1.) Ahoj, vítám tě u 10 otázek pro ... a děkuji, že jsi přijala pozvání k rozhovoru. Nejprve tě poprosím, představ se čtenářům.
Ahoj, já zase moc děkuji za pozvání k rozhovoru.
Jmenuji se Helena Pernerová, je mi 24. Pocházím z Teplic, ale mým domovem je i Plzeň a Ústí nad Labem. Studuji práva, jsem v 5. ročníku a ve volnu brigádničím v dětském koutku.
2.) Jééé… brigáda v dětském koutku! To pouštíš děti po skluzavce hlavou napřed a potápíš je v balónkovém bazénku? A máte také pískoviště?
:-) Já jsem nejhodnější paní učitelka na světě! Dětem dovolím i to, co ostatní kolegyně ne, ale samozřejmě to ony nesmí vidět :-) Pískoviště bohužel nemáme, ale bazének s balónky ano a k tomu tři skluzavky, houpačku, skákací míče, šlapadla, motorky, stolní fotbal, Playstation a plno hraček. V Teplicích je bezkonkurenčně nejhezčí a nejvybavenější koutek. Taky je v něm pro nás největší záhul na hlídání. Jinak jsem si za svůj život už prošla plno brigádami, ale tahle je jednoznačně nejlepší. Jsem ráda, že jsem se konečně dostala trošku víc do kontaktu s dětmi.
2a.) Je to taková příprava… ;) A co když se chce do koutku odložit dospělák? Vejde se?
Jasně, že se vejde :-) Už jsme měli několik zájemců, naposledy to byl pan prodavač z Datartu… Chtěl si dáchnout v bazénku s balónky :-)
3.) Proč ses rozhodla pro studium práv?
Hmm, dobrá otázka. Ve škole mě vždycky bavily jazyky, čeština a dějepis, takže jsem věděla, že se chci ubírat humanitním směrem. Práva zvítězila z jednoduchého důvodu - není tu matika! K rozhodování samozřejmě přispělo i pozdější dobré uplatnění na trhu práce. Co si budeme povídat, práva pořád patří k nejlukrativnějším oborům. Nač studovat obory typu sociologie, filozofie apod., když absolventi těchto oborů stejně skončí po škole na pracáku a musí pak hledat práci mimo svůj obor. Ale určitě jsem si nepřála být právničkou odmalička. V rodině žádného právníka nemáme, tak jako to vidím u mnohých mých spolužáků. Jako malá jsem chtěla být učitelkou nebo lékárnicí. Ještě týden před odevzdáváním přihlášek na VŠ, jsem nevěděla, kam se hlásit. Práva mi nakonec poradili rodiče a tímto jim za tenhle tip děkuji :-)
3a.) A já se těšil na odpověď, že pokračuješ v dědictví předků, nebo že chceš pomáhat utlačovaným a nespravedlivě obviněným. :D Už víš, jaké právo je ti nejbližší?
Těšil? Proč? Vždyť jsou to strašně klišé odpovědi :) Spravedlnost v ČR stejně neexistuje. Já vím, je hrozný, že to říkám zrovna já… Nejbližší je mi pracovní právo, správní právo a právní dějiny. Naopak, nemusím, mezinárodní právo, soukromé, obchodní a trestní právo. Ale jak to tak v životě paradoxně bývá, možná se budu ve výsledku zabývat zrovna obchodním právem a ještě se stanu uznávanou odbornicí v tomto oboru :D Ale zatím tomu nechávám volný průběh, ono se to pak nějak vyvrbí... Stále nevím, co bych chtěla dělat, tak se nechám ještě ráda překvapit :-)
3b.) Proč jsem se těšil? Není snad krásné pokračovat v něčem, co začali už moji předci? A že spravedlnost neexistuje? Tomu se mi nechce věřit. Vždyť kdo by měl být nestranný, když ne nezávislý soud? Chtěla by ses zabývat advokacií, nebo přímo soudní praxí?
Má to něco do sebe, ale mně se to spíš líbí u herců, mám na mysli několik generací Hrušínských apod. :) Ano, ale v dnešní době se dá uplatit leckdo… Jasně, že aspoň soud by měl být nestranný, ale už i o tom se dá dnes pochybovat… Ale doufejme, že převládá naprostá většina těch, kteří rozhodují podle svého nejlepšího uvážení a úplatek by nikdy nevzali :) Já jsem zkrátka strašnej pesimista v určitých věcech. Nechci se zabývat ani jedním. ;)
4.) Teplice/Ústí n. Labem/Plzeň - co pro tebe tato města znamenají?
