motto: "bez háčků a bez čárek, je mobilní pisálek"

26.2.11

10 otázek pro ... Václav Pašek @electricCZ

A máme tady 2. díl 10 otázek pro... dnes s Václavem Paškem. Že ho neznáte? A co takhle jeho účet na Twitteru @electricCZ, už poznáváte?


1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Zdar a sílu, moje jméno je Vašek Pašek, jo a bacha, nejsem bubeník :), tu říkanku jsem slyšel celou školku. Je mi už 35 let, fuj tajxl, toto ale uteklo a jsem taky z jihu. Ale z velkoměsta Strakonice. (Tomáš Jelínek psal malého městečka, rouhal jeden.)

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?
Na internet jsem se dostal v době, kdy externí modem Microcom připojen k mašině přes sériový port, běžel rychlostí 33.6Kbps a dělal tu úžasnou kakofonii zvuků. Kdo to zažil, nikdy nezapomene. Celý stroj za mnoooho peněz jsem „kradl“ svému strýci, který chudák platil SPT Telecomu ty šílené poplatky za dial-up. Co mi z té doby utkvělo v paměti je načítání obrázků z internetu.

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?
Jsem určitě fanoušek na entou, mám to ostatně i v profilu na Twitteru. Jsem ujetý na smartphony, to řílám na rovinu. Naštěstí dělám ve firmě, kde si můžu lecos osahat a vyzkoušet hned po uvedení na trh. Týká se to hlavně mobilů a PC, takže nestrádám. Doma mám samozřejmě pevný počítač a když nechám pracovní notebook v práci, kradu ženě netbooka. Samozřejmě taky smartphone je u mne ve velké permanenci, chudák baterka. Momentálně vedu boj se svědomím o koupi tabletu s Androidem. Zřejmě nevydržím čekat do léta, než vyběhnou ty teď nově představené a tak lovím na eBay.

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?
Na počítači používám kombinaci Ubuntu Linux, Windows 7 a pro legraci virtualizuji i několik dalších systémů, třeba Android. V mém PC nemám zrovna žádný zvláštní software, prostě klasika, co má asi každý, kdo na PC trochu dělá. Na internet chodím pomocí Chromíka, IE jsem nepustil už mnoho let a rád i ve Woknech používám open source aplikace. Na mobilu mi běží Android 2.2 Froyo a mám cca 60 aplikací. http://www.appbrain.com/user/electricCZ/.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?
Hmmm, jsem asi děsný zpátečník, ale používám jen Twitter. Začínám si hrát s Gowallou a Foursquare. To nejsou sice tak úplně sociální sítě, ale je to s nimi dost spojené. Twitter mě baví celkem až nezdravě, tak doufám, že neskončím u kamaráda ve Lnářích ( místní blázinec ).

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.
Jak říkám, jsem dost zpátečník a tak jediná aktivita, kterou momentálně na internetu provozuji, je můj blog http://electriccz.blogspot.com/. Projekty, které jsem dělal v minulosti jsou zapomenuty a zahozeny, takže nic jiného. :)

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?
Musím říct, že přesto, že je žena víceméně technikou nepolíbená (to zas bude soda), je v tomto ohledu neuvěřitelně tolerantní a tak mi prochází všechny moje úlety, které někdy stojí i nemalé peníze. Už si zvykla, že tahám domů počítače a jiné „krámy“ na opravy. Takže Lído, tímto díky.

8.) Tvoje další zájmy?
Dalších zájmů mnoho není, času se nedostává, ale už mnoho let se podílím na pořádání automobilového rallye sportu na jihu Čech jako pořadatel (Rallye Šumava a ostatní), občas dělám radiobod na závodech psích spřežení a jsem velký fanda WTCC.

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?
Přiznávám, že pokud nebudu počítat kolegy z práce, tak ani ne. Pro spoustu lidí dělám služby spojené s mojí prací a další aktivitou, ale v reálném životě mnoho podobně ujetých lidí není.

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?
Zůstanu tajemný jako hrad v Karpatech, už jsem toho stejně vyžvanil dost ...

Díky za rozhovor

Předchozí rozhovory:
10 otázek pro ... Tomáš Jelínek

21.2.11

Moje mobilní historie

V neděli rozjel na Twitteru @stary_mrzout další skvělou řetězovku. Už jsme tu měli Můj stůl, Moje plocha apod. Do těch se většinou zapojili známější osobnosti Twitteru. Tentokrát se jedná o takovou komornější akci. I když to neznamená, že ne stejně důstojnou. Odpovědi některých "fakt geeků" by byly asi hodně zajímavé.

Ale o co jde? Tentokrát každý "zapojený" představuje svoji mobilní historii. Je to seznam mobilních telefonů, které dotyčný vlastnil a používal. Seznamy jsou to někdy opravdu dost dlouhé, ale o to více zajímavé. Je na nich krásně vidět mobilní vývoj každého účastníka. Už nebudu zdržovat, tady je můj seznam:

Nokia 440 můj první telefon, tehdy ještě v NMT síti společnosti Eurotel. Měl jsem jej od kolegy, ale protože na něj stále volali jeho známí, tak jsem ho po 14 dnech vrátil.

Nokia 450 už byla fakticky moje. Také v síti NMT společnosti Eurotel. Pořizoval jsem si jej v roce 1997, když se u syna objevila srdeční vada a byli jsme na čekací listině FN Motol na operaci. Proto na něj nikdy nezapomenu. Na chalupě to byl dlouho jediný mobil, se kterým se dalo telefonovat.

Alcatel ONE TOUCH MAX můj první GSM telefon. Krásný oranžový. Dvouřádkový textový displej. Miloval jsem na něm vysouvací anténu. Říkal jsem mu Brkoslav.

Siemens C35i Přišla doba GPRS a já si pořídil tohoto krasavce, právě proto, abych mohl brouzdat po WAP stránkách. Mobilní internet byl ještě v plenkách. Dokonce jsem na něm používal kryt baterie s adaptérem na dvě SIM karty.

Sony Ericsson T65 Proč jsem si pořídil tento mobil si už nevzpomínám. Snad možná kvůli Bluetooth. Abych jej mohl propojit s počítač a editovat telefonní seznam a SMS zprávy.

Nokia 6310i První opravdu manažerský telefon, který jsem měl. Mobilní špica tehdejší doby. Měl jsem ho ve zlaté barvě. Pomocí něj jsem přistupoval na internet přes svoje PDA HP iPAQ 1940. Bombastické Pocket PC, kterému chyběl jen telefonní modul.

Nokia 9300 První komunikátor, první telefon s operačním systémem Symbian. Telefon, který mi otevřel dveře do světa novinařiny (sice na poloprofesionální úrovni), ale poznal jsem díky němu hromadu zajímavých lidí.

Nokia 6230 Tento telefon jsem vyhrál na jedné akci pořádané T-Mobilem. Vlastně až do této chvíle jsem byl věrným zákazníkem O2 (Eurotel) a od tohoto okamžiku až dosud používám magentového operátora.

Motorola V500 V jednu dobu jsem se zamiloval do telefonů "V" konstrukce. Manželka jich něla již několik. Bohužel, s tímto modelem moje láska k Motorole vyprchala. Složitější ovládání, naprosto šílená synchronizace. Zapadla v toku dějin.

Sony CMD Z5 Bazarovka za 500Kč. V době uvedení na trh, telefon za cca 23.000 Kč. Ale jak jsem ji v tom bazaru viděl, musel jsem ji mít. Byla i se stojánkem. Dokonce se mi do ni podařilo sehnat i fungl novou baterku.

Nokia N70 Další z kultovních telefonů. Další telefon se Symbian. Na tomto telefonu jsem se naučil používat aplikace s podporou 3G sítí a používat mobil jako modem. Zejména pak při dovolených. Vlastně to byl i můj první telefon (snad i poslední) který jsem uštval. Doslova do písmene.

Nokia E63 Tento telefon byl zvláštní v tom, že byl přímo od zastoupení Nokie pro Českou republiku. Měl v sobě nahrané servisní MENU a byl v angličtině. Na něm jsem prvně poznal kouzlo Twitteru a Foursquare. Používal jsem k němu externí GPS modul Nokia LD-3W.

Nokia 5230 Mobilní telefon, který používám v současné době. Před jeho koupí jsem se obával ovládání prostřednictvím dotykového displeje. Nyní jej každý den ždímám na maximum. Navigace, sociální sítě, IM klient. To jsou programy, které zvládá najednou. Občas je z toho zadýchaný, ale pokaždé nápor dat ustojí.

A co do budoucna? Určitě zase mobilní telefon s OS. Jestli Android nebo iOS to ukáže čas.

A teď ještě odkazy na účastníky řetězu Mobilní historie:

Starý Mrzout
DaKrup
parohac4
electricCZ
ohlad
pawlikvit
freezycz
marek
Majkler

Modelová železnice Nádraží Praha-Prosek

V budově bývalého klubu Prosek, je nyní umístěno nádraží Praha - Prosek. Modelové kolejiště velikosti "0". O víkendu se konal Den otevřených dveří. Malí i velcí návštěvníci si mohli prohlédnout modelové kolejiště a výstavu modelů.





Den otevřených dveří se koná vždy jeden víkend v měsíci. Ten příští 19. - 20. března. Vstupné je symbolických 20,- Kč.

19.2.11

10 otázek pro ... Tomáš Jelínek @parohac4

Na sociálních sítích nejčastěji sdílíme informace se svými nejbližšími. Rodinou a blízkými přáteli. Ale také s lidmi, o kterých víme jen to, co sami uvedou ve svém profilu. Proč se o nich nedovědět něco víc?

V sérii rozhovorů, bych vám rád představil uživatele, především, sociální sítě Twitter. Vesměs se jedná o lidi, které jsem v životě neviděl, ale rád bych je poznal osobně.

První komu jsem položil 10 otázek je autor této myšlenky Tomáš Jelínek:



1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, jmenuji se Tomáš Jelínek, už na světě otravuji 34 let a jsem ze Strakonic, malého městečka na jihu Čech. Původně jsem tedy Moravák, nicméně jsem zdrhnul do Čech (dlouhej příběh).

2.) Jak jsi se dostal k internetu a všemu kolem něj?
Člověče začátky si už ani nepamatuji. Bylo to určitě ještě na škole, to byly ty první začátky, kdy jsem zažil svůj první WOW efekt "Ty vole čum, Seznam.cz!". Ano, v té době pro mě znamenalo slovo "internet" --> www.seznam.cz. Pak jsem využíval internet čím dál tím častěji v práci, coby obchodní zástupce různých firem to byla nutnost. Když na to tak vzpomínám, ti moji zákazníci se mnou museli mít ale trpělivost, když jsem jim posílal nabÝdky (ano, přesně) a navíc kreslené ve Windows malování (uvědomte si, že bylo období vytáčeného internetu a poplatky byly šílené).

3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?
Jsem a to obrovským (tedy co mi peněženka a manželka dovolí). Používám samozřejmě počítač (donedávna dva, ale jeden je předělaný na NAS), až moc aktivně mobil (manželčino "už si zase hraješ s mobilem" slyším pořád), mám čtečku ebooků MIDroid Q721, taková ta "normálka".

