1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Zhruba před 7 lety jsem začal na internetu vystupovat jako Errol a tato přezdívka mi tak nějak prostoupila i do civilního života. Oslovují mě tak i spolužáci ve škole a kamarádi a mé reálné jméno je takřka nic neříkající. Ale kdybyste mi třeba chtěli popřát k svátku, tak jej slavím 22. února. Jo a je mi cca 22, tedy alespoň po fyzické stránce.
A jsem samozřejmě z Olomouce a jsem na to náležitě hrdý.
2.) Prozradíš, co znamená Errol? Nebo jak a proč sis zvolil tento nick?
Když někomu řeknu Errol, většině lidí se vybaví nešikovná sova z Harryho Potter, což mě vždycky strašně naštve! Skutečně je to však knižní postava – bahenní dráček obývající Zeměplochu Terryho Pratchetta. Kdo se chce o něm dozvědět více, nechť si přečte knihu Stráže! Stráže!, kde hraje velmi důležitou roli. Nebo ať se alespoň podívá na ilustraci.
A zvolil jsem si ho proto, že mi tak nějak přirostl k srdci. Je to takový malý smutný nešika, který zachrání svět.
3.) Když čtu tvoje BIO na Twitteru, napadá mě, jak patologický prokrastinátor může zvládat tolik věcí?
Noooo… je to makačka. :D Ve skutečnosti se právě snažím stíhat všechny tyhle věci a už mi nezbude čas na to, co bych měl opravdu dělat. Kupříkladu v prváku jsem se ve zkouškovém učil na matematiku tím způsobem, že jsem si vždy chvíli četl knížku a pak jsem přešel na skripta. Ve výsledku jsem za dva týdny přečetl Dvě věže a ke skriptům jsem se nedostal. Když to takhle člověk ještě prokládá Twitterem a kytarou, zjistí, že za celý den se učil půl hodiny a musí to pak dohánět na poslední chvíli. Takže ta prokrastinace vlastně zahrnuje všechny mé zájmy.
4.) Tak jsem si *vygooglil* slovo prokrastinace a zjistil jsem, že já musím být chronický prokrastinátor. Jsi na něčem chronicky závislý?
Toho je! Tak v první řadě je to počítač. To je těžký úděl každého informatika. Ráno vstanu, jdu do školy a tam sedím u počítače, protože prostě musím. Pak přijdu domů, musím něco dodělávat do školy, tak zase sednu k počítači. Když si pak chci odpočinout, brouzdám po internetu nebo si pustím film. A jak jinak, než zase na počítači. S tím samozřejmě souvisí internet, protože počítač bez internetu je v dnešní době jen krabice na součástky. A s internetem zase souvisí Twitter, který mám zapnutý prakticky neustále, ať už jako pasivní čtenář, nebo aktivní kecal.
Další mojí závislostí je káva. Bez šálku espressa v žaludku nevytáhnu paty z domu a je to snad jediná věc, kvůli které jsem ochoten si přivstat. Někdo tomu říká závislost, pro mě je to rituál – ráno vstát a s šálkem kávy si přečíst Twitter.
Na třetím místě je to zřejmě hudba, protože venku mě jen málokdy potkáte bez sluchátek a doma mám ticho, jen když spím, a někdy ani to ne.
5.) Když sleduji dění na Twitteru, Facebooku, Google+, připadá mi, že co uživatel, to závislák. Myslíš, že tato závislost patří k době, nebo je to jen privilegium "(a)sociálně" závislých?
Taková je zkrátka doba a technologie nás k tomu tlačí. Tak jako za mého mládí, kdo neměl hokejové kartičky, POGy nebo Pokémony byl společností vytlačován. Dnes jsou na tom stejně děti, které nemají mobil nebo Facebook. Na druhou stranu těmto závislostem propadají i starší osoby, které mají o něco málo svobodnější vůli než děti. Ale jak to bývá u všech závislostí, všechno má své meze. Když si alespoň občas najdete chvilku na knihu nebo kamarády, nevidím v tom takový problém. Proto jsem velice rád, že na Twitteru je tak dobrá komunita lidí, kteří se rádi setkají i v reálném životě, a že se pořádají společenské akce jako náš @HanackeTweet, kde jsem potkal spoustu fajn lidí a vždy se s nimi rád znovu sejdu.
6.) Takže souhlasíš s tvrzením, že internet je dobrý sluha, ale zlý pán?
