donutila mě, abychom si zde postavili dům :-). Zajímavostí je, že ze stejné vesnice pochází i @IvoGerda, který před nedávnem také odpovídal na tvé otázky.
Co se týče zaměstnání, tak jsem původem elektrikář, ale poslední roky se plně věnuji spíše programování PLC strojů. To jsou takové „krabičky“ v rozvaděčích různých strojů, která dotyčná zařízení řídí. Z koníčků je u mne jasnou jedničkou vše okolo mobilů. Jsem do mobilních technologií blázen a to se asi hned tak nezmění. Dlouhá léta jsem psal o Sony Ericssonech, spoluzaložil dnes již zakonzervovaný web SEMania.cz a postupně prošel pár dalších menších webů až jsem nyní zakotvil na SonyManii. Zde si nyní sám píšu jen tak pro zábavu o telefonech Sony. Kromě této značky jsem se rád pohyboval okolo telefonů Blackberry, ale nejvíce preferuji z operačních systémů Android. Také nyní plánuji rozjet menší web o další jiné značce mobilů, ale to bych si nyní ještě rád nechal jako překvapení pro sebe.
Kromě mobilů jsem velký milovník kola. Když čas dovolí, tak jezdím, co můžu. Rád sem tam vyrazím na nějaký závod, ale nejvíce člověk prostě najezdí jen tak pro zábavu. Preferuji raději terén, lesní cesty, přírodu, tedy mám horské kolo. Ale stále pošilhávám po tom, že bych si koupil i „silničku“. Uvidíme po novém roce.
Krom tohoto se ještě zmíním o sociálních sítích, mám velmi rád Twitter a díky mobilům a této síti jsem našel spoustu současných kamarádů. Ať už z komunity #MobilniPivko nebo #AndroidnaiPivu.

2.) Podle tweetů se často pohybuješ mezi Brnem, Prahou a dalšími městy. Souvisí to s tvou prací, nebo zájmy?
V naprosté většině může za moje cestování práce. Firma, pro kterou jsem pracoval a nyní s ní nadále úzce spolupracuji, nabízí stroje pro povrchovou úpravu. Ty se pak instalují kdekoliv po republice, ale také třeba na Slovensku. Takže rozptyl od Mostu až do Trebišova u ukrajinských hranic je vcelku velký. Instalace a uvedení do provozu náročnějších technologických celků si pak vyžádá i nějaký ten den zůstat na místě montáže.
Když však nad tím tak přemýšlím, tak i moje koníčky jsou náročné na cestování. Letos jsem stihl vyrazit na dva zápasy fotbalového Eura konaného v Polsku a a na Ukrajině, koncem srpna jsem se s bývalými kolegy zúčastnil cyklistického závodu na jihu Rakouska a před 3 týdny jsem pak startoval v Jizerských horách na závodu Nova Author Cup.
Co se týče našeho hlavního města, tak tam se rád vracím hlavně kvůli kamarádům. Pokud je to jen trošku možné, tak se snažím servisní zásahy naplánovat, tak aby sem tam stihl již zmíněné #MobilniPivko.

3.) Jak je vidět, jsi velice zaměstnaný člověk s mnoha zájmy. Kde bereš čas věnovat se rodině?
Správná otázka. Na první pohled to vypadá, že jsem časově velmi zaneprázdněn, ale kupodivu stíhám krom již zmíněných aktivit a zaměstnání i vyšetřit důležitý čas pro rodinu. Takže se nám podařilo konečně dokončit poslední práce na našem domečku. Dorazili jsme fasádu, podbití střechy, všechny zbylé terénní úpravy a stihli jsme i postavit pergolu pro auto. I přes tyto domácí práce stihneme s manželkou občas vyrazit na výlet, ať už pěšky nebo na kole. A jsem také rád, že mě žena doprovází na moje závody na kole. Dodává mi klid a energii, abych vše i přes moji nervozitu zvládnul. Mám hodnou tolerantní ženu a touto cestou jí za všechnu tu trpělivost se mnou děkuji.

