Nejdůležitější věci jsem schopen řešit prostřednictvím mobilu. Email, soc. sítě i psaní na blog. Můžu se podívat i na základní statistiky návštěvnosti, ale už ne na podrobnější přehledy. Zadávání údajů do kalendáře, na Google Calendar, nejde. Editace dokumentů v Docs, nejde. Prohlížení Flash animací, nejde. Prostorově náročnější webové stránky, problém. Zakládání anket, problém.
Z části za to může můj mobil, jsou věci které nezvládá. Ale to nejnutnější, to zvládne. A to mi dosud stačilo. Co nešlo, udělal jsem doma na počítači. Teď ani prd.
Nechce se mi podnikat žádné radikální řešení. V počítači máme mnoho souborů, o které bychom neradi přišli.
Ve středu jsem to vydržel. Sice jsem podnikl několik pokusů o jeho nápravu, leč marně. Ozval se mi i kamarád, ať prý to přivezu, že to je otázka hodiny. Hodina pro mne v tu chvíli byl moc dlouhý časový interval. Musel jsem zařídit několik málo věcí. Zřejmě na návštěvu u něho ještě dojde.
Ve čtvrtek slíbil syn, že se na to podívá. Než jsem večer odjížděl do práce, chtěl jsem znát výsledek jeho pokusu. Z jeho odpovědi se mi chtělo smát. Prý nesl instalační CD a na ledu s ním uklouzl a zlomil ho! To je jak s tou koledou.
Dnes je pátek a já začínám cítit, že už je nejvyšší čas, s počítačem něco udělat. Dokud vše funguje, tak jak má, vůbec si nepřipouštíme myšlenku, co kdyby? Ale jak je stroj nefunkční, je zle! Ať se mobilní telefony vyvíjí seberychleji, stolní, nebo přenosné počítače zkrátka nahradit nemohou.
A proto já jsem v tuto chvíli hluchý a slepý, jen s mobilním telefonem, který mi slouží jako hůl, kterou si nevidomý člověk ohmatává okolí.
Žádné komentáře:
Okomentovat