Narodila jsem se v duchcovské porodnici, protože jsem přišla na svět na státní svátek 28.10. Jinak bydlím od narození v Teplicích. Teplice jsou pro mě jasná srdcovka. I kdybych jednou bydlela kdekoliv jinde, budu se sem vždycky vracet. Ústí nad Labem a Teplice jsou od sebe, co by kamenem dohodil, trávím tam také hodně času, protože v Ústí bydlí můj přítel. Dřív jsem měla o Ústí představu, že je to šedé, špinavé město s chemičkou, ale jsem ráda, že jsem před pár lety zjistila, že tomu zdaleka tak není. No a na Plzeň samozřejmě nedám dopustit, protože tam trávím hodně času kvůli škole, bydlím tu na koleji. Plzeň se mi líbila už dříve, jezdívali jsme tam za příbuzenstvem, proto pro mě byla jasná volba, kterou právnickou fakultu si vybrat. Je to nádherné historické město a velice mi na rozdíl od Prahy vyhovuje, že se skoro všude dá dojít pěšky a nezabere mi to půl dne. Rozlohou a počtem obyvatel mi z těchto tří měst vyhovuje nejvíce.
5.) Zima nebo léto?
Z těchto dvou možností určitě radši léto. Ale nejradši mám jaro a podzim. Jsem typický Čech - v létě je moc vedro a v zimě je moc zima :-) I když poslední roky se dá o tom létě v ČR dost pochybovat… Letní prázdniny už nejsou to, co bývaly. Největší pařáky jsou v květnu a červnu a na konci prázdnin už člověk shání teplou bundu. Zimu nesnáším, jsem zimomřivý člověk. V zimě je mi nejlíp s horkým čajem a pod peřinou. Nejsem vyznavačka zimních sportů a sníh ve městě bych nejradši úplně zakázala. O té ubíjející tmě v zimě snad radši ani nemluvím… Na druhou stranu nejsem ani milovník koupání a opalování. Nejlepší dovolenou jsem zažila v létě 2010, kdy jsem absolvovala poznávací zájezd Velký okruh jižní Itálii. Přítel by mi jistě neodpustil, kdybych zapomněla zmínit, že zájezd byl s CK Osvěta, kterou si dovoluji tímto způsobem doporučit ostatním :-)
6.) Skrytou reklamu jsem v 10 otázek pro ... ještě neměl. ;) Neměla by cestovka „šoupnout“ nějaký bonus? :D Ale teď už vážně k další otázce. Co pro tebe znamená Twitter?
Doufám, že se za tu reklamu nezlobíš, chtěla jsem pobavit hlavně Honzu :-) A máš recht, měla bych dostat od pana Sklenáře minimálně pořádnou slevu na zájezd!!! :D
Twitter? Dobrá věc na zabití času :-) K Twitteru mě přivedl Honza, to jsi asi nečekal, viď? :-) Na Twitteru se mi líbí ta jednoduchost, přehlednost a vůbec vymakanost oproti Facebooku. Ale lidé, kteří mají jen FB, ti samozřejmě bude tvrdit, že je to vlastně to samé. Ale taky vím o pár lidech, kteří si na TW založili účet, ale nepoužívají ho, protože je na ně moc složitý… Takže aspoň o pár blbců míň :-) Člověk si tady může vylejt srdíčko, nebo se naopak pochlubit s nějakou super zprávou, okomentovat dění ve světě, nebo prostě jen na světlo světa hodit nějakou (podle něj) zajímavou myšlenku. Zkrátka super věcička, ale pro mě osobně taky pořádný žrout času… Nejvíc mě samozřejmě net a všechno okolo zajímá, když mám nejvíc práce do školy!
6a.) #takurcite si slevu na zájezd zasloužíš. #takurcite je Twitter žrout času. Někdy mám pocit, že Jack Dorsey vymyslel Twitter, protože se už musel moc nudit. Souhlasím, že je kvalitní informační kanál, který se občas zvrhne v diskusi, nebo výměnu názorů, některých jedinců. Slovy klasika - koho sleduješ, takový Twitter máš. Zpět k otázce. Na začátku jsem použil hashtag #takurcite, který byl jeden čas velmi oblíbený. Máš svoje oblíbené hashtagy a filtruješ si podle nich tweety?
#takurcite mám svoje oblíbené hashtagy. Nejčastěji používám #lol #to_chces #to_nechces #to_nepochopim a #true. Teda tyhle si aspoň teď v rychlosti vybavím. Ale přiznám se, že tweety si podle hashtagů moc nefiltruji. Jsem ráda, že si stíhám projet „tajmlajnu“ :-)
6b.) Jaký je podle tebe optimální počet followings?
Pro mě osobně tak do té stovky. Pokud si tedy chci opravdu všechno poctivě číst, což chci, tak vyšší číslo už mi přijde neúnosné. Ale taky záleží samozřejmě na tom, kolik toho kdo píše. Je rozdíl, když někdo tweetuje v podstatě celý den a někdo jiný napíše za měsíc 3 příspěvky.
