10 otázek pro ... Daniela Krupicová @DaKrup

Teprve druhou ženu se mi podařilo vyzpovídat v rámci 10 otázek pro ... Myslíte, že jde lékařská profese ruku v ruce s moderními technologiemi? O tom jsem si povídal s Danielou Krupicovou, kterou spíše bude znát jako @DaKrup.


1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Jmenuji se Daniela Krupicová, je mi něco přes třicet a pocházím z východního Slovenska. Z malého města Velké Kapušany. Studovala jsem medicínu v Hradci Králové a poté jsem se přestěhovala do Brna. To je dlouhodobě můj druhý domov a jsem tady moc spokojená.

2.) Jak jsi se dostala k internetu a všemu kolem něj?

K internetu jsem se dostala poměrně pozdě, až na vysoké škole. Samozřejmě počítače a základy programování jsme měli na gymnáziu. Dokonce brácha jako správný nadšenec, sestavil doma počítač, abychom mohli hrát hry. To mě bavilo. Diablo II byla hra, kterou jsem vydržela hrát 12 hodin v kuse. Internet jako takový nám zavedli až za pár let. Nebylo to samozřejmostí jako dnes.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Co se týká počítačů, jsem jen uživatel. V práci je nepožívám, jen doma. Horší to je, ale s mobilama. To jsem opravdu velký fanoušek. První jsem si koupila asi v roce 1998 a od té doby se tomuto koníčku opravdu intenzivně věnuji dodnes (viz. seznam mobilní historie - poznámka autora). Hodně mě bavilo sledovat a zkoušet různé značky, operační systémy a s mobily si "hrát". Přes ně jsem se dostala k navigaci, tabletům, notebookům.

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Po dlouhém boji jsem dostala Macbook a používám Mac OS X verze 10.6.7. Dále mám iPhone4 32G a s výrobky Apple jsem spokojená. Vyhovují mi nejvíc. Jsem správná "iovce". Jako člověk, který neprogramuje a na počítači primárně nepracuje, stačí mi blbuvzdorný Mac. A taky jako ženské se mi hodně líbí dizajn. Brousím si zuby na Mac Air. Doma máme iPad, ale nějak vidím, že ho zatím nevyužiji.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Jsem velmi aktivní na Twitteru a používám Posterous a ojediněle Facebook. Minimálně pak Instagram (fotky), Goodreads (knihy), a teď co jsem začala běhat využívám Dailymile, což je sít běžců a sportovců, kteří se navzájem podporují a motivují. Jistým druhem sociálních sítí jsou i Foursquare a Gowalla, které také dost využívám a neumím si představit, že někam přijdu a nechecknu se. Všechny aplikace mám v mobilu a používám denně, jsem online pořád.

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

Můj hlavní projekt je má 365-ka, kterou jsem začala v lednu. Je to poprvé, co píšu osobní věci formou deníku a publikuji na internetu. Zatím mě to baví a každý den se těším, že si najdu chvilku a něco napíšu. Deníky jako také si píšu od 13 let, s různými přestávkami a velmi přirozeně jsem s tím vstoupila do virtuálního světa.

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?

Můj muž je stejně postižený a oba se doplňujeme. Každou novinku musíme mít a vyzkoušet. Ale jinak moji kolegové a rodiče si myslí, že jsem postižená. Věta tipu: "Polož už ten mobil", zní neustále a nad mojí závislosti kroutí hlavou. A taky se mi tajně posmívají. Ale v dobrém.

8.) Tvoje další zájmy?

Mám ráda kávu, ráda čtu a píšu. Pěstuji orchidee a miluji své dvě kočky. Nerada vařím, ráda nakupuji a zajímám se o módu, umění, architekturu, jazyky a typografii. Pravidelně cvičím a teď jsem začala běhat.

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Moc ne. Až na internetu jsem našla pár takovým, co se zajímají o podobné věci jako já.

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekla a na co jsem se nezeptal?

Jsem zcela vyčerpaná, myslím, že otázek už bylo dost. Snad jen, mám ráda červenou a brilianty.

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek
10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch
10 otázek pro ... Lenka Horká
10 otázek pro ... Michal Straka
10 otázek pro ... Petr Chlad
10 otázek pro ... Rosťa Oboňa
10 otázek pro ... Ondřej Bechyně
10 otázek pro ...Filip Oščádal

II. jubileum

Ani jsem se nepochlubil. Je to pár dní, co jsem se přehoupl přes 20.000 návštěvníka! :)

Vím, není to nic moc. Někdo takového čísla dosáhne během týdne, měsíce. Jsou i tací, kteří mají takovou návštěvnost denně. Já jim tedy nezávidím. Ono to totiž je zavazující. Pořád psát dál a dál zajímavě, aby se lidé vraceli.

Já si píšu jen tak pro radost a z každého návštěvníka se upřímně raduju. Nejraději bych mu potřásl rukou ;).

Tímto děkuji všem svým věrným čtenářům za projevenou důvěru a slibuji, že naděje vložené do čtení mého blogu nezklamu! :D

Když máte hodně peněz, jděte a utraťte je, ostatní tím naser...

Dnes mám zajímavý zážitek z OBI. Při zásobování OBI mají přednost zákazníci, kteří si vyzvedávají koupené a zaplacené zboží. Pak dodávky, které rozvážejí zboží zákazníkům, kteří nemají vlastní odvoz. Pak živé květiny, mražené zboží a následujeme my.

Když jsem, v tomto pořadí přišel na řadu, všichni skladníci se ztratili. Po chvíli začali zmateně pobíhat po skladovém dvoře. Každý v ruce nějaké lejstro. Vypadalo to, jako bojová hra. Začali snášet a svážet na jedno místo různé zboží. Dávali jej na palety a balily. Když bylo důkladně zabaleno a překontrolováno, vyváželi ho ještěrkou ven. Tam už stál kamión, jehož řidič vždy zkontroloval neporušenost obalu a paletu naložil.

Přehoupla se 9 hodina a já začal být nervózní. Ještě mě čekala nakládka a vykládka dalšího OBI. Zavolal jsem na firmu, že jako s takovým přístupem toho asi moc už nerozvezu. Netrvalo 5 minut a začali mě vykládat. Přeci jen, působíme v roli dopravce centrály a můžeme si něco málo dovolit. Nikdy jsem toho práva nevyužil, až dnes.

Posléze jsem se dověděl, že jakýsi zákazník utratil v OBI "nekřesťanskou" sumu peněz a rovnou si objednal kamion na odvoz zboží. Zřejmě to byl nějaký "nekřesťan", protože normální člověk by takové množství zboží koupil ve velkoobchodu. A zbytek "nekřesťansky" ušetřených peněz mohl věnovat třeba nějaké křesťanské organizaci, věnující se mládeži.

Pozitivní optimismus

Buď se na něco díváme pozitivně nebo optimisticky. Ale lze použít spojení pozitivní optimismus?

Nedávno mi někdo říkal, nebo jsem to slyšel, že den by se měl zahájit, ale i ukončit, nějakým optimistickým pokřikem, výkřikem, nebo aspoň myšlenkou.

Ráno jsem vstal pozdě, vlastním zaviněním. Ujelo mi metro. Ujel mi autobus. Další, který měl přijet, nepřijel. To přeci není možné, takhle ten den pokračovat nemůže! Jsem si říkal. A začal jsem myslet pozitivně. Své myšlenky jsem se pokoušel prostřednictvím Twitteru přenášet i na ostatní:

Nevím jak ostatním, ale mě to zaručeně pomohlo. Všechno se najednou začalo dařit a já byl doma v čas, ve který jsem dopoledne ani nedoufal.

Myslel jsem pozitivně a ještě k tomu optimisticky. Tak co, jde TO?

Anonymní bludiště

Žijeme v době, kdy víkendy trávíme v obrovských nákupních centrech. Pramálo nás zajímá, že tyto nákupní centra pomalu likvidují drobné prodejce. Ano, ty malé prodejce, kterým naši politici po roce 1989 slibovali světlou budoucnost. Ty prodejce v jejichž obchůdcích se cítíme, tak jako doma. Vždy nás přivítají vřelým a milým úsměvem. Jsou nám k dispozici, když si nemůžeme vybrat a kdy tápeme mezi regály. Ty malé prodejce, kteří svůj obchůdek budovali vlastníma rukama. Kteří se těšili na svoje pravidelné zákazníky. Na zákazníky, ze kterých se postupem času stanou známí, kamarádi, přátelé. Kteří se budou pravidelně a rádi vracet do jejich obchůdku.

Nemám rád velká nákupní centra. Nikdy jsem se v nich necítil dobře. Je to shluk zmatených lidí, kteří s tupým výrazem v obličeji a plnými taškami bloudím těmi velkými prostory. Bloudí, protože nevědí kam dál. Který obchod ještě navštívit. Co dalšího koupit. Motají se mezi sebou, narážejí do sebe navzájem těmi objemnými taškami. Taškami, ze kterých koukají svetříky, kalhoty, bundy, boty. Věci, které dávají na odiv ostatním. Všechna ta loga jako by volala, dívejte se všichni, co jsem si to koupil. Dívejte se  a záviďte. Nejlépe, když z toho kousku něčeho visí cenovka s co největší částkou. Ano, nákupní centra, to je takové lidské dostihové závodiště. Kdo rychleji a a za co nejvíc.

Smutné jsou pohledy do dětských koutků v obchodních centrech. Děti si tam sice hrají. Ale nebyli by šťastnější, kdyby si mohli hrát venku. S kamarády, na čerstvém vzduchu? A nejvíce mne dojímá, když ty děti pozoruji, jak si hrají na obchod. Chápete to? Jako kdyby nestačilo, že musí trávit s rodiči celý den v nákupním centru. Rodiče je "odloží" do dětského koutku, protože není nic horšího, než plačící, hladové, či jinak unavené dítě v oddělení svetříků. Oni si chuděry malé ještě hrají na obchod. Ale ne na ten, který jsem popisoval na začátku, ale na ten, kde musí trávit dlouhé hodiny.

A ještě jeden aspekt má nakupování v obchodních centrech. A to je anonymita. V menším městě, které má jedno, maximálně dvě OC to je asi problém, ale Praha, to je ráj anonymity.Nejlepší je jet na druhý konec Prahy. Tam je minimální šance, že potkáte někoho známého. Někoho, kdo vás bude sledovat při vašich nákupech. Kdo bude pečlivě sledovat co nakupujete a za kolik nakupujete. Není totiž nic horšího, když nevíte kolik soused utratil za tu báječnou lampu, kterou vy byste si samozřejmě nekoupili. Z vesela se můžete procházet celým komplexem OC, pozorovat svoje "spolubojovníky" a čerpat inspiraci. V případě velké únavy se můžete posadit do nespočet café koutků. A s kousek něčeho sladkého čerpat síly do dalšího boje.

A přitom v našem okolí je nespočet obchůdků, kde obdobné věci koupíme také. Zřejmě za cenu o něco vyšší, ale rozhodně od usměvavého prodavače. Od prodavače, který nemá nacvičený povinný úsměv, ale usmívá se, protože má rád svoji práci a své zákazníky. A stanete-li se, takovým, jako rodinným zákazníkem, zjistíte, že i vás baví, se vracet do "svého" obchůdku. 

10 otázek pro ... Filip Oščádal @buddhacz

Ahoj, dobré dopoledne. Znáte @buddhacz? Kdo by neznal jeho jízlivé poznámky na Twitteru, že? Ve chvíli nouze, vám ale poradí a bez odmlouvání. Rádi byste se o něm dověděli víc? Tady je 10 otázek pro ... Filip Oščádal.

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Říká se mi různě - Fred, Peep, Pip, Buddhacz, Filda (nikoliv Filcka) – jménem jsem od narození, a doufám že i do hrobu, Filip Oščádal. Momentálně je mi 37 let (buddhisticky), reálně to bude za nějaký ten měsíc (jsem Blíženec). Pocházím z malé pravotočivé zatáčky směrem na Vídeň, tedy z Brna (kousek od Lenky Horké, z Králova Pole).

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

Pokud mne paměť nešálí, tak ve druháku na Masarykově Univerzitě jsem začal "dolejzat" na katedru životního prostředí, kde v laboratoři LSD-Bio (Laboratoř syntézy a dynamiky biomolekul) profesor Koča rozjížděl super moderní výpočetní pracoviště pro chemiky. Tam jsem se seznámil s budoucí šéfovou Assoc. Prof. RNDr.Evou Hladkou, Ph.D., posléze se ze mě stal správce sítě PřF MU na poloviční úvazek. Pohybujeme se v roce cca 1994 a dál, začínal jsem tedy na OS Solaris, Irix a BSD. Předtím jsem si hrál s Atari a Amigama, ovšem bez Internetu.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Nazval bych se malým neškodným šílencem (slovy jedné bývalé přítelkyně: "takový robůtek"). Používám Ubuntu Linux, Symbian, virtualizaci OS, cloud a Google technologie. Hraji si na programátora v PHP, Javascriptu a v shellu. Nově si navíc začínám pohrávat s Androidem (zatím virtuálně), baví mě HTML 5.

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

OS: Ubuntu 10.04 32bit, Ubuntu 10.10 64bit Server, Ubuntu 10.10 32bit, Symbian S60 v3 a Palm OS. Aplikace nejčastěji od Google (Chrome), Virtualbox (XP), Wine (hraju přes Steam), esmska (je to pohodlné), Firefox (miluju FireBug), Empathy (jsem ukecanej a Jabber je fun), KeePassX (nic si nepamatuju), Transmission (nemám TV a BitTorrent je sexy).

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Facebook, LinkedIn, Twitter. Ostatní maximálně testuju (myslím různé čtyřčtverce, lástefemy). Na mobilu používám výhradně Gravity, Slick, YouTube a GMail (v Javě :).

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

Aktuální jsou projekty komiksových iGoogle gadgetů a Chrome extenze / aplikace, pak třeba archiv STB EZO (www.stbezo.info) – vše je nějak neorganizovaně sepsáno na blog.mxd.cz (používám Google Sites = kovářova kobyla chodí bosa). Uživatelé Vodafone mě znají prostřednictvím Centra péče Vodafone a hráči ze série Vietcong, pro kterou jsem vytvářel zvukové efekty. Také píšu nějaký ten vlastní framework (to asi každý PHP koder)...

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií

Myslí si, že jsem robůtek.

8.) Tvoje další zájmy?

Víno, ženy a zpěv.

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Ne, žiji přece sám na tomto širém pustém světě. Jen ty inkarnace se mi nějak vymkly z pod kontroly (process spawning).

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Ani ne, už o mně bylo napsáno dost. Kdo chce, může se mne na Twitteru zeptat sám. Věnuj se mladším a hezčím, nejlépe ženám :)

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek
10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch
10 otázek pro ... Lenka Horká
10 otázek pro ... Michal Straka
10 otázek pro ... Petr Chlad
10 otázek pro ... Rosťa Oboňa
10 otázek pro ... Ondřej Bechyně

Zapečený toast s marmeládou

Nejsem žádný výborný kuchař. Vařím často a vařím rád - mohl bych parafrázovat větu: "Lyžuji dobře, lyžuji rád" z filmu Anděl na horách. Rád experimentuji, ale většinou jsem pak jediný strávník.

Včera mne "honila" mlsná. Nikde nic dobrého po ruce. Jen suché toasty, máslo a marmeláda. Co to spojit? Už jsem měl na Twitter připravenou větu, jak jsou zapečené toasty s marmeládou ošklivé. S tím jsem se přeci musel pochlubit! Opak je pravdou. Jsou dobré.

Důležité je namazat máslem oba toasty. To aby se marmeláda nevsákla do chleba a nevznikl tak "rozblemcaný" hnus. Čím déle necháte toasty v toustovači, tím lépe. Vysledný toast je pak pěkně křupavý.

Nejlépe chutnají čerstvě upečené.

Dobrou chuť

První občanský průkaz

Dnes jsem s Denisem byl podat žádost o vydání občanského průkazu. Jeho první občanka. Hrozně ten čas letí. Koncem května mu bude 15 let.

Vybaveni veškerými dokumenty (rodné listy, oddací list, moje občanka, můj a Denisův pas, prostě všechny úřední listiny) jsme ráno vyrazili na příslušný Městský úřad. Nejvíc času nám zabralo vyplnění formuláře. To jsem tam ještě napsal jiné místo narození. Denis koulel očima poprvé. Jako kdybych nevěděl, kde se narodil.

K prvnímu vydání občanského průkazu je potřeba doložit Potvrzení o státním občanství. Vydali jsme se do příslušné kanceláře. Na schodišti to smrdělo jak na plaveckém stadiónu. Tam to snad čistí jen chlorem.

V žádosti o potvrzení státního občanství se třikrát vyplňují ty samé údaje. Jo, úřad musí být. Odměnou je krásné Potvrzení o státním občanství. To už snad vydrží na věky.

A zase zpátky u přepážky na podání žádosti. Vzali jsme si číslo do pořadí a čekali. Nikde nikdo, jen my. Čekáme a čekáme. 5, 10 minut. Nic se neděje. BING, objeví se naše číslo na tabuli. BING, BING, ještě třikrát to zazní. Asi jsme sakra pomalí, když nás musí tolikrát upozornit.