Naprosto. Jako studentovi mi neuvěřitelně ulehčuje život. Nahrazuje mi knihovnu a usnadňuje komunikaci se spolužáky. Také je to bezedná studnice zábavy. Na druhou stranu je to velmi nebezpečné místo. Jinými slovy internet je jen obrazem skutečného světa se všemi jeho radostmi i strastmi, jen na internetu se člověk cítí v bezpečí a myslí si, že v úkrytu za monitorem mu nic nehrozí.
7.) Celá Twitter enkláva by mi neodpustila, kdybych se tě nezeptal na @Buster_cz. Proč Buster? Proč dřevěný manekýn? Proč 365ka?
Konečně něco na odlehčení, už jsem se bál, že zabředneme do patosu filosofických diskusí nad stavem dnešní společnosti. :) Začalo to asi před rokem, když jsem narazil na Rok s Looney. Od té doby jsem si pohrával s myšlenkou, že si také nějakou 365 založím. Neustále jsem si ale hledal nějaké výmluvy, protože vím, že jsem nezodpovědná osoba a že u ničeho dlouho nevydržím. Pak se mi pokazil foťák, a dostal jsem nový, poněkud mobilnější, který bych mohl nosit každý den s sebou. A tak jsem se takzvaně „hecnul“ a začal jsem vymýšlet, co bych fotil, aby to nebyly jen obyčejné prázdné fotky. Chtěl jsem nějakou ústřední postavu, jako je třeba Fera, Zajda nebo Střapaté káčátko. A to bylo nějak kolem Vánoc, kdy jsem zároveň sháněl dárek pro sestru, která ráda maluje a vždy chtěla dřevěného manekýna. Tak jsem jí jednoho velkého (asi 40cm) sehnal. Když jsem ho tak držel, říkal jsem si, že by to mohl být vhodný hrdina mojí 365ky. A tak jsem si sehnal menší (kapesní) verzi pro sebe. Pak jsem přemýšlel nad jménem, a jelikož jsem celé prázdniny sjížděl seriál Mythbusters, nemohla mi uniknout jistá podobnost s testovací figurínou Busterem, kterého Bořiči mýtů používají pro své šílené experimenty. Takže asi tak. :)
8.) Musím uznat, že Buster má něco do sebe. Není to právě taková ta statická figura jako Fera, Zajda, Střapaté káčátko. Je kloubový a lze s ním tvořit i pohyb. Určitě nejsem sám, kdo ti fandí a těší se na další 365ku. Chystáš se Bustera po 365 dílech ukončit, nebo budeš pokračovat dál. Třeba jako Zajda?
Rozhodně nehodlám Bustera zahodit do koše! Určitě si ho nechám a občas ho vyfotím, ale nejspíš už to nebude každý den. Jestli se z toho nezblázním napoprvé, rád bych na další rok vyzkoušel něco nového. Buď obyčejné fotky, ale také jsem uvažoval nad komixem nebo dlouhou povídkou na pokračování, ve které bych své obyčejné dny promítal do fantasy světa.
9.) Z podobného nápadu a postupné realizace vznikly třeba Městské války. Znáš tuto knižní trilogii? Mohl by ses stát třeba autorem fantasy povídek, příběhů, nebo románů. Dokážeš si představit takovou budoucnost?
O Městských válkách jsem zatím neslyšel, ale určitě si je omrknu. Pár povídek už jsem napsal, takže si to představit dokážu, ale rozhodně by to nebyla práce na plný úvazek. Psaním nebo muzikou si na živobytí vydělá málokdo, takže nejspíš zůstanu u toho programování nebo budu psát pro nějaký internetový magazín. Uvidíme, jestli o mě bude zájem. :)
10.) Uteklo to jako voda a je tu poslední otázka. Předem bych ti chtěl poděkovat, že jsi se přidal ke statečným a odpověděl na 10 otázek pro ... a na závěr bych se tě rád zeptal - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říci a na co jsem se nezeptal?
Bylo mi potěšením spolupracovat a doufám, že se někdy na nějakém Twitter sraze potkáme naživo.
Co dodat? Možná jen, že jsme nějak zapomněli na můj nablýskaný blogísek – Errolovy výlevy. Jak už název napovídá, píšu tam své výlevy, ale občas se tam objeví i něco čitelného, třeba nějaká ta povídka.
Jo, a neumím plavat. A to je asi vše, no. :)
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat