Znáte Žižkův smajlík?

Co je to smajlík? Je to emotikon. Grafické znázornění nálady. Vznikl proto, aby ulehčil psaní. Tedy práci. Proto také vznikají nové věci. Aby nám ulehčili práci. A je jedno jestli je to práce fyzická, nebo jen pouhé psaní zprávy.

Základní zobrazení smajlíků je složeno z interpunkčních znamének. Později se přidala i písmena a celá slova. A úplně nakonec vznikl smajlík grafický. O historii smajlíků si můžete přečíst třeba v Ohnětově bloku.

Správným řazením interpunkčních znamének vznikne emotikon (smajlík). Ten se může usmívat, mračit, chechtat, mrkat jedním okem, být udivený, stydět se, nebo vyjadřovat jinou náladu.

Včera zřejmě vznikl nový, unikátní smajlík. Úplnou náhodou jej stvořila Lenka Horká (@brisindel). Omlouvala se, že špatně napsala klasického smajlíka. Ale vypadal tak dobře, že jsme jej nemohli nechat zapadnout do dějin zapomnění. Tak vznikl Žižkův smajlík.

Co znázorňuje? Je to smajlík vyjadřující únavu očí z neustálého sledování obrazovky - Náhle oslepnuvší! A jak Žižkův smajl vypadá? No přeci:

První jarní den

Dnes začalo astronomické jaro. Den se bude prodlužovat, sluníčko více a více hřát.

Začátek minulého týdne vypadal, že jaro již je tady. Leč konec nám dal pocítit, že zima se své kalendářní nadvlády nevzdá bez boje. Jednalo se však o velmi lehkou a rychle prohranou bitvu.

S tím je už konec. Sluneční paprsky budou mít větší a větší sílu. Tráva se začíná zelenat a stromy již brzy začnou pučet. Ptáci nás každé ráno budou vítat do nového dne svým divokým řevem. Vrstvy oblečení se budou tenčit. Meze již nebudou tolik studené.

Jaro je tady!

Zkouška twitterfeed

Tento příspěvek prosím berte jen jako zkoušku twitterfeed. Automatické postnutí článků z Blogger.com na Twitter.

Dík patří Tomáši Jelínkovi za radu - Jak na To?

10 otázek pro ... Michal Straka @strakamichal

Vítám vás u dalších 10 otázek pro... Dnes bych vám rád představil Michala Straku. Michal je mimo jiné vývojářem Symbian aplikací, čímž, jako Symbian uživateli, je mi velmi blízký. Ale nyní již k jeho odpovědím:

1) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Ahoj, jmenuju se Michal Straka, bylo mi 22. Pocházím z Hustopeč (Jižní morava), ale už asi 5 nebo 6 let bydlím v Brně. Přestěhoval jsem se už během střední školy, kvůli snazšímu dojíždění.

2) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

No s internetem jsem začal na základní škole. Můj spolužák Ondra Čukan tenkrát začal s něčím co se jmenovalo tajemně - HTML (čti H T M L), mě to zaujalo a tak jsem se od Ondry naučil pár základních věci ohledně tvorby webových stránek. První osobní web na sebe nenechal dlouho čekat. Později Ondra objevil, že se pak web dá přes webzdarma vystavit na internet a tam ho můžou vidět všichni! Doma jsem měl internet až později, začalo to dial-upem v hodinách mimo špičku, pak přes mobilní telefon, CDMA atd. Rodiče za můj internet tehdá platili docela tučné sumy :-)

3) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Určitě, jsem fanoušek úplně všeho. Mám Twitter i Facebook. Snažím se nezapomínat na Foursquare, pokoušel jsem se i o Gowallu. Samozřejmě používám věci jako je GPS navigace, nebo třeba samoobslužné poklady v Tescu (to je přece taky moderní ;-)). Co se týká hardware, tak tam jsem docela polevil. Jen jeden mobil se Symbianem (N8) a pracovní notebook. Občas mě přepadne potřeba koupit si Kindle, iPad, Xbox nebo něco podobného, ale přítelkyně mě většinou dovede k vystřízlivění.

4) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Na pracovním notebooku běží Windows 7, virtuální Windows Server 2003 a 2008, Windows XP. Na mobilu mám samozřejmě Symbian^3 (proč se ptáš, když to víš :-D). Na počítači asi nepoužívám nic tak zajímavého, Outlook, Google Chrome a další běžné programy. Naopak hledáním a zkoušením aplikací do mobilu trávím spoustu času (kolik času se dá trávit procházením těch pár slušných aplikací co pro Symbian existují?). Určitě bych se neobešel bez Gravity, Nimbuzz, Opery, Foursquare, ČT24 a dalších.

5) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Na to už jsem částečně odpověděl výše. Twitter pro zajímavé lidi převážně z IT, Facebook pro ty, které znám osobně. Používám je prakticky stejně v mobilu i v počítači.

6) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

Poslední dobou se ve spolupráci s myNokia.cz snažím vyvíjet české aplikace pro Symbian, není to ani půl roku co jsme vydali TV Program. Pak následovali další aplikace – MobilSlevy, kolekce Notes Widgets a tento týden vyšla na Ovi Store aplikace ČT24, kterou jsme vyvinuli pro Nokii a Českou televizi. Dál se snažím psát na svůj blog, teď je laděný převážně Symbianovsky, ale občas zazářím nějakým svým názorem nebo fotkou. Minulý týden jsem začal fotit svoji vlastní 365ku. Působím taky jako tester aplikací na myNokia fóru. Mým velkým osobním projektem je také řízení svého života, což mě přivedlo k tomu, že se zajímám o GTD, ZTD a podobné metody.

7) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?

Rodiče mě vždy podporovali, ale teď už asi trochu ztratili nit. S offline kamarády to nějak neřešíme. Přítelkyně se mě snaží podporovat v závislosti na tom jak moc to leze do peňez. I když docela často si o mě asi myslí, že jsem blázen, když objevím nějakou super činnost, kterou jsem se bez uvážení rozhodl s nadšením provozovat. Ráda by abych vymyslel „něco super“ v podobě dalšího facebooku abysme už nikdy nemuseli pracovat. Mark se ale zatím bát nemusí, nechávám to ještě uležet :-) Do naší rodiny patří ještě kočka “Kočina”, která moje IT zájmy bere docela vlažně, ale chápe, že tím vydělávám peníze, kterýma pak platím její šíleně drahý granule, který jako jako jediný žere.

8) Tvoje další zájmy?

Docela mě baví různé kutilské práce na zahradě (asi únik od IT stereotypu). Jinak jsem takovej docela běžnej „geek“, žádné další zájmy, které by stály za řeč asi nemám. Občas kolo, mám rád chatu, nějakej ten výlet, nevadí mi nákupní centra atd.

9) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Myslím že ne. IT lidi mám docela oddělený od těch se kterýma se vídám reálně.

10) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Díval jsem se, že na tuhle otázku ti ještě nikdo pořádně neodpověděl. Pokusím se to změnit. Neptal ses kolik vážím a měřím a já ti to rád řeknu. Měřím kolem 175cm a vážím 55kg(!!). Jsem opravdu hubenej a nevím co s tím :-)

Díky za pozvání!

P.S.: Gramatika mi nikdy nic neříkala, takže se omlouvám za případné chibi.

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek
10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch
10 otázek pro ... Lenka Horká

Lavička

Taková to kdysi musela být pěkná lavička. A že jich všude stálo! V parku, v lesoparku, podél cest, prostě všude. Teď už jen tvoří dekoraci v křoví.

A tak je to se všemi věcmi, které přestaly sloužit svému účelu. Co se nehodí, to se vyhodí.

10 otázek pro ... Lenka Horká @brisindel

Po prvních třech mužích nastal čas, aby na 10 otázek pro... odpověděla také žena. První a doufám, že ne poslední, se této role zhostila Lenka Horká (aka @brisindel). Její odpovědi jsou kouzelné, chvílemi bych řekl nevinné. Ale to už posuďte sami.

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, mé jméno je Lenka Horká, je mi nádherných 27 a pocházím z Brna. Ale už deset let je můj život spojený s Prahou (studium, práce, „koupili jsme si automobil, následovala svatba… první dovolená v Jugoslávii, teď plánujeme první dítě….a pak ty samá pozitiva sociální jistoty, víme, že :-). A jak říkají mí brněnští přátelé – líní cajzli se zdekovali do Práglu, dle reklamy na Starobrno… tak se ze mě stal Pražák.

