1.) Ahoj, děkuji, že jsi přijal pozvání do 10 otázek pro ... a protože je dnes krásný den, nebudeme se rozptylovat a začneme třeba tím, že tě poprosím, aby ses představil čtenářům.
Chápu, nebudeme to zbytečně natahovat, jdem na to.
Jsem člobrda jménem Lukáš, mám nejraději oslovení Luky (ale s tvrdým, měkké mě přivádí k šílenství), na NETu vystupuju pod nickem Virus_3000 popř. Virus3k. V červenci jsem dodělal level 28, zajímají mě počítače, hraní dívadla, ježdění na kole, hledání plastových krabiček v přírodě, hraní si (ať už na PC, deskovky či cokoliv - jsem hravé stvoření), snažím se neustále usmívat, bavit okolí a vymýšlet blbosti (to je totiž to jediné, co si zapamatuju)... a jsem dost času mimo (prostě normálně nenormální pako), páč jednak mě nebaví čučení ani fandění hokeji či fotbalu, raději si dám vínko nebo Alofok než pivo a navíc se snažím být ke všem milý... a nebaví mě pesimističtí lidé. A nekouřím. A tak nějak už nevím, co by koho ještě mohlo zajímat. :) Další dotaz?
2.) Student, pracující, freeworker, jak si vyděláváš na každodenní potřeby a drobné, popřípadě větší radosti?
Pracující, momentálně jednou půlkou v jedné práci a druhou v druhé (do konce srpna v jedné firmě a pak v jiné). Dosud správce sítě (tahat kabely a instalovat programy zvládám), programot (na to mi ten hrášek v hlavě občas nestačí), lektor (nemohl bych učit středoškoláky - tady jsem učil dospěláky..., ale občas byli horší, než ty malé děti)... po novu to bude IT helpdesk (na což už se těším - pomáhat lidem mě docela baví). Ale že by to bylo dřív nějaké extra vydělávání si, to ne. Snad to jednou přijde. Jinak studuju pořád něco. Jako malý jsem třeba při dělání domácích úkolů studoval kouř z komína, kterak míří vzhůru (ano, naši museli mít hodně nervy z mého tempa). :D Snažím se pořád učit a zatím to vychází. Stále je co objevovat, co se učit. Zkusil jsem online kurzy a docela mě to bavilo. Jinak se snažím studovat ženský (pochopení jejich logiky jsem rovnou vzdal) a nějak mi to nejde. Asi dělám pořád něco špatně. ;)
3.) Nemáš potřebu se rozpůlit, roztrojit, či rozčtvrtit? Takových aktivit! Zbývá ti nějaký volný čas?
Ono těch aktivit zase není tolik. Znám lidi, kteří než vyjmenují to, co dělají, tak uplyne večer, takže já jsem ještě se svým PC, kolem, divadlem salát. Neokusovat, prosím. :) Ale občas se nahrne několik věcí tak, že nevím, co dřív. A pak si říkám, že by to rozčtvrcení bylo fajn. Případně naklonovat, ale klonování lidí je ještě zakázáno, takže musím zvládat. Ale naučil jsem se trošku si organizovat čas pomocí Google kalendáře. Bohužel teď mám v reklamaci Androidí mobil, takže se do kalendáře nepodívám jinak, než u PC. A tím, že neřeším žádnou přítulkyni, tak to je volnější a můžu si opravdu v tom volném čase třeba dřepnout k seriálu nebo napsat pár řádek kódu na PC... nebo sbalit baťůžek, nasoukat se do cyklistického a vypadnout někam do přírody koukat na krásná místa, někde v přírodě jen tak dřepnout, relaxovat. Nebo dojet na nějaké zajímavé místo, pobíhat zmateně s mobilem (=GPSkou) kolem nějakého objektu a fotit si to a hledat. Inu možností, co dělat je mraky. Stačí si vybrat. Mě nelákají a nelákaly diskotéky (zakouřeno a navíc neslyším ani vlastního slova, natož ještě nějakou slečnu), hospody, takže