6c.) Tvoje tweety odrážejí pocity, myšlenky, zajímavosti, nebo je cílíš přímo na followers?
Snažím se psát o tom, co mě aktuálně potěšilo, překvapilo, naštvalo… Ráda řeším třeba politiku, obzvlášť když má někdo jiný, opačný názor. Ale po jedné nepříjemné zkušenosti, která mi otevřela oči, mi došlo, že by si lidi měli víc hlídat to, co na internet vypouští a hlavně tam neventilovat příliš osobní věci, protože člověk nikdy neví, kdo všechno ho sleduje… Jelikož jsem hodně emotivní člověk, tak se na to už od té jisté zkušenosti snažím dávat pozor. Do té doby by mě ani ve snu nenapadlo, kdo mě a přítele celou dobu sleduje! Až když mi ta osoba napsala a vyhrožovala mi… :D Od té doby už se nedivím, že někteří lidé mají raději zamčený profil. Jeden čas jsem to tak taky měla, ale teď už na to kašlu.
7.) Již několikrát si zmínila svého přítele. Asi neprozradím žádné tajemství, když napíšu, že je jím Jan Kolias @jankolias, se kterým jsem si povídal v loňském roce. Popiš nám Honzu svýma očima.
Tajemství to určitě není, hrdě se k sobě hlásíme - viz. naše bio. Se svými takřka 125 tisíci followers jistě není na Twitteru neznámou osobou. Honza je fajn kluk, muzikant tělem i duší. Má smysl pro humor, je inteligentní, cílevědomý, ochotný a obětavý. Mně osobně učaroval svým intelektem, přehledem a vyspělými názory. A hlavně je to jeden z mála lidí, které znám, který opravdu perfektně ovládá pravopis! Na to já jsem trochu úchyl, takže tím u mě získal na začátku našeho vztahu plno kladných bodů :-) A ještě umí skvěle anglicky… A takhle bych tady mohla jmenovat strašně moc jeho super schopností, znalostí a vlastností. Je to můj Jára Cimrman! :-) Držme mu palce, ať v dohledné době prorazí v hudebním průmyslu, protože svoji práci dělá už dlouho, má ji rád, dělá ji poctivě a zaslouží si to! :-)
8.) Palce určitě budou držet všichni, kteří ho znají, sledují a fandí mu. A kdo ho nezná, měl by si ho rychle vyhledat! ;) Hodně cestujete jeden za druhým, jaký druh dopravy je pro tebe nejvhodnější, nebo nejpříjemnější?
Přesně tak! :-) Nejradši mám už od dětství cestování vlakem. V autě se mi dělá špatně, když jedu delší trasu a autobus není tak pohodlný jako vlak. Akorát mě nehorázně štve to neustálé zdražování jízdného. Nejvíc jezdím trasu Teplice-Plzeň a tam je snad pravidlem, že rychlík z Plzně nevyjede nikdy včas a od jara do podzimu jsou na této trase dost často výluky.
8a.) Už jsi jela Pendolinem?
Ne. Zatím se mi nehodily ty trasy :-)
8b.) Jakou zábavou si krátíš cestování?
Koukám z okna a poslouchám iPod = super relax, koukám z okna a přemýšlím a třídím si myšlenky, čtu nebo sleduju něco na iPadu. Když je zkouškové, tak se samozřejmě učím. Když nejedu sama, tak si jako správná ukecaná holka ráda povídám. A když nemám společnost, iPod ani knížku nebo „časák“, tak bombarduju ostatní SMSkama. Prostě klasika.
9.) Kam se ráda vracíš?
Líbí se mi hodně míst u nás v ČR. U nás na severu se mi moc líbí Litoměřice. Dále mě hodně nadchly jižní Čechy, tam jsem se hodně najezdila na dovolené :-) Taky se mi líbí Praha, Plzeň, Hradec Králové, těch míst je hodně… Z Evropy se ráda vracím do Itálie, to je moje srdcovka :-)
10.) S výčtem míst, kam se rád vracíš, končí i naše povídání. Děkuji ti za příjemný rozhovor, a že jsi nebála odpovídat na mé zvídavé otázky. Poslední otázka je tradiční - Je něco, co bys nám chtěla o sobě říct a na co jsem se nezeptal?
Na závěr bych dodala, že miluju tenisky Nike, ráda poznávám nová místa a památky, jsem velký jedlík, typická noční sova, šílený prokrastinátor, miluju humor v jakékoliv podobě, jsem otravný kritik (ale i sebekritik), jsem nechutný šetřílek, jedna z mých nejčastějších vět je "Já jsem vám to říkala!"…
Ještě jednou moc děkuju za pozvání k rozhovoru a přeju Ti, ať se v životě splní vše, co si přeješ! ;-)
Předchozí rozhovory zde.
...jo :)
OdpovědětVymazat