4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?
Na počítači používám (a je to u mě poměrně dost známé) Linux, konkrétně jsem fanoušek distribuce Ubuntu. Myslím, že v mém PC nemám žádný specifický software, zdůraznil bych snad jen Simple Backup Suite, zálohovací software, který je jednoduchý na nastavení a na používání ještě lepší. Nepoužívám defaultní OpenOffice, ale LibreOffice, jako prohlížeč používám Google Chrome, beta větev. Samozřejmě mám i Operu, Firefox, ale ty spíše na testování. Na mobilu (HTC Magic) mám Android a pokud vás zajímá, jaké aplikace používám právě na Androidu, koukněte se na seznam http://www.appbrain.com/user/parohac4/apps-on-the-htc-magic.

5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?
Tak určitě Twitter, na němž jsem závislý a nebojím se to přiznat, pak Facebook, ovšem více méně z něj využívám jen chat, dále Picplz (fotografie) a zkouším další a další sociální sítě, nicméně to dlouho nevydrží a skončím u Twitteru. Na otázku proč je těžké odpovědět, snad jen že mě to baví. Jo a více využívám soc. sítě na mobilu, je to především pohodlnější.

6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.
No mám svůj bložínek http://filcka.cz, který ale poslední dobou hodně zanedbávám (sím já se polepším), jinak ještě takový dá se říct mikroblog http://tjelinek.cz, kde jsou spíše jen fotografie ze života. V minulosti jsem byl adminem na jednom internetovém fóru, ale zaplať pánbůh, že jsem utekl a přešel na stranu světla. Dál se do ničeho pouštět ani nechci, sice se snažím o vlastní agregátor blogů, ale teď momentálně je to na bodu mrazu. Uvidíme, co s tím bude. A snad ještě se chystá http://projekt365.cz, ale to je taky ještě ve hvězdách.

7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?
Tak to je trefná otázka. Všichni asi z Twitteru ví, že si tam občas vystřelím ze své ženy, takže kdyby se dověděla, co píšu, jsem synem smrti. O blogu ví, občas jí požádám o názor, dokonce několikrát i článek editovala (ano vím, moje češtin není dobchrá). Kamarádi a kolegové mě považují za exota a hackera, prej druhej Kevin Mitnick (jo kdyby alespoň věděli, kdo to je).
Na druhou stranu nemám nouzi o práci, každou chvilku opravuji někomu počítač. takže pokud máte problém, neváhejte, jsem levný (menší opravy 1 pivo, reinstal 5piv, oprava hardware 0,5l Rumu atd.).

8.) Tvoje další zájmy?
Jezdil jsem závody na horském kole, ale tak nějak jsem se na to postupem času vykašlal a tak to je teď poznat na mém pupíčku. Nicméně lásku ke kolu mám stále a hodlám v ježdění pokračovat, i když tedy jen rekreačně.

9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí se zájmy podobných Tvým?
Po pravdě ne, i když díky Twitteru jsem pár lidí z okolí poznal. Spíš ve velké míře BFU (bez urážky kamarádi).

10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?
Myslím, že jsem o sobě vyčerpal dostačující informace a snad jsem nastínil trochu něco o své osobě.
Jsem rád, že jsi začal s rozhovory s lidmi na sociálních sítích, je to dobrý nápad a doufám, že se ke mně někdo další připojí. Poslední dobou je to na internetu samej rozhovor celebritami (ehm, ano, rejpám si do našeho svalovce), tak proč by nemohl být rozhovor s kamarádem?

Díky Tomáši za rozhovor.

18.2.11

Střížkovský trojúhelník

Záhadu Bermudského trojúhelníku zná každý. Aspoň doufám. Nám se doma v posledních letech objevuje podobná anomálie.

Říkám tomu Střížkovský trojúhelník.Ale klidně by to mohl být jen bod. Nejde o žádné velké území, jde o náš byt. Ztrácejí se nám věci. Některé se podaří po kratší či delší době najít, ale některé mizí v nenávratnu.

Třeba včera dopoledne jsem hledal nabíječku na mobil. Nabíječku, jako takovou, ať si klidně veme čert, ale já na ni měl redukci nabíjení NOKIA 3.5mm (F) -> 2mm (M). Používám ji i v autě, tak by mě mrzelo o ni přijít. Večer se našla v obýváku pod závěsem. Dopoledne tam nebyla!

Dnes nemohla najít manželka malovátka na oči. Zatím se nenašla.

Máte i vy doma Bermudský trojúhelník?

16.2.11

Pejsek s velkým pupíčkem

Včera večer, když jsem přijel z práce domů, mi manželka povídá:" Podívej se na tu Ájinu, jak těžce dýchá! " Koukám a opravdu. Ajky seděla na posteli a těžce dýchala. Napadlo mě, že jí je horko. Než jsem ji stačil poslat na zem, aby se ochladila, napadlo manželku, jestli není přežraná?

Pro dva psy kupujeme 12kg pytel psího žrádla. Už několikrát se stalo, že se naše milá fenečka prokousala obalem ke granulkám.

Koukám na pytel a přemýšlím, proč je obráceně, než jsem ho nechával? Granule jsem psům nandaval já, takže nikdo neměl potřebu s pytlem hýbat. Někdo přece. Ano, naše fenečka. Pytel otevřela a sežrala skoro 1/4 pytle.

Večer ležela, funěla a bříško měla pěkně nafouklé. Ještě v noci jsem s ní běhal po sídlišti, aby se ji trochu ulevilo. Při každém venčení po ní sbíráme skoro koňské koblihy.

14.2.11

nUnLock - Když se Nokia tváří jako iPhone

Chcete vypadat fakt drsně? Chcete vypadat fakt cool? Chcete, aby si lidi mysleli, že vaše dotyková Nokia je iPhone? Nebo chcete jen šetřit hardwarové tlačítko pro zamykání displeje, tak jako já? Tak právě pro vás je aplikace nUnLock.

Je naprosto jednoduchá na ovládání. Vlastně neumí nic jiného, než se jen tvářit, že vaše Nokia s dotykovým displejem je iPhone. Alespoň, co se zamčené obrazovky týká.

V "zamčeném" stavu aplikace zobrazuje základní informace. Čas, datum, den v týdnu, sílu signálu a stav baterie. Ve spodní části displeje je doslova obří posuvník, pro aktivaci displeje. Po jeho odemčení se dostanete do základní obrazovky telefonu. Pro uzamknutí stačí dvojstisk MENU klávesy. Ale pozor, telefon se zamkne i při dvojstisku při běžící jakékoli aplikaci. Třeba i hry.

V nastavení lze vybírat tapetu pozadí, buď předpřipravenou, nebo vlastní obrázek. Průhlednost, barvu písma, citlivost posuvníku, formát času a data. Můžete zvolit vlastní popisek posuvníku a zapnout/vypnout zvukový signál při odemčení displeje. Plus další drobnosti. Jak jsem psal výš, aplikace je jednoduchá.

Existují dvě verze nUnLocku. Základní, se kterou si dostatečně vystačíte. A placená. Ta dovolí AutoStart a AutoLock po restartování přístroje. Dále dokáže zobrazit náhled doručené SMS zprávy a nabízí cca 1000 předpřipravených pozadí ke stažení. Cena FULL verze je 50 Kč.

Aplikace je určena pro telefony Nokia s OS Symbian S60 5th edition.

31.1.11

twiDAQ - s vlastní kůží na trhu

Chcete si vyzkoušet roli burzovního makléře? Chcete si zkusit obchodování na burze? Chcete zažít pocit, když cena akcií stoupá nebo klesá? A máte Twitter účet? Není nic jednoduššího, než vyzkoušet twiDAQ (http://twidaq.com).

Jedná se virtuální obchodování na akciovém trhu. Jedinou komoditou zde jsou Twitter účty. Proto ta otázka, vlastnictví účtu na Twitteru. Registrovat se lze na hlavní stránce, prostřednictvím Twitter účtu. Po cca 12 hodinách vám na email přijde oznámení o vaší registraci. Teď už nic nebrání vašemu obchodování.

Na počátku dostanete virtuálních 100$, pro první nákupy. Záleží jen na vás, jestli je utratíte najednou nebo postupně. Jestli je utratíte za akcie jednoho nebo více účtů.

Akcie jsou rozděleny do šesti hlavních kategorií a každá má několik dalších podúrovní. Zde najdete Twitter účty největších a nejznámějších lidí a společností světa. Nechceteli vybírat z těchto účtů, máte možnost, přes vyhledávací pole, najít si vlastní účet, se kterým budete obchodovat.

Jak se stanovuje hodnota akcie účtu? V prvé řadě je to jeho obchodovatelnost. Čím více lidí vlastní akcie vašeho účtu, tím větší je jeho hodnota. Dalším ukazatelem hodnoty je vaše aktivita na Twitteru. Jak často tweetujete, kolikrát jste retweetnuti a počet vašich reply. To všechno stanovuje hodnotu vašeho účtu.

Hodnota účtů je průběžně aktualizována a na vás, jako burzovních makléřích je rozhodnutí, jestli nakoupit, prodat nebo ponechat.

Hra je to chytlavá a za poslední víkend se počet hráčů zněkolikanásobil.

můj účet na twiDAQ - http://twidaq.com/jiproch
můj účet na Twitteru - http://twitter.com/jiproch

21.1.11

Bez počítače jsem hluchý a slepý

Náš domácí počítač se rozhodl stávkovat. Neoznámil žádné požadavky a ve středu ráno odmítl spustit systém. Tvrdošijně se dožaduje vložení instalačního disku. Ale kde ho mám vzít! Nemohu ho najít! A co, ať si trucuje, já se bez něho obejdu.

Nejdůležitější věci jsem schopen řešit prostřednictvím mobilu. Email, soc. sítě i psaní na blog. Můžu se podívat i na základní statistiky návštěvnosti, ale už ne na podrobnější přehledy. Zadávání údajů do kalendáře, na Google Calendar, nejde. Editace dokumentů v Docs, nejde. Prohlížení Flash animací, nejde. Prostorově náročnější webové stránky, problém. Zakládání anket, problém.

Z části za to může můj mobil, jsou věci které nezvládá. Ale to nejnutnější, to zvládne. A to mi dosud stačilo. Co nešlo, udělal jsem doma na počítači. Teď ani prd.

Nechce se mi podnikat žádné radikální řešení. V počítači máme mnoho souborů, o které bychom neradi přišli.

Ve středu jsem to vydržel. Sice jsem podnikl několik pokusů o jeho nápravu, leč marně. Ozval se mi i kamarád, ať prý to přivezu, že to je otázka hodiny. Hodina pro mne v tu chvíli byl moc dlouhý časový interval. Musel jsem zařídit několik málo věcí. Zřejmě na návštěvu u něho ještě dojde.

Ve čtvrtek slíbil syn, že se na to podívá. Než jsem večer odjížděl do práce, chtěl jsem znát výsledek jeho pokusu. Z jeho odpovědi se mi chtělo smát. Prý nesl instalační CD a na ledu s ním uklouzl a zlomil ho! To je jak s tou koledou.