U přepážky znovu absolvujeme celou proceduru s ověřením úředních listin. Asi toho předtím bylo málo. Všechno souhlasí. Zbývá jen Denisův podpis. Pro jeho pubertální písmo je příslušný obdélníček fakt malý. Paní třeští oči při jeho perokrasojízdě při vzorovém podpisu, který ho bude, na úředním dokumentu provázet následujících 5 let. Hrozím se nového vyplňování žádosti. Jen Denis se dobře baví. Z žertu mu chci říct, ať si nehraje na Václava a vrátí to pero, ale je to zbytečné. Pero je přivázané. Asi už jsou na úřadu dostatečně poučení.

Paní přijímá formulář a lepí na něj identifikační číslo. Žádost je tímto přijata. Ulevuje se mi. Zvítězili jsme. S kyselým obličejem mi vrací všechny dokumenty a že si za měsíc má Denis přijít, s rodným listem, vyzvednout svůj první Občanský průkaz.

Raději půjdu s ním.

Poslouchejte svoje čtenáře, přinášejí nové nápady

Je důležité komunikovat se svými čtenáři. Čtenáři jsou totiž ti, kteří utvářejí další obsah. S hodnocením čtenářů může autor dále pracovat. Může volit směr, kterým se bude ubírat, směr, který čtenáře zajímá. Může i dále pracovat s obsahem. Rozvíjet téma a posouvat se směrem, který čtenáře zajímá.

Zpětná vazba ve psaní je důležitá k pochopení a nalezení smyslu autorova počínání. Ne vždy je na místě do článku zakomponovat materiál, který je v danou chvíli "nedůležitý". Ale po spojení různých souvislostí a dotazech čtenářů je autorem takový materiál vyhodnocen jako vhodný do článku. Editovat celý text už nepřichází v úvahu a tudíž je použit v následných diskuzích, jako doplňující vysvětlení. Popřípadě lze tím uvést dané téma na pravou míru.

Taková věc se mi stala včera. Dostal jsem zprávu od kamarádky, že díky mému blogu, se z ní stal domnělý hacker. Byla na kávě s kamarádem a ten se jí mezi řečí zmínil o skutečnosti, že si o ní vygooglil nějaké informace. Věc v současné době naprosto normální. Jaké bylo její překvapení, když se jí zeptal jestli je hackerka. Po dotazu, jak k tomu přišel, ji odpověděl, že tak soudí z jejího rozhovoru 10 otázek pro ... pro Profa - blog.

V článku samozřejmě žádná taková indicie není. Ani nic nenasvědčuje, že by dotyčná s hackerskou scénou měla co do činění. Jen to krásně vykresluje představivost lidí, kteří čtou a zpracovávají informace z internetu. Internet je mocné médium. A ne vždy jsou všechny informace více lidmi správně vyhodnoceny.

Proto by měla existovat zpětná vazba mezi autorem a čtenáři. Když už k podobné události dojde, je pak více než vhodné uvést všechny náležitosti na pravou míru.

Dnes jsem sám obdržel krásnou zpětnou vazbu. Jeden pravidelný čtenář mi napsal, že se můj blog "vyhoupl" do jeho TOP3 česky psaných blogů. Taková slova vždy potěší a povzbudí do dalšího psaní.

Molome

Molome - pod tímto názvem se skrývá aplikace pro sdílení fotek prostřednictvím sociálních sítí Twitter a Facebook.

Aplikace je velmi jednoduchá na ovládání. Jediné, co si uživatel může nastavit je zvuk uzávěrky fotoaparátu a na které sociální síti bude své fotky sdílet.



Úvodní obrazovka zobrazuje již pořízené snímky. Díky sdílení je u každé vidět kolika lidem se obrázek líbil a počet komentářů. Po vyfocení je v nabídce osmnáct možností zobrazení fotografie. Od normálního,přes barevnou úpravu až k zobrazení fotky s nádechem retro stylu. Pak již jen vyberete sociální síť, připíšete komentář a odešlete fotografii ke zveřejnění.



Prohlížet fotky lze i prostřednictvím webového rozhraní. Zde již nelze fotografie dodatečně upravovat, ani jinak editovat. Je zde pouze možnost zveřejnění komentáře, použití "like" tlačítka nebo sdílení na jiných soc. sítích, než autora.

Molone je aplikace pro telefony Nokia s OS Symbian^1 a výše. Je to taková konkurence k aplikaci Instagram, která je pro telefony iPhone.

Aplikace je zdarma a stáhnout ji lze prostřednictvím Ovi Store přímo z mobilního telefonu.

Při instalaci budete vyzváni ke stažení souboru o velikosti 12MB, který zajišťuje celý chod aplikace.

Kam směřuje tento blog?

Již několik dní se zaobírám myšlenkou, jakým směrem řídit tento blog.

Úplně na začátku se jednalo o úplně osobní blog. Zapisoval jsem svoje pocity a prožitky. Více méně jsem to pojal formou deníčku. Třeba na jarní prázdniny jsem jezdil sám se syny. Nejprve s jedním, pak s druhým. Manželka zůstávala v Praze, v práci. Aby měla větší představu co děláme, psal jsem každý den večer takový malý report. Bylo to fajn. Člověk si pak zpětně připomněl, co prožil zajímavého.

Jeden čas se Profa - blog věnoval věcem více technickým. Bylo to v době, kdy jsem ukončil svoje působení v časopisu Yop!. Byl to časopis věnující se mobilní komunikaci. V té době taková konkurence Mobilitám. Protože jsem byl rozepsaný a stále mne toto téma bavilo, pokračoval jsem na stránkách blogu. Postupem času a narůstajícím pracovním povinnostem se témata tenčila, až skončila úplně.

Následovalo také období, se změnou zaměstnání, kdy jsem psal o svých pracovních cestách. To byla asi nejintenzivnější kapitola tohoto blogu. Zachytával jsem každodenní zajímavosti z cest a doprovázel jsem je i vydatnou fotodokumentací. Posléze, kdy se cesty staly jednotvárnými, přestalo být o čem psát.

V poslední době jsem zde spustil projekt 10 otázek pro ... Každý týden položím stejných deset otázek některému z přátel ze sociální sítě Twitter. Sem tam napíšu nějakou recenzi zajímavé aplikace pro OS Symbian. Objevují se i články, které vyjadřují mé pocity, názory a myšlenky.

Proto přemýšlím jakým směrem se se svým blogem vydat. Bylo by mi líto opustit ty všechny staré vzpomínky, technické články i popisky z cest. Přeci jen, blog běží již šestým rokem, čítá 546 článků a nespočet komentářů. Nejedná se tu ani o technický, ani osobní blog. Je to taková všehochuť.

Dám tomu ještě pár dní.

10 otázek pro ... Ondřej Bechyně @hippik

Dnes bych vám rád představil člověka, který se může honosit titulem Opravdový Geek. Je zřejmě málo věcí, v oboru výpočetní techniky a mobilní komunikace, na které by vám nebyl schopen odpovědět. Na Twitteru ho znáte pod nickem @hippik, ale jmenuje se Ondřej Bechyně.

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Zdravím. Jmenuju se Earl. No dobrá, jmenuji se Ondřej Bechyně, letos mi je 30, a jsem čistokrevný evropan, žijící toho času v Praze.

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

Inu, můj táta je správcem počítačů nějakých těch 30 let, tudíž jsem se k výpočetní technice dostal už ve 3 letech. Krom původních BBS a Fidonetu jsem se samozřejmě k internetu poprvé dostal někde kolem roku 1993. Od té doby jsem viděl na netu snad skoro vše.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Mňo ovlivněn tedy tátou a svou představou, že někdy budu dělat programátora jsem samozřejmě technice nakloněn. Za svou dobu jsem měl šanci používat hodně typů technologií, včetně Palmu a jiných Pocket PC. Rukama mi prošlo vlastně skoro vše, krom Amigy.

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Na svých počítačích jsem v roce 2001 úplně zrušil podíl Microsoftu po jejich preview windows Whistler (vista) a jsem tedy linuxář, momentálně na Debianu/Ubuntu. Na mobilu mám tím pádem android 2.3 a jsem nad míru spokojen. Jsem raději, když můžu dělat věci na počítači jak chci já a ne jak chce výrobce operačního systému. Pokud jde o aplikace, tak je to samozřejmě Google Chrome, Open Office a na videa/hudbu Boxee.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Ech socialní média. Aktivně Twitter, Tumblr, LinkedIN, 4square, Last.fm a Google Latitude. A všechny využívám jak na mobilu tak na desktopech. Facebook jsem zrušil (sám, bez participace na té divné akci zrušme si facebook), neb mi vadí že co se na FB dá již není moje ale Zuckerberga. A ten to dále sdílí třeba Microsoftu kterýmu do mně není vůbec nic.

