Pamatujete ještě tuto předlistopadovou říkanku? Ti mladší asi ne. Ale my starší, my víme co to bylo sehnat pár Bonů a jít do Tuzexu koupit něco západního zboží.
Před každým Podnikem zahraničního obchodu (Tuzex) stávali veksláci. Dnes by se řeklo směnárníci a snažili se nám vnutit Odběrní poukázky (Bony) do Tuzexu.
Jestli se dobře pamatuji, reálný kurz v roce 1989 byl
1Kčs Odběrní poukaz (Bon) = 3,50 Kčs
Dnes, cestou na poštu jsem našel toto: 
Jak bych byl před listopad 1989 šťastný!
5.1.11
Oko za oko, zub za zub, Bon za bůra
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jé, to si pamatuji, táta pokaždé, když přijel ze služebky z Ruska, tak mi nějaké bony dal. Ale tajně, aby to máma nevěděla :-).Kupoval jsem za ně angličáky.
OdpovědětVymazatJá si pamatuju, jak jsem s mámou jezdil na Evropskou pro angličáky a Kinder vejce. Do Holešovic a na Pankrác se jezdilo pro elektroniku. Někdy v roce 1986 jsem za 890 bonů, koupil radimagnetofon Sharp. Mám ho dodnes. A hraje!
OdpovědětVymazat