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?
K Internetu jako takovému ani nevím... S přáteli jsme se potkávali u prvních Atari, učili se základy v DOSu. Hráli legendárního „hada“, postupně jsem začala chodit do počítačových kroužků. Na základce jsme viděli počítačovou učebnu myslím tak asi jednou (zato jsme uměli perfektně vyplet školní záhonky a s pomocí rašple vyrobit vařečku – fakt!…). Střední školu jsem zvolila se zaměřením na ekonomickou informatiku a zřejmě tam nejvíc přeskočila jiskra.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?
Rozhodně se považuji za fanouška, i když spíše fanouška amatéra. Poslední roky můj život sestává z práce a sportu a nemám na nic čas. Bohatě mi stačí jeden pracovní/soukromý notebook. Doma máme ještě další dva „ležáky“, když je něco potřeba. Jinak se u mne taktéž projevuje závislost na mobilu. Od chvíle, kdy objevuji Androida, tak přímo nemůžu jinak – jen bych potřebovala několikanásobnou kapacitu jeho baterie, času a tolerance okolí. :-)

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?
Bude stačit, když uvedu, že téměř celý svůj krátký život se pohybuji kolem sektoru školství? Používám Windows a hlavní aplikace - podle toho co je zejména v práci zrovna potřeba a jaké programy/formáty si pedagogové vymyslí a mají možnost využívat. Pro testování webových stránek mám všechny možné prohlížeče – hlavní Chrome. Pro zpracování fotek, videa, hudby… na co se mi zrovna podaří sehnat licence. Většinou se snažím ještě hledat online varianty, aby byly dostupné i daným pedagogům a mohli si alespoň něco/vše vyzkoušet/naučit sami. V mobilu mi běží Android 2.2 Froyo, aplikací mám kolem 50 http://www.appbrain.com/user/brisindel/desire-apps. Jo a miluji Google. :-)

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?
Můj „second life“ je na Facebooku, Twitteru, zařazuji sem i Foursquare, testovala jsem Gowallu, Waze, ale nakonec využívám jen Foursquare. Používám je velmi obdobně na PC i telefonu. Už takhle trávím na toaletě a s přáteli dost času online a manžel mi každou chvíli říká: „vrať se mi!“ :-)

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.
Nemám. Opravdu není kdy… v rámci práce/sportu spravuji různé webové stránky, ale většinou uháním druhé o materiály a pak je pouze publikuji. Hodně mě ale zaujala Zajdova 365ka a uvažuji o něčem podobném, zatím ale…není kdy…

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?
Občas se mi smějí, občas kroutí hlavou, občas něco potřebují, občas jsou vděční, občas se i něco naučí, občas nadávají. Většinou mě mají rádi se vším všudy, nebo to pak zvládnu nějak vyžehlit. :-)

8.) Tvoje další zájmy?
Poslední roky hraji florbalovou extraligu , což mi zabírá skoro všechny večery v týdnu, včetně víkendů. Domů se vracím „kaput“ kolem 22 hod. Když se poštěstí, mám spíše doplňkové sportovní aktivity – běh, badminton; před florbalem jsem hrála stolní tenis, no sport mě baví. Zároveň velmi ráda odpočívám - u seriálů - aktuálně třeba TBBT, HIMYM, Dexter, nebo dobrých filmů zejména dle csfd.cz. Pěstuju květiny, peču, miluju cestování, poznávání nových věcí, chtěla bych napomoci celosvětovému míru, třídím odpad a tuhle nominaci jsem opravdu nečekala. :-)

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?
Podle toho s jakými zájmy. O informační technologie zas tolik ne, to spíš na sociálních sítích a často se i něco přiučím – pokud jsi tedy čtenáři publikoval něco zajímavého a mě to posunulo – tímto ti děkuji! :-)

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?
Jak říká manžel – myslím, že nevím. Jen bych chtěla říct, že si vážím Tvého oslovení, přemlouvání a uhánění o desítku. Těším se na další rozhovory s opravdu zajímavými lidmi! :-)

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek
10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch

10 otázek pro ... Vlastimil Šantroch @Shaana_CZ

Je tu sobota a dalších 10 otázek pro ...? Dnešním hostem je zřejmě jeden z "nejstarších" (pardon) uživatelů Twitteru Vlastimil Šantroch (aka @Shaana_CZ). To ovšem neznamená, že jde o "pána v letech", který používá sociální sítě pouze ke kontaktu s přáteli a rodinou. Vlasta je na internetu velmi činný, ale to už si přečtete sami.

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Jmenuju se Vlastimil Šantroch, letos v prosinci budu mít Abrahámoviny, no jo to už je pade, no. Původbě jsem z Auťákova (Mladá Boleslav), ale poslední čtvrtstoletí bydlím v Neratovicích. Lidi mi obvykle říkají Šána. Vzniklo to před více než třiceti lety - po premiéře filmu Nezralé maliny. Tam byla postava nerudného důchodce Šantrocha na abiturientském srazu po padesáti letech, kterému říkali Šána. No, a od druhého dne mi už nikdo jinak neřek'. Později v době Internetu se to "oddiakritikovalo" na Shaana.

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

V práci jako ajťák, někdy kolem roku 1996, chytlo mě to a první stránky jsem páchal v notepadu někdy v roce 1997.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Samozřejmě, mám dva mobily, PDA bez hlasového modulu a bez komunikace jsem používal jako čtečku knih už před deseti lety - Compaq iPaq. K narozkám chci Kindle.

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Na počítačích používám Windows, Linux a Solaris. Mobily mám dva - Samsung Galaxy Spica s Androidem Froyo a iPhone 3G 16. Hlavní aplikace jsou vývojářské. To by bylo na samostatný článek.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Používám Twitter, Facebook a Buzz. Připravuju knihu Vzpomínáček a knížku aforismů a na sociálních sítích se snažím hýčkat budoucí čtenáře.

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

V letech 1999-2009 jsem provozoval katalogový portál shaana.cz, pak se to začalo měnit na linkfarmu, tak jsem to zrušil. Momentálně už rok makám na projektu Vzpomínáček. Jedná se o kalendárium - přehled událostí, narození i úmrtí pro každý den. Vzpomínáček zatím jede na mém blogu na iDNES a na Facebooku. Později ho umístím na vlastní doménu, chci ho vydat knižně i jako ebook.Pak je tu ještě stránka maxthon.cz - jsem Ambassadorem internetového prohlížeče Maxthon pro ČR a SR. Vytvořil jsem desítky skinů a pluginů pro tento prohlížeč. Stáhly si je miliony lidí z celého světa. Mimochodem v Číně mám svůj fanclub. :-)

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?

Mám doma tři ženský, nějak to se mnou přežívají.

8.) Tvoje další zájmy?

Hraju na kytaru, píšu muziku i texty, hraju divadlo a občas s přáteli chlastáme Tullamore Dew :-)

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Moc jich není, ale kdo hledá najde. Vrána k vráně sedá, a máme tu ty sociální síťky, ne? :-)

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Už jsem na sebe asi vykecal všechno. O muzice, divadle, či Maxthonu si snad někdy řekneme víc...

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek
10 otázek pro ... Václav Pašek

Projekt 365

Co je projekt 365? V roce 2004 začal Taylor McKnight pořizovat snímek každého dne. Netušil, že projekt nebude pouze upomínkou na celý rok, ale že mu také pomůže ujasnit si, co je v jeho životě důležité. Ať už to byly jeho vztahy, kariéra, jeho smysl pro módu, zaznamenávání každého dne ve fotografii vytvořilo bohatou obrazovou historii jeho života Celý překlad o projektu 365 je např. na Blogu Noemi.

Touto myšlenkou se začalo zabývat mnoho lidí po celém světě. Také v České republice vznikla řada 365 projektů. Některé jdou v duchu Taylora McKnighta. Dokumentární fotografií zachycují svů každodenní život. Jiní používají animovanou postavičku, kterou každý den fotí při nějaké činnosti. Další svůj den popisují slovy. Ale všechny projekty se nesou na myšlence původního autora. Zachycují každodenní život svého autora.

A nyní bych vám chtěl představit české 365 projekty, které jsou denně aktualizovány:

365 days Zajda - Jiří Procházka
365 days of my life - Pawlik Vít
365 DAYS OF LOONEY - FERA/LOONEY
soptulova #365ka - soptula
365DAKRUP - DAKRUP
ptace365 - Ranní ptáče
Days in my life (2011) - Ondřej Kühn
ELEPHANT 365 - Elephant
365 Photos of my 2011 - Tomáš Mikula
365 dní mého života - Luboš Klicpouch
365music - Michal Berg
365 DNÍ ANEB MUJ FOTODENÍK 2011 - Martin Straka

projekt365 - daysy

Projekt 365-jiná slečna - slzička (365projekt, který se naprosto odlišuje od všech ostatních)

Aprilmouse - projekt365 - Aprilmouse

Zápisník Knigy - Knigy

Safira projekt365 - Safira77

JANINA64... projekt365 - Janina64

Blog Malé vlčice Valinky - Margit

zachyceno drápkem... - Ester

Projekt365 - Gandelion
Projekt365 - Martin Vlk

Doplněno 1.3.2011:
Oféliin Rok Knihomola - Ofelie

Doplněno 7.3.2011:
365 dní mého života - Michal Straka
shaana's posterous - Vlastimil Šantroch (každý den nová glosa)
365Droid - Martin Sadový (znovu-rozjetá 365ka s Droidem)

Doplněno 10.3.2011:
Projekt rujna365 - Filip Svoboda (nová, velice zajímavě se rozvíjející 365ka)

Doplněno 15.3.2011
365 Projekt - Daniela Chobolová (kreslit každý den)

Doplněno 17.3.2011
ELECTRICCZ365 - Václav Pašek (jak jsem jen mohl na něj zapomenout)

Doplněno 19.3.2001
365 days of may life - Lenka Horká

Doplněno 20.3.2011
365 days in life of sunamo - Radek Jančík

Doplněno 26.3.2011
Androjďákův rok (365) - Šnekáč
Adam Jurak's 365 - Adam Jurák

Doplněno 4.4.2011
Střapaté káčátko a jeho 365tka - Štepán Pernický

Doplněno 9.4.2011
Třistapětašedesátka - Jiří Robynson

Doplněno 24.4.2011
365 malých Mamufů - Adam Hošek

Doplněno 29.4.2011
365 Markových nápadů - Marek Numerato

Toto jsou 365 projekty, které má zaindexovány Google. Jestli mezi nimi není ten, který sledujete, budu rád, když mi o něm dáte vědět a já jej do seznamu doplním.

Frodoušek

Dnes odešel do zvířecího nebe Frodoušek. Naše "smradlinka" jak jsme mu s láskou říkali. Manželka jej přinesla, když ho v zimě někdo vyhodil. Malé, bezbranné zvířátko. Naštěstí ho našli dobří lidé, kteří ho nenechali vlastnímu osudu.

Zažili jsme s ním krásné i krušné chvilky. Prožívali jsme jeho nemoc a snažili se mu ji co nejvíce ulehčit. Někdy se jeho nemoc projevovala víc, ale většinou se nám ji dařilo držet pod kontrolou.

Byl velmi hravý, hlavně s kočkou se dokázal honit po celém bytě. Když si chtěl hrát, kousal nás do nohou. Ale ne vztekle, bylo to takové jemné oštipování. Měl pak velkou radost, když jsme ho s hadrem honili. Miloval igelitové tašky. V nich si dokázal hrát dlouhé minuty.

Teď už je mu dobře, nic ho nebolí. Určitě má spousty kamarádů, se kterými se teď honí, řádí a užívá zvířecích lumpáren.

Máme Tě rádi Frodoušku.

10 otázek pro ... Václav Pašek @electricCZ

A máme tady 2. díl 10 otázek pro... dnes s Václavem Paškem. Že ho neznáte? A co takhle jeho účet na Twitteru @electricCZ, už poznáváte?

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Zdar a sílu, moje jméno je Vašek Pašek, jo a bacha, nejsem bubeník :), tu říkanku jsem slyšel celou školku. Je mi už 35 let, fuj tajxl, toto ale uteklo a jsem taky z jihu. Ale z velkoměsta Strakonice. (Tomáš Jelínek psal malého městečka, rouhal jeden.)

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

Na internet jsem se dostal v době, kdy externí modem Microcom připojen k mašině přes sériový port, běžel rychlostí 33.6Kbps a dělal tu úžasnou kakofonii zvuků. Kdo to zažil, nikdy nezapomene. Celý stroj za mnoooho peněz jsem „kradl“ svému strýci, který chudák platil SPT Telecomu ty šílené poplatky za dial-up. Co mi z té doby utkvělo v paměti je načítání obrázků z internetu.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Jsem určitě fanoušek na entou, mám to ostatně i v profilu na Twitteru. Jsem ujetý na smartphony, to řílám na rovinu. Naštěstí dělám ve firmě, kde si můžu lecos osahat a vyzkoušet hned po uvedení na trh. Týká se to hlavně mobilů a PC, takže nestrádám. Doma mám samozřejmě pevný počítač a když nechám pracovní notebook v práci, kradu ženě netbooka. Samozřejmě taky smartphone je u mne ve velké permanenci, chudák baterka. Momentálně vedu boj se svědomím o koupi tabletu s Androidem. Zřejmě nevydržím čekat do léta, než vyběhnou ty teď nově představené a tak lovím na eBay.

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Na počítači používám kombinaci Ubuntu Linux, Windows 7 a pro legraci virtualizuji i několik dalších systémů, třeba Android. V mém PC nemám zrovna žádný zvláštní software, prostě klasika, co má asi každý, kdo na PC trochu dělá. Na internet chodím pomocí Chromíka, IE jsem nepustil už mnoho let a rád i ve Woknech používám open source aplikace. Na mobilu mi běží Android 2.2 Froyo a mám cca 60 aplikací. http://www.appbrain.com/user/electricCZ/.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Hmmm, jsem asi děsný zpátečník, ale používám jen Twitter. Začínám si hrát s Gowallou a Foursquare. To nejsou sice tak úplně sociální sítě, ale je to s nimi dost spojené. Twitter mě baví celkem až nezdravě, tak doufám, že neskončím u kamaráda ve Lnářích ( místní blázinec ).

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

Jak říkám, jsem dost zpátečník a tak jediná aktivita, kterou momentálně na internetu provozuji, je můj blog http://electriccz.blogspot.com/. Projekty, které jsem dělal v minulosti jsou zapomenuty a zahozeny, takže nic jiného. :)

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?

Musím říct, že přesto, že je žena víceméně technikou nepolíbená (to zas bude soda), je v tomto ohledu neuvěřitelně tolerantní a tak mi prochází všechny moje úlety, které někdy stojí i nemalé peníze. Už si zvykla, že tahám domů počítače a jiné „krámy“ na opravy. Takže Lído, tímto díky.

8.) Tvoje další zájmy?

Dalších zájmů mnoho není, času se nedostává, ale už mnoho let se podílím na pořádání automobilového rallye sportu na jihu Čech jako pořadatel (Rallye Šumava a ostatní), občas dělám radiobod na závodech psích spřežení a jsem velký fanda WTCC.

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Přiznávám, že pokud nebudu počítat kolegy z práce, tak ani ne. Pro spoustu lidí dělám služby spojené s mojí prací a další aktivitou, ale v reálném životě mnoho podobně ujetých lidí není.

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Zůstanu tajemný jako hrad v Karpatech, už jsem toho stejně vyžvanil dost ...

Díky za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek

Moje mobilní historie

V neděli rozjel na Twitteru @stary_mrzout další skvělou řetězovku. Už jsme tu měli Můj stůl, Moje plocha apod. Do těch se většinou zapojili známější osobnosti Twitteru. Tentokrát se jedná o takovou komornější akci. I když to neznamená, že ne stejně důstojnou. Odpovědi některých "fakt geeků" by byly asi hodně zajímavé.

Ale o co jde? Tentokrát každý "zapojený" představuje svoji mobilní historii. Je to seznam mobilních telefonů, které dotyčný vlastnil a používal. Seznamy jsou to někdy opravdu dost dlouhé, ale o to více zajímavé. Je na nich krásně vidět mobilní vývoj každého účastníka. Už nebudu zdržovat, tady je můj seznam:

Nokia 440 můj první telefon, tehdy ještě v NMT síti společnosti Eurotel. Měl jsem jej od kolegy, ale protože na něj stále volali jeho známí, tak jsem ho po 14 dnech vrátil.

Nokia 450 už byla fakticky moje. Také v síti NMT společnosti Eurotel. Pořizoval jsem si jej v roce 1997, když se u syna objevila srdeční vada a byli jsme na čekací listině FN Motol na operaci. Proto na něj nikdy nezapomenu. Na chalupě to byl dlouho jediný mobil, se kterým se dalo telefonovat.

Alcatel ONE TOUCH MAX můj první GSM telefon. Krásný oranžový. Dvouřádkový textový displej. Miloval jsem na něm vysouvací anténu. Říkal jsem mu Brkoslav.

Siemens C35i Přišla doba GPRS a já si pořídil tohoto krasavce, právě proto, abych mohl brouzdat po WAP stránkách. Mobilní internet byl ještě v plenkách. Dokonce jsem na něm používal kryt baterie s adaptérem na dvě SIM karty.

Sony Ericsson T65 Proč jsem si pořídil tento mobil si už nevzpomínám. Snad možná kvůli Bluetooth. Abych jej mohl propojit s počítač a editovat telefonní seznam a SMS zprávy.

Nokia 6310i První opravdu manažerský telefon, který jsem měl. Mobilní špica tehdejší doby. Měl jsem ho ve zlaté barvě. Pomocí něj jsem přistupoval na internet přes svoje PDA HP iPAQ 1940. Bombastické Pocket PC, kterému chyběl jen telefonní modul.

Nokia 9300 První komunikátor, první telefon s operačním systémem Symbian. Telefon, který mi otevřel dveře do světa novinařiny (sice na poloprofesionální úrovni), ale poznal jsem díky němu hromadu zajímavých lidí.

Nokia 6230 Tento telefon jsem vyhrál na jedné akci pořádané T-Mobilem. Vlastně až do této chvíle jsem byl věrným zákazníkem O2 (Eurotel) a od tohoto okamžiku až dosud používám magentového operátora.

Motorola V500 V jednu dobu jsem se zamiloval do telefonů "V" konstrukce. Manželka jich něla již několik. Bohužel, s tímto modelem moje láska k Motorole vyprchala. Složitější ovládání, naprosto šílená synchronizace. Zapadla v toku dějin.

Sony CMD Z5 Bazarovka za 500Kč. V době uvedení na trh, telefon za cca 23.000 Kč. Ale jak jsem ji v tom bazaru viděl, musel jsem ji mít. Byla i se stojánkem. Dokonce se mi do ni podařilo sehnat i fungl novou baterku.

Nokia N70 Další z kultovních telefonů. Další telefon se Symbian. Na tomto telefonu jsem se naučil používat aplikace s podporou 3G sítí a používat mobil jako modem. Zejména pak při dovolených. Vlastně to byl i můj první telefon (snad i poslední) který jsem uštval. Doslova do písmene.

Nokia E63 Tento telefon byl zvláštní v tom, že byl přímo od zastoupení Nokie pro Českou republiku. Měl v sobě nahrané servisní MENU a byl v angličtině. Na něm jsem prvně poznal kouzlo Twitteru a Foursquare. Používal jsem k němu externí GPS modul Nokia LD-3W.

Nokia 5230 Mobilní telefon, který používám v současné době. Před jeho koupí jsem se obával ovládání prostřednictvím dotykového displeje. Nyní jej každý den ždímám na maximum. Navigace, sociální sítě, IM klient. To jsou programy, které zvládá najednou. Občas je z toho zadýchaný, ale pokaždé nápor dat ustojí.

A co do budoucna? Určitě zase mobilní telefon s OS. Jestli Android nebo iOS to ukáže čas.

A teď ještě odkazy na účastníky řetězu Mobilní historie:

Starý Mrzout
DaKrup
parohac4
electricCZ
ohlad
pawlikvit
freezycz
marek
Majkler

Modelová železnice Nádraží Praha-Prosek

V budově bývalého klubu Prosek, je nyní umístěno nádraží Praha - Prosek. Modelové kolejiště velikosti "0". O víkendu se konal Den otevřených dveří. Malí i velcí návštěvníci si mohli prohlédnout modelové kolejiště a výstavu modelů.