raději vypadnu do města nebo mimo město a je to. Sice je to na úkor toho, že nepoznám moc nových lidí, neseznámím se tolik, ale určitě nejen ty, ale i čtenáři, mi potvrdíte, že v přírodě je nádherně. Sice se mi občas stává, že mě lidi díky mobilu doženou i v přírodě, ale tam už je to na domluvě, co že to vlastně kdo chce. Většinou jde o PC věci, takže upozorňuju, že toho moc v danou chvíli nenadělám a pak si dál můžu užívat třeba ježdění na kole přes kořeny stromů, protože jsem si vybral špatnou cestu lesem. :D
Prostě času je sice občas málo, ale život je krátký, tak si jej musíme užívat (na tuhle "filozofii" jsem přišel a přešel relativně nedávno, poté, co jsem překonal pár hovadin, které mi buď život, nebo já sám svou blbostí, nadělil). Ale jsem pro prodloužení dne na 32h a změnu pracovního týdne na 4 dny práce a 3 dny volna. A nekouření při jídle (kuřáci, pěkně prosím, nefoukejte mi to pod nos). A ještě jsem pro čokoládu, sladká jídla, maso, defenestraci v poslanecké sněmovně a levný internet. Snad vše. Uff! :)
4.) Nakousnul jsi programování a kódování. Zvládl bys i nějakou app pro mobil? A který mobilní OS ti vyhovuje nejvíce?
Hele, programování a kódování (mě na tom pojmenování nesejde, ale jsou tací, kterým ano a děkuji ti za ně, že to rozlišuješ)... zvládám udělat web (HTML zvládám, PHP docela taky, CSS bych mohl říct, že miluju díky těm možnostem), možná, kdybych oživil Javu, zmákl bych udělat nějakou jednoduchou aplikaci. A vlastně tím, že by to bylo v Javě, tak by se to možná dalo použít jako mobilní appka. Nicméně nesoustředím se na programování (a ani nejsou nápady, co udělat), takže nevím. Zkusil jsem ale před cca půl rokem pomocí nějakého nástroje (už nevím, co to bylo) udělat app pro Android, která z fotky udělala jednoduchý obrázek v pěti barvách. To bylo kvůli tomu, že jsem chtěl udělat něco málo z toho, co jsem se učil v onlinovém kurzu AI class (AI=umělá inteligence). V tomto případě mělo jít o computer vision. Ale moc to nezvládalo a bylo to šeredně pomalé. Ale mám v plánu se k tvoření pro mobil (někdy) vrátit a udělat si (nebo někomu) nějakou aplikaci. Zatím tedy netvořím, maximálně si jen tak „hraju“. ;)
Co se OS týká, tak trošku uteču nejdřív na desktop - tady jsem vyzkoušel jak Windows, tak Linux. A vlastně i DOS, když jsem na něm kdysi začínal (nepočítáme-li Atari 800 XE s kazeťákem, což bylo první zařízení schopné zobrazit hru/program u nás doma). Seděl mi Linux (Kubuntu), sedí mi i Windows (aktuálně Win7). Obé má něco do sebe. Když přejdu k mobilům, tak jsem do doby nedávné (před rokem v létě) používal mobil Nokia 3510i, kde se tomu vlastně ani OS neříká. Pak jsem přešel rovnou na Androida, kterého jsem si zamiloval. Ale držel jsem v ruce i zařízení s Windows Mobile i Symbian. Symbian mi přijde těžkopádný, divně ovladatelný (ale je to asi o zvyku, naši mají oba mobil se Symbianem a nenadávají na to nikterak). Windows Mobile měl kamarád na mobilu, ale pak od toho utíkal sakra rychle. :D Mobily a vůbec zařízení s Androidem... ten zelený robotek se mi stejně líbí nejvíc. Ale nikomu to nenutím, neberu mu jeho volbu. Stejně ode mě lidi chtějí pomoct jak s Androidem, tak se Symbianem a tak. A mě to docela baví, někoho něco naučit, pomoct mu. :)
5.) A vařit, vařit umíš?