3a.) Už jsi to před chvilkou zmínil, účastnil ses Nova Author Cupu 2012. Pověz nám něco ze zákulisí závodu. A taky se pochlub, jak jsi dopal, dojmy, atd ... :)
Několik závodů jsem již absolvoval, ale na druhou stranu jsou to vážně spíše hobby závody, bolí to, ale najdou se horší cyklistická ,,pekla“. V roce 2003 a 2004 jsem se zúčastnil Krále Šumavy a to bylo asi to nejhorší, co jsem si projel. Těžká stoupání v terénu, šílené sjezdy, nikde si člověk neodpočine. Proti tomu je Nova Author Cup „pohodový“ závod. Nicméně mám rád závody, které jsou rychlé, opravdu se jede na kole a můžu tak využít svůj potenciál :). Závod pod patronátem Novy je šílená masovka, jel jsem ho naposledy v roce 2004 a letos si to chtěl zopakovat. Tím, že člověk nejezdí pravidelně daný závody, tak má bohužel nevýhodnou startovní pozici. Tudíž jsem se musel „prokousat“ davem lidí přede mnou a dotáhl to na 678. místo. Pro představu, startovalo 3500 cyklistů.
A nějaké perličky ze zákulisí závodu? Komunita cyklistů je fajn, během závodu člověk potká moře cyklistů s podobnou výkonností, pokecá s nimi, ale zároveň se předjíždíte a snažíte se dotyčné kolem sebe porazit. Pocit v cíli je pak šíleně bolestivý, ale zároveň krásný, že člověk něco dokázal. Hned člověk ví, že příští rok chce jet zase. Na druhou stranu každý závod má i své stinné stránky. Defekty, přetržené řetězy a bohužel také pády.

4.) A teď už zpátky k moderním technologiím. :) (Ne, že by kolo, bylo něco "starého". V dnešní době, už je taky notně zmodernizováno.) Který OS mobilních telefonů je ti nejbližší?
Poslední dobou jedu hlavně na Androidu. Mám asi pověst, že jsem zapřisáhlý fanoušek tohoto OS, ale myslím, že to až tak není. Začínal jsem na Symbianu UIQ od Sony Ericssonu. Tato značka mě ostatně provázela dlouhá léta, vlastně až do teď. Jakmile tento operační systém padl, tak jsem nepřeskočil na Symbian S60, ale přešel na Windows Mobile. Tento systém se hodně podobá současnému Androidu. Bylo možné jej ladit, nahrávat různé ROM, upravovat si vzhled dle obrazu svého. To je nyní možné i s Androidem a to je jeden z důvodů proč mě baví. Poslední roky jsem však také velmi výrazně zabředl do ostružin. Zalíbilo se mi velmi Blackberry, systém se skvěle fungujícím e-mailem a fajn komunitou. Nicméně moderní trend dnešní doby v podobě moře aplikací, možností si mít vybrat, mě zase odvála zpět k Androidu. Ale nyní to zase změním, chtěl bych se pořádně podívat na zoubek Windows Phone 8. A tak budu na Twitteru asi chvíli „spamovat“ s hastagem #HTC_8X :)