Dnes je pátek a já začínám cítit, že už je nejvyšší čas, s počítačem něco udělat. Dokud vše funguje, tak jak má, vůbec si nepřipouštíme myšlenku, co kdyby? Ale jak je stroj nefunkční, je zle! Ať se mobilní telefony vyvíjí seberychleji, stolní, nebo přenosné počítače zkrátka nahradit nemohou.

A proto já jsem v tuto chvíli hluchý a slepý, jen s mobilním telefonem, který mi slouží jako hůl, kterou si nevidomý člověk ohmatává okolí.

16.1.11

Když je naše kočka nemocná

Se zvířaty je to stejné, jako s malými dětmi. Nedovedou povědět co je bolí, kde je bolí. Jen podle jejich chování lze poznat, že se něco děje. A je pak jen na majiteli, jak takovou situaci vyhodnotí. Včasnou léčbou lze předejít následnému a někdy i trvalému poškození zdraví zvířete.

Naše kočka je nalezenec. Našli ji dobří lidé, kdy se, po srážce s autem, pohybovala na hranici života a smrti.

Následky nehody si ponese do konce života. Zlomená pánev, přeražená čelist, poškozené očičko a otřes mozku. To byly prvotní znaky úrazu. Levé oko muselo být posléze odstraněno. Následovala ztráta sluchu. Z prožitého traumatu se postupem času a péčí všech na veterině dostala. Je to kočka a ta má přeci devět životů.

Jednou, dvakrát do roka se však u ní projeví následky nehody. Začne se schovávat, přestane přijímat potravu a pít. Má zvýšenou teplotu, která se šplhá až ke 41st. C. Jde o jakýsi zánět někde mezi mozkem a vnitřním uchem. Ztrácí motoriku a působí zmateně.

Každých 24 hodin musí dostávat antibiotika. Dvakrát denně léky na bolest. Každých 30 minut dostává ručně pít. Trvá to tak tři až čtyři dny. Pak všechny příznaky zánětu pomalu ustupují a ona se dostává do normálního stavu.

Na veterině, kam ji ji ti dobří lidé přinesli, pracuje má manželka. A protože máme rádi zvířata, máme ji doma. Máme ji rádi a poskytujeme ji veškerou péči a lásku. Ona nám to mnohonásobně vrací.

14.1.11

Je dobré mít přátele a známé

Mít známé na správných místech, bylo výhodné už za minulého režimu. Ale i nyní, se takový člověk může hodit. Jak zpíval už mistr Werich: "Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc".

Z mého bývalého působení v tištěném a internetovém médiu, zabývajícím se mobilní komunikací, mám mnoho přátel. A taky známých, od kterých se stále občas dovídám mnoho zajímavého. Nebo i věci, které se "obyčejný" člověk nedoví.

Někteří mí známí už na svých pozicích nejsou. Někteří jsou ještě výš. Někteří změnili i obor, ale povětšinou jsme stále v kontaktu. Díky některým, jsem poznal spoustu zajímavých věcí i míst. A nejen v České republice.

Včera jsem poznal nového kamaráda. Chtěla tomu náhoda, nebo osud? To je jedno. Důležité je, že jsme se seznámili. Jmenuje se Ondra a pracuje pro velkou antivirovou firmu.

Vlastně za to může Zajda. Zajíc z mé 365ky. Ondrovi se hrozně líbí. Dostal nápad, že by se Zajda mohl vyfotit u něj v kanceláři. Myšlenka skvělá, tak na co čekat. Odpoledne jsem se sešli a jeho nápad uskutečnili. Ondra je hrozně fajn kluk, se kterým se život dvakrát nemazlil.

Většinou jsem od svých známých bral. Tentokrát jsem dal. Je fajn, mít možnost, splnit někomu jeho přání.

12.1.11

Sen o přátelích z Twitteru

Říká se, že když se člověku zdá o své práci, že je "Postižen prací". V tom případě, já jsem postižen Twitterem. Mě se totiž už zdá i o přátelích z Twitteru, které sleduji.

Když se probudíte, buď si vůbec nic ze svých snů nepamatujete, nebo jen kousky. Sen trvá jen velice krátkou chvíli, ale může být velice intenzívní. Nikdo neví, proč se nám zdá, to co se nám zdá. Škoda, bylo by příjemné snít o tom, o čem chci.

Tak a teď už ke kouskům mého sna. Jsou to jen střípky, ale povětšinou v nich figurují ti samí lidé. Přesně si vybavuji jen dva: @parohac4 a @j3ndys. Jsou to přezdívky, pod kterými vystupují na Twitteru. Byli tam i další, ale ty si nevybavuju. Takže, začínáme:

1. jedu v autě a telefonuji s @j3ndys. Říkám mu, že jsem psal nějaký dlouhý komentář, přes TwitLonger Beta, ať se podívá na Twitter. On je na nějakém večírku, nebo někde, kde je raut. Asi jak je teď na tom Siemens školení :), v telefonu je totiž hrozný hluk.

2. na zadní stěně kamionu, kde je lůžko, mám ohromnou plazmovou televizi. Právě ukazují záběry s nějaké televizní besedy. A já koukám, vedle sebe sedí @j3ndys a @parohac4 a děsně se na sebe šklebí. Když jsou v detailním záběru, tak, jako by věděli, že je vidím, začnou mi mávat, objímat se kolem ramen a volat mé jméno.

3. jsem v hale Ruzyňského letiště. Je rozděleno na dvě části. V jedné normálně odbavují pasažéry a ve druhé se koná nějaká technická výstava. Nevybavuji si čeho se týká. Jsou tam snad všichni, které znám z Twitteru. Všichni mají obličeje, přesně takové, jako mají profilové fotky na Twitteru. Bavíme se tím, že všechno fotíme a posíláme na Twitpic nebo Yfrog, díváme se na to a komentujeme.

4. s někým, obličej si nevybavuji, jsme na takovém mostíku, přes halu, kde se koná výstava. Stojí tam s námi hosteska a pořád se nás ptá, jak uděláte toto a jak toto, ale musíte vždy použít jen věci, které máte bezprostředně u sebe. Pořád kroutíme hlavou, že nevíme. Až do chvíle, kdy se ji v ruce objeví předmět, který po nás chce rozebrat. V tom kolega vítězně vytáhne Švýcarský vojenský nůž, ukáže hostesce všechny jeho vychytávky a šťastně se usmíváme. Jsme vítězi nějaké soutěže.

5. a to nejlepší nakonec. Prohlížel jsem si velikánské album fotek, přátel z Twitteru. Nejlepší na tom celém bylo, že u každé fotky bylo: Posted by Facebook!

A teď mi řekněte, je to normální? Nebo máte podobné sny? Zřejmě bych měl omezit svůj pobyt na Twitteru.

10.1.11

Já milovat svuje iPhune

Čína by si zasloužila být samostatným kontinentem. Nebo aspoň světadílem. Protože to co není možné nikde ve světě je v Číně naprosto normální.

Ve chvíli, kdy výrobce čehokoli, oznámí nový výrobek čehokoli a je patrné, že z toho bude mít nemalý zisk, objeví se v Číně funkční cokoli, které okamžitě putuje od výrobce k zákazníkovi. Jeho cena i kvalita je minimální, ale o to větší jsou výrobní série a prodeje po celém světě.

Marně se výrobci dožadují zákazu výroby, zákazu dovozu na trhy, kde své výrobky chtějí prodávat. Čína je mocnost, kterou nikdo a nic nezastaví. A když už se podaří realizovat zákaz oficiální distribuce, vždy se najde kanál, jak takový plagiát dostat k zákazníkům.

Stačí nahlédnout na Aukro.cz co se tam nabízí za všemožné napodobeniny mobilních, ale i jiných zařízení.

A co si budeme nalhávat, vždy se najde dost kupců, kteří si takovou věc koupí. Nevadí jim, že s oficiálním výrobkem takové zařízení nemá nic společného. Nemluvě o podpoře a možnosti výrobek reklamovat. Ale vždyť je to tak levné. A kolikrát i na první pohled k nerozeznání od originálu.

Ať už vzpomenete na jakoukoli věc, vždy lze k ní dohledat napodobeninu z Činy.

Až uvidíte člověka, jak ovládá svůj iPhone dotykovým perem, vzpomeňte si na název mého zamyšlení - Já milovat svuje iPhune.

8.1.11

Nejsem chudý, ani bohatý, jsem tedy méněcenný?

Nepatřím mezi lidi, kteří si mohou koupit po čem zrovna touží. Nebo to, co zrovna vidí a připadá jim, že to nutně potřebují. A už vůbec ne, mezi ty, kteří musí mít to, co je zrovna "IN".

Vydělávám něco málo, než je republikový průměr. Na zaplacení složenek to stačí. Na finanční chod domácnosti nejsem samozřejmě sám. Spolu s manželkou nám na domácnost přispívá i starší syn, který již pracuje. Mladší navštěvuje základní školu.

Spolu s námi sdílí domácnost naše zvířata. Dva psi, kočka a fretka. Fretka je nalezenec. Dobří lidé ji našli o předminulé zimě u popelnice, tak jsme se ji ujali. Kočku někdo srazil autem. Byla na tom hodně špatně. Po mnoha operacích je již v pohodě. Přes svůj hendikep (nemá očičko, po operaci částečně pokřivenou čelist, občasné problémy s chůzí) ji máme rádi, jako by byla zdravá.  Fenečka (Aiky) je z útulku. Manželka ji, po mém souhlasu, přivedla domů s 10kg nadváhy. Kila jsou již pryč a Ájinka je u nás naprosto spokojená. Bacardi, ten jediný je "opravdu náš". Máme ho od štěňátka. Všechna zvířátka, která jsme mu přivedli domů, přijal za své kamarády a pomáhá nám s jejich socializací.

Jak je vidět, všechny peníze, které přebývají, jdou do našich zvířátek a jejich potřeb. My sami si toho moc nekupujeme. Když je potřeba koupit něco důležitého, musíme se omezit v něčem jiném. Ale nám to nevadí. Řídíme se heslem, že zvířata se sami o sebe nepostarají, to musí udělat člověk. U těch hendikepovaných, nebo odložených to platí dvojnásob.

Je spousta věcí, které bych chtěl dopřát své rodině. Dovolenou. V létě u moře, v zimě na horách. Klukům to slibujeme už mnoho let. Upravit si byt podle vlastních představ. Koupit nové spotřebiče. Vestavěné, do kuchyně. Novou televizi, BlueRay přehrávač. Denisovi vlastní notebook. Máme rádi moderní technologie. Jsou věci, které bych si opravdu přál mít.

Ale žít se dá i bez tohoto všeho. Základem všeho je láska a porozumění. Mám rád svoji rodinu, miluji svoji manželku. Kluky, kteří nám dělají radost o starost. To k životu prostě patří. Mám rád naše zvířata.

Při poznámkách teenagerů v metru: 
Ty vole, to musím mít!
Ty krávo, já umřu, když mi to máma, jako fakt, nekoupí!
Viděl jsi ho (nejlépe jakékoli elektronické, komunikační zařízení), to mi naši koupí.
a další podobné mladistvé nářky a zbožná přání, se už musím jen smát. Copak se dá všechno vyvážit penězi? Podle některých zřejmě ano. My doma, ale tvrdíme, že NE! Z pohledu puberťáka je do držgrešlství a známka chudoby. 