Hele vařit..., počítá se vaření vody na čaj? Ne? Tak v tom případě párky? Taky nic? A objednání pizzy znamená, že jsem uvařil? E-e? Sákryš. :) Tak jo. Když mám, pro mě pochopitelný, návod, jak na to, tak uvařit zvládám. Takhle jsem zvládl udělat už několikrát Kuře kung-pao (mělo to ode mě pár lidí a přežili) a třeba Chilli con carne (díky perfektnímu videonávodu od Davida Polesného ze Živě.cz) jsem si kdysi udělal takové, že mě pálilo hned několikrát (nemusím popisovat kdy, že ne?)... :D A jinak mě dost baví pečení. Vím, trošku atypické na chlapa, ale mě to prostě baví. Zvládám sice takové věci jako perník a podobné jednoduchosti (nepeču z pytlíku), ale nejvíc mě baví dělání muffínků. Tam jsem si už začal hrát a dělat různé polevy, experimentovat se složením... prostě hračička. A zatím jsem měl od přátel, spolupracovnic a tak jen kladnou odezvu. :) Tak teď nevím, zda to bylo díky tomu, že na mě chtěli být hodní nebo díky tomu, že jim to vážně chutnalo. Možná se jich nebudu ptát a budu předpokládat, že jim to tak moc chutnalo a budu spokojenější. :D
6.) Ale teď jsi mi krásně nahrál na další otázku. Davida Polesného znám osobně (on si mě asi pamatovat nebude, přeci jen se setkal se spoustou lidí). Kdysi jsme na pozvání T-Mobile, jako novináři, strávili, v zimě, čtyři dny v Hintertuxu, přímo pod ledovcem. Shodou okolností jsem s Davidem sdílel společný pokoj. Tehdy byl, tuším, šéfredaktorem MobilMánie a krásně jsme se tam společensky unavili. A tak mě napadá, co ty a hory? V zimě, létě?
Tak toho človíčka bohužel osobně neznám, jen prostřednictvím časopisu a webu. A když vezmu hory, tak zvládnu i zimu, ale raději mám léto (přeci jen jsem se v létě i narodil, takže to je pochopitelné). A ať už hory nebo údolí, všude je něco krásného. Ale tím, že v létě je vidět v přírodě víc barviček, než jen bílá, tak to mám raději. A člověk nemusí být nabalený. Byť jsem pár zimních sportů zkoušel, žádný mi nepřirostl k srdci. Ale procházky v zimě, to je každopádně pěkné. Koulovačky taky můžu. Ale opravdu raději léto. Nedá se někde zvolit teplota, počasí a podobně? :) Zimu mám nejraději, když na ní koukám pěkně z teplíčka. Léto nejraději, když nesvítí sluníčko přímo na mě. Takže sice mám rád teplo, ale jaro až podzim jsou asi nej. A pak taky sobota a neděle (čas na výlety na kole, něco málo sportu, povídání si s fajn lidičkama...). ;)
7.) Nejsi náhodou taková Princezna Koloběžka? Ani teplo, ani horko. Ani sluníčko, ani sníh. :D Kde se nejraději touláš? Kam nejraději vyjíždíš na kole?