5.) A proto jsem rád, že jsem si tuto otázku schoval až na dnes večer (1.11.2012 20hod.) "Modří" sledovali, ale pro ostatní, dnes v noci jsi jel z Brna do Prahy, abyste se @zekon1, byli mezi prvními majiteli HTC X8. Takže, jaká byla noc a první dojmy?
Dobu, kdy se stály fronty na banány za komunistů si dobře pamatuji. Tato akce s čekáním na vysněný telefon je však trošku jiná. Myšlenka vznikla opět okolo komunity lidí na Twitteru. Domluví se pár nadšenců do mobilních technologií, následně si založí skupinu na Whatsapp a zde „spřádají plány“ kdy společně vyrazit. No a tak se pak ve finále sejde sedm lidí před značkovou prodejnou HTC a dokonale si společný čas užijí. Já vyrazil v půl druhé ráno z Brna, naložil @zekon1 a v půl čtvrté jsem si již sešli před prodejnou. Tím, že zájem nakonec nebyl tak velký, tak jsme ani nemuseli mrznout venku a „stepovat“ okolo prodejny. Do šesti do rána jsme seděli v autě, popíjeli slivovicu a „plkali“ o mobilech. Následně jsme se přesunuli do vedlejší kavárny a až těsně před začátkem prodeje jsme dorazili do „fronty“. Nakonec zájemců bylo méně, než se očekávalo. Přišlo zhruba 40-50 fanoušků nového systému #WindowsPhone8. Patnáct minut po otevření prodejny již měl každý svého nového miláčka „v kapse“.
Moje cesta do Prahy tím však nekončila. Nemohl jsem si nechat ujít tradiční čtvrteční akci v Bílé vráně. #mobilnipivko se jako vždy povedlo, jen je škoda, že jsme se tam nemohli potkat.

5a.) Čtvrteční #mobilnipivko mne mrzí. Jaké jsou první dojmy a pocity z HTC X8? A co Xbox 360, který byl k telefonu zdarma, jako dárek? To si zase užije rodina, že? :)
#HTC_8X se mi líbil, hned jak jej představili a celou dobu jsem tento model vyhlížel. Sice se tvrdilo, že tato novinka kopíruje vzhled Lumií od Nokie, ale to mi v reálu vůbec nepřijde. Jinak jsem byl ale spíše kritik nové mobilní platformy od Microsoftu. Dříve jsem vyzkoušel dva top modely od Nokie Lumia 800 a Lumia900 a krom atraktivního vzhledu jsem nepřišel na to, v čem jsou lepší než konkurence. Spousta much, chybějících funkcí, nedodělků - to vše mě odradilo. Přesto vidím jistý posun #WP8 vpřed a rozhodl jsem se jí dát šanci na delší dobu.
Co se týče herní konzole #Xbox360, tak zde můžu s čistým svědomím říct, že nejsem žádný velký hráč. U mobilů vždy skončím u Angry Birds, přestože vyzkouším i jiné propracovanější herní tituly. Ale možná tomu šanci dám a nějakou hru zakoupím :). Ale až se to dozví švagr, tak ho od „paření“ na tuty neodtrhnu :).

6.) Mobilní hry jsi shrnul v předchozí odpovědi. Jak jsi na tom s počítačovými hrami? Jsi "pařan"?
Úplně stejně jako s těmi mobilními :-). Jako malej kluk, si pamatuji začátky na počítačích Commodore, Sinclair nebo Atari. To byly časy, kdy se člověk prostě k ničemu podobnému příliš často nedostal, a když přece jen, tak jsme byli jak v „Jiříkově vidění“. Doufám, že se tě tohle přirovnání nedotklo :-).
Každopádně za dob dnešních počítačů jsem kdysi dokázal dohrát Mafii, která mě bavila a sem tam projel nějakou rallye, ale to je tak asi vše. Hraní her prostě pro mě není prioritou, ale teď je tu Xbox360, tak uvidíme co za dlouhých zimních večerů :-).

7.) Dobře. A jak jsi na tom s programováním? Lze u tebe zaznamenat nějaké pokusy o vytvoření jednoduchého programu, v nějakém jednoduchém, nebo i složitějším programovacím jazyku? Nebo vytvoření nějaké šikovné mobilní app?
O tvorbě zajímavého programu pro mobilní platformu sem tam i přemýšlím. Ale obecně vždy narazím na fakt, že existuje spousta kvalitních aplikací a to na všech platformách a tak vždy podobné myšlenky rychle zaženu. Asi nejvíc je to o čase, a jelikož jsem pracovně často zaneprázdněn, tak bych na to myslím neměl dostatek prostoru. Určitě by mě to lákalo, ale zároveň jsem realista a bojím se, že by mi na to chyběla také jistá představivost. Je to jak s malováním, v tom jsem taky jelito:-). A tak nejraději zůstávám u psaní o mobilech, tam přece jen dokážu sem tam i něco zajímavého vytvořit. A když tě to navíc baví, tak není co řešit.