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

Jen ten můj smutnej blog, který vedu (víceméně) už taky pár let. Původní téma jsou recenze na anime. Momentálně je ve stavu hibernace a je v základní formě k dispozici na http://hpk.posterous.com .

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?

Tak drahá manželka mi to zatím toleruje, navíc i z ní se pomalu stává geek, takže porozumění tu je. ;)

8.) Tvoje další zájmy?

Další zájmy? To je právě ta výpočetní technika. Primární zájmy jsou psaní (kde mám blok už pár let též), anime, yoyo (www.yoyo.cz), koloběžka, komixy a seriály.

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Snad jsem si kamarády vybral dobře. Tudíž univerzálního člověka s uplně shodnými zájmy sice nemám, ale na každé téma se někdo najde. Uplně mimoňský známý tedy nemám.

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Jsem jeden z mála kyborgů. ;) v hlavě mám kochelární implantát, což je jediná používaná kybernetická náhrada smyslového orgánu, konkrétně sluchu. Stojí to za prd, ale lepší než nic. A k tomu právě čekám na výměnu kyčelního kloubu, takže ještě v kybertechnologii zdá se půjdu dál.

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek
10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch
10 otázek pro ... Lenka Horká
10 otázek pro ... Michal Straka
10 otázek pro ... Petr Chlad
10 otázek pro ... Rosťa Oboňa

Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění

Znáte ten pocit, že se vám něco líbí a vy se rozhodnete, že to za každou cenu musíte mít? A je jedno jestli je to nový mobil, triko, mikina, kabát, lustr, postel, auto, šperk, bagr, dům .... Prostě je to tak úžasné, že si říkáte, jestli to nebudu mít tak nechci žít, nebo to nebude mít nikdo! Je to trochu hysterické a nadnesené. Ale děje se to.

Dřív, když jsem si něco vyhlédl, byl jsem schopný udělat cokoli, abych to získal. A ten pocit zadostiučinění, když jsem toho dosáhl, to se ani nedá popsat. Byl jsem hrdý majitel něčeho nového a každému jsem to musel ukázat. Musel jsem se tím chlubit. Každý musel vědět, že to mám. A bylo mi jedno, co jsem za to dal, co mě to stálo.

Během několika hodin až dnů, se vždy dostavilo vystřízlivění. Co jsem to udělal? Stálo mi to za to? Fakt to tolik potřebuji? Pokaždé se dostavil stav, jako po opici. Vystřízlivění! Co jsem dělal? Kde jsem byl? Neprovedl jsem nějakou nepřístojnost?

Nakonec jsem si vždy takovou novinku před svým svědomím obhájil. Snažil jsem se ji používat co nejvíce a nejplnohodnotněji, abych využil všechny její přednosti. Po čase jsem se přesvědčil, že jsem udělal dobře, že jsem si takovou věc pořídil. Moje svědomí se uklidnilo.

Včera jsem však byl postaven na opačnou stranu problému. Získal jsem něco, pro někoho jiného. Princip stejný. Když to nebude, zboří se svět, bude to průser, musím to dostat. Po několika pokusech z minulého týdne to vyšlo. Získal jsem to! Mám to! A pak se dostavil pocit vystřízlivění. Je to správné? Bude to fungovat? Ještě chvilku jsem se přesvědčoval o tom, že dělám dobře. Nakonec jsem kývl, že ano.

Musím věřit a věřím, že to bylo správné rozhodnutí. Jestli ne, tak to teprve bude průser!

Čas plyne jako voda

Koncem února jsem se přihlásil do knihovny na našem sídlišti. Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat nové knížky. Dalo by se říct, že čtu hodně a rád. Jen jsem to v poslední době hodně zanedbávál. Proto jsem se to, přihláškou do knihovny, rozhodl změnit. A ještě jeden důvod má znovučtenářská etapa má. Tu jsem popsal v článku Proč si čtu v metru.

Už při první návštěvě jsem přesně věděl jakou knihu si půjčím. Byl jsem moc zvědavý na Flotilu Země od Patricka Zandla. Přečetl jsem ji jedním dechem, během 14 dní..

Mám rád sci-fi a fantasy, proto jsem si při druhé návštěvě půjčil sbírku povídek Nesmrtelný bard od Isaaca Asimova. Mám rád tohoto autora. Přečetl jsem už mnoho jeho románů a povídek. Nejznámější dílo Nadace jsem během několika let přečetl několikrát.

Zatím poslední půjčenou knížkou je Zepelín na Měsíci od Ondřeje Neffa. Tento spisovatel a vydavatel je znám hlavně jako autor vědeckých a vědeckofantastických projektů. Od knižních, přes internetové až po rozhlasová díla. I sbírku povídek jsem přečetl během několika dní.

Co čtu nyní? Muži, kteří nenávidí ženy od Stiega Larssona. Po dlouhé době kniha, která není spojena s vědeckofantastickým žánrem. Leč světe div se, čte se mi velmi lehce.

Co mají tyto knihy společné? Čtou se jedním dechem. Jsou psány, tak zajímavým jazykem, že ztrácím pojem o čase. Člověku se ani nechce přestat číst. Děj jej táhne dál a vybízí ho k dalšímu a dalšímu pokračování ve čtení. Kolikrát si říkám, že dočtu kapitolu a půjdu něco dělat. Ale na jejím konci mi to nedá. Musím vědět, jak to bude dál a čtu a čtu. Hodinu, dvě. Čas přestává mít svou podobu.

A čas plyne jako voda.

10 otázek pro ... Rosťa Oboňa @stary_mrzout

Znáte Ospalou díru? Znáte Starého Mrzouta? Že ne? Tak vězte, že se pod tím vším skrývá naprosto úžasný člověk Rosťa Oboňa. Jste zvědaví na jeho odpovědi? Ale prosím, ale prosím, jak je libo, tady je to!

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Jmenuju se Rosťa Oboňa, kteréžto příjmení údajně znamená „škopek na žinčici“. Celkem to pasuje. Je mi 36, pocházím z Ostravy. Teď už pět let bydlím v Ospalé díře, což je dědinka za Opavou kousek od Slezské Harty.

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

Na základní škole jsem se v nějakém kroužku potkal s přímotopem IQ151 a PMD 85 a pak v prváku jsem si doma vybrečel počítač Didaktik Gama (všichni ve třídě ovšem byli ataristi). Žádné stopy to ale na mě nezanechalo, vždycky jsem byl (a budu) pouze BFU. Internet jsem poprvé používal u rodičů na pevné lince. Moc rád na to vzpomínám, prvních 28 empétrojek stažených přes Napster mě stálo 2326,- Kč. Dnes jsem jednoznačný závislák, bez internetu to nejde.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Všechny udělátka miluju, i když jim vlastně vůbec nerozumím a většinou asi ani nepotřebuju. Mám doma stolní komp s velikým monitorem a pracovní notebook Vaio, na parametry se vůbec neptej, vždycky mi to někdo sestaví nebo doporučí. Telefon je HTC Desire Z a o Vánocích jsem si v opilosti objednal Kindle 3 a mám z něho velkou radost.

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Na kompech odjakživa Windoze, dříve XP a nyní 7, jsem spokojený. V práci se snažím prodávat jeden „špehovací“ soft, který je postavený na windows, takže je to i nutnost. Jednou jsem v nějakém záchvatu zakoupil tlustou knihu a instalačky Mandrivy, dokonce sám nainstaloval a dva dny používal. Má to klady, ale pro mě bohužel příliš mnoho učení a zkoumání. Nyní je kniha i s DVD na čestném místě v knihovně. Na telefonu mám Android, ajelikož jsem google positive, tak velká spokojenost. Nepoužívám nic extra, office, skoro vše od google, dropbox.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Na Facebooku už mám druhý profil, první se mi vymknul z ruky při Mafia Wars. Nepoužívám ho už skoro vůbec, pouze k propagaci e-shopu mé ženy (i placenou formou). Všechny dřisty od „přátel“ jsem stejně povypínal, takže tam nemám co číst :-). V poslední době mě moc baví Twitter, hlavně tou možností číst jen lidi, kteří stojí za to. Většinu aktualit se dozvídám právě z Twitteru. Na telefonu taky pouze Twitter přes TweetDeck a semtam Foursquare.

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

Přímo svůj už jen jeden, osobní blog www.stary-mrzout.cz, kde se snažím posílit vlastní disciplínu psaním 365-ky a jiných mrzutostí. Občas plichtím nějaké weby v rámci akce Z pro známé v joomle, ale tím se radši chlubit nebudu, nemám rád, když se mi někdo pošklebuje :-).