Den otevřených dveří se koná vždy jeden víkend v měsíci. Ten příští 19. - 20. března. Vstupné je symbolických 20,- Kč.

10 otázek pro ... Tomáš Jelínek @parohac4

Na sociálních sítích nejčastěji sdílíme informace se svými nejbližšími. Rodinou a blízkými přáteli. Ale také s lidmi, o kterých víme jen to, co sami uvedou ve svém profilu. Proč se o nich nedovědět něco víc?

V sérii rozhovorů, bych vám rád představil uživatele, především, sociální sítě Twitter. Vesměs se jedná o lidi, které jsem v životě neviděl, ale rád bych je poznal osobně.

První komu jsem položil 10 otázek je autor této myšlenky Tomáš Jelínek:

1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?

Ahoj, jmenuji se Tomáš Jelínek, už na světě otravuji 34 let a jsem ze Strakonic, malého městečka na jihu Čech. Původně jsem tedy Moravák, nicméně jsem zdrhnul do Čech (dlouhej příběh).

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?

Člověče začátky si už ani nepamatuji. Bylo to určitě ještě na škole, to byly ty první začátky, kdy jsem zažil svůj první WOW efekt "Ty vole čum, Seznam.cz!". Ano, v té době pro mě znamenalo slovo "internet" --> www.seznam.cz. Pak jsem využíval internet čím dál tím častěji v práci, coby obchodní zástupce různých firem to byla nutnost. Když na to tak vzpomínám, ti moji zákazníci se mnou museli mít ale trpělivost, když jsem jim posílal nabÝdky (ano, přesně) a navíc kreslené ve Windows malování (uvědomte si, že bylo období vytáčeného internetu a poplatky byly šílené).

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?

Jsem a to obrovským (tedy co mi peněženka a manželka dovolí). Používám samozřejmě počítač (donedávna dva, ale jeden je předělaný na NAS), až moc aktivně mobil (manželčino "už si zase hraješ s mobilem" slyším pořád), mám čtečku ebooků MIDroid Q721, taková ta "normálka".

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?

Na počítači používám (a je to u mě poměrně dost známé) Linux, konkrétně jsem fanoušek distribuce Ubuntu. Myslím, že v mém PC nemám žádný specifický software, zdůraznil bych snad jen Simple Backup Suite, zálohovací software, který je jednoduchý na nastavení a na používání ještě lepší. Nepoužívám defaultní OpenOffice, ale LibreOffice, jako prohlížeč používám Google Chrome, beta větev. Samozřejmě mám i Operu, Firefox, ale ty spíše na testování. Na mobilu (HTC Magic) mám Android a pokud vás zajímá, jaké aplikace používám právě na Androidu, koukněte se na seznam http://www.appbrain.com/user/parohac4/apps-on-the-htc-magic.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?

Tak určitě Twitter, na němž jsem závislý a nebojím se to přiznat, pak Facebook, ovšem více méně z něj využívám jen chat, dále Picplz (fotografie) a zkouším další a další sociální sítě, nicméně to dlouho nevydrží a skončím u Twitteru. Na otázku proč je těžké odpovědět, snad jen že mě to baví. Jo a více využívám soc. sítě na mobilu, je to především pohodlnější.

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.

No mám svůj bložínek http://filcka.cz, který ale poslední dobou hodně zanedbávám (sím já se polepším), jinak ještě takový dá se říct mikroblog http://tjelinek.cz, kde jsou spíše jen fotografie ze života. V minulosti jsem byl adminem na jednom internetovém fóru, ale zaplať pánbůh, že jsem utekl a přešel na stranu světla. Dál se do ničeho pouštět ani nechci, sice se snažím o vlastní agregátor blogů, ale teď momentálně je to na bodu mrazu. Uvidíme, co s tím bude. A snad ještě se chystá http://projekt365.cz, ale to je taky ještě ve hvězdách.

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?

Tak to je trefná otázka. Všichni asi z Twitteru ví, že si tam občas vystřelím ze své ženy, takže kdyby se dověděla, co píšu, jsem synem smrti. O blogu ví, občas jí požádám o názor, dokonce několikrát i článek editovala (ano vím, moje češtin není dobchrá). Kamarádi a kolegové mě považují za exota a hackera, prej druhej Kevin Mitnick (jo kdyby alespoň věděli, kdo to je).

Na druhou stranu nemám nouzi o práci, každou chvilku opravuji někomu počítač. takže pokud máte problém, neváhejte, jsem levný (menší opravy 1 pivo, reinstal 5piv, oprava hardware 0,5l Rumu atd.).

8.) Tvoje další zájmy?

Jezdil jsem závody na horském kole, ale tak nějak jsem se na to postupem času vykašlal a tak to je teď poznat na mém pupíčku. Nicméně lásku ke kolu mám stále a hodlám v ježdění pokračovat, i když tedy jen rekreačně.

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?

Po pravdě ne, i když díky Twitteru jsem pár lidí z okolí poznal. Spíš ve velké míře BFU (bez urážky kamarádi).

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?

Myslím, že jsem o sobě vyčerpal dostačující informace a snad jsem nastínil trochu něco o své osobě.

Jsem rád, že jsi začal s rozhovory s lidmi na sociálních sítích, je to dobrý nápad a doufám, že se ke mně někdo další připojí. Poslední dobou je to na internetu samej rozhovor celebritami (ehm, ano, rejpám si do našeho svalovce), tak proč by nemohl být rozhovor s kamarádem?

Díky Tomáši za rozhovor.

Střížkovský trojúhelník

Záhadu Bermudského trojúhelníku zná každý. Aspoň doufám. Nám se doma v posledních letech objevuje podobná anomálie.

Říkám tomu Střížkovský trojúhelník.Ale klidně by to mohl být jen bod. Nejde o žádné velké území, jde o náš byt. Ztrácejí se nám věci. Některé se podaří po kratší či delší době najít, ale některé mizí v nenávratnu.

Třeba včera dopoledne jsem hledal nabíječku na mobil. Nabíječku, jako takovou, ať si klidně veme čert, ale já na ni měl redukci nabíjení NOKIA 3.5mm (F) -> 2mm (M). Používám ji i v autě, tak by mě mrzelo o ni přijít. Večer se našla v obýváku pod závěsem. Dopoledne tam nebyla!

Dnes nemohla najít manželka malovátka na oči. Zatím se nenašla.

Máte i vy doma Bermudský trojúhelník?

Pejsek s velkým pupíčkem

Včera večer, když jsem přijel z práce domů, mi manželka povídá:" Podívej se na tu Ájinu, jak těžce dýchá! " Koukám a opravdu. Ajky seděla na posteli a těžce dýchala. Napadlo mě, že jí je horko. Než jsem ji stačil poslat na zem, aby se ochladila, napadlo manželku, jestli není přežraná?

Pro dva psy kupujeme 12kg pytel psího žrádla. Už několikrát se stalo, že se naše milá fenečka prokousala obalem ke granulkám.

Koukám na pytel a přemýšlím, proč je obráceně, než jsem ho nechával? Granule jsem psům nandaval já, takže nikdo neměl potřebu s pytlem hýbat. Někdo přece. Ano, naše fenečka. Pytel otevřela a sežrala skoro 1/4 pytle.

Večer ležela, funěla a bříško měla pěkně nafouklé. Ještě v noci jsem s ní běhal po sídlišti, aby se ji trochu ulevilo. Při každém venčení po ní sbíráme skoro koňské koblihy.

nUnLock - Když se Nokia tváří jako iPhone

Chcete vypadat fakt drsně? Chcete vypadat fakt cool? Chcete, aby si lidi mysleli, že vaše dotyková Nokia je iPhone? Nebo chcete jen šetřit hardwarové tlačítko pro zamykání displeje, tak jako já? Tak právě pro vás je aplikace nUnLock.

Je naprosto jednoduchá na ovládání. Vlastně neumí nic jiného, než se jen tvářit, že vaše Nokia s dotykovým displejem je iPhone. Alespoň, co se zamčené obrazovky týká.

V "zamčeném" stavu aplikace zobrazuje základní informace. Čas, datum, den v týdnu, sílu signálu a stav baterie. Ve spodní části displeje je doslova obří posuvník, pro aktivaci displeje. Po jeho odemčení se dostanete do základní obrazovky telefonu. Pro uzamknutí stačí dvojstisk MENU klávesy. Ale pozor, telefon se zamkne i při dvojstisku při běžící jakékoli aplikaci. Třeba i hry.

V nastavení lze vybírat tapetu pozadí, buď předpřipravenou, nebo vlastní obrázek. Průhlednost, barvu písma, citlivost posuvníku, formát času a data. Můžete zvolit vlastní popisek posuvníku a zapnout/vypnout zvukový signál při odemčení displeje. Plus další drobnosti. Jak jsem psal výš, aplikace je jednoduchá.

Existují dvě verze nUnLocku. Základní, se kterou si dostatečně vystačíte. A placená. Ta dovolí AutoStart a AutoLock po restartování přístroje. Dále dokáže zobrazit náhled doručené SMS zprávy a nabízí cca 1000 předpřipravených pozadí ke stažení. Cena FULL verze je 50 Kč.

Aplikace je určena pro telefony Nokia s OS Symbian S60 5th edition.

twiDAQ - s vlastní kůží na trhu

Chcete si vyzkoušet roli burzovního makléře? Chcete si zkusit obchodování na burze? Chcete zažít pocit, když cena akcií stoupá nebo klesá? A máte Twitter účet? Není nic jednoduššího, než vyzkoušet twiDAQ (http://twidaq.com).

Jedná se virtuální obchodování na akciovém trhu. Jedinou komoditou zde jsou Twitter účty. Proto ta otázka, vlastnictví účtu na Twitteru. Registrovat se lze na hlavní stránce, prostřednictvím Twitter účtu. Po cca 12 hodinách vám na email přijde oznámení o vaší registraci. Teď už nic nebrání vašemu obchodování.

Na počátku dostanete virtuálních 100$, pro první nákupy. Záleží jen na vás, jestli je utratíte najednou nebo postupně. Jestli je utratíte za akcie jednoho nebo více účtů.

Akcie jsou rozděleny do šesti hlavních kategorií a každá má několik dalších podúrovní. Zde najdete Twitter účty největších a nejznámějších lidí a společností světa. Nechceteli vybírat z těchto účtů, máte možnost, přes vyhledávací pole, najít si vlastní účet, se kterým budete obchodovat.

Jak se stanovuje hodnota akcie účtu? V prvé řadě je to jeho obchodovatelnost. Čím více lidí vlastní akcie vašeho účtu, tím větší je jeho hodnota. Dalším ukazatelem hodnoty je vaše aktivita na Twitteru. Jak často tweetujete, kolikrát jste retweetnuti a počet vašich reply. To všechno stanovuje hodnotu vašeho účtu.

Hodnota účtů je průběžně aktualizována a na vás, jako burzovních makléřích je rozhodnutí, jestli nakoupit, prodat nebo ponechat.

Hra je to chytlavá a za poslední víkend se počet hráčů zněkolikanásobil.

můj účet na twiDAQ - http://twidaq.com/jiproch
můj účet na Twitteru - http://twitter.com/jiproch

Bez počítače jsem hluchý a slepý

Náš domácí počítač se rozhodl stávkovat. Neoznámil žádné požadavky a ve středu ráno odmítl spustit systém. Tvrdošijně se dožaduje vložení instalačního disku. Ale kde ho mám vzít! Nemohu ho najít! A co, ať si trucuje, já se bez něho obejdu.

Nejdůležitější věci jsem schopen řešit prostřednictvím mobilu. Email, soc. sítě i psaní na blog. Můžu se podívat i na základní statistiky návštěvnosti, ale už ne na podrobnější přehledy. Zadávání údajů do kalendáře, na Google Calendar, nejde. Editace dokumentů v Docs, nejde. Prohlížení Flash animací, nejde. Prostorově náročnější webové stránky, problém. Zakládání anket, problém.

Z části za to může můj mobil, jsou věci které nezvládá. Ale to nejnutnější, to zvládne. A to mi dosud stačilo. Co nešlo, udělal jsem doma na počítači. Teď ani prd.

Nechce se mi podnikat žádné radikální řešení. V počítači máme mnoho souborů, o které bychom neradi přišli.

Ve středu jsem to vydržel. Sice jsem podnikl několik pokusů o jeho nápravu, leč marně. Ozval se mi i kamarád, ať prý to přivezu, že to je otázka hodiny. Hodina pro mne v tu chvíli byl moc dlouhý časový interval. Musel jsem zařídit několik málo věcí. Zřejmě na návštěvu u něho ještě dojde.

Ve čtvrtek slíbil syn, že se na to podívá. Než jsem večer odjížděl do práce, chtěl jsem znát výsledek jeho pokusu. Z jeho odpovědi se mi chtělo smát. Prý nesl instalační CD a na ledu s ním uklouzl a zlomil ho! To je jak s tou koledou.

Dnes je pátek a já začínám cítit, že už je nejvyšší čas, s počítačem něco udělat. Dokud vše funguje, tak jak má, vůbec si nepřipouštíme myšlenku, co kdyby? Ale jak je stroj nefunkční, je zle! Ať se mobilní telefony vyvíjí seberychleji, stolní, nebo přenosné počítače zkrátka nahradit nemohou.

A proto já jsem v tuto chvíli hluchý a slepý, jen s mobilním telefonem, který mi slouží jako hůl, kterou si nevidomý člověk ohmatává okolí.

Když je naše kočka nemocná

Se zvířaty je to stejné, jako s malými dětmi. Nedovedou povědět co je bolí, kde je bolí. Jen podle jejich chování lze poznat, že se něco děje. A je pak jen na majiteli, jak takovou situaci vyhodnotí. Včasnou léčbou lze předejít následnému a někdy i trvalému poškození zdraví zvířete.

Naše kočka je nalezenec. Našli ji dobří lidé, kdy se, po srážce s autem, pohybovala na hranici života a smrti.

Následky nehody si ponese do konce života. Zlomená pánev, přeražená čelist, poškozené očičko a otřes mozku. To byly prvotní znaky úrazu. Levé oko muselo být posléze odstraněno. Následovala ztráta sluchu. Z prožitého traumatu se postupem času a péčí všech na veterině dostala. Je to kočka a ta má přeci devět životů.

Jednou, dvakrát do roka se však u ní projeví následky nehody. Začne se schovávat, přestane přijímat potravu a pít. Má zvýšenou teplotu, která se šplhá až ke 41st. C. Jde o jakýsi zánět někde mezi mozkem a vnitřním uchem. Ztrácí motoriku a působí zmateně.

Každých 24 hodin musí dostávat antibiotika. Dvakrát denně léky na bolest. Každých 30 minut dostává ručně pít. Trvá to tak tři až čtyři dny. Pak všechny příznaky zánětu pomalu ustupují a ona se dostává do normálního stavu.

Na veterině, kam ji ji ti dobří lidé přinesli, pracuje má manželka. A protože máme rádi zvířata, máme ji doma. Máme ji rádi a poskytujeme ji veškerou péči a lásku. Ona nám to mnohonásobně vrací.

Je dobré mít přátele a známé

Mít známé na správných místech, bylo výhodné už za minulého režimu. Ale i nyní, se takový člověk může hodit. Jak zpíval už mistr Werich: "Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc".

Z mého bývalého působení v tištěném a internetovém médiu, zabývajícím se mobilní komunikací, mám mnoho přátel. A taky známých, od kterých se stále občas dovídám mnoho zajímavého. Nebo i věci, které se "obyčejný" člověk nedoví.

Někteří mí známí už na svých pozicích nejsou. Někteří jsou ještě výš. Někteří změnili i obor, ale povětšinou jsme stále v kontaktu. Díky některým, jsem poznal spoustu zajímavých věcí i míst. A nejen v České republice.

Včera jsem poznal nového kamaráda. Chtěla tomu náhoda, nebo osud? To je jedno. Důležité je, že jsme se seznámili. Jmenuje se Ondra a pracuje pro velkou antivirovou firmu.

Vlastně za to může Zajda. Zajíc z mé 365ky. Ondrovi se hrozně líbí. Dostal nápad, že by se Zajda mohl vyfotit u něj v kanceláři. Myšlenka skvělá, tak na co čekat. Odpoledne jsem se sešli a jeho nápad uskutečnili. Ondra je hrozně fajn kluk, se kterým se život dvakrát nemazlil.

Většinou jsem od svých známých bral. Tentokrát jsem dal. Je fajn, mít možnost, splnit někomu jeho přání.

Sen o přátelích z Twitteru

Říká se, že když se člověku zdá o své práci, že je "Postižen prací". V tom případě, já jsem postižen Twitterem. Mě se totiž už zdá i o přátelích z Twitteru, které sleduji.

Když se probudíte, buď si vůbec nic ze svých snů nepamatujete, nebo jen kousky. Sen trvá jen velice krátkou chvíli, ale může být velice intenzívní. Nikdo neví, proč se nám zdá, to co se nám zdá. Škoda, bylo by příjemné snít o tom, o čem chci.

Tak a teď už ke kouskům mého sna. Jsou to jen střípky, ale povětšinou v nich figurují ti samí lidé. Přesně si vybavuji jen dva: @parohac4 a @j3ndys. Jsou to přezdívky, pod kterými vystupují na Twitteru. Byli tam i další, ale ty si nevybavuju. Takže, začínáme:

1. jedu v autě a telefonuji s @j3ndys. Říkám mu, že jsem psal nějaký dlouhý komentář, přes TwitLonger Beta, ať se podívá na Twitter. On je na nějakém večírku, nebo někde, kde je raut. Asi jak je teď na tom Siemens školení :), v telefonu je totiž hrozný hluk.

2. na zadní stěně kamionu, kde je lůžko, mám ohromnou plazmovou televizi. Právě ukazují záběry s nějaké televizní besedy. A já koukám, vedle sebe sedí @j3ndys a @parohac4 a děsně se na sebe šklebí. Když jsou v detailním záběru, tak, jako by věděli, že je vidím, začnou mi mávat, objímat se kolem ramen a volat mé jméno.

3. jsem v hale Ruzyňského letiště. Je rozděleno na dvě části. V jedné normálně odbavují pasažéry a ve druhé se koná nějaká technická výstava. Nevybavuji si čeho se týká. Jsou tam snad všichni, které znám z Twitteru. Všichni mají obličeje, přesně takové, jako mají profilové fotky na Twitteru. Bavíme se tím, že všechno fotíme a posíláme na Twitpic nebo Yfrog, díváme se na to a komentujeme.

4. s někým, obličej si nevybavuji, jsme na takovém mostíku, přes halu, kde se koná výstava. Stojí tam s námi hosteska a pořád se nás ptá, jak uděláte toto a jak toto, ale musíte vždy použít jen věci, které máte bezprostředně u sebe. Pořád kroutíme hlavou, že nevíme. Až do chvíle, kdy se ji v ruce objeví předmět, který po nás chce rozebrat. V tom kolega vítězně vytáhne Švýcarský vojenský nůž, ukáže hostesce všechny jeho vychytávky a šťastně se usmíváme. Jsme vítězi nějaké soutěže.

5. a to nejlepší nakonec. Prohlížel jsem si velikánské album fotek, přátel z Twitteru. Nejlepší na tom celém bylo, že u každé fotky bylo: Posted by Facebook!

A teď mi řekněte, je to normální? Nebo máte podobné sny? Zřejmě bych měl omezit svůj pobyt na Twitteru.

Já milovat svuje iPhune

Čína by si zasloužila být samostatným kontinentem. Nebo aspoň světadílem. Protože to co není možné nikde ve světě je v Číně naprosto normální.

Ve chvíli, kdy výrobce čehokoli, oznámí nový výrobek čehokoli a je patrné, že z toho bude mít nemalý zisk, objeví se v Číně funkční cokoli, které okamžitě putuje od výrobce k zákazníkovi. Jeho cena i kvalita je minimální, ale o to větší jsou výrobní série a prodeje po celém světě.

Marně se výrobci dožadují zákazu výroby, zákazu dovozu na trhy, kde své výrobky chtějí prodávat. Čína je mocnost, kterou nikdo a nic nezastaví. A když už se podaří realizovat zákaz oficiální distribuce, vždy se najde kanál, jak takový plagiát dostat k zákazníkům.

Stačí nahlédnout na Aukro.cz co se tam nabízí za všemožné napodobeniny mobilních, ale i jiných zařízení.

A co si budeme nalhávat, vždy se najde dost kupců, kteří si takovou věc koupí. Nevadí jim, že s oficiálním výrobkem takové zařízení nemá nic společného. Nemluvě o podpoře a možnosti výrobek reklamovat. Ale vždyť je to tak levné. A kolikrát i na první pohled k nerozeznání od originálu.

Ať už vzpomenete na jakoukoli věc, vždy lze k ní dohledat napodobeninu z Činy.

Až uvidíte člověka, jak ovládá svůj iPhone dotykovým perem, vzpomeňte si na název mého zamyšlení - Já milovat svuje iPhune.

Nejsem chudý, ani bohatý, jsem tedy méněcenný?

Nepatřím mezi lidi, kteří si mohou koupit po čem zrovna touží. Nebo to, co zrovna vidí a připadá jim, že to nutně potřebují. A už vůbec ne, mezi ty, kteří musí mít to, co je zrovna "IN".

Vydělávám něco málo, než je republikový průměr. Na zaplacení složenek to stačí. Na finanční chod domácnosti nejsem samozřejmě sám. Spolu s manželkou nám na domácnost přispívá i starší syn, který již pracuje. Mladší navštěvuje základní školu.

Spolu s námi sdílí domácnost naše zvířata. Dva psi, kočka a fretka. Fretka je nalezenec. Dobří lidé ji našli o předminulé zimě u popelnice, tak jsme se ji ujali. Kočku někdo srazil autem. Byla na tom hodně špatně. Po mnoha operacích je již v pohodě. Přes svůj hendikep (nemá očičko, po operaci částečně pokřivenou čelist, občasné problémy s chůzí) ji máme rádi, jako by byla zdravá.  Fenečka (Aiky) je z útulku. Manželka ji, po mém souhlasu, přivedla domů s 10kg nadváhy. Kila jsou již pryč a Ájinka je u nás naprosto spokojená. Bacardi, ten jediný je "opravdu náš". Máme ho od štěňátka. Všechna zvířátka, která jsme mu přivedli domů, přijal za své kamarády a pomáhá nám s jejich socializací.

Jak je vidět, všechny peníze, které přebývají, jdou do našich zvířátek a jejich potřeb. My sami si toho moc nekupujeme. Když je potřeba koupit něco důležitého, musíme se omezit v něčem jiném. Ale nám to nevadí. Řídíme se heslem, že zvířata se sami o sebe nepostarají, to musí udělat člověk. U těch hendikepovaných, nebo odložených to platí dvojnásob.

Je spousta věcí, které bych chtěl dopřát své rodině. Dovolenou. V létě u moře, v zimě na horách. Klukům to slibujeme už mnoho let. Upravit si byt podle vlastních představ. Koupit nové spotřebiče. Vestavěné, do kuchyně. Novou televizi, BlueRay přehrávač. Denisovi vlastní notebook. Máme rádi moderní technologie. Jsou věci, které bych si opravdu přál mít.

Ale žít se dá i bez tohoto všeho. Základem všeho je láska a porozumění. Mám rád svoji rodinu, miluji svoji manželku. Kluky, kteří nám dělají radost o starost. To k životu prostě patří. Mám rád naše zvířata.

Při poznámkách teenagerů v metru: 

Ty vole, to musím mít!

Ty krávo, já umřu, když mi to máma, jako fakt, nekoupí!

Viděl jsi ho (nejlépe jakékoli elektronické, komunikační zařízení), to mi naši koupí.

a další podobné mladistvé nářky a zbožná přání, se už musím jen smát. Copak se dá všechno vyvážit penězi? Podle některých zřejmě ano. My doma, ale tvrdíme, že NE! Z pohledu puberťáka je do držgrešlství a známka chudoby. 

Zamyslete se i vy! Až si půjdete koupit něco, co "nutně" potřebujete, jestli není ve vašem okolí někdo, komu by větší radost, než vaše nová hračka, udělala vaše přítomnost nebo pomoc?

Tak nám zdražili elektriku!

Ale ne elektriku jako elektriku, ale elektriku jako elektriku. Tak se říkalo, za našich rodičů a babiček tramvaji.

A vlastně ani tramvaj nezdražili. K čemu tedy došlo? K nárůstu cen jízdného na příměstských linkách.

Včera jsem po šesti dnech jel do práce metrem a autobusem. Na Opatově přestupuju na příměstskou linku. Ještě minulý týden jsem platil 14Kč, včera najednou 18Kč. Nejprve jsem si myslel, že se řidič spletl v tarifu, ale neřešil jsem to. Odpoledne, kdy si kupuji jízdenku za 32Kč a jedu až domů, jsem platil 40Kč. Řidič mi vysvětlil, že se zdražovalo.

Nedalo mi to a v metru jsem se podíval na ceny jízdného. Po Praze se ceny nemění. Jen příměstské linky šly s cenou nahoru.

A protože středočeská integrovaná doprava zdražila již od 1.1. byl Ropid nucen k tomuto kroku přistoupit od 5.1.

Jak se mění jízdné? Je to v poměru násobku 2 v každém tarifním pásmu. Tudíž jedno pásmo, zdražení 2Kč. Výjimkou je třetí a čtvrté pásmo, kde je zdražení shodně 6Kč. Ale už v pátém pásmu je zdražení opět o 2Kč více, tedy 8Kč. Zdražení se týká i měsíčních časových jízdenek.

Nikde o tom ani písmenko, žádné upozornění. Až včerejší Metro (http://metro.cz) teprve o této situaci, v cenách jízdného, přineslo podrobnější informace.

Oko za oko, zub za zub, Bon za bůra

Pamatujete ještě tuto předlistopadovou říkanku? Ti mladší asi ne. Ale my starší, my víme co to bylo sehnat pár Bonů a jít do Tuzexu koupit něco západního zboží.

Před každým Podnikem zahraničního obchodu (Tuzex) stávali veksláci. Dnes by se řeklo směnárníci a snažili se nám vnutit Odběrní poukázky (Bony) do Tuzexu.

Jestli se dobře pamatuji, reálný kurz v roce 1989 byl
1Kčs Odběrní poukaz (Bon) = 3,50 Kčs

Dnes, cestou na poštu jsem našel toto:
 

Jak bych byl před listopad 1989 šťastný!

Zatmění slunce

Dnes bylo nad Českou republikou možné sledovat částečné zatmění slunce. Pozorovat jej bylo možné pomocí skla ze svářečských brýlí, tzv. mylarovou fólií, nebo pomocí jiných ochranných pomůcek. Použít se dal i CD disk.

Pomocí DVD disku jsem i já zatmění sledoval. Pokoušel jsem se jej i vyfotit, leč DVDéčko k tomuto účelu není vhodné. Díky hastagu na Twitteru, si uživatelé předávali informace, kde a jak zatmění sledují.

Některým se jej podařilo i vyfotit:

 
Libor Krayzel – foceno iPhonem přes dvě diskety

 
Marek Kolasa

 
Stěpán Pernický

Na uvedeném hastagu je možno vidět i další fotografie.

Až později jsem našel starou 3,5” disketu, se kterou jsem provedl zkušební foto slunce:

Další částečné zatmění slunce budeme moci pozorovat v roce 2015, velké částečné zatmění pak v roce 2026 a úplné zatmění až v roce 2135.

Část informací byla převzata ze serveru iDnes.cz, kde byly zveřejněny i fotografie čtenářů.

Jaký bude letošní rok?

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Známé přísloví, které napoví, jakých bude vašich následujících 365 dní. Takže, jaký bude můj následující rok?

Zřejmě budu zaspávat. Ráno jsem se nemohl probudit. Popravdě, vstávání mi dělá problém každý den. A je jedno, jestli je to ráno, dopoledne, odpoledne nebo večer.

Dopoledne se doma objevil starší syn, který včera vyhrožoval, že se stěhuje pryč. Ve čtvrtek odpoledne odešel do práce a na Silvestra ráno psal, že neví, kdy se vrátí. Aspoň občas poslal SMSku, tak jsme věděli, že je v pořádku. Podle tohoto to vypadá, že s námi ještě letos bude bydlet.

Po obědě jsem se rozhodl, že se pokusím opravit naše nepojízdné auto. Skoro týden nemůžu nastartovat. Vzhledem k okolnostem nebyl čas. Naučil jsem se do práce jezdit metrem a příměstským autobusem. Ač vybaven nápovědou, příčinu poruchy jsem nenašel. Snad v pondělí pomohou kluci z práce.

Večer se již nesl v klasickém duchu. Sledování televize, úklid, večeře, chvilka na internetu, čištění klece fretky a venčení psů spolu s Ivčou.

Některé události dnešního dne byly pozitivní, jiné méně. Já si jen přeji, aby každý den měl smysl a byl naplněn aspoň jedním dobrým skutkem.

A vám přeji, aby celý následující rok byl pro vás tak úspěšný, nebo ještě lepší, než byl váš dnešní Novoroční den.

PF2011

Do Nového roku přejeme se Zajdou všem mnoho štěstí, zdraví a úsměvu.

Třídenní trápení žlučníků

Je po Vánocích. Je konec třídenních potravních orgií. Bramborové saláty, kapři, řízky, filata, obložené chlebíčky, mísy a další sváteční pochutiny jsou snědeny. Sváteční nádobí je umyto a uschováno na další slavnostní příležitost.

Sami to znáte. Na každé návštěvě a že jich přes Vánoce absolvujeme nespočet, jsme hoštěni. Jedna dobrota střídá druhou. A další a další. Hory jídla neberou konce. Hospodyňky se předhánějí, která má lepší salát, lepší cukroví. Čím více druhů cukroví, tím lépe. Od každého musíte ochutnat. Jestli ne, smrtelně urazíte hostitele. A může se stát, že příští rok nebude pozváni k ochutnávce nového druhu cukroví.

Abyste hospodyňkám udělali radost, papáte a papáte. Postupem času bříško začíná bolet. Vejde se do něho méně a méně. Toaletu navštěvujete častěji a častěji. Pak již se do bříška nic nevejde. Mezi žebry a játry to začíná tlačit a bolet. V ústech začíná být hořko. Žlučníkový záchvat se  blíží!

Někteří musejí vyhledat lékařskou pomoc. Druzí si vystačí s obyčejnou dietou. Ale všichni svorně slibují, že příště už to tak nedopadne. Ale dost. Už je po Vánocích, po jídelních a cukrovinkových orgií, žlučníky se nám začínají uklidňovat.

Naše žlučníky teď budou mít necelý týden času, aby se částečně zregenerovaly. Pak totiž přijde Silvestr a místo potravy, je budeme zatěžovat litry nápojů. Jak alkoholických, tak i nealkoholických.

Sněží, sněží a sněží

Poletuje vločka,
Vyvaluje očka.
Kam to spadla?
Kde to je?
Kde do jara zůstane?

Až projede sypač,
Bílých vloček lapač,
Zůstane jen mokrá zem,
Rozplyne se vločky sen.

Sníh se sype dál a dál,
Že se řidič nenadál.
Brzda, spojka, auto klouže,
Otáčí se, vprostřed louže.
Voda není, je to led,
Neštěstí je tady hned.

Tak už dosti strašení,
Čtenáři mí vážení.
Jdeme spáti, ráno zas,
Překvapí nás vločky, mráz.

Pražský okruh - kolaps

Nad Pražským okruhem začíná vykukovat sluníčko. To je ale asi tak všechno, co se tu, směrem na Plzeň, za poslední dvě hodiny změnilo. A to od chvíle, co jsem se zastavil před uzavřeným Cholupickým tunelem.

Na Brno to není o nic veselejší, také už jsou tunely uzavřené. U sjezdu na Jesenici je velká nehoda několika osobních a nákladních aut.

Směrem na Plzeň, u sjezdu na Ořech, to blokují dva kamiony. Snad by to mělo být průjezdné přes Ořech, ale co je mi to tady platné.

Večer se všichni dovíme, že za kolaps dopravy na Pražském okruhu mohou kamiony. Ale, že tu od noci neprojel ani jeden sypač, to už bude ze strategických důvodů zamlčeno. Sám jsem se o tom přesvědčil. Led a led na silnici.

Když jsem jel ráno do práce, skrz Prahu, byly silnice chemicky ošetřené. Jak je to možné? To nikoho odpovědného nenapadne, že když sněží uvnitř Prahy, že bude sníh i v okolí Prahy?

Za tento neutěšený stav nemohou řidiči posypových vozů. To jsou malí páni, jako my, ostatní řidiči. Jedou tam, kam je dispečer pošle. Jejich práce je nevděčná. Vždy se najde nespokojený křikloun. Já je naopak obdivuji.

Celý minulý týden jsem jezdil po sněhu a ledu, ale nikde nebyla žádná silnice uzavřena.

Před dvěma týdny jsem kvůli nesjízdnosti silnice stál pět hodin. Kde? Na Pražském okruhu. Asi o dvěstě metrů dál než stojím teď. Ano, na skoro stejném místě. Tehdy to bylo v noci. Dnes je to od rána.

Je to náhoda?

Předvánoční IKEA

Byl jsem dnes s manželkou a její kolegyní v IKEA Černý Most na předvánočních nákupech. Povím vám, co tam se odehrává, to jsou dramata. Úplně jako ten pořad na Primě - Soukromá dramata.

Každý si tam jde tvrdě za svým. Proráží si cestu lokty, i jinými částmi těla. Dokud nedosáhne na své zboží, jede jako buldozer.
IKEA opravdu nabízí zboží všeho druhu do domácnosti i kanceláře. Pro malé i velké. A podle toho to tam vypadá.

Chvílemi jsem si připadal jak u nás v Penny. Ulička jen na projetí nákupním vozíkem. A v tom jsem našel zálibu. V takových místech jsem se rád zastavoval. Prohlížel jsem zboží, které se mi ani trochu nelíbilo, ani bych si ho nekoupil. Ale bavila mě ta fronta za mnou.

Ano, je to škodolibé, ale člověk se musí nějak zabavit na místě, kde z téměř každého návštěvníka čiší nákupní horečka.

Nakonec to ani netrvalo tak dlouho, jak to na začátku vypadalo.

V IKEe jsem byl všeho všudy dvakrát. Jednou v létě, kdy bylo neskutečné vedro a teď v zimě. V obojím případě to byl příjemný únik před venkovním počasí.

Jak jsem se těšil na otevření prodejny @iSetosCZ

Znáte to, na něco se těšíte, delší dobu se na to připravujete a pak stačí chvilka a všechno je pryč. A vy si pak vyčítáte, jestli vám to za to stálo. Veškeré snažení přijde vniveč, naprázdno, všechno je najednou v prachu.

A něco podobného se mi stalo dnes. Celý týden se na Twitteru objevovaly informace o zahájení prodeje v nové prodejně Apple Premium Reseller iSetos v OC Chodov. Pro první zákazníky byly připravené iPody Touch 8G a MacBook Pro 13" za bezkonkurenční ceny. Pro další nakupující spousta dárků a překvapení při nákupu nad 200,- Kč.

Celý týden jsem se těšil. Věděl jsem, že si nic nekoupím, ale byl jsem zvědavý a chystal jsem se na otevření prodejny jít podívat. Ještě ráno to vypadalo, že mému plánu nestojí nic v cestě. S blížícím se polednem však můj plán začínal mít trhliny. Mezitím jsem na internetu sledoval přípravy k otevření prodejny. Internet je v současné době mocné médium. Téměř cokoli jde sledovat online. Přesto jsem věřil, že se dočkám a do OC Chodov se dostanu.

Oficiální otevření prodejny mělo proběhnout ve 14 hod. Od rána však nedočkaví zákazníci měli o program postaráno. Soutěžilo se v hrách a hostesky rozdávaly razítka, aby byla zajištěna registrace nakupujících. S blížící se 14hod. se u prodejny začala tvořit nakupujících. To vše jsem sledoval na internetu. Informace jsem měl i prostrednictím Twitteru. @iSetosCZ je velice pečlivým twitterem a informace podával rychle a kvalitně.

Věděl jsem, že hned na začátku bude plno, spousta lidí, velká fronta. Rozhodl jsem se do OC Chodov vyrazit až k večeru, kdy jsem předpokládal, že opadne první vlna kupujících a ještě by mohlo zbýt nějaké překvapení. Sledoval jsem pečlivě kameru, umístěnou v prostorách prodejny. Ta neustále snímala dění před prodejnou. S přibývajícím časem a s prvními spokojenými zákazníky, se však délka fronty nekrátila. Počkám ještě chvíli a pak vyrazím, stále jsem si opakoval.

Měl jsem naplánováno, že Denis pohlídá pejsky a Romča s nimi večer dojde. S Romčou jsem si několikrát volal, jestli to stíhá. Když už to vypadalo, že vyrazím, zjistil jsem, že už to nemá cenu. Chtěl jsem v prodejně vyfotit hostesky se Zajdou, do mého projektu 365days. Ty však mezitím odešly. Ale dověděl jsem se, že příští týden bude v iSetos další akce!

Nakonec to tedy dopadlo, že jsem nikam nejel, novou prodejnu jsem neviděl, žádný dárek jsem si nepřivezl. A tolik jsem se těšil.

Opět se mi potvrdilo staré pravidlo, že když se na něco člověk těší, většinou to nevyjde, nebo to za to nestojí.

Jak efektivně pracovat na počítači?

Hned na začátku práce je potřeba vědět, co budu na počítači dělat. Budu pracovat, učit se, hledat informace nebo si jen hrát? Tomu je potřeba podřídit i ostatní počítačové aktivity.

Jak tedy efektivně pracovat na počítači? Je potřeba si k počítači sednou s jasným cílem. S již připraveným tématem, které chci zpracovat. Během psaní napadají další myšlenky. Týkají-li se tématu, není nic jednoduššího, než je do textu zapracovat. Netýkají-li se, je potřeba je odfiltrovat. Neznamená to, je zapomenout, ale poznamenat si je do jiného listu, nebo na kousek papíru. Nikdy nevíte, kdy se taková myšlenka bude hodit. A jak to pak bolí, si na ni vzpomenout.