8.) Další zvědavá otázka se týká sociálních sítí. Na které jsi začínal, které používáš nyní a která se ti jeví pro tebe nejvhodnější?
Na sociálních sítích myslím docela ujíždím. Začínal jsem asi jako většina na Facebooku. Nicméně postupně jsem svůj prostor na této sítě značně omezil. Ale zcela neukončil, jelikož komunita lidí na Facebooku je velká a tak sleduji hlavně různé zájmové skupiny. Tím myslím skupiny okolo výrobců telefonů, jelikož ti se angažují právě nejvíce tady.
Sám ale jednoznačně nejvíc ujíždím na Twitteru. Tam mám rád tu jednostrannou možnost sledování a fajn komunitu lidí kolem. Najdeš si zajímavé lidi svého gusta a ty sleduješ. Také se mi líbí, že zde člověk získává nejrychleji novinky ze světa. Pomocí Twitteru se vše šíří rychlostí blesku. Ale jinak nezatracuji ani Google+, tam je ale moje aktivita daleko menší.
Z ostatních sociálních sítí mě napadá Foursquare a Instagram. První nedává až takový smysl, ale Instagram je fajn, neboť mobilem prostě velmi rád fotím.

9.) Pomalu se blíží konec roku. Jak bys zhodnotil tento rok z pohledu profesního a životního? Můžeš tento rok považovat za úspěšný? A čeho bys rád dosáhl v příštím roce?
Letošní rok je z mého profesního hlediska lehce přelomový. Po dlouhých letech jako zaměstnanec jsem se rozhodl zkusit svoji práci tak říkajíc na sebe. Zatím je brzy na nějaké závěry, neboť tato změna proběhla nyní v září. Přesto jsem za tento krok rád, ať už dopadne jakkoliv. Je to velká změna, ale také velká zkušenost. Takže doufám, že právě v příštím roce ve svém oboru zapracuji a budu moci říct, že tento krok byl úspěšný. Kdyby ne, tak to prostě zkusím zase nějak jinak. Život je jedna velká výzva a stále něco přináší, tak musíme bojovat.

10.) A dostali jsme se na konec rozhovoru. Rád bych ti poděkoval, že jsi našel odvahu k rozhovoru, popřál ti do podnikání hodně úspěchů a pokládám poslední otázku - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říct a na co jsem se nezeptal?
Děkuji za pozvání k tomuto rozhovoru a přeji tvému seriálu dlouhou a úspěšnou budoucnost. Líbí se mi ten nápad a vytrvalost tohoto projektu. Takže doufám, že se třeba někdy budeme moci setkat na mobilním pivku.
No a co víc o sobě říct? Napadá mě snad jen více rozvinout svou lásku ke sportu. Aktivně stihnu jen to kolo, pasivně pak mám nejraději fotbal. Jsem fanoušek @FcZbrojovkaBrno a pamatuji spoustu nezapomenutelných zápasů, hlavně na stadionu „Za Lužánkami“. Miluju také motorky a to jak seriál MotoGP, tak World SuperBike. Rád sleduje světovou rallye, ale nezapomínám na hokej, cyklistiku nebo biatlon. A to je myslím vše.
Rád bych čtenářům poděkoval za pozornost. Tobě ještě jednou děkuji za tento rozhovor a přeji ti spoustu životních a pracovních úspěchů.

Předchozí rozhovory zde.

5.11.12

10 otázek pro ... @tomashak

Obdivuji lidi, kteří jsou ochotni kvůli studiu, nebo práci, stěhovat se přes půl republiky. Mám rád "štěbetálky", u kterých jsem, po přečtení několika tweetů věděl, že "to je to pravé, ořechové". :) Rád čtu uživatele, jejichž tweety mě baví, dovím se něco zajímavého a nemusí to vůbec souviset s IT oblastí. I když v ní pracují. Mám rád lidi, kteří berou život pozitivně, mají radost z toho co mají, ale snaží se rozdávat i kolem sebe. To všechno se daří mému dnešnímu hostu.