Princezna Koloběžka? Učesaný většinou jsem, upravený asi taky, kolobrndu nemám... ale takhle. Spíš než zimu mám rád velký vedra. :D A toulám se nejraději tak nějak různě, kam mě mobil s GPSkou zavede (a na místě bloudím a pátrám po ukrytých pokladech), ale hodně často si vybírám místa s dobrým výhledem (teď o víkendu jsem si pěkně zaťapkal na Kozelku a blízký Špičák, když jsem byl na chalupě u známých, jinak třeba Radyně, Krkavec a všeobecně okolí Plzně), místa s nějakou zajímavostí (památný strom, ukrytý potůček, ale i zajímavá místa ve městech) a co se kola týká, tak sice mám takové nějaké jednodušší horské (jediné odpružení jsou moje ruce a nohy), ale terén si moc nevybírám, takže jezdím kořeny nekořeny, kamení či mech... je mi to jedno (takže vlastně princezna Koloběžka ano). ;) Adrenalin mám rád, byť se po letošním letu přes řidítka snažím krotit. :)
8.) Jsi "kačer", jakou nejzajímavější kešku jsi ulovil?
Jsem, byť je mi teprve rok a cca měsíc. A nejzajímavějších bylo několik. Když to budeme brát umístěním, tak bych asi řekl Vlčák (i naši řekli, že sice bydlí poblíž, ale dostali se tam až nedávno a je tam nádherný výhled do okolí), pár kešek ze Stříbra (opravdu pěkné okolí, různé "hrátky přírody" či "hrátky lidí s přírodou"), Plzeň, hlavní nádraží (protože byla moje první a vlastně mě k tomu přivedla) a možná ještě nějaké. Co se provedení týká, tak jednoznačně kešky od Alke04 (Žebrácké pověsti, Arabela...), protože ty kešky jsou zajímavé tím, že to nejsou jen plastové krabky schované pod něčím, ale třeba GC2YP23 mě opravdu dostala do kolen. Donutí občas člověka zapřemýšlet víc, než je v geocachingu zvyklý. A jinak mě baví příběhy. Takže série Plzeňské pověsti, Žebrácké pověsti a podobné kešky se mi prostě líbí. Bereme-li to z pohledu získání nových informací, tak takových keší je u mě většina. Za ten rok, co lovím, jsem se dozvěděl spoustu věcí. Ať už o městech, různých zákoutích, jevech (takové iridium záblesky jsem slyšel prvně až nedávno)... Různé výzvy, které kešky přináší, tak to je taky paráda. Prvně jsem lezl do konstrukce jezu, na různá místa, o kterých věřím, že ani místní nemají ponětí, protože nejsou pod nosem. Navíc je super ta komunita, která neřeší věk, jakékoliv vyznání atd. A která se schází na různých eventech i mimo ně. Mohl bych se rozplývat dál, ale řekl bych, že kdo je kačer, tak ví, o čem to je, kdo není, tak toho to asi ani nezajímá (a jestli ano, tak ať se zkusí zeptat nebo gůglit). Jen mě tak napadá, že tím, že jsem s geocachingem začal, tak na budoucí přítulkyni je jeden požadavek navíc - musí být aspoň trošku dobrodružné povahy a nesedět jen doma na pjordeli a rozhodně mi nesmí brát takovou krásnou a leckdy poučnou zábavu. :)
9.) Dnes (3.9.2012) začal nový školní rok. jak vzpomínáš na svoje „první den ve škole“?