Zamyslete se i vy! Až si půjdete koupit něco, co "nutně" potřebujete, jestli není ve vašem okolí někdo, komu by větší radost, než vaše nová hračka, udělala vaše přítomnost nebo pomoc?

7.1.11

Tak nám zdražili elektriku!

Ale ne elektriku jako elektriku, ale elektriku jako elektriku. Tak se říkalo, za našich rodičů a babiček tramvaji.

A vlastně ani tramvaj nezdražili. K čemu tedy došlo? K nárůstu cen jízdného na příměstských linkách.

Včera jsem po šesti dnech jel do práce metrem a autobusem. Na Opatově přestupuju na příměstskou linku. Ještě minulý týden jsem platil 14Kč, včera najednou 18Kč. Nejprve jsem si myslel, že se řidič spletl v tarifu, ale neřešil jsem to. Odpoledne, kdy si kupuji jízdenku za 32Kč a jedu až domů, jsem platil 40Kč. Řidič mi vysvětlil, že se zdražovalo.

Nedalo mi to a v metru jsem se podíval na ceny jízdného. Po Praze se ceny nemění. Jen příměstské linky šly s cenou nahoru.

A protože středočeská integrovaná doprava zdražila již od 1.1. byl Ropid nucen k tomuto kroku přistoupit od 5.1.

Jak se mění jízdné? Je to v poměru násobku 2 v každém tarifním pásmu. Tudíž jedno pásmo, zdražení 2Kč. Výjimkou je třetí a čtvrté pásmo, kde je zdražení shodně 6Kč. Ale už v pátém pásmu je zdražení opět o 2Kč více, tedy 8Kč. Zdražení se týká i měsíčních časových jízdenek.

Nikde o tom ani písmenko, žádné upozornění. Až včerejší Metro (http://metro.cz) teprve o této situaci, v cenách jízdného, přineslo podrobnější informace.

5.1.11

Oko za oko, zub za zub, Bon za bůra

Pamatujete ještě tuto předlistopadovou říkanku? Ti mladší asi ne. Ale my starší, my víme co to bylo sehnat pár Bonů a jít do Tuzexu koupit něco západního zboží.

Před každým Podnikem zahraničního obchodu (Tuzex) stávali veksláci. Dnes by se řeklo směnárníci a snažili se nám vnutit Odběrní poukázky (Bony) do Tuzexu.

Jestli se dobře pamatuji, reálný kurz v roce 1989 byl
1Kčs Odběrní poukaz (Bon) = 3,50 Kčs

Dnes, cestou na poštu jsem našel toto:
bon 

Jak bych byl před listopad 1989 šťastný!

4.1.11

Zatmění slunce

Dnes bylo nad Českou republikou možné sledovat částečné zatmění slunce. Pozorovat jej bylo možné pomocí skla ze svářečských brýlí, tzv. mylarovou fólií, nebo pomocí jiných ochranných pomůcek. Použít se dal i CD disk.

Pomocí DVD disku jsem i já zatmění sledoval. Pokoušel jsem se jej i vyfotit, leč DVDéčko k tomuto účelu není vhodné. Díky hastagu na Twitteru, si uživatelé předávali informace, kde a jak zatmění sledují.

Některým se jej podařilo i vyfotit:

elka_cz_zatmeni 
Libor Krayzel – foceno iPhonem přes dvě diskety

ozlik_zatmeni 
Marek Kolasa

stepanpernicky_zatmeni 
Stěpán Pernický

Na uvedeném hastagu je možno vidět i další fotografie.

Až později jsem našel starou 3,5” disketu, se kterou jsem provedl zkušební foto slunce:
04012011845

Další částečné zatmění slunce budeme moci pozorovat v roce 2015, velké částečné zatmění pak v roce 2026 a úplné zatmění až v roce 2135.

Část informací byla převzata ze serveru iDnes.cz, kde byly zveřejněny i fotografie čtenářů.

1.1.11

Jaký bude letošní rok?

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Známé přísloví, které napoví, jakých bude vašich následujících 365 dní. Takže, jaký bude můj následující rok?

Zřejmě budu zaspávat. Ráno jsem se nemohl probudit. Popravdě, vstávání mi dělá problém každý den. A je jedno, jestli je to ráno, dopoledne, odpoledne nebo večer.

Dopoledne se doma objevil starší syn, který včera vyhrožoval, že se stěhuje pryč. Ve čtvrtek odpoledne odešel do práce a na Silvestra ráno psal, že neví, kdy se vrátí. Aspoň občas poslal SMSku, tak jsme věděli, že je v pořádku. Podle tohoto to vypadá, že s námi ještě letos bude bydlet.

Po obědě jsem se rozhodl, že se pokusím opravit naše nepojízdné auto. Skoro týden nemůžu nastartovat. Vzhledem k okolnostem nebyl čas. Naučil jsem se do práce jezdit metrem a příměstským autobusem. Ač vybaven nápovědou, příčinu poruchy jsem nenašel. Snad v pondělí pomohou kluci z práce.

Večer se již nesl v klasickém duchu. Sledování televize, úklid, večeře, chvilka na internetu, čištění klece fretky a venčení psů spolu s Ivčou.

Některé události dnešního dne byly pozitivní, jiné méně. Já si jen přeji, aby každý den měl smysl a byl naplněn aspoň jedním dobrým skutkem.

A vám přeji, aby celý následující rok byl pro vás tak úspěšný, nebo ještě lepší, než byl váš dnešní Novoroční den.

31.12.10

PF2011

Do Nového roku přejeme se Zajdou všem mnoho štěstí, zdraví a úsměvu.

27.12.10

Třídenní trápení žlučníků

Je po Vánocích. Je konec třídenních potravních orgií. Bramborové saláty, kapři, řízky, filata, obložené chlebíčky, mísy a další sváteční pochutiny jsou snědeny. Sváteční nádobí je umyto a uschováno na další slavnostní příležitost.

Sami to znáte. Na každé návštěvě a že jich přes Vánoce absolvujeme nespočet, jsme hoštěni. Jedna dobrota střídá druhou. A další a další. Hory jídla neberou konce. Hospodyňky se předhánějí, která má lepší salát, lepší cukroví. Čím více druhů cukroví, tím lépe. Od každého musíte ochutnat. Jestli ne, smrtelně urazíte hostitele. A může se stát, že příští rok nebude pozváni k ochutnávce nového druhu cukroví.

Abyste hospodyňkám udělali radost, papáte a papáte. Postupem času bříško začíná bolet. Vejde se do něho méně a méně. Toaletu navštěvujete častěji a častěji. Pak již se do bříška nic nevejde. Mezi žebry a játry to začíná tlačit a bolet. V ústech začíná být hořko. Žlučníkový záchvat se  blíží!

Někteří musejí vyhledat lékařskou pomoc. Druzí si vystačí s obyčejnou dietou. Ale všichni svorně slibují, že příště už to tak nedopadne. Ale dost. Už je po Vánocích, po jídelních a cukrovinkových orgií, žlučníky se nám začínají uklidňovat.

Naše žlučníky teď budou mít necelý týden času, aby se částečně zregenerovaly. Pak totiž přijde Silvestr a místo potravy, je budeme zatěžovat litry nápojů. Jak alkoholických, tak i nealkoholických.

14.12.10

Sněží, sněží a sněží

Poletuje vločka,
Vyvaluje očka.
Kam to spadla?
Kde to je?
Kde do jara zůstane?

Až projede sypač,
Bílých vloček lapač,
Zůstane jen mokrá zem,
Rozplyne se vločky sen.

Sníh se sype dál a dál,
Že se řidič nenadál.
Brzda, spojka, auto klouže,
Otáčí se, vprostřed louže.
Voda není, je to led,
Neštěstí je tady hned.

Tak už dosti strašení,
Čtenáři mí vážení.
Jdeme spáti, ráno zas,
Překvapí nás vločky, mráz.

13.12.10

Pražský okruh - kolaps

Nad Pražským okruhem začíná vykukovat sluníčko. To je ale asi tak všechno, co se tu, směrem na Plzeň, za poslední dvě hodiny změnilo. A to od chvíle, co jsem se zastavil před uzavřeným Cholupickým tunelem.

Na Brno to není o nic veselejší, také už jsou tunely uzavřené. U sjezdu na Jesenici je velká nehoda několika osobních a nákladních aut.

Směrem na Plzeň, u sjezdu na Ořech, to blokují dva kamiony. Snad by to mělo být průjezdné přes Ořech, ale co je mi to tady platné.

Večer se všichni dovíme, že za kolaps dopravy na Pražském okruhu mohou kamiony. Ale, že tu od noci neprojel ani jeden sypač, to už bude ze strategických důvodů zamlčeno. Sám jsem se o tom přesvědčil. Led a led na silnici.

Když jsem jel ráno do práce, skrz Prahu, byly silnice chemicky ošetřené. Jak je to možné? To nikoho odpovědného nenapadne, že když sněží uvnitř Prahy, že bude sníh i v okolí Prahy?

Za tento neutěšený stav nemohou řidiči posypových vozů. To jsou malí páni, jako my, ostatní řidiči. Jedou tam, kam je dispečer pošle. Jejich práce je nevděčná. Vždy se najde nespokojený křikloun. Já je naopak obdivuji.

Celý minulý týden jsem jezdil po sněhu a ledu, ale nikde nebyla žádná silnice uzavřena.

Před dvěma týdny jsem kvůli nesjízdnosti silnice stál pět hodin. Kde? Na Pražském okruhu. Asi o dvěstě metrů dál než stojím teď. Ano, na skoro stejném místě. Tehdy to bylo v noci. Dnes je to od rána.

Je to náhoda?

4.12.10

Předvánoční IKEA

Byl jsem dnes s manželkou a její kolegyní v IKEA Černý Most na předvánočních nákupech. Povím vám, co tam se odehrává, to jsou dramata. Úplně jako ten pořad na Primě - Soukromá dramata.

Každý si tam jde tvrdě za svým. Proráží si cestu lokty, i jinými částmi těla. Dokud nedosáhne na své zboží, jede jako buldozer.
IKEA opravdu nabízí zboží všeho druhu do domácnosti i kanceláře. Pro malé i velké. A podle toho to tam vypadá.

Chvílemi jsem si připadal jak u nás v Penny. Ulička jen na projetí nákupním vozíkem. A v tom jsem našel zálibu. V takových místech jsem se rád zastavoval. Prohlížel jsem zboží, které se mi ani trochu nelíbilo, ani bych si ho nekoupil. Ale bavila mě ta fronta za mnou.

Ano, je to škodolibé, ale člověk se musí nějak zabavit na místě, kde z téměř každého návštěvníka čiší nákupní horečka.

Nakonec to ani netrvalo tak dlouho, jak to na začátku vypadalo.

V IKEe jsem byl všeho všudy dvakrát. Jednou v létě, kdy bylo neskutečné vedro a teď v zimě. V obojím případě to byl příjemný únik před venkovním počasí.