1.) Ahoj, děkuji, že jsi přijal pozvání a vítám tě u 10 otázek pro ... Nejprve tě poprosím, představ se čtenářům.
Ahoj, předně bych chtěl poděkovat za pozvání do série 10 otázek pro ... Je to zajímavý pocit zúčastnit se něčeho, co jsem do téhle doby pouze četl. Jinak tedy zpátky ke mně. Jmenuju se Tomáš Hák a je tomu už něco přes 28let , co jsem se přesně na MDŽ ve znamení ryb narodil v Jihlavě. Odtud také pocházím a prožil jsem zde největší část svého dosavadního života. Asi 6 let jsem pak pracoval / studoval v Brně a před 3 roky jsem pracovně přesídlil do Prahy, kde se tak různě potuluju dodnes. Z koníčků bych možná jmenoval kolo, hudbu téměř v jakékoli formě a poslední době i Twitter. Sbírám různé citáty a moudra, na které různě narazím. Kromě rozinek mi chutná skoro vše.

2.) Co jsi vystudoval a co je náplní tvé práce?
Jelikož jsem se už od mala motal kolem počítačů a elektroniky, bavilo mě si hrát s DOSem, Pascalem, tak když jsem se v patnácti rozhodoval co dál, tak průmyslovka byla jasná volba. A tenhle směr jsem si držel i dále, kdy se mojí alma mater stala Fakulta elektrotechniky na VUT v Brně, tlačil jsem se hodně k programování, ale čistokrevný "ajťák" nejsem.  Už při studiu jsem si přivydělával u softwarové firmy v Brně. Po škole jsem začal pracovat pro firmu LMC, kde pracuji dodnes. Dalo by se říct, že mojí prací je hledat chyby jiných, zabývám se automatickými testy webové aplikace. Práce mě baví, to je asi nejdůležitější, člověk se tu dostane k mnoha věcem a nenudím se tu.

3.) Je těžké vyměnit Brno za Prahu? Ať už v profesním, nebo soukromém životě? Přeci jen, jsou to obě velkoměsta. :)
Těžké určitě ne. Jen si člověk musí zvyknout na trochu více aut, lidí, nepořádku a pochybných individuí. Každé z těch měst má své pro a proti. Mám teď aspoň nadhled v té pražsko-brněnské válce. :-) Důležitější jsou pro mne lidi, které poznám a potkám, proto je ta výměna v soukromém životě náročnější. V Brně zůstala spousta kamarádů, které už tak často vidět nemůžu. Ale to už je život.

4.) Přestěhovat hudbu, není v dnešní "cloud" době problém, ale co kolo? Vzal jsi ho s sebou? A už jsi našel pro sebe vhodné lokality k ježdění?
Tak i s kolem to nebylo složitý. První dva roky v létě jsem si nechtěl tahat auto do Prahy, tak docela dobře posloužil vlak (i když z Jihlavy není téměř přímé spojení a přestupovat s kolem není nic příjemného).
Vhodných lokalit tu je spousta, oproti Vysočině tu jsou rovinky, takže se ani tolik neutahám. Problémem je centrum a také neohleduplnost všech, co se po ulicích pohybují. Cyklisti si myslí, že můžou všechno, bruslaři jezdí 3 vedle sebe, řidiči aut nenechají dostatečný prostor, když už musím s kolem na silnici. Takže vždy jde o to nějak tohle přetrpět, než se dostanu někam dál. Naštěstí tam to většinou stojí za to, podél Vltavy na Mělník, nebo dolů směr Slapy. Pak třeba Karlštejn apod. V létě jsem plánoval jezdit do práce na kole, ale nemám na to nervy, tak jsem po pár pokusech od toho upustil. Praha samotná pro cyklisty není moc vhodná.