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií
Většinou to zvládnou. Manželka má vlastní noťas a postupně se učí, mladej (4) mydlí hry a už všechno umí. Žena trochu prskala na Kindle, ovšem jen do chvíle, kdy už s sebou nemusela tahat ty bichle od Larssona.

8.) Tvoje další zájmy?

Mám rád filmy, hudbu, knížky a fotbal, fandím Newcastle United a snažím se pomáhat fanklubu s webem. Jinak se věnuji plzeňskému pivu, kvalitní vodce, elektronické cigaretě a jakémukoli jídlu. Už deset let se chystám jít běhat a shodit 15 -30kg.

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

V Ospalé díře a v rodině platím skoro za IT gurua a v práci jsem „ten, co furt s něčím otravuje a nic se nikdy nenaučil“. Mou knihu o Mandrivě na polici zatím nikdo neocenil.

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Užvaněný jsem byl hádam dost, ne? Každopádně moc děkuju za pozvání do tohoto projektu, moje ego si lebedí a pořádná lama tu chyběla.

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek
10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch
10 otázek pro ... Lenka Horká
10 otázek pro ... Michal Straka
10 otázek pro ... Petr Chlad

Car Black Box

Pohybujete se často v dopravě? Tak jistě znáte situace, kdy auto před vámi náhle začne brzdit. Popřípadě provádět jiný úhybný, či jinak nečekaný manévr. Je také spousta "rádoby" řidičů, kteří provádějí tzv. myšky, či jinak ohrožují ostatní řidiče. Viz. v poslední době se často objevující "vybržďování".

Dojde-li v takovém případě k nehodě, bývá většinou na vině řidič vozidla, který nestačil dobrzdit. Když v takové situaci jiný řidič nabídne pomoc, který dosvědčí, že nehoda nebyla způsobena vaším zaviněním, ale agresivitou "postiženého", máte vyhráno. Policie takové svědectví bere jako důkaz třetí strany. Co ovšem dělat v případě, že takového svědka nenajdete? Pomocník se jmenuje Car Black Box.

Jedná se o jednoduché zařízení, které se montuje za čelní sklo vozidla. Snímá situaci před vozidlem a v případě dopravní nehody, kdy se řidič bude bránit, že není viník, ale poškozený, může záznam z tohoto zařízení být použit jako důkaz.

Minulý týden jsem na Nokia OVI Store objevil prográmek pro telefony s OS Symbian S60 5rd. Car Black Box:


Jedná se o aplikaci, která plně nahrazuje komerční výrobky stejného principu. Po instalaci do telefonu a jeho spuštění lze okamžitě snímat dopravní situaci před vozidlem. Nastavení programu je velmi jednoduché. Nastavit lze kontaktní telefon, na který bude možné v případě nouze odeslat SMS nebo MMS zprávu + její znění. Záložka Max buffer size slouží k nastavení délky časové smyčky snímání. Čím více prostoru na paměťové kartě programu vyčleníte, tím delší časová smyčka bude.

Jedinou nevýhodou programu je, že kamera telefonu ukládá záznam jako statické obrázky a ne video. Tudíž se vám do telefonu ukládá veliké množství snímků. Pro prvotní potřeby policie na místě nehody, bude jistě stačit přehrát záznam na displeji telefonu, ale co potom? Zde bych použil návod z fóra myNokia.cz:

Jednoduchý freeware prográmek JPGvideo:

Použití - ze složky na kartě v telefonu nakopírovat všechny obrázky záznamu do složky v PC. V programu JPG directory - nastavní cesty k této složce s jednotlivými obrázky záznamu. Ouput - nastavení umístění výstupního videa. Frames per second - nastavíme na 3 (aplikace dělá cca. 3 obrázky za sekundu) Nastavíme kodek videa (testoval jsem xvid) a Run - výsledkem je záznam jízdy ve videu .avi v PC.

Doufám, že výše popsaný prográmek vám bude sloužit k zachycení mnoha zajímavých momentů před vaším vozidlem, ale co nejméně jako důkazní materiál v případě dopravní nehody.

Přeji šťastnou cestu a vždy bezpečný návrat domů.

Model školy

Škola kam chodí můj mladší syn, a kterou navštěvoval i starší, je divná. Tvrdím to už od začátku jich školní docházky. Několik let v té škole nezvonilo. Začátek, ani konec výuky nebyl oznámen žádným zvukovým znamením.

Před několika lety vedení školy rozhodlo "vyzkoušet" znovuzavedení zvonění na škole. Jelikož jsem v té době byl členem Rady rodičů, účastnil jsem se výběru vhodného zvukového znamení. Klasické "crrrr.... crrrr.... " nestačilo. Upřímně, jakékoli zvonění mobilního telefonu by bylo lepší, než co jsme dostali k posouzení. Ale nakonec to dobře dopadlo. Zvukové znamení je v rámci možností přijatelné.

Tato škola byla také jednou z prvních, ne-li první, která zavedla vlastní Školní vzdělávací program. Ředitelka byla tehdy nadšená, že se to povedlo a jiné školy také postupně zavádějí vlastní vzdělávací programy. S tím programem máme také prima zkušenost. Když se starší syn hlásil na střední školu, volali, že jsme jim nedodali kompletní přehled známek ze školy. Dlouho jsem jim vysvětloval, že se učí podle Školního vzdělávacího programu a co který název předmětu představuje v normálním školním jazyce. V současné době již více škol používá vlastní vzdělávací program, tak jsou střední školy na toto zvyklé.

Na této základní škole jsou také ve velké oblibě absolventské práce a různé projekty. A zrovna s jedním projektem jsme se tento víkend "prali". Jednalo se o model školy, který se měl skládat z různých geometrických tvarů. Podle Google Maps je půdorys školy složen z obdélníků. Pro lepší vizualizaci jsme si školu nafotili ze všech možných stran.

V sobotu začala velká stavba. Dopoledne probíhaly návrhy, odpoledne se začalo tvořit. Nejprve jsme vytvořili poklad pod model. Rozměr základny 750x820mm. Chvíli trvalo než jsme přišli na to, jak vyrobit jednotlivé budovy. Ale nebyla by to žena, kdyby na to nepřišla. Použili jsme krabičky od čaje a Sunarky, podle kterých jsme rýsovali budovy.


Poté se nakreslila okna, dveře a jednotlivé budovy se slepily. Nakonec jsme vyrobili modely eko polpelnic, stromy a lampy.


Stavba modelu nám zabrala celý víkend. Modeláři a architekti z nás už nikdy nebudou.

10 otázek pro ... Petr Chlad @ohlad

Vítám vás u nových 10 otázek pro ... Po výletu do Strakonic, Neratovic a Prahy, zavítáme na Vysočinu. A přímo do Jihlavy, kde žije a pracuje dnešní host Petr Chlad - @ohlad.

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Jmenuju se Petr Chlad, na netu používám nick Ohlad. Ten vznikl zkomoleninou příjmení na střední škole, celkem se uchytila, tak ji používám asi 10 a možná i více let. Je mi 28, pocházím z Poděbrad, ale poslední 3 roky bydlím s přítelkyní v Jihlavě.

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

K počítačům jsem se dostal ještě na základní škole, kdy jsem byl mezi prvními, kteří měli počítač Pentium 75. Na tu dobu celkem nadupaná mašina. V tu chvíli začali první výměny disket s Doomem, Dukenem a podobně. Přiznám se bez mučení, nejsem žádný übergeek, úplné začátky jako je IQ151, Atari 800XL, 286 a další jsem přeskočil. K internetu samotnému jsem se dostal až na střední, jelikož pevnou linku jsme doma neměli, což byl v té době jediný zdroj dat. Pak už to šlo celkem samo, pořídil jsem si internet domů lepší počítač a jsem víceméně stále online.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Myslím, že jsem, ale jak se říká s mírou. Sleduji, co kde vychází za novinky, ale pořizuji jen opravdu to, co se mi bude hodit a ne, co se bude válet někde ve skříni. Jinak bych měl určite jeden pokoj, kde by se našel iPad, AirDrone, Galaxy Tab a podobné hračky. Prozatím pro ně nemám využití a asi bych byl silně zadlužený.

Takže mezi mé hračky, které mají prozatím využití patří telefon s androidem HTC Desire a čtečka elektronických knih Amazon Kindle 3. Do budoucna ještě plánuji MacBook od Apple.

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Můj hlavní domácí OS je v současné chvíli Ubuntu 10.10. Dříve to byl Windows, ale chtělo to změnu. Zde používám Chrome s několika rozšířeními pro brouzdání na netu. Na komunikaci s okolím pak stačí Pingdin. Na video se nejlépe hodí VLC, na MP3 potom Clementine případně RadioTray pro online radia. Jako RSS čtečku používám Lifrea. A pak snad ještě kancelářský balík OpenOffice. To je asi tak vše co doma používám.

Na pracovním je to naprostý opak, jelikož pracuji v MS only firmě. Operační systém je Windows 7 SP1 a u toho používám MSSQL 2008 a MS Office 2010 pro všední práci. PsPad a Liquid XML Studio pro tvorbu xml souboru a xslt šablon. Pro surfování používám kombinaci Chrome a Firefoxu. 90% času pak zabírá program Pohoda, protože dělám ve firmě, která je jeho tvůrcem.

Mobilní telefon mám s Androidem v současné verzi 2.2. Mezi nejpoužívanější aplikace patří Gowalla a Foursquare. Každý asi ví o co jde. Pak je to twitter klient Plume, Miso pro checkování právě sledovaného seriálu filmu. C:geo pro geocaching, tady ale teprve začínám. Springpad pro zaznamenání důležitých poznámek. Určitě budou dalšî ale to by bylo na dlouho.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Nejdřive jsem začal používat Facebook protož tam byl každý, teď ho stále používám ale v menší míře. Pak samozřejmě Twitter a ten využívám stále častěji. Pak ještě Diasporu ale tu opravdu jen minimálně.

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

Tak v této oblasti trochu pokulhávám, mám jen blog na adrese http://post.chlad.info, ale tam přispívám zatím jen občas, když je nálada.

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?

Celkem rozumně, ale občas by mi přítelkyně telefon nejradši zahodila. Pokud někam dorazíme, chci se checknout a jí se to vůbec nelíbí. Nějak si nedokážu život bez telefonu představit. Jinak si myslím, že je vše v normálu.

8.) Tvoje další zájmy?

Mezi moje další zájmy patří čtení scifi literatury, rád jezdím na kole, poslouchám hudbu a občas taky nicnedělání.

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Co se týká lidí co znám osobně, tak moc ne, dá se říci, že je spočítám na prstech na rukách. Pokud by se jednalo o lidi, které znám jen z internetu, tak těch bude celkem dost, ale to už není tak blízké okolí.

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Něco asi ano, nebylo tu nic o neřestech. Mám asi 2 zásadní, jsem líný a věci odkládám na co nejzazší termín. To bude asi vše co jsem chtěl napsat a vypustit do světa.

Děkuji za pozornost

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek
10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch
10 otázek pro ... Lenka Horká
10 otázek pro ... Michal Straka

Proč si čtu v metru?

Když jsem končil základní školu, chtěl jsem pokračovat na střední škola, která bude co nejdál od mého bydliště. V Praze, ale co nejdál. Abych mohl jezdit autobusem, tramvají nebo metrem a mohl jsem si číst. V té době jsem hodně a rád četl.

Vybral jsem si školu 7 zastávek autobusu od domova. Kolikrát jsem byl rád, že jsem se do autobusu dostal. Z každé strany se na mě někdo tiskl. A co víc, jezdil se mnou spolužák. Ze čtení nebylo nic.

Když jsem nastupoval do svého prvního zaměstnání, opět jsem si přál pracovat co nejdále, abych si mohl v MHD číst. Jenže to bylo o prázdninách roku 1989 a moc velký výběr místa zaměstnání nebyl. Kam vás umístili, tam musel člověk nastoupit. Shodou okolností to bylo kousek od školy, tudíž opět 7 zastávek autobusu. Ze čtení opět nebylo nic.

Po "sametové revoluci" se zaměstnanecký trh částečně otevřel. Z našeho pracoviště se stalo s.r.o., které později zaniklo úplně. Mohl jsem jít, kam jsem chtěl. A v té době začala moje kariéra profesionálního řidiče. Mimo autobusu a traktoru jsem od té doby řídil vše, co má kola a volant. Jenže ve většině případů jsem jezdil do/z práce autem. Takže ze čtení nebylo nic.

Až v prosinci minulého roku, tomu shoda okolností chtěla, že jsem začal jezdit do práce hromadnou dopravou. Pěkně přes celou Prahu a ještě kousek příměstským autobusem. Konečně možnost si v MHD číst. Díky vlastnictví Opencard jsem se okamžitě zaregistroval v městské knihovně. Od té doby si konečně v metru a autobusu mohu číst.

Dnes jsem byl v knihovně vyměnit dočtenou knížku za novou. Měl jsem připravený tip, ale bohužel, knížka byla půjčená. Bude hodně zajímavá, protože je rezervována několika lidmi předemnou. Nic, půjčil jsem si Zepelín na měsíci od Ondřeje Neffa. Doma se mne manželka ptala, co že jsem si to půjčil. Říkám, že sci-fi od Ondřeje Neffa. A proč? Protože se dobře čte a abych se nenudil cestou do práce. A hlavně, abych nemusel pozorovat lidi kolem sebe.

A v tom mi to došlo! Proč si lidi v metru a jiných dopravních prostředcích čtou. Aby nemuseli pozorovat spolucestující. Ono totiž není moc zvykem pozorovat lidi kolem sebe. Navazovat oční kontakt. My jsme totiž moc uzavření do sebe. Do svých myšlenek a problémů. Abychom se něco dověděli, čteme doma. V klidu a pohodlí, kde se informace lépe vstřebávají. V MHD je to pouze obrana proti okolnímu světu. Proti pohledům zvenku. A přitom je kolem nás tolik zajímavých lidí!

Pozor, motorkáři vyrážejí!

Co mají společného motorkáři a řidiči kamiónů? Nenávidí je řidiči osobních vozidel. A co vadí jedněm na druhých, respektive na třetích? Nenávidí se navzájem.

S příchodem sluníčka a teplých dní, se na silnicích objevuje čím dál víc motorek. Po zimě jsou hladoví po rychlosti, zvuku větru kolem helmy a těla jsou plná adrenalinu, který musí ven.

A kde ho vypustit, když ne na silnici. Jen hlupák zřejmě jezdí na uzavřeném okruhu. Na silnici je to větší vzrůšo. Je tam spousta překážek, které lze objet zleva, ale i zprava. Co na tom, že jsou vidět na poslední chvíli.

Naopak, v čím větší rychlosti a ve větší blízkosti takové auto lze minout, tím větší jste frajer. Co na tom, že za volantem může sedět nezkušený řidič, který při takovém manévru ztratí pozornost a následně vládu nad vozidlem. Řetězová reakce je pak jen dílem okamžiku. Ale to už je motorkář dávno pryč. Možná ani následky svého počínání nezahlédne ve svém zpětném zrcátku.

Ale všichni motorkáři nejsou stejní. Stejně jako ostatní řidiči. Nelze všechny házet do jednoho pytle. Všechno je jen o lidech a jejich chování na silnici. Buďme k sobě ohleduplní, jsme jen lidé a žijeme jen jednou.

Znáte Žižkův smajlík?

Co je to smajlík? Je to emotikon. Grafické znázornění nálady. Vznikl proto, aby ulehčil psaní. Tedy práci. Proto také vznikají nové věci. Aby nám ulehčili práci. A je jedno jestli je to práce fyzická, nebo jen pouhé psaní zprávy.

Základní zobrazení smajlíků je složeno z interpunkčních znamének. Později se přidala i písmena a celá slova. A úplně nakonec vznikl smajlík grafický. O historii smajlíků si můžete přečíst třeba v Ohnětově bloku.

Správným řazením interpunkčních znamének vznikne emotikon (smajlík). Ten se může usmívat, mračit, chechtat, mrkat jedním okem, být udivený, stydět se, nebo vyjadřovat jinou náladu.

Včera zřejmě vznikl nový, unikátní smajlík. Úplnou náhodou jej stvořila Lenka Horká (@brisindel). Omlouvala se, že špatně napsala klasického smajlíka. Ale vypadal tak dobře, že jsme jej nemohli nechat zapadnout do dějin zapomnění. Tak vznikl Žižkův smajlík.

Co znázorňuje? Je to smajlík vyjadřující únavu očí z neustálého sledování obrazovky - Náhle oslepnuvší! A jak Žižkův smajl vypadá? No přeci:

První jarní den

Dnes začalo astronomické jaro. Den se bude prodlužovat, sluníčko více a více hřát.

Začátek minulého týdne vypadal, že jaro již je tady. Leč konec nám dal pocítit, že zima se své kalendářní nadvlády nevzdá bez boje. Jednalo se však o velmi lehkou a rychle prohranou bitvu.

S tím je už konec. Sluneční paprsky budou mít větší a větší sílu. Tráva se začíná zelenat a stromy již brzy začnou pučet. Ptáci nás každé ráno budou vítat do nového dne svým divokým řevem. Vrstvy oblečení se budou tenčit. Meze již nebudou tolik studené.

Jaro je tady!

Zkouška twitterfeed

Tento příspěvek prosím berte jen jako zkoušku twitterfeed. Automatické postnutí článků z Blogger.com na Twitter.

Dík patří Tomáši Jelínkovi za radu - Jak na To?

10 otázek pro ... Michal Straka @strakamichal

Vítám vás u dalších 10 otázek pro... Dnes bych vám rád představil Michala Straku. Michal je mimo jiné vývojářem Symbian aplikací, čímž, jako Symbian uživateli, je mi velmi blízký. Ale nyní již k jeho odpovědím:

1) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Ahoj, jmenuju se Michal Straka, bylo mi 22. Pocházím z Hustopeč (Jižní morava), ale už asi 5 nebo 6 let bydlím v Brně. Přestěhoval jsem se už během střední školy, kvůli snazšímu dojíždění.

2) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

No s internetem jsem začal na základní škole. Můj spolužák Ondra Čukan tenkrát začal s něčím co se jmenovalo tajemně - HTML (čti H T M L), mě to zaujalo a tak jsem se od Ondry naučil pár základních věci ohledně tvorby webových stránek. První osobní web na sebe nenechal dlouho čekat. Později Ondra objevil, že se pak web dá přes webzdarma vystavit na internet a tam ho můžou vidět všichni! Doma jsem měl internet až později, začalo to dial-upem v hodinách mimo špičku, pak přes mobilní telefon, CDMA atd. Rodiče za můj internet tehdá platili docela tučné sumy :-)

3) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Určitě, jsem fanoušek úplně všeho. Mám Twitter i Facebook. Snažím se nezapomínat na Foursquare, pokoušel jsem se i o Gowallu. Samozřejmě používám věci jako je GPS navigace, nebo třeba samoobslužné poklady v Tescu (to je přece taky moderní ;-)). Co se týká hardware, tak tam jsem docela polevil. Jen jeden mobil se Symbianem (N8) a pracovní notebook. Občas mě přepadne potřeba koupit si Kindle, iPad, Xbox nebo něco podobného, ale přítelkyně mě většinou dovede k vystřízlivění.

4) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Na pracovním notebooku běží Windows 7, virtuální Windows Server 2003 a 2008, Windows XP. Na mobilu mám samozřejmě Symbian^3 (proč se ptáš, když to víš :-D). Na počítači asi nepoužívám nic tak zajímavého, Outlook, Google Chrome a další běžné programy. Naopak hledáním a zkoušením aplikací do mobilu trávím spoustu času (kolik času se dá trávit procházením těch pár slušných aplikací co pro Symbian existují?). Určitě bych se neobešel bez Gravity, Nimbuzz, Opery, Foursquare, ČT24 a dalších.

5) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Na to už jsem částečně odpověděl výše. Twitter pro zajímavé lidi převážně z IT, Facebook pro ty, které znám osobně. Používám je prakticky stejně v mobilu i v počítači.

6) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

Poslední dobou se ve spolupráci s myNokia.cz snažím vyvíjet české aplikace pro Symbian, není to ani půl roku co jsme vydali TV Program. Pak následovali další aplikace – MobilSlevy, kolekce Notes Widgets a tento týden vyšla na Ovi Store aplikace ČT24, kterou jsme vyvinuli pro Nokii a Českou televizi. Dál se snažím psát na svůj blog, teď je laděný převážně Symbianovsky, ale občas zazářím nějakým svým názorem nebo fotkou. Minulý týden jsem začal fotit svoji vlastní 365ku. Působím taky jako tester aplikací na myNokia fóru. Mým velkým osobním projektem je také řízení svého života, což mě přivedlo k tomu, že se zajímám o GTD, ZTD a podobné metody.

7) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?

Rodiče mě vždy podporovali, ale teď už asi trochu ztratili nit. S offline kamarády to nějak neřešíme. Přítelkyně se mě snaží podporovat v závislosti na tom jak moc to leze do peňez. I když docela často si o mě asi myslí, že jsem blázen, když objevím nějakou super činnost, kterou jsem se bez uvážení rozhodl s nadšením provozovat. Ráda by abych vymyslel „něco super“ v podobě dalšího facebooku abysme už nikdy nemuseli pracovat. Mark se ale zatím bát nemusí, nechávám to ještě uležet :-) Do naší rodiny patří ještě kočka “Kočina”, která moje IT zájmy bere docela vlažně, ale chápe, že tím vydělávám peníze, kterýma pak platím její šíleně drahý granule, který jako jako jediný žere.

8) Tvoje další zájmy?

Docela mě baví různé kutilské práce na zahradě (asi únik od IT stereotypu). Jinak jsem takovej docela běžnej „geek“, žádné další zájmy, které by stály za řeč asi nemám. Občas kolo, mám rád chatu, nějakej ten výlet, nevadí mi nákupní centra atd.

9) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Myslím že ne. IT lidi mám docela oddělený od těch se kterýma se vídám reálně.

10) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Díval jsem se, že na tuhle otázku ti ještě nikdo pořádně neodpověděl. Pokusím se to změnit. Neptal ses kolik vážím a měřím a já ti to rád řeknu. Měřím kolem 175cm a vážím 55kg(!!). Jsem opravdu hubenej a nevím co s tím :-)

Díky za pozvání!

P.S.: Gramatika mi nikdy nic neříkala, takže se omlouvám za případné chibi.

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek
10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch
10 otázek pro ... Lenka Horká

Lavička

Taková to kdysi musela být pěkná lavička. A že jich všude stálo! V parku, v lesoparku, podél cest, prostě všude. Teď už jen tvoří dekoraci v křoví.

A tak je to se všemi věcmi, které přestaly sloužit svému účelu. Co se nehodí, to se vyhodí.

10 otázek pro ... Lenka Horká @brisindel

Po prvních třech mužích nastal čas, aby na 10 otázek pro... odpověděla také žena. První a doufám, že ne poslední, se této role zhostila Lenka Horká (aka @brisindel). Její odpovědi jsou kouzelné, chvílemi bych řekl nevinné. Ale to už posuďte sami.

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, mé jméno je Lenka Horká, je mi nádherných 27 a pocházím z Brna. Ale už deset let je můj život spojený s Prahou (studium, práce, „koupili jsme si automobil, následovala svatba… první dovolená v Jugoslávii, teď plánujeme první dítě….a pak ty samá pozitiva sociální jistoty, víme, že :-). A jak říkají mí brněnští přátelé – líní cajzli se zdekovali do Práglu, dle reklamy na Starobrno… tak se ze mě stal Pražák.

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?
K Internetu jako takovému ani nevím... S přáteli jsme se potkávali u prvních Atari, učili se základy v DOSu. Hráli legendárního „hada“, postupně jsem začala chodit do počítačových kroužků. Na základce jsme viděli počítačovou učebnu myslím tak asi jednou (zato jsme uměli perfektně vyplet školní záhonky a s pomocí rašple vyrobit vařečku – fakt!…). Střední školu jsem zvolila se zaměřením na ekonomickou informatiku a zřejmě tam nejvíc přeskočila jiskra.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?
Rozhodně se považuji za fanouška, i když spíše fanouška amatéra. Poslední roky můj život sestává z práce a sportu a nemám na nic čas. Bohatě mi stačí jeden pracovní/soukromý notebook. Doma máme ještě další dva „ležáky“, když je něco potřeba. Jinak se u mne taktéž projevuje závislost na mobilu. Od chvíle, kdy objevuji Androida, tak přímo nemůžu jinak – jen bych potřebovala několikanásobnou kapacitu jeho baterie, času a tolerance okolí. :-)

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?
Bude stačit, když uvedu, že téměř celý svůj krátký život se pohybuji kolem sektoru školství? Používám Windows a hlavní aplikace - podle toho co je zejména v práci zrovna potřeba a jaké programy/formáty si pedagogové vymyslí a mají možnost využívat. Pro testování webových stránek mám všechny možné prohlížeče – hlavní Chrome. Pro zpracování fotek, videa, hudby… na co se mi zrovna podaří sehnat licence. Většinou se snažím ještě hledat online varianty, aby byly dostupné i daným pedagogům a mohli si alespoň něco/vše vyzkoušet/naučit sami. V mobilu mi běží Android 2.2 Froyo, aplikací mám kolem 50 http://www.appbrain.com/user/brisindel/desire-apps. Jo a miluji Google. :-)