27.11.10

Jak jsem se těšil na otevření prodejny @iSetosCZ

Znáte to, na něco se těšíte, delší dobu se na to připravujete a pak stačí chvilka a všechno je pryč. A vy si pak vyčítáte, jestli vám to za to stálo. Veškeré snažení přijde vniveč, naprázdno, všechno je najednou v prachu.

A něco podobného se mi stalo dnes. Celý týden se na Twitteru objevovaly informace o zahájení prodeje v nové prodejně Apple Premium Reseller iSetos v OC Chodov. Pro první zákazníky byly připravené iPody Touch 8G a MacBook Pro 13" za bezkonkurenční ceny. Pro další nakupující spousta dárků a překvapení při nákupu nad 200,- Kč.

Celý týden jsem se těšil. Věděl jsem, že si nic nekoupím, ale byl jsem zvědavý a chystal jsem se na otevření prodejny jít podívat. Ještě ráno to vypadalo, že mému plánu nestojí nic v cestě. S blížícím se polednem však můj plán začínal mít trhliny. Mezitím jsem na internetu sledoval přípravy k otevření prodejny. Internet je v současné době mocné médium. Téměř cokoli jde sledovat online. Přesto jsem věřil, že se dočkám a do OC Chodov se dostanu.

Oficiální otevření prodejny mělo proběhnout ve 14 hod. Od rána však nedočkaví zákazníci měli o program postaráno. Soutěžilo se v hrách a hostesky rozdávaly razítka, aby byla zajištěna registrace nakupujících. S blížící se 14hod. se u prodejny začala tvořit nakupujících. To vše jsem sledoval na internetu. Informace jsem měl i prostrednictím Twitteru. @iSetosCZ je velice pečlivým twitterem a informace podával rychle a kvalitně.

Věděl jsem, že hned na začátku bude plno, spousta lidí, velká fronta. Rozhodl jsem se do OC Chodov vyrazit až k večeru, kdy jsem předpokládal, že opadne první vlna kupujících a ještě by mohlo zbýt nějaké překvapení. Sledoval jsem pečlivě kameru, umístěnou v prostorách prodejny. Ta neustále snímala dění před prodejnou. S přibývajícím časem a s prvními spokojenými zákazníky, se však délka fronty nekrátila. Počkám ještě chvíli a pak vyrazím, stále jsem si opakoval.

Měl jsem naplánováno, že Denis pohlídá pejsky a Romča s nimi večer dojde. S Romčou jsem si několikrát volal, jestli to stíhá. Když už to vypadalo, že vyrazím, zjistil jsem, že už to nemá cenu. Chtěl jsem v prodejně vyfotit hostesky se Zajdou, do mého projektu 365days. Ty však mezitím odešly. Ale dověděl jsem se, že příští týden bude v iSetos další akce!

Nakonec to tedy dopadlo, že jsem nikam nejel, novou prodejnu jsem neviděl, žádný dárek jsem si nepřivezl. A tolik jsem se těšil.

Opět se mi potvrdilo staré pravidlo, že když se na něco člověk těší, většinou to nevyjde, nebo to za to nestojí.

26.11.10

Jak efektivně pracovat na počítači?

Hned na začátku práce je potřeba vědět, co budu na počítači dělat. Budu pracovat, učit se, hledat informace nebo si jen hrát? Tomu je potřeba podřídit i ostatní počítačové aktivity.

Jak tedy efektivně pracovat na počítači? Je potřeba si k počítači sednou s jasným cílem. S již připraveným tématem, které chci zpracovat. Během psaní napadají další myšlenky. Týkají-li se tématu, není nic jednoduššího, než je do textu zapracovat. Netýkají-li se, je potřeba je odfiltrovat. Neznamená to, je zapomenout, ale poznamenat si je do jiného listu, nebo na kousek papíru. Nikdy nevíte, kdy se taková myšlenka bude hodit. A jak to pak bolí, si na ni vzpomenout.

Během psaní je potřeba dohledávat další a další informace. Všechno člověk v hlavě nosit nemůže. A zde je další kámen úrazu, který zpomaluje práci. Při vyhledávání potřebných informací člověk narazí na jiné zajímavosti. Ve chvíli, kdy se rozhodne je číst a zkoumat, opět se zastavuje pracovní tempo. Zde je vhodnou pomůckou Read It Later. Velice šikovná pomůcka na pozdější čtení zajímavých článků. V liště záložek mám uložené Extension tlačítko a v případě, že mne článek zaujal, uložím jej do Read It Later. Později se k němu vrátím. Existuje i spousta jiných webových projektů podobného zaměření.

Hudba. Ano, hudba může být jedním z podpůrných, ale i negativních faktorů při práci na počítači. Někomu se může lépe psát, při poslechu oblíbeného hudebního žánru. Jiného hudba rozptyluje. To už je věc každého jednotlivce. Tichá a příjemná, reprodukovaná hudba, ale může celkově pozitivně působit. Opět záleží na výběru a tendenci jednotlivce se soustředit na práci. Již od studentských let preferuji při práci (tehdy učení) klid. Jakýmkoli vedlejším zvukem jsem rozptylován a přestávám se soustředit.

Během práce je potřeba i trocha odpočinku. Psaní delších textů je náročné na soustředění. Proto je potřeba protáhnout tělo, na chvilku si odpočinout. Projít se, třeba po bytě, nebo i venku. Člověk si při tom trochu srovná myšlenky, napadnou ho nové detaily, celkově si vyčistí hlavu. Při pohybu venku je dobré mít u sebe nějaké prostředky na případné zachycení myšlenek. Právě venku, na čerstvém vzduchu, napadají člověka nejlepší věci. A nejlépe ve chvíli, kdy není nic po ruce, kam by šla myšlenka zachytit. Takže ven jen s mobilem nebo blokem a tužkou!

Po dokončení textu, je potřeba si jej po sobě důkladně přečíst. Je vhodné práci uložit a vrátit se k ní s odstupem času. Nemusí to být hned dny, nebo týdny, ale stačí několik minut. Celou práci znovu přečíst a to by člověk nevěřil, co tam najde za zajímavosti. V případě, že není nutno danou práci okamžitě odevzdávat, publikovat, odesílat na korekturu, je fajn se k ní ještě několikrát vrátit. Mezi tím se mohou objevit nové informace, které lze do práce zakomponovat. Hned to má jiný šmrnc, hned to jinak vypadá.

Pro mne je nejtěžší na počítači pracovat. Protože mám málo času, snažím se myšlenky srovnat do poznámkového bloku a pak je přepisovat do počítače. To ještě zvládám. Nejhorší jsou chvíle, kdy mám tvořit text přímo v počítači. Neustále překlikávám z jednoho okna do druhého. Vyřizuji mailovou poštu, dívám se na Twitter, na Facebook, nebo hledám. Čas pak plyne a já zjišťuji, že práce stojí, ale okolním aktivitám jsem věnoval spoustu času. A to je špatně!

Stále si říkám, potřebuješ něco napsat, přestaň se starat o to, co se děje kolem. Vypni veškeré zbytečné webové stránky, aplikace a programy, které Tě neustále zdržují. Ale copak to jde? Člověk je tvor od přírody zvědavý. Stále chce vědět, co jeho přátelé napsali. S čím se pochlubili. A tak se dívá a dívá na jejich profily.

Takže Jak efektivně pracovat na počítači? Držet se tématu, nerozptylovat se jinými aktivitami, nejlépe v pravidelných intervalech si udělat přestávku. Protáhnout tělo a dostat do mozku trochu čerstvého kyslíku. Při tom nezapomenout, že nás může něco napadnout a být na to připraven v podobě záznamového zařízení.

Berte toto prosím jako můj pohled na práci na počítači. Mnoho jiných se již snažilo a určitě více kvalitně, zpracovat myšlenku efektivní práci na počítači. Při zadání do Google vyhledavače Jak efektivně pracovat, se zobrazí přibližně 621 000 odkazů. Většina se jich jistě netýká práce na počítači, ale efektivní práce je jakákoli, která splní zadaný cíl.

22.11.10

Domácí kutil

Mám dovolenou. Týden. Hlavní mou náplní je hlídat naší "skoro" hárající fenečku. Odpoledne jsme s ní byl na veterině. Proběhla kontrola oušek, s jejichž zánětem se teď potýkáme.

Doma jsem se rozhodl, že předvedu něco ze svých kutilských dovedností. Už drahnou dobu mluvím o nutnosti přetmelení vany. Kdysi jsem dostal zbytek Sanitárního silikonu. Vylovil jsem ho z komory a vrhnul se do práce. Očistil jsem poškozená místa a začal tlačit silikon z tuby. Šlo to dobře, až jsem byl sám překvapen. A pak to přišlo. Jak už byl silikon používaný, něco v něm zůstalo zaschlé a celé se to ucpalo. Tlak byl veliký, BUM, BÁC, hubička se rozlomila a silikon se začal valit ven. Naštěstí to bylo na konci spáry. Přejel jsem to hladítkem a zbytek vyhodil do koše. Škoda té technické závady, mohl jsem to mít hotové. Takto se budu muset nutit jít do hobby marketu a Sanitární silikon koupit.

8.11.10

Tak to vidím já: #cstalent

image

Dnes, vlastně už včera, jsem se rozhodl, že některé situace zkusím zachytit formou karikatury.

7.11.10

Loutkoherec

Jako loutkoherec si občas připadám při venčení našich pejsků. Jeden vlevo, druhý vpravo. Vodítka se překříží, ruce zamotají. Nechápu, že nemohou oba čuchat na stejné straně chodníku. A oni nechápou, že mi to vadí.

Loutkoherci mají těžké povolání. Vodit figurky je pěkně náročné. Dávat pozor, aby se vodící provázky nezamotaly, dá jistě velkou práci. Hlavně při akčních scénách. Třeba, když rytíři bojují, to se to míhá z jedné strany na druhou.

A tak je to i s našimi pejsky. Chvilku mám ruce rozpažené, pak hned připažené, levá dopředu, pravá dozadu a obráceně. Vodítka omotaná kolem těla, jsou nejmenší zlo. Ale pejskům to nevadí. Hlavně, když mohou za svým pachem.

loutkoherec1

Vypadá to, že nemáme psy vychované. Opak je pravdou. Vychování jsou dobře, ale venku potřebují trochu volnosti. Ve chvíli, kdy už je tahání a motání nepříjemné nebo se potřebujeme hnout z místa, dostanou povel a jde se pěkně u nohy a v klidu.

6.11.10

Je bolestivé přijít o přátele na sociálních sítí?

ANO je, ale i NE není. A není přítel jako přítel

Kdo jsou naši přátelé na sociálních sítí? Jsou to lidé, které osobně známe? Lidé, se kterými jsme chodili do školy, navštěvovali společně akce, bývalí kolegové z práce? Nebo to jsou lidé, které známe pouze z internetu? Přátelé, se kterými nás spojuje hraní on-line her nebo jiné aktivity na internetu?

Můžeme mezi přátele zařadit členy rodiny nebo nejbližší příbuzné? Ano! Z pohledu sociální sítě je jedno, jestli mezi přátele zařadíte manžela, manželku, syna, dceru, bratra, sestru, rodiče, prarodiče, strýce, tetu, bratrance, sestřenici, vnuka, vnučku nebo kohokoli jiného z pokrevní linie nebo zcela neznámého člověka.