5.) Blíží se zima, co zimní radovánky? Lyže, snowboard, hory?
Popravdě, zima je krásná, ale zimní sporty jdou většinou mimo mě. Lyžovat v podstatě neumím. sníh mám rád když padá a když křupe pod botou. Jakmile začne klouzat, tak je to horší. :-) Takže co to jde, tak třeba ještě vytáhnu kolo, ale přes zimu venku nesportuju. Je aspoň více času na to, co běžně nestíhám, přečíst knížky, co bych rád přečetl, trochu experimentovat s Androidem a Linuxem a případně tu a tam napsat nějaký ten článek, udělat si pořádek na počítači (někdy i okolo něj :-) ) apod. Také se blíží Vánoce, takže nejvyšší čas začít vymýšlet dárky, aby to člověk nesháněl na poslední chvíli. Nemám moc rád ta narvané obchodní centra a plné ulice lidí, kteří se vydali
houfně na nákupy. Takže se tomu snažím vyhýbat.

6.) Ano, za dva měsíce je po Vánocích. Rok letí jako splašený. Vím, že to je asi ještě brzy, ale už sis trochu bilancoval letošní rok? Poměr úspěch/prohra?
To mi povídej, jako by to bylo včera, co jsem začal pracovat tady v Praze. Já moc nějaké bilancování nedělám, stejně jako si nerad dávám předsevzetí na Nový rok, už jenom proto, že je stejně poruším a mám pak zbytečně výčitky. :-) Ale když už jsem dostal tu otázku, tak letošní (a nejen ten) bych bral jako úspěch a neměnil bych. Možná je to i tím, že jsem optimista, ale jsem spokojený po všech stránkách. Jak v práci (která mě stále baví) tak v osobním životě. Dokonce jsem překonal svojí vrozenou lenost a našel si i čas na knížky a po delším čase si i zkusit zahrát na klavír (i když jsem toho hodně zapomněl). Svůj díl má i twitter, kde jsem potkal pár lidí, které osobně neznám, ale jejich názory se mi líbí a rád si s nimi těch 140znaků vyměním.

7.) Plánuješ, usadit se v Praze "natrvalo", nebo se po čase chystáš zpět do Brna, Jihlavy?
Nad touhle otázkou přemýšlím už asi tak od té doby, co jsem pracovně opustil Brno. Když jsem začal v Praze, tak jsem si stále říkal, že to je jen dočasně, než pomine ta "krize" a že si potom najdu nějakou práci v Jihlavě a tam zůstanu. Ale pomyslné jazýčky vah se kloní čím dál více směrem k našemu hlavnímu městu. Práci, jako mám zde, v Jihlavě asi neseženu, a je spousta dalších důvodů, proč to v Praze začínám vidět "natrvalo". :-) Každopádně do Jihlavy a na Vysočinu se vždycky budu těšit, je to balzám na nervy přijít tam na náměstí a skoro nikoho nevidět, neprodírat se davem lidí, nebo se tlačit v metru.

8.) Kouknul jsem na tvoje stránky a udělám na tebe tytyty, chce to trochu aktualizace! :) Ale zeptám se na něco jiného, v souvislosti s ikonou LinkedIn. Považuješ tuto službu za sociální síť nebo web s pracovní "silou", příležitostí?
Já vím, nejsi jediný, kdo na mne dělá tytyty, kvůli stránkám. Spousta lidí mě na to upozorňuje. Přes léto jsem se k tomu moc nedostal, někdy chyběla energie, někdy soustředění a klid. Každopádně bych v tom chtěl pokračovat, pár věcí mám rozepsaných, tak se jen dokopat a dopsat to. Ohledně LinkedIn, tak si myslím, že je to taková kombinace obou. Je to současně příležitost hledat/nabízet práci, většinou mě i lidé z různých personálek zde našli a zkoušeli oslovit. A také to je pro mě sociální síť s kontakty na kolegy, které jinde nemám. Na LinkedIn mám ale vyplněn profil a jinak aktivní tam moc nejsem. Časově bych to nestíhal. Takže to beru pouze takový doplněk. Stejně jako Facebook používám čistě na chat s kamarády, kteří už třeba ani jinde nekomunikují, což je škoda. Když můžu, daleko raději používám mail.