Během psaní je potřeba dohledávat další a další informace. Všechno člověk v hlavě nosit nemůže. A zde je další kámen úrazu, který zpomaluje práci. Při vyhledávání potřebných informací člověk narazí na jiné zajímavosti. Ve chvíli, kdy se rozhodne je číst a zkoumat, opět se zastavuje pracovní tempo. Zde je vhodnou pomůckou Read It Later. Velice šikovná pomůcka na pozdější čtení zajímavých článků. V liště záložek mám uložené Extension tlačítko a v případě, že mne článek zaujal, uložím jej do Read It Later. Později se k němu vrátím. Existuje i spousta jiných webových projektů podobného zaměření.

Hudba. Ano, hudba může být jedním z podpůrných, ale i negativních faktorů při práci na počítači. Někomu se může lépe psát, při poslechu oblíbeného hudebního žánru. Jiného hudba rozptyluje. To už je věc každého jednotlivce. Tichá a příjemná, reprodukovaná hudba, ale může celkově pozitivně působit. Opět záleží na výběru a tendenci jednotlivce se soustředit na práci. Již od studentských let preferuji při práci (tehdy učení) klid. Jakýmkoli vedlejším zvukem jsem rozptylován a přestávám se soustředit.

Během práce je potřeba i trocha odpočinku. Psaní delších textů je náročné na soustředění. Proto je potřeba protáhnout tělo, na chvilku si odpočinout. Projít se, třeba po bytě, nebo i venku. Člověk si při tom trochu srovná myšlenky, napadnou ho nové detaily, celkově si vyčistí hlavu. Při pohybu venku je dobré mít u sebe nějaké prostředky na případné zachycení myšlenek. Právě venku, na čerstvém vzduchu, napadají člověka nejlepší věci. A nejlépe ve chvíli, kdy není nic po ruce, kam by šla myšlenka zachytit. Takže ven jen s mobilem nebo blokem a tužkou!

Po dokončení textu, je potřeba si jej po sobě důkladně přečíst. Je vhodné práci uložit a vrátit se k ní s odstupem času. Nemusí to být hned dny, nebo týdny, ale stačí několik minut. Celou práci znovu přečíst a to by člověk nevěřil, co tam najde za zajímavosti. V případě, že není nutno danou práci okamžitě odevzdávat, publikovat, odesílat na korekturu, je fajn se k ní ještě několikrát vrátit. Mezi tím se mohou objevit nové informace, které lze do práce zakomponovat. Hned to má jiný šmrnc, hned to jinak vypadá.

Pro mne je nejtěžší na počítači pracovat. Protože mám málo času, snažím se myšlenky srovnat do poznámkového bloku a pak je přepisovat do počítače. To ještě zvládám. Nejhorší jsou chvíle, kdy mám tvořit text přímo v počítači. Neustále překlikávám z jednoho okna do druhého. Vyřizuji mailovou poštu, dívám se na Twitter, na Facebook, nebo hledám. Čas pak plyne a já zjišťuji, že práce stojí, ale okolním aktivitám jsem věnoval spoustu času. A to je špatně!

Stále si říkám, potřebuješ něco napsat, přestaň se starat o to, co se děje kolem. Vypni veškeré zbytečné webové stránky, aplikace a programy, které Tě neustále zdržují. Ale copak to jde? Člověk je tvor od přírody zvědavý. Stále chce vědět, co jeho přátelé napsali. S čím se pochlubili. A tak se dívá a dívá na jejich profily.

Takže Jak efektivně pracovat na počítači? Držet se tématu, nerozptylovat se jinými aktivitami, nejlépe v pravidelných intervalech si udělat přestávku. Protáhnout tělo a dostat do mozku trochu čerstvého kyslíku. Při tom nezapomenout, že nás může něco napadnout a být na to připraven v podobě záznamového zařízení.

Berte toto prosím jako můj pohled na práci na počítači. Mnoho jiných se již snažilo a určitě více kvalitně, zpracovat myšlenku efektivní práci na počítači. Při zadání do Google vyhledavače Jak efektivně pracovat, se zobrazí přibližně 621 000 odkazů. Většina se jich jistě netýká práce na počítači, ale efektivní práce je jakákoli, která splní zadaný cíl.

Domácí kutil

Mám dovolenou. Týden. Hlavní mou náplní je hlídat naší "skoro" hárající fenečku. Odpoledne jsme s ní byl na veterině. Proběhla kontrola oušek, s jejichž zánětem se teď potýkáme.

Doma jsem se rozhodl, že předvedu něco ze svých kutilských dovedností. Už drahnou dobu mluvím o nutnosti přetmelení vany. Kdysi jsem dostal zbytek Sanitárního silikonu. Vylovil jsem ho z komory a vrhnul se do práce. Očistil jsem poškozená místa a začal tlačit silikon z tuby. Šlo to dobře, až jsem byl sám překvapen. A pak to přišlo. Jak už byl silikon používaný, něco v něm zůstalo zaschlé a celé se to ucpalo. Tlak byl veliký, BUM, BÁC, hubička se rozlomila a silikon se začal valit ven. Naštěstí to bylo na konci spáry. Přejel jsem to hladítkem a zbytek vyhodil do koše. Škoda té technické závady, mohl jsem to mít hotové. Takto se budu muset nutit jít do hobby marketu a Sanitární silikon koupit.

Tak to vidím já: #magistrat #Praha

Když se dva perou, třetí se směje. Tak to bylo, je a bude.

Tak to vidím já: #regulovany_najem

Možná je to trochu nadsázka, ale kdo ví, jak to po Novém roce bude vypadat.

Tak to vidím já: #banka_roku

Nelze než konstatovat, že já jsem klientem Banky roku 2010.

Tak to vidím já: #facebook_v_praci

 

A můžete se rozčilovat jak chcete, soukromé aktivity do práce nepatří!

Tak to vidím já: #cstalent

Dnes, vlastně už včera, jsem se rozhodl, že některé situace zkusím zachytit formou karikatury.

Loutkoherec

Jako loutkoherec si občas připadám při venčení našich pejsků. Jeden vlevo, druhý vpravo. Vodítka se překříží, ruce zamotají. Nechápu, že nemohou oba čuchat na stejné straně chodníku. A oni nechápou, že mi to vadí.

Loutkoherci mají těžké povolání. Vodit figurky je pěkně náročné. Dávat pozor, aby se vodící provázky nezamotaly, dá jistě velkou práci. Hlavně při akčních scénách. Třeba, když rytíři bojují, to se to míhá z jedné strany na druhou.

A tak je to i s našimi pejsky. Chvilku mám ruce rozpažené, pak hned připažené, levá dopředu, pravá dozadu a obráceně. Vodítka omotaná kolem těla, jsou nejmenší zlo. Ale pejskům to nevadí. Hlavně, když mohou za svým pachem.



Vypadá to, že nemáme psy vychované. Opak je pravdou. Vychování jsou dobře, ale venku potřebují trochu volnosti. Ve chvíli, kdy už je tahání a motání nepříjemné nebo se potřebujeme hnout z místa, dostanou povel a jde se pěkně u nohy a v klidu.

Je bolestivé přijít o přátele na sociálních sítí?

ANO je, ale i NE není. A není přítel jako přítel

Kdo jsou naši přátelé na sociálních sítí? Jsou to lidé, které osobně známe? Lidé, se kterými jsme chodili do školy, navštěvovali společně akce, bývalí kolegové z práce? Nebo to jsou lidé, které známe pouze z internetu? Přátelé, se kterými nás spojuje hraní on-line her nebo jiné aktivity na internetu?

Můžeme mezi přátele zařadit členy rodiny nebo nejbližší příbuzné? Ano! Z pohledu sociální sítě je jedno, jestli mezi přátele zařadíte manžela, manželku, syna, dceru, bratra, sestru, rodiče, prarodiče, strýce, tetu, bratrance, sestřenici, vnuka, vnučku nebo kohokoli jiného z pokrevní linie nebo zcela neznámého člověka.

V poslední době zjišťuji, že se stávám otrokem sociálních sítí. Používám Facebook a Twitter. Neustálé kontrolování statusů mých přátel, hraní her, hlavně na Facebooku, mi žere čas. Na Facebook tolik nepíšu, ale Twitter, tam jsem hodně aktivní. Několik přátel mám na obou soc. sítích zároveň. Není to zbytečné? Rovnou si odpovím JE! Zvlášť, když stejný status publikují na obou sítích současně.

Na obou sítích mám přátele, které jsem v životě neviděl, ani je neslyšel ve sluchátku telefonu. Na Facebooku je mám proto, že hrajeme společně FarmVille a MafiaWarsGame. Posíláme si  navzájem dárečky a podporujeme v boji proti nepříteli. Na Twitteru zato sleduji mnoho zajímavých lidí. A proč je nesleduji na Facebooku? Protože Twitter má tu výhodu, že vás sledovaný nemusí potvrzovat jako přítele. Jako je tomu na Facebooku.

Takže co s tím? Mám plán! V nejbližší době udělám čistku mezi svými přáteli na sociálních sítí. Na Facebooku zůstane pouze rodina a opravdu nejbližší, pro mne důležití přátelé. Ti, které znám osobně, pracoval jsem s nimi nebo nás spojuje společný zájem. Na Twitteru budu nadále sledovat zajímavé lidi, kteří mne mohou svými vědomostmi obohatit nebo mi přinést zajímavé nápady a pohledy na svět.

A zbylí přátelé? Lidé, které jsem potkal na internetu a spojuje nás hraní her nebo to, že jeden z nás je přítel některého z našich přátel? Ti budou odstraněni. Jedni s menším, druzí s větším bolem v srdci. Ale to je život. Lidé přicházejí a odcházejí.

Takže, je bolestivé přijít o přátele na sociálních sítí?