V poslední době zjišťuji, že se stávám otrokem sociálních sítí. Používám Facebook a Twitter. Neustálé kontrolování statusů mých přátel, hraní her, hlavně na Facebooku, mi žere čas. Na Facebook tolik nepíšu, ale Twitter, tam jsem hodně aktivní. Několik přátel mám na obou soc. sítích zároveň. Není to zbytečné? Rovnou si odpovím JE! Zvlášť, když stejný status publikují na obou sítích současně.

Na obou sítích mám přátele, které jsem v životě neviděl, ani je neslyšel ve sluchátku telefonu. Na Facebooku je mám proto, že hrajeme společně FarmVille a MafiaWarsGame. Posíláme si  navzájem dárečky a podporujeme v boji proti nepříteli. Na Twitteru zato sleduji mnoho zajímavých lidí. A proč je nesleduji na Facebooku? Protože Twitter má tu výhodu, že vás sledovaný nemusí potvrzovat jako přítele. Jako je tomu na Facebooku.

Takže co s tím? Mám plán! V nejbližší době udělám čistku mezi svými přáteli na sociálních sítí. Na Facebooku zůstane pouze rodina a opravdu nejbližší, pro mne důležití přátelé. Ti, které znám osobně, pracoval jsem s nimi nebo nás spojuje společný zájem. Na Twitteru budu nadále sledovat zajímavé lidi, kteří mne mohou svými vědomostmi obohatit nebo mi přinést zajímavé nápady a pohledy na svět.

A zbylí přátelé? Lidé, které jsem potkal na internetu a spojuje nás hraní her nebo to, že jeden z nás je přítel některého z našich přátel? Ti budou odstraněni. Jedni s menším, druzí s větším bolem v srdci. Ale to je život. Lidé přicházejí a odcházejí.

Takže, je bolestivé přijít o přátele na sociálních sítí?

29.10.10

Waze - navigačně-sociální aplikace

V posledním týdnu jsem si oblíbil novou aplikaci ve svém mobilu. Jedná se o jednoduchou auto-navigaci Waze. Nejedná se o autonavigaci v přímém slova smyslu. Spousta míst v České republice ještě ve Waze není zanesena. Ptáte se proč? Protože Waze nepracuje s žádnými mapovými podklady. Mapy si vytvářejí sami uživatelé, v návaznosti na svoji jízdu. Waze je Free GPS Navigation, neplatíte za její používání, zpoplatněny jsou pouze přenesená data.

Nejdůležitějším článkem ve Waze, jsou sami uživatelé. Čím jich je víc, tím snadnější je jízda. Po celém světě je již cca 0,5 miliónu uživatelů. Každým dnem přibývají další a další. To je patrné, hned po zapnutí aplikace ve vozidle. Při prvním spuštění si vytvoříte přihlašovací údaje. Pomocí jich, se lze přihlásit i na webových stránkách aplikace. Na začátku se zobrazujete symbolem "autíčka" s dudlíkem. Po najetí prvních 80mil (128km), vám je umožněno vybrat si svého avatara. Avatar symbolizuje vaši momentální náladu. Tu můžete během dne i několikrát měnit. Smyslem aplikace není jen"pouhé" navigování, ale i pomoc ostatním motoristům. Waze pečlivě sleduje váš pohyb po silnici. Zůstanete-li delší dobu stát na jednom místě, aplikace sama odešle na server upozornění, že stojíte v koloně. Nebo o tom sami pošlete upozornění (a získáte body, do hodnocení). Ostatním uživatelům se toto zobrazí na jejich mapě. Hlášení lze i mazat, upravovat a komentovat. Upozorňovat lze i na dopravní nehody, policejní hlídky a jiná nebezpečí. Když se budete v kolonách nudit, Waze nabízí i Chat. Nedílnou součástí aplikace je honba za Dýněmi a Duchy (jsou pouze dočasné, standardně se zobrazují dorty - za upozornění děkuji Vikos). S každým průjezdem, takto označeným bodem, získáváte body, které se vám počítají do celkového hodnocení. Nejlepší tři "Wazeři" týdne, mají právo používat symbol zlatého, stříbrného a bronzového autíčka.

V Praze je Waze výborný společník na cestě. Zvláště v době dopravních špiček, je neocenitelným pomocníkem. Již několikrát jsem se o tom v týdnu přesvědčil. Mimo města již tolik "Wazérů" není, ale když potkáte kolegu, můžete s ním prohodit pár písmenek, nebo se zeptat na cestu. S příchodem zimy se to bude hodit. Jen pozor na bezpečnost silničního provozu.

Moje postřehy k Waze. Výborná věc, která nemá snahu jen pomoci motoristům, ale i je pobavit. V rámci možností. Aplikace zatím není 100% vyladěna, občas se stane, že spadne. Při opětovném spuštění, se však zeptá, jestli předešlý bug, má odeslat tvůrcům. To je velice přínosné pro další ladění samotné služby. Používám verzi pro Symbian, na své Nokii 5230. Jedinou výhradu mám k zobrazované klávesnici alá iPhone, když je potřeba vložit jakákoli data. Ta mi osobně nevyhovuje, raději bych volil možnost výběru externí nebo interní klávesnice. Snad v příštích verzí bude umožněno. A ještě s jedním detailem,nebo problémem, jsem se setkal. V případě zastavení na čerpací stanici, na parkovišti, v mém případě při vykládce nebo nakládce, musím Waze vypínat. Jinak po chvíli stání, okamžitě hlásí kolonu na příjezdové komunikaci, kudy jsem přijel. Je to detail, se kterým jsem se již naučil pracovat, ale pro ostatní uživatele Waze to může bát matoucí, když se najednou "uprostřed polí" objeví: "VELMI HUSTÝ PROVOZ".

Nezabýval jsem se zde detaily, ty krásně zpracoval Marek Lutonský na serveru navigovat.mobilmania.cz.

Proč jsem v nadpisu uvedl navigačně-sociální aplikace? Svoje trasy, průjezdní body, hlášení o kolonách, radarech, policejních hlídkách můžete sdílet na sociálních sítí Facebook, Twitter a Foursquare. Takže i ti, kteří Waze nepoužívají, ale sledují vaše statusy, mohou těžit z vašich zpráv. Sami se pak můžete přihlásit do některé ze skupin přímo na Waze. Je jich mnoho a každý si tu svoji jistě najde.

Čím více bude Wazerů, tím lépe se bude po silnicích jezdit. Přeji pohodovou jízdu a šťastné návraty.

21.10.10

T-Mobile, FUP limit a přístupové body

V pátek, 15. října 2010, se Twist zákazníci, operátora T-Mobile, dočkali zrušení protokolových omezení u služby Surf+. Zároveň došlo k navýšení FUP limitu z 15MB/týden na 25MB/týden, při stávající ceně 39Kč/týden. Srovnala se tak nabídka pro paušální a předplacené karty. Tolik holá fakta.

Zrušení protokolových omezení jsem přivítal s nadšením, stejně jako další uživatelé Twist Surf+. T-Mobile ji slliboval od chvíle, kdy k tomuto zrušení došlo i u paušálních tarifů. Při jakémkoli dotazu, kdy se dostane na Twist zákazníky, zněla odpověď stále stejně: "Již brzy, změnu připravujeme."

Hned s prvním vynulováním FUP limitu, jsem zkušebně načetl Google Maps. Aplikace, při které se odečítal kredit jak vzteklý. Po chvíli čekání a několikanásobné kontrole stavu kreditu, jsem usoudil, že je vše v pořádku. Jeden nikdy neví. U podobných služeb, musí být uživatel v prvních dnech obezřetný. Operátor vychytává mouchy a může se stát lecos. Ani druhý den nedošlo ke změně stavu kreditu. Oddechl jsem si, vše funguje jak má.

Od toho okamžiku začala jízda internetovou dálnicí. Ihned jsem zaktivoval Google Latitude a začal přidávat přátele. Konečně vidím, kde jsou a setkání tak může proběhnout mnohem rychleji. Začal jsem používat i mnoho dalších aplikací, které mi do té doby ukusovaly z kreditu. 

Dalo by se vykřiknou: "Jsem svobodný člověk!" Ale! Každá svoboda má svá omezení. A zde je opět FUP limit. Mnohem, mnohem rychleji dojde k jeho vyčerpání a tím ke snížení rychlosti přenosu dat. U mne to trvalo tři dny. Dosud jsem si s 15MB dat vystačil celý týden. Ale svoboda je to příjemná. To mi věřte. Nemusím se ohlížet na spuštěnou aplikaci, nemusím hlídat přístupový bod, musím jen nabíjet mobil. Spotřeba je veliká.

19.10.10

Rádio v tunelu

Jízda v tunelech má své kouzlo. Čím je tunel delší, tím větší soustřední na jízdu vyžaduje. Kdo někdy podjížděl Alpy, mi dá za pravdu. Stísněný prostor nepůsobí zrovna dobře na slabší povahy. Když se k tomu přidá rychlejší jízda, není k nehodě daleko. Řidič musí být neustále ve střehu a sledovat co se děje kolem něho.

Jedním z pomocníků může být rádio. Sledováním dopravního zpravodajstí, lze předejít mnoha nepříjemným událostem. A otázka zní, kolik řidičů poslouchá národní, potažmo, dopravní vysílání v rádiu? V dnešní době mp3, CD a DVD přehrávačů ve vozidlech, jich asi moc není.

Překvapeně pak dojíždějí konec kolony a přemýšlí, kudy tu dlouhou frontu objet. A přitom stačí tak málo. Mít zaplé rádio a sledovat dopravní informace.

Ale vrátím se zpět k tunelům. V tunelech delších než 500m již bývá problém s příjmem radiového vysílání. Kopec nebo skála, kterou tunel prochází, rádiové vlny odráží a tudíž dochází k přerušení poslechu. Ze zákona o rozhlasovém a televizním vysílání vyplývá, že vysílání musí být provozováno i v krizových situacích. To znamená, že musí být slyšeno, z pohledu rádia, i v tunelech. Ty v případě potřeby slouží k ochraně obyvatelstva při možných katastrofách.

Věděli jste, že veřejnoprávní rozhlasové stanice mají jedno z nejlepších dopravních vysílání? Ať už regionální nebo celorepublikové. Jsou propojené s integrovaným záchranným systémem a dalšími spolupracujícími složkami. Ano, i komerční rádia nabízejí tyto služby. A většinou ve srovnatelné kvalitě. Ale zkuste vjet do tunelu! Kolik komerčních rádií lze poslouchat? Český rozhlas uslyšíte vždy.

Pražáci si to mohou vyzkoušet v tunelech na nové části Pražského okruhu. Mezi dálnicí D1 a Rozvadovskou spojkou. Uslyšíte pouze vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál. Testoval jsem několik dní.

Mé doporučení zní, na delších cestách poslouchejte rádio, dovíte se mnoho zajímavých, ale i důležitých informací, pro vaše bezpečné cestování. Poslouchejte Český rozhlas Radiožurnál, nic vás na silnici nepřekvapí. Ani v tunelu.

18.10.10

Víkend a počasí

Tento víkend byl zřejmě poslední, v tomto roce, kdy bylo hezké počasí. Užili jsme si ho s pejsky na chalupě. Bylo příjemné, vypadnout z Prahy na čerstvý vzduch.

V sobotu jsme hrabali zahradu a sbírali ořechy, které k nám napadaly od sousedů. V neděli jsme dopoledne jeli do lesa. Hotový balzám na duši. Ticho a vůně lesa, nás přenesla zpět do léta, kdy jsme byli v lese každý den.

Počasí bylo fajn, přesto jsme topili. Když oheň praská v kamnech a na zeď hází stíny, je to paráda. Kamna, to je jedna z věcí, které nám v Praze, v paneláku, chybí. Ani se nám nechtělo odjíždět.

Počasí v tomto týdnu se bude rychle blížit zimě. Od čtvrtka již má sněžit, ve výškách, od 400m.n.m. Jestli se tak stane, bude to ošklivé a nepříjemné. Podle všech zpravodajských serverů, to tak má být.

9.10.10

Podzim

Podzim je stejně krásný jako jaro. Jen s tím rozdílem, že listy žloutnou, stromy opadávají a příroda se připravuje na zimní spánek.

8.10.10

Pražský okruh – nová část

Ve středu jsem se projel celou novou část Pražského okruhu.
06102010393
Je to zážitek. Vrrrr….. tunelem dolu a vrrrr… tunelem nahoru.
06102010396
Za 20 minut jste z Jesenice na Barrandově.

5.10.10

Aiky - Labradorský retriever

Máme nového člena rodiny. Před měsícem se jím stala 6-iletá fenečka Labradorského retrievera jménem Aiky.
16092010286
Vzali jsme si ji z útulku. Aiky trpěla silnou nadváhou. V době převzetí 6kg. Dnes váží o necelé 2kg méně a je to na ní znát. Pohyb ji již nedělá takový problém. Začíná skákat a dovádět.
S Bacardim jsou velcí kamarádi. Venku se neustále kontrolují a hlídají. Je roztomilé je pozorovat.
16092010288
Doma si to také umějí pěkně užívat.
19092010306

Suma sumárum

Měsíc se sešl s měsícem a já zjistil, že mé září bylo žalostné na psaní. Než mému blogu, jsem se tentokrát věnoval novému projektu. Jmenuje se 365 days jiproch. Jedná se o fotografické zachycení každého dne v roce s určitou tématikou. Ze začátku jsem fotil věci kolem sebe. Posléze jsem každý den spojil s postavičkou Zajdy. 365 days se Zajdou, se ještě vyvíjí a hledá svoje místo. Tak buďte na něho hodní a ohleduplní.

23.9.10

Nová část Pražského okruhu

Dnes jsem se poprvé projel po nové části Pražského okruhu. A to od
Modletic po sjezd na Strakonice. Projel jsem Lochkovský tunel. Sjezd
na Strakonice je největší estakádní křižovatka ve střední Evropě.
Doopravdy je. Výjezdy jsou velice dobře značeny. Až na výjezd směrem
na Komořany a Modřany. Kdo nezná Prahu bude tápat, kterým výjezdem
vyjet. Nejjednoduší rada, držet se směrových cedulí JESENICE.
Mapy na Seznam.cz a Ovi Maps už novou část Pražského okruhu zobrazují.
A ještě jedna dnešní zajímavost. Před vjezdem do tunelu svítilo
sluníčko. Dole, na Strakonické rádiale byla mlha jak při podzimním
dni. Je to dáno polohou. Vltava je Vltava.

10.9.10

Kersko

Kersko je osada v okrese Nymburk. Leží mezi Lysou nad Labem a Poděbrady. Proslavil ji básník Bohumil Hrabal a také film podle jeho námětu Slavnosti sněženek. Je to nádherná oblast, s množstvím rekreačních chatek. Krásný les, ticho, ptáci a turisti. A sem se mi dnes podařilo vjet kamionem.

Mezi Lysou nad Labem a Starým Vestce, probíhají práce na vozovce a doprava je zde omezena. Někde jsem špatně odbočil a už jsem byl v Kersku. Projel jsem ho napříč, jedním i druhým směrem, než jsem se dostal zpět na silnici spojující Starý Vestec a Sadskou.

Tamní obyvatelé ze mne jistě neměli radost, ale ani já jsem z toho neměl dobrý pocit. Věděl jsem, že tam nemám co dělat, ale nebyl zbytí, musel jsem tudy projet. Jak jednou někam vjedete, musíte odtamtud vyjet i ven.

Mělo to, ale i svá pozitiva. Kdo je obdivovatelem Menhirů, jeden zde najde. Na oběd se pak může zastavit v legendární hospodě Hájenka. Jen stud a zrovna hodující lidé, mi nedovolili ji z auta vyfotit.

3.9.10

Žena s penisem

Ti co zde hledají peprné obrázky hermafroditů nebo z porno průmyslu, ti mají smůlu. Nic takového zde nenajdete. Tímto děkuji internetovým vyhledávačům a jejich robotům za přísun návštěvníků.

Ale zpět k tématu. Původně jsem chtěl článek nazvat Feministka s penisem. Dle Wikipedie je feminismus :"Název pro komplex filosofií, sociálních teorií, politických hnutí a ideologií, jejichž cílem je výzkum a potírání jevů, které lze považovat za projevy a součást utlačování ženského pohlaví. Přesná definice feminismu je díky obsáhlosti problematická."

Na myšlenku ženy s penisem, mě přivedla má dnešní procedura žehlení prádla. Konkrétně při žehlení ložního prádla z chalupy. Pěkně zapnout knoflíčky, složit okraje k sobě, aby hrany lícovaly. Pomalu žehličkou přejíždět mezi knoflíčky. Na povlečení nesmí být žádný faldík ani varhánek. Musí to vypadat, jako by to žehlila manželka. Snažil jsem se, div jsem si jazyk nepřekousl. Povlečení bylo krásně vyžehlené, když v tom přišla Ivča a koukala na mne jako na blázna, co to dělám. Že takhle se ona s tím necrcá. Jen povlak poskládá a přejede žehličkou. Žádné rovnání okrajů, žádné zapínání knoflíčků. Kde je prý má pak rozepínat?

V tu chvíli jsem se dostal do situace před několika lety, kdy to bylo ovšem obráceně. Ptal jsem se Ivči, proč to dělá tak složitě, když po prvním použití je povlečení stejně zmuchlané. V poslední době si čím dál víc osvojuji domácí práce. Ale tak je to dobře a tak to má být. Ženy již nejsou naše služky, které mimo svojí práce musejí vykonávat i práce domácí. Neřkuli starost o děti a muži, jako páni tvorstva, jen užívají klidu a pohody po práci.

Takže pánové, chyťte se za čumák a své milé, doma taky pomáhejte.

30.8.10

Twitter v Opera Mini (zobrazení)

Hojně používám Twitter. V mobilním prohlížeči Opera Mini se však zobrazuje ve čtyřech možných zobrazení. To mi vadí, protože ani v jedné z nich, nelze plně využít všech možností Twitteru najednou.

Typy zobrazení:
Scr000014 
zobrazení Standard (twitter.com, zapnuté mob. zobrazení)

Scr000015
zobrazení Standard (twitter.com, vypnuté mob. zobrazení)

Scr000016
zobrazení Mobile (mobile.twitter.com, vypnuté mob. zobrazení)

Scr000017
zobrazení Mobile (mobile.twitter.com, zapnuté mob. zobrazení)

Nejvhodnější se zdá varianta Mobile s vypnutým mobilním zobrazení, jenže se nezobrazuje počet tweetů a nabídka Who to follow, ani Lists. Zdá se to jako maličkost, ale mě to prostě chybí.

Jednou z možností je použití některého Twitter klienta, např Gravity.  Dosud jsem ho používal. Bohužel, T-Mobile s představením nových datových tarifů, opět zpoplatnil všechny datové přenosy mimo WAP, web'n'walk prohlížeče, Opera Mini a další webové prohlížeče v telefonech a Postm@n přes POP3.

Takže zatím používám Twitter přes Opera Mini a doufám, že již brzy T-Mobile spustí plnohodnotný mobilní internet i pro Twist zákazníky. Bez omezení portů. Jak to slíbil na Facebooku 16. srpna:
screenshot_tmobile_twist_data

Lov hub

Na dovolené jsem složil jednoduchou houbařskou báseň. A protože jsem na ni zapomněl, publikuju ji až teď.

Na lovu hub,
ztratil jsem zub.
Zvedla se zem,
padl jsem sem.
Byl měkký mech,
z úst vyšel vzdech.
Mám rozbitou hubu,
víc nevidět houbu.

17.8.10

Letní dovolená 9.

Houby rostou ať je sucho nebo prší. O tom jsem se dnes přesvědčil.
Odpoledne jsem se byl s Bacardim projít u zámku. Chodíme tam obden a pokaždé cestou vidíme nově vzrostlé houby. Tak tomu bylo i dnes.
Původně jsem ani neměl chuť je sbírat. Na jednom místě jich však bylo opravdu velké množství a nechat je tam, by byl hřích. Vytáhl jsem Bacardiho pytlík na hovínka a už jsem do něj houby skládal. Několikrát jsem našel i pěkně velké masáky. Zítra pro ně dojdu. Doma jsem je probral, pár jich bylo červavých. Po nakrájení na plátky, vyskládání na síto, se už suší nad kamny.
V neděli bylo sucho a přinesl jsem půl košíku. Dnes pršelo a hub jsem našel také dost. Takže je jedno jestli je sucho nebo prší, houby rostou stále.

15.8.10

Letní dovolená 8.

Týden dovolené je pryč. Utíká to jako voda. Zítra jedu do Prahy pro Ivču. Budeme tu společně týden. Vlastně bez Romči. Tomu už dovolená skončila a zítra jde do práce.
Těším se až tu bude Ivča. Budeme jezdit do lesa a na výlety. Taky už konečně musím Bacardimu udělat stoleček na misky. Doufal jsem, že to stihnu tento týden, ale vůbec jsem se k tomu nedostal. Nebyl čas.
Dneska jsem byl v poprvé v lese na houbách. To ticho, kdy jsou slyšet jen ptáci a vítr v korunách stromů, je uklidňující. Našel jsem půl košíku. Není to nic moc, ale sbíral jsem je pro rodiče, aby si mohli udělat smaženici.
Tak zítra začíná druhý, pro mne poslední týden dovolené.

Letní dovolená 7.

Sobota se nesla v duchu návštěv. Sice malých, ale velice příjemných. Jednou jsem byl navštíven já, podruhé jsem navštívil já.
Dopoledne volal Honza, že by se s rodinkou přijeli podívat na "Zapomenuté mosty" přes Želivku. Plánovali jsme to už nějaký čas a ještě ráno to vypadalo, že nám počasí nedovolí se k mostům podívat. Počasí se umoudřilo a Honza s rodinkou přijeli.
Hned mezi vrátky je Bacardi, hezky po jeho přivítal. Dali jsme si startovací kávu, malý Honzík uhonil Bacardiho míčkem, tak, že jsem ho raději nechal doma. Bacardiho.
Na mostech jsme si to skvěle užili. V klídku jsme si je prošli, pocourali po lese a Denisa nasbírala houby na smaženici. S dětmi jsme vyváděli spoustu hloupostí.
Už je to tak dávno, když naši kluci byli malí.
Po návratu jsme ještě chvíli u kávy povídali, Honzík si hrál s Bacardim a malé Káje se moc líbila kočička.
Jak říkám, báječné odpoledne. Už máme naplánovaný další výlet.
Večer jsem, já, navštívil "sousedy". Tetu se strejdou. Byl jsem pozván na ochutnávku. Šlo o degustaci, skvělé, domácí slivovice. Už dlouho jsem tak skvělou nepil. A protože odpoledne přijel i Petr s Lenkou, povídali jsme a povídali. Slivovici jsme vypili, skvělou klobásu k ní snědli. Byl to moc prima večer. Skvěle navázal na odpoledne.
Jen mi tu chyběla Ivča. V pondělí už tu bude s námi, tak si určitě další báječné dny ještě užijeme.

13.8.10

Letní dovolená 6. - Pátek třináctého

Pátek třináctého by měl být vyhlášen státním svátkem. Už jen z té povahy, že to je pátek. Jak se říká, malý svátek. Den před dnem pracovního volna.
Spousta lidí se v pátek stejně nepředře. Dává si pozor, aby se zbytečně neuhnalo,na poslední chvíli si nezpůsobilo nějaké zranění, které by zastavilo jejich rozjezd za dny volna.
A když je pátek třináctého, tak si lidi dávají bacha dvojnásob. Už jen kvůli pověře. Lidi jsou hrozně pověrčivý. A právě pátek třináctého patří mezi nejčastější pověry. Snad už jen černá kočka je s ním srovnatelná.
Přiznejme se, kdo z nás věří na pověry? Nemusí to být právě pátek třináctého, nebo černá kočka. Pověr je spousty. Někdo věří na jednu víc, na druhou míň. Každý na nějakou věří. A jestli říká, že ne, tak kecá a věří na všechny. :)
Takže pro klid všeho pracujícího lidu i pro lidí s fobií na pověry, doporučuji vyhlásit pátek třináctého STÁTNÍM SVÁTKEM.
A ještě jednu výhodu by to mělo. Třeba loni byl pátek třináctého 2x. Nebo 3x? To by bylo placeného volna! :)

12.8.10

Letní dovolená 5. - Muž v domácnosti

Co dělá takový muž v domácnosti? No přece to samé co žena v domácnosti. Pere, vaří, péče, stará se o domácnost. Ale já jsem na dovolené! Jenže s tím rozdílem, že sám se synem, zvířátky a bez manželky. Bez té dobré duše, která se o nás stará. Která nám strká všechno až pod nos. A my jen konzumujeme a užíváme.
Teď jsem já ten, který se stará.
Než se ráno postarám o zvířata, zabere mi to celou hodinu. Pak mám čas se v klidu nasnídat. Dopoledne jdeme s Bacardim ven a koupíme denní tisk. Než vypiju kávu, mám jej zběžně prolistovaný. Příprava oběda je každodení rutina. Odpoledne už je klidnější. Většinou se nese v duchu práce na zahradě a toulání se po lese se psem.
Dnes bylo dopoledne korunováno několika domácími specialitami.
Včera jsem Denisovi slíbil vyprat, byl jsem za pradlenku. Slíbil jsem mu buchtu s krémem, byl jsem za cukráře.
Dopoledne se vyvedlo. Když je co dělat, utíká čas dost rychle.
A pak, že se ženy v domácnosti nudí. Hloupé kecy. Já se teda dneska nenudil.

11.8.10

Letní dovolená 4. - Sekání trávy

Chtěl jsem psát o tom, jaká dřina je sekat trávu. Že to není jenom tahání sekačky sem a tam, hlídání kabelu, aby nedošlo k přeseknutí a vůbec dalších opičáren okolo.
Sekání trávy mě baví a užívám si ho. Až na takovou maličkost, jakou je malý sběrný koš. To se mi potvrdilo včera. Po deštích byla tráva vysoká. Sekačka se za mé hrubé síly statečně prokousávala trávou. Nůž drtil všechno, co se pod něj dostalo. Jen ten nešťastný koš nezvládal. Neustále jsem byl nucen jej vysypávat do připraveného kolečka. Pomalu se za mnou objevoval trávník, jak z anglické brožury. Pěkně rovně střižený. Denis nestíhal odvážet kolečka s trávou na kompost.
Po sekačce přišla na řadu strunovka. Mám rád práci se strunovkou. Když mi zpadané švestky, po styku s roztočenou strunou, pleskají o nohy. Když se plazím po stráni a balancuji, abych vysekal i místa pod višní. Když se zády napíchnu na stříšku domečku elektriky.
Když mám dosekáno a uklizeno, uvědomím si, jak rád sekám trávu. Není nic lepšího, než práce na čerstvém vzduchu.
Jo a jen tak mimochodem, sekat trávu je dřina. A je to o tahání sekačky sem a tam o hlídání kabelu a dalších opičárnách okolo.

10.8.10

Letní dovolená 3.

Projít se po ránu probouzejícím se lesem, vidět vylézat slunce z mlhy, vidět třpytící se pavučiny, probouzející se přírodu, odlesky paprsků na mokrých listech, žábu hledající cestu z pole k vodě, hlemýždě uhánějící ho po cestě, laně pasoucí se na poli, cítit tu vůni přírody, tomu se říká DOVOLENÁ.

9.8.10

Letní prázdniny 2. - Požární poplach

Ve Vlašimi otevřeli nový hypermarket Tesco. Vybaven seznamem nákupu, jsem s nákupním vozíkem projížděl mezi regály. Postupně jsem jej plnil různorodým sortimentem. To, co jsem do něho u vstupu vložil, jsem na druhém konci vyložil. To proto, že jako každý jiný super nebo hyper market, hned u vstupu nabízí zboží, které je v akci. Nakupující jsou tímto nuceni nepřemýšlet nad dalším nákupem, ale mají koupit to, co se jim má zdát být výhodné. Dobře to mají marketingoví pracovníci zmáknuté. I já byl v prvním okamžiku takovou ovcí. Posouváním se po marketu, jsem však nacházel další zboží, které v akci nebylo, ale pro mne bylo výhodnější.
Ve chvíli, kdy jsem byl přesvědčen, že vše potřebné, i nepotřebné, mám nakoupeno, se Teskem divoce rozezvučel alarm. Z reproduktorů, čísi hlas, začal všechny přítomné vyzývat k urychlenému opuštění marketu. Nákup jsme měli nechat na místě a dle pokynů personálu opustit Tesco.
Na parkovišti, před obchodem, jsem si uvědomil, jaký je to zvláštní pocit. Během nákupu, z bezpečnostních důvodů, opustit obchod. Ve Vlašimi je Tesco poměrně velké, ale při porovnání s obřím Teskem v Praze -Letňanech, je maličké. Ani si nechci představit, jak by tam taková evakuace probíhala. Zde to bylo v naprostém klidu, bez sebemenšího náznaku paniky.
Poplach byl naštěstí planý. Přesto přijela dvě auta Hasičského záchranného sboru. Po deseti minutách jsme se mohli vrátit ke svým nákupním vozíkům.
Ještě chvíli se ozýval zvuk alarmu a byla opakována výzva k opuštění obchodu, ale ven jsme již nemuseli. Možná to bylo cvičný poplach, možná jen chyba systému, možná si někdo zapálil na místě tomu zakázanému. Přesto je dobré vědět, že pracovníci hypermarketu se evakuace zhostili výborně, zachovali rozvahu a v případě skutečného ohrožení by se jejich zákazníci nemuseli bát o své životy.
Do Vlašimi, do Teska, budu jezdit nakupovat rád.

8.8.10

Letní prázdniny 1.

Včera jsem s Denisem a zvířátky vyrazil na letní prázdniny. Kam? Na chalupu. Kam jinam. Zahraničí nás neláká a tady je tak krásně. Příroda, lesy, řeky, přehrada, no prostě klid pro duši.
Mimo to, za týden za námi přijede maminka a to by, třeba v Chorvatsku, asi moc realizovatelné nebylo.
Od pátku pršelo, Ivča nám nabízela odložení odjezdu na neděli, ale já už chtěl být na chalupě, ať to stojí, co to stojí.
Prahou jsme se sunuli jako hlemýždi. Po pátečním, bezproblémovém průjezdu centrem Prahy, jsem toto chtěl zopakovat. Bohužel. Sokolská byla zúžená do dvou pruhů, tak už od Bulhara se poskakovalo v koloně. Do toho hustě pršelo a na střeše jsme měli Fróďovu klec. Na Chodově se z hustého deště stal déšť přívalový. Hnus fialový.
Beruně se moc nechtělo, ale po hodině jízdy, jsme byli na místě. Déšť zmírnil a my se začali zabydlovat. První zvířata, pak my.
V noci přestalo pršet a dnes dopoledne již sluníčko začalo vykukovat. Odpoledne ukázalo celou svoji krásu. S Bubákem jsme dnes courali jen po vesnici.
Odpoledne jsem posekal kus zahrady. Tráva byla ještě poměrně mokrá, tak zbytek počká do zítra.
Dva dny z dovolené jsou za námi.

2.8.10

Služby České pošty

Dnes, kolem poledního, u našich dveří zazvonil poštovní panáček. Zřejmě náhrada za naší poštovní doručovatelku.

"Přinesl jsem psaní, pro vaší paní." povídá
"Fajn, tak já jej převezmu." povídám
"To nejde, je do vlastních rukou." povídá
"Mám manželku napsanou v občance." povídám
"To opravdu nejde, musí si to převzít ona." povídá
"Tak to se nedá nic dělat." povídám

A vypsal pro manželku Výzvu k vyzvednutí zásilky

Kdyby se to stalo na poštovní přepážce, tak mi to nebude připadat divné. Ale, když už s tím dopisem, mimochodem, jednalo se o OPENCARD pro syna, přišel až k nám domu? Proč městské úřady, při vydávání občanských průkazu, nabízí zapsaní manžela/ky, když Česká pošta, není ochotna předat doporučený dopis druhému z manželů? A to se v poslední době Česká pošta chlubí, jaké zavádí novinky pro občany. Doručení balíků v podvečerních hodinách. Dokonce jsem včera četl na Twitteru, že někomu Česká pošta doručila balík v neděli dopoledne!

Nedávno se také objevila informace, o možnosti nákupu balíčku T-Mobile (telefonem Samsung E1170 a SIM karta s tarifem Twist Přátelé) na pobočkách České pošty za 549 Kč. Zkoušel jsem tuto informaci ověřit v praxi, na naší pobočce. Bez úspěchu. Stále nabízejí jen Divoké karty od Vodafone. Abych se nemusel plahočit po jednotlivých pobočkách v blízkém i vzdáleném okolí, odeslal jsem emailem dotaz na info linku České pošty. Zatím bez odpovědi.

Česká pošta je vůbec zvláštní státní moloch. Nově zavedené služby fungují, tak jak si člověk dokáže představit, že fungovat mají. U straších služeb ne a ne nastat změna, která by zákazníky potěšila.