motto: "bez háčků a bez čárek, je mobilní pisálek"

16.4.10

PUBERTAK

Cerna a bila
Cukr a bic
Pepr a sul
Svetlo a tma
Den a noc
a dalsi

To vsechno jsou slova opacneho vyznamu, ktera koresponduji s tim, kdy se rodice snazi a deti na ne dlabou.
Rika se tomu PUBERTA. Vsichni jsme si ji prosli. V pohledu ditete, je to to nejotravnejsi obdobi, ktere muze ve vztahu rodic - dite byt. Rodic je mu neustale za zady, stale ho sleduje, ba primo pronasleduje. Stale neco po pubertakovi vyzaduje. O to ale dospivajici clovek nestoji. Chce mit svuj prostor, svoje misto. Jak mezi vrstevniky, tak mezi dospelymi. Tam se ze sveho pohledu realizuje, bez ohledu, jestli je to dobre nebo spatne. Tedy, z pohledu PUBERTAKA, je to vzdy dobre. A ze tomu ostatni nerozumi? To je jejich problem.
Z pohledu rodice, je to obdobi, kdy se clovec snazi, co muze, ale dite si stejne udela vse po svem. Marne jsou domluvy, prosby a narky. Nepomaha ani trest, pred rokem tak ucinny. Nepomaha nic. Toto obdobi musi rodic pretrpet. Vzpomenout si na svoje vlastni pubertalni obdobi. Na svoje excesy, ktere provadel rodicum. Na jejich prosby, narky a domluvy. A jak to dopadlo? Vydrzeli to nasi rodice, tak my to vydrzime take.
Musime, nic jineho nam totiz nezbyva. A az budou nasi PUBERTACI rodici a budou zoufali ze svych deti, jako jsme dnes my, tak jim to skodolibe vratime slovy: ''Vydis, ja jsem Ti to rikal.'' Ale do te doby ........... je jeste dost a dost casu.

Žádné komentáře:

Okomentovat