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?
Můj „second life“ je na Facebooku, Twitteru, zařazuji sem i Foursquare, testovala jsem Gowallu, Waze, ale nakonec využívám jen Foursquare. Používám je velmi obdobně na PC i telefonu. Už takhle trávím na toaletě a s přáteli dost času online a manžel mi každou chvíli říká: „vrať se mi!“ :-)

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.
Nemám. Opravdu není kdy… v rámci práce/sportu spravuji různé webové stránky, ale většinou uháním druhé o materiály a pak je pouze publikuji. Hodně mě ale zaujala Zajdova 365ka a uvažuji o něčem podobném, zatím ale…není kdy…

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?
Občas se mi smějí, občas kroutí hlavou, občas něco potřebují, občas jsou vděční, občas se i něco naučí, občas nadávají. Většinou mě mají rádi se vším všudy, nebo to pak zvládnu nějak vyžehlit. :-)

8.) Tvoje další zájmy?
Poslední roky hraji florbalovou extraligu , což mi zabírá skoro všechny večery v týdnu, včetně víkendů. Domů se vracím „kaput“ kolem 22 hod. Když se poštěstí, mám spíše doplňkové sportovní aktivity – běh, badminton; před florbalem jsem hrála stolní tenis, no sport mě baví. Zároveň velmi ráda odpočívám - u seriálů - aktuálně třeba TBBT, HIMYM, Dexter, nebo dobrých filmů zejména dle csfd.cz. Pěstuju květiny, peču, miluju cestování, poznávání nových věcí, chtěla bych napomoci celosvětovému míru, třídím odpad a tuhle nominaci jsem opravdu nečekala. :-)

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?
Podle toho s jakými zájmy. O informační technologie zas tolik ne, to spíš na sociálních sítích a často se i něco přiučím – pokud jsi tedy čtenáři publikoval něco zajímavého a mě to posunulo – tímto ti děkuji! :-)

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?
Jak říká manžel – myslím, že nevím. Jen bych chtěla říct, že si vážím Tvého oslovení, přemlouvání a uhánění o desítku. Těším se na další rozhovory s opravdu zajímavými lidmi! :-)

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek
10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch

10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch @Shaana_CZ

Je tu sobota a dalších 10 otázek pro ...? Dnešním hostem je zřejmě jeden z "nejstarších" (pardon) uživatelů Twitteru Vlastimil Šantroch (aka @Shaana_CZ). To ovšem neznamená, že jde o "pána v letech", který používá sociální sítě pouze ke kontaktu s přáteli a rodinou. Vlasta je na internetu velmi činný, ale to už si přečtete sami.

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Jmenuju se Vlastimil Šantroch, letos v prosinci budu mít Abrahámoviny, no jo to už je pade, no. Původbě jsem z Auťákova (Mladá Boleslav), ale poslední čtvrtstoletí bydlím v Neratovicích. Lidi mi obvykle říkají Šána. Vzniklo to před více než třiceti lety - po premiéře filmu Nezralé maliny. Tam byla postava nerudného důchodce Šantrocha na abiturientském srazu po padesáti letech, kterému říkali Šána. No, a od druhého dne mi už nikdo jinak neřek'. Později v době Internetu se to "oddiakritikovalo" na Shaana.

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

V práci jako ajťák, někdy kolem roku 1996, chytlo mě to a první stránky jsem páchal v notepadu někdy v roce 1997.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Samozřejmě, mám dva mobily, PDA bez hlasového modulu a bez komunikace jsem používal jako čtečku knih už před deseti lety - Compaq iPaq. K narozkám chci Kindle.

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Na počítačích používám Windows, Linux a Solaris. Mobily mám dva - Samsung Galaxy Spica s Androidem Froyo a iPhone 3G 16. Hlavní aplikace jsou vývojářské. To by bylo na samostatný článek.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Používám Twitter, Facebook a Buzz. Připravuju knihu Vzpomínáček a knížku aforismů a na sociálních sítích se snažím hýčkat budoucí čtenáře.

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

V letech 1999-2009 jsem provozoval katalogový portál shaana.cz, pak se to začalo měnit na linkfarmu, tak jsem to zrušil. Momentálně už rok makám na projektu Vzpomínáček. Jedná se o kalendárium - přehled událostí, narození i úmrtí pro každý den. Vzpomínáček zatím jede na mém blogu na iDNES a na Facebooku. Později ho umístím na vlastní doménu, chci ho vydat knižně i jako ebook.Pak je tu ještě stránka maxthon.cz - jsem Ambassadorem internetového prohlížeče Maxthon pro ČR a SR. Vytvořil jsem desítky skinů a pluginů pro tento prohlížeč. Stáhly si je miliony lidí z celého světa. Mimochodem v Číně mám svůj fanclub. :-)

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?

Mám doma tři ženský, nějak to se mnou přežívají.

8.) Tvoje další zájmy?

Hraju na kytaru, píšu muziku i texty, hraju divadlo a občas s přáteli chlastáme Tullamore Dew :-)

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Moc jich není, ale kdo hledá najde. Vrána k vráně sedá, a máme tu ty sociální síťky, ne? :-)

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Už jsem na sebe asi vykecal všechno. O muzice, divadle, či Maxthonu si snad někdy řekneme víc...

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek

Projekt 365

Co je projekt 365? V roce 2004 začal Taylor McKnight pořizovat snímek každého dne. Netušil, že projekt nebude pouze upomínkou na celý rok, ale že mu také pomůže ujasnit si, co je v jeho životě důležité. Ať už to byly jeho vztahy, kariéra, jeho smysl pro módu, zaznamenávání každého dne ve fotografii vytvořilo bohatou obrazovou historii jeho života Celý překlad o projektu 365 je např. na Blogu Noemi.

Touto myšlenkou se začalo zabývat mnoho lidí po celém světě. Také v České republice vznikla řada 365 projektů. Některé jdou v duchu Taylora McKnighta. Dokumentární fotografií zachycují svů každodenní život. Jiní používají animovanou postavičku, kterou každý den fotí při nějaké činnosti. Další svůj den popisují slovy. Ale všechny projekty se nesou na myšlence původního autora. Zachycují každodenní život svého autora.

A nyní bych vám chtěl představit české 365 projekty, které jsou denně aktualizovány:

365 days Zajda - Jiří Procházka
365 days of my life - Pawlik Vít
365 DAYS OF LOONEY - FERA/LOONEY
soptulova #365ka - soptula
365DAKRUP - DAKRUP
ptace365 - Ranní ptáče
Days in my life (2011) - Ondřej Kühn
ELEPHANT 365 - Elephant
365 Photos of my 2011 - Tomáš Mikula
365 dní mého života - Luboš Klicpouch
365music - Michal Berg
365 DNÍ ANEB MUJ FOTODENÍK 2011 - Martin Straka

projekt365 - daysy

Projekt 365-jiná slečna - slzička (365projekt, který se naprosto odlišuje od všech ostatních)

Aprilmouse - projekt365 - Aprilmouse

Zápisník Knigy - Knigy

Safira projekt365 - Safira77

JANINA64... projekt365 - Janina64

Blog Malé vlčice Valinky - Margit

zachyceno drápkem... - Ester

Projekt365 - Gandelion
Projekt365 - Martin Vlk

Doplněno 1.3.2011:
Oféliin Rok Knihomola - Ofelie

Doplněno 7.3.2011:
365 dní mého života - Michal Straka
shaana's posterous - Vlastimil Šantroch (každý den nová glosa)
365Droid - Martin Sadový (znovu-rozjetá 365ka s Droidem)

Doplněno 10.3.2011:
Projekt rujna365 - Filip Svoboda (nová, velice zajímavě se rozvíjející 365ka)

Doplněno 15.3.2011
365 Projekt - Daniela Chobolová (kreslit každý den)

Doplněno 17.3.2011
ELECTRICCZ365 - Václav Pašek (jak jsem jen mohl na něj zapomenout)

Doplněno 19.3.2001
365 days of may life - Lenka Horká

Doplněno 20.3.2011
365 days in life of sunamo - Radek Jančík

Doplněno 26.3.2011
Androjďákův rok (365) - Šnekáč
Adam Jurak's 365 - Adam Jurák

Doplněno 4.4.2011
Střapaté káčátko a jeho 365tka - Štepán Pernický

Doplněno 9.4.2011
Třistapětašedesátka - Jiří Robynson

Doplněno 24.4.2011
365 malých Mamufů - Adam Hošek

Doplněno 29.4.2011
365 Markových nápadů - Marek Numerato

Toto jsou 365 projekty, které má zaindexovány Google. Jestli mezi nimi není ten, který sledujete, budu rád, když mi o něm dáte vědět a já jej do seznamu doplním.