8a.) Používáš ještě starý, dobrý, dopisní papír a pero? Tzv. text psaný vlastní rukou? Mám pocit, že mladší generace už ani nebude vědět, Co to je? :-O
Je pravda, že dřív jsem těch dopisů psal víc a že teď už toho zdaleka tolik nenapíšu, ale pár dopisů a pohledů za rok pořád pošlu. Aspoň si trochu procvičím rukopis a nezakrním. Vyhnu se pak těm trapným chvílím, když bych někde něco musel psát a najednou si vzpomínal, jak se píše třeba velké psací L a nebo K apod. :-)
Přijde mi škoda, že dnešní doba nepřeje klasickému dopisování, nebo aspoň těm mailům. To když člověk dostane odpověď tak ví, že ten na druhé stráně si musel udělat na to chvíli času a věnovat se tomu to napsat. To že mladší generace nebude vědět, co to dopis je, bych bral jen jako logický důsledek toho, že se všude používají počítače a internet je na každém rohu. Proč dlouho psát dopis, lepit obálku a pak ještě někde shánět 10Kč známku, aby to pak za 2 dny někam dorazilo. Stačí kliknout na IM a napíšou to během chvilky. Ale nechtěl bych dělat kázání, že za našich mladých let to bejvalo všechno lepší. ;-) To možná až budu v papučích krmit holuby v parku. :-)

9.) Nahlédli jsme do minulosti a teď se podíváme do budoucnosti. Jak si představuješ, že bude probíhat komunikace mezi lidmi, za cca 10-20 let. Nebo vůbec, jak bude v té době, podle tebe, vypadat svět? :)
Vždycky bylo úsměvné vidět nebo číst, jak si třeba v 70. letech představovali naší současnost a asi stejně úsměvné budou naše představy.
Myslím si, že většina komunikace v té době už bude postavena na bázi internetu, ať už volání, či textové zprávy. Bylo by fajn mít třeba malé sluchátko s mikrofonem a pak říct "Počítači, napiš Karlovi, že na pivo dorazím později". Možná už bude možnost 3D holografické projekce apod., nevím. Každopádně doufám, že se i takový obyčejný mail bude stále používat, byla by ho škoda. Prostě komunikace se bude podobat té současné, jen být offline bude více a více obtížnější.
No a jak bude vypadat svět? Nejsem žádný vizionář, ani nějaký jasnovidec (někdy bych dodal bohužel). Mě bude v té době necelých padesát, snad už druhé desetiletí budu šťastně ženat, předpokládám, že většina vlasů už začne šedivět a s trochou štěstí snad i budu mít v čem bydlet a co jíst.
Jinak můžu jen doufat, že se lidi začnou soustředit na ty důležité věci a přestanou se hnát za malichernostma a taky se někdy zastaví a budou přemýšlet. Každá doba má to svoje. Ta naše má svoje pro i proti a stejně to tak bude i za 20let.

10.) Všechno jednou končí, i náš rozhovor je u konce. Děkuji, že jsi přijal pozvání a poslední otázka zní - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říct a na co jsem se nezeptal?
I já děkuju, za pozvání do tohoto seriálu.
Co říci závěrem? Možná to, že jsem rád, že podobné počiny na netu vůbec vznikají, že lidi, jako ty, najdou tu energii a věnujou se něčemu podobnému. Díky tomu lze poznat po síti další lidi, se kterýma si lze třeba dobře rozumět.
A co říct o sobě? ... Myslím, že to důležité jsem už napsal. Jsem vesměs spokojený, lehce flegmatický, myslím, že ale otevřený, baví mě spousta věci. Ale to by bylo na delší psaní.
Doufám, že jsem tvé čtenáře nenudil, a že si třeba někdy najdou cestu ke mně na twitter. Zajímavých lidí není nikdy dost. Mějte se fajn a díky všem za pozornost.

Předchozí rozhovory zde.