Sice si na to vzpomínám matně (není mi dvanáct, ale zase ne padesát, takže některé detaily jsou dost ostré), ale vybavuju si to. Do školy jsem chtěl i nechtěl. Nechtěl, protože bych přišel o kamarády ze školky. Když mi ale vysvětlili, že někteří z těch kamarádů tam budou taky, tak jsem tam chtěl. Inu první den jsem zvládl (ono na tom nic nebylo, jen si to přiznejme), doma se ptali, já říkal, že to tam bylo fajn a... druhý den mě mamča budila s tím, že se jde do školy. Tak jsem jí řekl, že já už jsem tam byl včera. Asi se jí to nelíbilo nebo co, tak mi vysvětlila, že se tam musí každý všední den. Zvykl jsem si. Měli jsme suprovou pančitelku. Do dneška na ni vzpomínám. Nějaká paní Haklová. Od ní jsme dostali sazeničku aloe. Na pracovkách jsme se učili sázet kytičky (určitě mi to strašně moc šlo). Z té aloe už je u našich, u babi, u známých, kamarádky a podobně, spoustu jejích potomků. Několik ran už pomohla zahojit, několik ran jsem si zase udělal, ale to je vedlejší. Prostě to byla milá paní, leccos nás naučila, jak už to tak v první třídě bývá (nebo jsem byl génius). :) Ale to jsem trošku odbočil. Pak totiž přišel konec školního roku (trošku jsem to zkrátil), předávání vysvědčení, loučení se... ale mě to nějak nedocházelo nebo co (asi dlouhé vedení). Když mi pak doma vysvětlili, že škola dva měsíce nebude a tudíž paní učitelku neuvidím celé dlouhé dva!!! měsíce, tak jsem propukl v hysterický pláč. Snažili se utěšovat, ale nešlo to. Nějak jsem to pak vstřebal. Nevím, zda to bylo díky tomu, že mě naši přihlásili na angličtinu u jedné slečny (v Tachově vozíčkářka Jitka alias Judy, jak jsme jí říkali - bohužel jsem na ní ztratil kontakt, což mě mrzí a rád bych si s ní popovídal), ale každopádně to byla má zkušenost s první třídou. Uznej, že zkrátit jsem to nemohl, páč bych vás o tu vtipnou story připravil. Dokážete si představit mě, takovýho drsňáka (ano, podle mě dělali postavu Duke Nukema, jen se jim to moc nepovedlo), který nejdřív nechtěl do školy druhý den a pak řval jak želva, že pančitelku dva měsíce neuvidí? Já teda jo. :D
10.) Moje otázky nebyly tak vtipné, jako tvoje odpovědi, snad mi to čtenáři odpustí, proto mne mrzí, že je tu poslední, desátá otázka. Děkuji ti, že jsi přijal pozvání do 10 otázek pro ..., že jsi vydržel trpělivě a vtipně odpovídat na otázky a - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říct a na co jsem se nezeptal?
Sice tak moc vtipné mi ty odpovědi nepřišly, ale jestli ses pobavil, tak to je jedině fajn. A jestli se pobaví někdo další, tak tím mi splní mou normu (tak nějak jsem si stanovil cíl: rozesmát denně alespoň jednoho človíčka. Když jich rozesměju víc, tak je to bonus). :) Tobě tu údajnou "nevtipnost" jistě všichni rádi za zpovídání lidiček odpustí. Já ti rozhodopádně děkuji za pozvání, za zajímavé dotazy a přeju ti hodně úspěchů a usměvavých dnů. Snad se bavili i čtenáři tak, jako já u otázek a odpovědí (nechceš z toho udělat spíš „20 otázek pro ...“? Přišlo mi to krátké.).
A co se týká prozrazování, tak ani nevím, na co bych chtěl, aby se mě někdo zeptal. Tím si mě trošičku zarazil. Leda bych mohl prozradit lásku ke starším počítačovým hrám, čokoládě, vínu (byť jej neumím popsat jinak, než „chutná-nechutná“), autům značky Subaru a dalším několika věcem. A pokud má někdo nějakou spešl otázku, tak sem s ní (otázek se nebojím, ty mi nic udělat nemůžou). :o) Pokud se někdo bude chtít pobavit u toho, jak mi to nejde v ochotnickém divadle, určitě budu spamovat s informacemi tohoto žánru, vtípky budu dál vyhledávat a posílat a ... vlastně ani nevím, proč mě kdo sleduje... ale na každý pád, bude-li někdo, kdo si bude chtít popovídat osobně, tak klíďo - stačí se jen ozvat a domluvit. Ještě jednou díky za pozvání a vytrvalcům za dočtení. Mějte se nádherně! :)
Předchozí rozhovory zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat