Dnes jsem se poprvé projel po nové části Pražského okruhu. A to od
Modletic po sjezd na Strakonice. Projel jsem Lochkovský tunel. Sjezd
na Strakonice je největší estakádní křižovatka ve střední Evropě.
Doopravdy je. Výjezdy jsou velice dobře značeny. Až na výjezd směrem
na Komořany a Modřany. Kdo nezná Prahu bude tápat, kterým výjezdem
vyjet. Nejjednoduší rada, držet se směrových cedulí JESENICE.
Mapy na Seznam.cz a Ovi Maps už novou část Pražského okruhu zobrazují.
A ještě jedna dnešní zajímavost. Před vjezdem do tunelu svítilo
sluníčko. Dole, na Strakonické rádiale byla mlha jak při podzimním
dni. Je to dáno polohou. Vltava je Vltava.
10.9.10
Kersko
Kersko je osada v okrese Nymburk. Leží mezi Lysou nad Labem a Poděbrady. Proslavil ji básník Bohumil Hrabal a také film podle jeho námětu Slavnosti sněženek. Je to nádherná oblast, s množstvím rekreačních chatek. Krásný les, ticho, ptáci a turisti. A sem se mi dnes podařilo vjet kamionem.
Mezi Lysou nad Labem a Starým Vestce, probíhají práce na vozovce a doprava je zde omezena. Někde jsem špatně odbočil a už jsem byl v Kersku. Projel jsem ho napříč, jedním i druhým směrem, než jsem se dostal zpět na silnici spojující Starý Vestec a Sadskou.
Tamní obyvatelé ze mne jistě neměli radost, ale ani já jsem z toho neměl dobrý pocit. Věděl jsem, že tam nemám co dělat, ale nebyl zbytí, musel jsem tudy projet. Jak jednou někam vjedete, musíte odtamtud vyjet i ven.
3.9.10
Žena s penisem
Ti co zde hledají peprné obrázky hermafroditů nebo z porno průmyslu, ti mají smůlu. Nic takového zde nenajdete. Tímto děkuji internetovým vyhledávačům a jejich robotům za přísun návštěvníků.
Ale zpět k tématu. Původně jsem chtěl článek nazvat Feministka s penisem. Dle Wikipedie je feminismus :"Název pro komplex filosofií, sociálních teorií, politických hnutí a ideologií, jejichž cílem je výzkum a potírání jevů, které lze považovat za projevy a součást utlačování ženského pohlaví. Přesná definice feminismu je díky obsáhlosti problematická."
Na myšlenku ženy s penisem, mě přivedla má dnešní procedura žehlení prádla. Konkrétně při žehlení ložního prádla z chalupy. Pěkně zapnout knoflíčky, složit okraje k sobě, aby hrany lícovaly. Pomalu žehličkou přejíždět mezi knoflíčky. Na povlečení nesmí být žádný faldík ani varhánek. Musí to vypadat, jako by to žehlila manželka. Snažil jsem se, div jsem si jazyk nepřekousl. Povlečení bylo krásně vyžehlené, když v tom přišla Ivča a koukala na mne jako na blázna, co to dělám. Že takhle se ona s tím necrcá. Jen povlak poskládá a přejede žehličkou. Žádné rovnání okrajů, žádné zapínání knoflíčků. Kde je prý má pak rozepínat?
V tu chvíli jsem se dostal do situace před několika lety, kdy to bylo ovšem obráceně. Ptal jsem se Ivči, proč to dělá tak složitě, když po prvním použití je povlečení stejně zmuchlané. V poslední době si čím dál víc osvojuji domácí práce. Ale tak je to dobře a tak to má být. Ženy již nejsou naše služky, které mimo svojí práce musejí vykonávat i práce domácí. Neřkuli starost o děti a muži, jako páni tvorstva, jen užívají klidu a pohody po práci.
Takže pánové, chyťte se za čumák a své milé, doma taky pomáhejte.
Ale zpět k tématu. Původně jsem chtěl článek nazvat Feministka s penisem. Dle Wikipedie je feminismus :"Název pro komplex filosofií, sociálních teorií, politických hnutí a ideologií, jejichž cílem je výzkum a potírání jevů, které lze považovat za projevy a součást utlačování ženského pohlaví. Přesná definice feminismu je díky obsáhlosti problematická."
Na myšlenku ženy s penisem, mě přivedla má dnešní procedura žehlení prádla. Konkrétně při žehlení ložního prádla z chalupy. Pěkně zapnout knoflíčky, složit okraje k sobě, aby hrany lícovaly. Pomalu žehličkou přejíždět mezi knoflíčky. Na povlečení nesmí být žádný faldík ani varhánek. Musí to vypadat, jako by to žehlila manželka. Snažil jsem se, div jsem si jazyk nepřekousl. Povlečení bylo krásně vyžehlené, když v tom přišla Ivča a koukala na mne jako na blázna, co to dělám. Že takhle se ona s tím necrcá. Jen povlak poskládá a přejede žehličkou. Žádné rovnání okrajů, žádné zapínání knoflíčků. Kde je prý má pak rozepínat?
V tu chvíli jsem se dostal do situace před několika lety, kdy to bylo ovšem obráceně. Ptal jsem se Ivči, proč to dělá tak složitě, když po prvním použití je povlečení stejně zmuchlané. V poslední době si čím dál víc osvojuji domácí práce. Ale tak je to dobře a tak to má být. Ženy již nejsou naše služky, které mimo svojí práce musejí vykonávat i práce domácí. Neřkuli starost o děti a muži, jako páni tvorstva, jen užívají klidu a pohody po práci.
Takže pánové, chyťte se za čumák a své milé, doma taky pomáhejte.
30.8.10
Twitter v Opera Mini (zobrazení)
Hojně používám Twitter. V mobilním prohlížeči Opera Mini se však zobrazuje ve čtyřech možných zobrazení. To mi vadí, protože ani v jedné z nich, nelze plně využít všech možností Twitteru najednou.
Typy zobrazení: 
zobrazení Standard (twitter.com, zapnuté mob. zobrazení)
zobrazení Standard (twitter.com, vypnuté mob. zobrazení)
zobrazení Mobile (mobile.twitter.com, vypnuté mob. zobrazení)
zobrazení Mobile (mobile.twitter.com, zapnuté mob. zobrazení)
Nejvhodnější se zdá varianta Mobile s vypnutým mobilním zobrazení, jenže se nezobrazuje počet tweetů a nabídka Who to follow, ani Lists. Zdá se to jako maličkost, ale mě to prostě chybí.
Jednou z možností je použití některého Twitter klienta, např Gravity. Dosud jsem ho používal. Bohužel, T-Mobile s představením nových datových tarifů, opět zpoplatnil všechny datové přenosy mimo WAP, web'n'walk prohlížeče, Opera Mini a další webové prohlížeče v telefonech a Postm@n přes POP3.
Takže zatím používám Twitter přes Opera Mini a doufám, že již brzy T-Mobile spustí plnohodnotný mobilní internet i pro Twist zákazníky. Bez omezení portů. Jak to slíbil na Facebooku 16. srpna: 
Lov hub
Na dovolené jsem složil jednoduchou houbařskou báseň. A protože jsem na ni zapomněl, publikuju ji až teď.
Na lovu hub,
ztratil jsem zub.
Zvedla se zem,
padl jsem sem.
Byl měkký mech,
z úst vyšel vzdech.
Mám rozbitou hubu,
víc nevidět houbu.
17.8.10
Letní dovolená 9.
Houby rostou ať je sucho nebo prší. O tom jsem se dnes přesvědčil.
Odpoledne jsem se byl s Bacardim projít u zámku. Chodíme tam obden a pokaždé cestou vidíme nově vzrostlé houby. Tak tomu bylo i dnes.
Původně jsem ani neměl chuť je sbírat. Na jednom místě jich však bylo opravdu velké množství a nechat je tam, by byl hřích. Vytáhl jsem Bacardiho pytlík na hovínka a už jsem do něj houby skládal. Několikrát jsem našel i pěkně velké masáky. Zítra pro ně dojdu. Doma jsem je probral, pár jich bylo červavých. Po nakrájení na plátky, vyskládání na síto, se už suší nad kamny.
V neděli bylo sucho a přinesl jsem půl košíku. Dnes pršelo a hub jsem našel také dost. Takže je jedno jestli je sucho nebo prší, houby rostou stále.
Odpoledne jsem se byl s Bacardim projít u zámku. Chodíme tam obden a pokaždé cestou vidíme nově vzrostlé houby. Tak tomu bylo i dnes.
Původně jsem ani neměl chuť je sbírat. Na jednom místě jich však bylo opravdu velké množství a nechat je tam, by byl hřích. Vytáhl jsem Bacardiho pytlík na hovínka a už jsem do něj houby skládal. Několikrát jsem našel i pěkně velké masáky. Zítra pro ně dojdu. Doma jsem je probral, pár jich bylo červavých. Po nakrájení na plátky, vyskládání na síto, se už suší nad kamny.
V neděli bylo sucho a přinesl jsem půl košíku. Dnes pršelo a hub jsem našel také dost. Takže je jedno jestli je sucho nebo prší, houby rostou stále.
15.8.10
Letní dovolená 8.
Týden dovolené je pryč. Utíká to jako voda. Zítra jedu do Prahy pro Ivču. Budeme tu společně týden. Vlastně bez Romči. Tomu už dovolená skončila a zítra jde do práce.
Těším se až tu bude Ivča. Budeme jezdit do lesa a na výlety. Taky už konečně musím Bacardimu udělat stoleček na misky. Doufal jsem, že to stihnu tento týden, ale vůbec jsem se k tomu nedostal. Nebyl čas.
Dneska jsem byl v poprvé v lese na houbách. To ticho, kdy jsou slyšet jen ptáci a vítr v korunách stromů, je uklidňující. Našel jsem půl košíku. Není to nic moc, ale sbíral jsem je pro rodiče, aby si mohli udělat smaženici.
Tak zítra začíná druhý, pro mne poslední týden dovolené.
Těším se až tu bude Ivča. Budeme jezdit do lesa a na výlety. Taky už konečně musím Bacardimu udělat stoleček na misky. Doufal jsem, že to stihnu tento týden, ale vůbec jsem se k tomu nedostal. Nebyl čas.
Dneska jsem byl v poprvé v lese na houbách. To ticho, kdy jsou slyšet jen ptáci a vítr v korunách stromů, je uklidňující. Našel jsem půl košíku. Není to nic moc, ale sbíral jsem je pro rodiče, aby si mohli udělat smaženici.
Tak zítra začíná druhý, pro mne poslední týden dovolené.
Letní dovolená 7.
Sobota se nesla v duchu návštěv. Sice malých, ale velice příjemných. Jednou jsem byl navštíven já, podruhé jsem navštívil já.
Dopoledne volal Honza, že by se s rodinkou přijeli podívat na "Zapomenuté mosty" přes Želivku. Plánovali jsme to už nějaký čas a ještě ráno to vypadalo, že nám počasí nedovolí se k mostům podívat. Počasí se umoudřilo a Honza s rodinkou přijeli.
Hned mezi vrátky je Bacardi, hezky po jeho přivítal. Dali jsme si startovací kávu, malý Honzík uhonil Bacardiho míčkem, tak, že jsem ho raději nechal doma. Bacardiho.
Na mostech jsme si to skvěle užili. V klídku jsme si je prošli, pocourali po lese a Denisa nasbírala houby na smaženici. S dětmi jsme vyváděli spoustu hloupostí.
Už je to tak dávno, když naši kluci byli malí.
Po návratu jsme ještě chvíli u kávy povídali, Honzík si hrál s Bacardim a malé Káje se moc líbila kočička.
Jak říkám, báječné odpoledne. Už máme naplánovaný další výlet.
Večer jsem, já, navštívil "sousedy". Tetu se strejdou. Byl jsem pozván na ochutnávku. Šlo o degustaci, skvělé, domácí slivovice. Už dlouho jsem tak skvělou nepil. A protože odpoledne přijel i Petr s Lenkou, povídali jsme a povídali. Slivovici jsme vypili, skvělou klobásu k ní snědli. Byl to moc prima večer. Skvěle navázal na odpoledne.
Jen mi tu chyběla Ivča. V pondělí už tu bude s námi, tak si určitě další báječné dny ještě užijeme.
Dopoledne volal Honza, že by se s rodinkou přijeli podívat na "Zapomenuté mosty" přes Želivku. Plánovali jsme to už nějaký čas a ještě ráno to vypadalo, že nám počasí nedovolí se k mostům podívat. Počasí se umoudřilo a Honza s rodinkou přijeli.
Hned mezi vrátky je Bacardi, hezky po jeho přivítal. Dali jsme si startovací kávu, malý Honzík uhonil Bacardiho míčkem, tak, že jsem ho raději nechal doma. Bacardiho.
Na mostech jsme si to skvěle užili. V klídku jsme si je prošli, pocourali po lese a Denisa nasbírala houby na smaženici. S dětmi jsme vyváděli spoustu hloupostí.
Už je to tak dávno, když naši kluci byli malí.
Po návratu jsme ještě chvíli u kávy povídali, Honzík si hrál s Bacardim a malé Káje se moc líbila kočička.
Jak říkám, báječné odpoledne. Už máme naplánovaný další výlet.
Večer jsem, já, navštívil "sousedy". Tetu se strejdou. Byl jsem pozván na ochutnávku. Šlo o degustaci, skvělé, domácí slivovice. Už dlouho jsem tak skvělou nepil. A protože odpoledne přijel i Petr s Lenkou, povídali jsme a povídali. Slivovici jsme vypili, skvělou klobásu k ní snědli. Byl to moc prima večer. Skvěle navázal na odpoledne.
Jen mi tu chyběla Ivča. V pondělí už tu bude s námi, tak si určitě další báječné dny ještě užijeme.
13.8.10
Letní dovolená 6. - Pátek třináctého
Pátek třináctého by měl být vyhlášen státním svátkem. Už jen z té povahy, že to je pátek. Jak se říká, malý svátek. Den před dnem pracovního volna.
Spousta lidí se v pátek stejně nepředře. Dává si pozor, aby se zbytečně neuhnalo,na poslední chvíli si nezpůsobilo nějaké zranění, které by zastavilo jejich rozjezd za dny volna.
A když je pátek třináctého, tak si lidi dávají bacha dvojnásob. Už jen kvůli pověře. Lidi jsou hrozně pověrčivý. A právě pátek třináctého patří mezi nejčastější pověry. Snad už jen černá kočka je s ním srovnatelná.
Přiznejme se, kdo z nás věří na pověry? Nemusí to být právě pátek třináctého, nebo černá kočka. Pověr je spousty. Někdo věří na jednu víc, na druhou míň. Každý na nějakou věří. A jestli říká, že ne, tak kecá a věří na všechny. :)
Takže pro klid všeho pracujícího lidu i pro lidí s fobií na pověry, doporučuji vyhlásit pátek třináctého STÁTNÍM SVÁTKEM.
A ještě jednu výhodu by to mělo. Třeba loni byl pátek třináctého 2x. Nebo 3x? To by bylo placeného volna! :)
Spousta lidí se v pátek stejně nepředře. Dává si pozor, aby se zbytečně neuhnalo,na poslední chvíli si nezpůsobilo nějaké zranění, které by zastavilo jejich rozjezd za dny volna.
A když je pátek třináctého, tak si lidi dávají bacha dvojnásob. Už jen kvůli pověře. Lidi jsou hrozně pověrčivý. A právě pátek třináctého patří mezi nejčastější pověry. Snad už jen černá kočka je s ním srovnatelná.
Přiznejme se, kdo z nás věří na pověry? Nemusí to být právě pátek třináctého, nebo černá kočka. Pověr je spousty. Někdo věří na jednu víc, na druhou míň. Každý na nějakou věří. A jestli říká, že ne, tak kecá a věří na všechny. :)
Takže pro klid všeho pracujícího lidu i pro lidí s fobií na pověry, doporučuji vyhlásit pátek třináctého STÁTNÍM SVÁTKEM.
A ještě jednu výhodu by to mělo. Třeba loni byl pátek třináctého 2x. Nebo 3x? To by bylo placeného volna! :)
12.8.10
Letní dovolená 5. - Muž v domácnosti
Co dělá takový muž v domácnosti? No přece to samé co žena v domácnosti. Pere, vaří, péče, stará se o domácnost. Ale já jsem na dovolené! Jenže s tím rozdílem, že sám se synem, zvířátky a bez manželky. Bez té dobré duše, která se o nás stará. Která nám strká všechno až pod nos. A my jen konzumujeme a užíváme.
Teď jsem já ten, který se stará.
Než se ráno postarám o zvířata, zabere mi to celou hodinu. Pak mám čas se v klidu nasnídat. Dopoledne jdeme s Bacardim ven a koupíme denní tisk. Než vypiju kávu, mám jej zběžně prolistovaný. Příprava oběda je každodení rutina. Odpoledne už je klidnější. Většinou se nese v duchu práce na zahradě a toulání se po lese se psem.
Dnes bylo dopoledne korunováno několika domácími specialitami.
Včera jsem Denisovi slíbil vyprat, byl jsem za pradlenku. Slíbil jsem mu buchtu s krémem, byl jsem za cukráře.
Dopoledne se vyvedlo. Když je co dělat, utíká čas dost rychle.
A pak, že se ženy v domácnosti nudí. Hloupé kecy. Já se teda dneska nenudil.
Teď jsem já ten, který se stará.
Než se ráno postarám o zvířata, zabere mi to celou hodinu. Pak mám čas se v klidu nasnídat. Dopoledne jdeme s Bacardim ven a koupíme denní tisk. Než vypiju kávu, mám jej zběžně prolistovaný. Příprava oběda je každodení rutina. Odpoledne už je klidnější. Většinou se nese v duchu práce na zahradě a toulání se po lese se psem.
Dnes bylo dopoledne korunováno několika domácími specialitami.
Včera jsem Denisovi slíbil vyprat, byl jsem za pradlenku. Slíbil jsem mu buchtu s krémem, byl jsem za cukráře.
Dopoledne se vyvedlo. Když je co dělat, utíká čas dost rychle.
A pak, že se ženy v domácnosti nudí. Hloupé kecy. Já se teda dneska nenudil.
11.8.10
Letní dovolená 4. - Sekání trávy
Chtěl jsem psát o tom, jaká dřina je sekat trávu. Že to není jenom tahání sekačky sem a tam, hlídání kabelu, aby nedošlo k přeseknutí a vůbec dalších opičáren okolo.
Sekání trávy mě baví a užívám si ho. Až na takovou maličkost, jakou je malý sběrný koš. To se mi potvrdilo včera. Po deštích byla tráva vysoká. Sekačka se za mé hrubé síly statečně prokousávala trávou. Nůž drtil všechno, co se pod něj dostalo. Jen ten nešťastný koš nezvládal. Neustále jsem byl nucen jej vysypávat do připraveného kolečka. Pomalu se za mnou objevoval trávník, jak z anglické brožury. Pěkně rovně střižený. Denis nestíhal odvážet kolečka s trávou na kompost.
Po sekačce přišla na řadu strunovka. Mám rád práci se strunovkou. Když mi zpadané švestky, po styku s roztočenou strunou, pleskají o nohy. Když se plazím po stráni a balancuji, abych vysekal i místa pod višní. Když se zády napíchnu na stříšku domečku elektriky.
Když mám dosekáno a uklizeno, uvědomím si, jak rád sekám trávu. Není nic lepšího, než práce na čerstvém vzduchu.
Jo a jen tak mimochodem, sekat trávu je dřina. A je to o tahání sekačky sem a tam o hlídání kabelu a dalších opičárnách okolo.
Sekání trávy mě baví a užívám si ho. Až na takovou maličkost, jakou je malý sběrný koš. To se mi potvrdilo včera. Po deštích byla tráva vysoká. Sekačka se za mé hrubé síly statečně prokousávala trávou. Nůž drtil všechno, co se pod něj dostalo. Jen ten nešťastný koš nezvládal. Neustále jsem byl nucen jej vysypávat do připraveného kolečka. Pomalu se za mnou objevoval trávník, jak z anglické brožury. Pěkně rovně střižený. Denis nestíhal odvážet kolečka s trávou na kompost.
Po sekačce přišla na řadu strunovka. Mám rád práci se strunovkou. Když mi zpadané švestky, po styku s roztočenou strunou, pleskají o nohy. Když se plazím po stráni a balancuji, abych vysekal i místa pod višní. Když se zády napíchnu na stříšku domečku elektriky.
Když mám dosekáno a uklizeno, uvědomím si, jak rád sekám trávu. Není nic lepšího, než práce na čerstvém vzduchu.
Jo a jen tak mimochodem, sekat trávu je dřina. A je to o tahání sekačky sem a tam o hlídání kabelu a dalších opičárnách okolo.
10.8.10
Letní dovolená 3.
Projít se po ránu probouzejícím se lesem, vidět vylézat slunce z mlhy, vidět třpytící se pavučiny, probouzející se přírodu, odlesky paprsků na mokrých listech, žábu hledající cestu z pole k vodě, hlemýždě uhánějící ho po cestě, laně pasoucí se na poli, cítit tu vůni přírody, tomu se říká DOVOLENÁ.
9.8.10
Letní prázdniny 2. - Požární poplach
Ve Vlašimi otevřeli nový hypermarket Tesco. Vybaven seznamem nákupu, jsem s nákupním vozíkem projížděl mezi regály. Postupně jsem jej plnil různorodým sortimentem. To, co jsem do něho u vstupu vložil, jsem na druhém konci vyložil. To proto, že jako každý jiný super nebo hyper market, hned u vstupu nabízí zboží, které je v akci. Nakupující jsou tímto nuceni nepřemýšlet nad dalším nákupem, ale mají koupit to, co se jim má zdát být výhodné. Dobře to mají marketingoví pracovníci zmáknuté. I já byl v prvním okamžiku takovou ovcí. Posouváním se po marketu, jsem však nacházel další zboží, které v akci nebylo, ale pro mne bylo výhodnější.
Ve chvíli, kdy jsem byl přesvědčen, že vše potřebné, i nepotřebné, mám nakoupeno, se Teskem divoce rozezvučel alarm. Z reproduktorů, čísi hlas, začal všechny přítomné vyzývat k urychlenému opuštění marketu. Nákup jsme měli nechat na místě a dle pokynů personálu opustit Tesco.
Na parkovišti, před obchodem, jsem si uvědomil, jaký je to zvláštní pocit. Během nákupu, z bezpečnostních důvodů, opustit obchod. Ve Vlašimi je Tesco poměrně velké, ale při porovnání s obřím Teskem v Praze -Letňanech, je maličké. Ani si nechci představit, jak by tam taková evakuace probíhala. Zde to bylo v naprostém klidu, bez sebemenšího náznaku paniky.
Poplach byl naštěstí planý. Přesto přijela dvě auta Hasičského záchranného sboru. Po deseti minutách jsme se mohli vrátit ke svým nákupním vozíkům.
Ještě chvíli se ozýval zvuk alarmu a byla opakována výzva k opuštění obchodu, ale ven jsme již nemuseli. Možná to bylo cvičný poplach, možná jen chyba systému, možná si někdo zapálil na místě tomu zakázanému. Přesto je dobré vědět, že pracovníci hypermarketu se evakuace zhostili výborně, zachovali rozvahu a v případě skutečného ohrožení by se jejich zákazníci nemuseli bát o své životy.
Do Vlašimi, do Teska, budu jezdit nakupovat rád.
Ve chvíli, kdy jsem byl přesvědčen, že vše potřebné, i nepotřebné, mám nakoupeno, se Teskem divoce rozezvučel alarm. Z reproduktorů, čísi hlas, začal všechny přítomné vyzývat k urychlenému opuštění marketu. Nákup jsme měli nechat na místě a dle pokynů personálu opustit Tesco.
Na parkovišti, před obchodem, jsem si uvědomil, jaký je to zvláštní pocit. Během nákupu, z bezpečnostních důvodů, opustit obchod. Ve Vlašimi je Tesco poměrně velké, ale při porovnání s obřím Teskem v Praze -Letňanech, je maličké. Ani si nechci představit, jak by tam taková evakuace probíhala. Zde to bylo v naprostém klidu, bez sebemenšího náznaku paniky.
Poplach byl naštěstí planý. Přesto přijela dvě auta Hasičského záchranného sboru. Po deseti minutách jsme se mohli vrátit ke svým nákupním vozíkům.
Ještě chvíli se ozýval zvuk alarmu a byla opakována výzva k opuštění obchodu, ale ven jsme již nemuseli. Možná to bylo cvičný poplach, možná jen chyba systému, možná si někdo zapálil na místě tomu zakázanému. Přesto je dobré vědět, že pracovníci hypermarketu se evakuace zhostili výborně, zachovali rozvahu a v případě skutečného ohrožení by se jejich zákazníci nemuseli bát o své životy.
Do Vlašimi, do Teska, budu jezdit nakupovat rád.
8.8.10
Letní prázdniny 1.
Včera jsem s Denisem a zvířátky vyrazil na letní prázdniny. Kam? Na chalupu. Kam jinam. Zahraničí nás neláká a tady je tak krásně. Příroda, lesy, řeky, přehrada, no prostě klid pro duši.
Mimo to, za týden za námi přijede maminka a to by, třeba v Chorvatsku, asi moc realizovatelné nebylo.
Od pátku pršelo, Ivča nám nabízela odložení odjezdu na neděli, ale já už chtěl být na chalupě, ať to stojí, co to stojí.
Prahou jsme se sunuli jako hlemýždi. Po pátečním, bezproblémovém průjezdu centrem Prahy, jsem toto chtěl zopakovat. Bohužel. Sokolská byla zúžená do dvou pruhů, tak už od Bulhara se poskakovalo v koloně. Do toho hustě pršelo a na střeše jsme měli Fróďovu klec. Na Chodově se z hustého deště stal déšť přívalový. Hnus fialový.
Beruně se moc nechtělo, ale po hodině jízdy, jsme byli na místě. Déšť zmírnil a my se začali zabydlovat. První zvířata, pak my.
V noci přestalo pršet a dnes dopoledne již sluníčko začalo vykukovat. Odpoledne ukázalo celou svoji krásu. S Bubákem jsme dnes courali jen po vesnici.
Odpoledne jsem posekal kus zahrady. Tráva byla ještě poměrně mokrá, tak zbytek počká do zítra.
Dva dny z dovolené jsou za námi.
Mimo to, za týden za námi přijede maminka a to by, třeba v Chorvatsku, asi moc realizovatelné nebylo.
Od pátku pršelo, Ivča nám nabízela odložení odjezdu na neděli, ale já už chtěl být na chalupě, ať to stojí, co to stojí.
Prahou jsme se sunuli jako hlemýždi. Po pátečním, bezproblémovém průjezdu centrem Prahy, jsem toto chtěl zopakovat. Bohužel. Sokolská byla zúžená do dvou pruhů, tak už od Bulhara se poskakovalo v koloně. Do toho hustě pršelo a na střeše jsme měli Fróďovu klec. Na Chodově se z hustého deště stal déšť přívalový. Hnus fialový.
Beruně se moc nechtělo, ale po hodině jízdy, jsme byli na místě. Déšť zmírnil a my se začali zabydlovat. První zvířata, pak my.
V noci přestalo pršet a dnes dopoledne již sluníčko začalo vykukovat. Odpoledne ukázalo celou svoji krásu. S Bubákem jsme dnes courali jen po vesnici.
Odpoledne jsem posekal kus zahrady. Tráva byla ještě poměrně mokrá, tak zbytek počká do zítra.
Dva dny z dovolené jsou za námi.
2.8.10
Služby České pošty
Dnes, kolem poledního, u našich dveří zazvonil poštovní panáček. Zřejmě náhrada za naší poštovní doručovatelku.
"Přinesl jsem psaní, pro vaší paní." povídá
"Fajn, tak já jej převezmu." povídám
"To nejde, je do vlastních rukou." povídá
"Mám manželku napsanou v občance." povídám
"To opravdu nejde, musí si to převzít ona." povídá
"Tak to se nedá nic dělat." povídám
A vypsal pro manželku Výzvu k vyzvednutí zásilky
Kdyby se to stalo na poštovní přepážce, tak mi to nebude připadat divné. Ale, když už s tím dopisem, mimochodem, jednalo se o OPENCARD pro syna, přišel až k nám domu? Proč městské úřady, při vydávání občanských průkazu, nabízí zapsaní manžela/ky, když Česká pošta, není ochotna předat doporučený dopis druhému z manželů? A to se v poslední době Česká pošta chlubí, jaké zavádí novinky pro občany. Doručení balíků v podvečerních hodinách. Dokonce jsem včera četl na Twitteru, že někomu Česká pošta doručila balík v neděli dopoledne!
Nedávno se také objevila informace, o možnosti nákupu balíčku T-Mobile (telefonem Samsung E1170 a SIM karta s tarifem Twist Přátelé) na pobočkách České pošty za 549 Kč. Zkoušel jsem tuto informaci ověřit v praxi, na naší pobočce. Bez úspěchu. Stále nabízejí jen Divoké karty od Vodafone. Abych se nemusel plahočit po jednotlivých pobočkách v blízkém i vzdáleném okolí, odeslal jsem emailem dotaz na info linku České pošty. Zatím bez odpovědi.
Česká pošta je vůbec zvláštní státní moloch. Nově zavedené služby fungují, tak jak si člověk dokáže představit, že fungovat mají. U straších služeb ne a ne nastat změna, která by zákazníky potěšila.
"Přinesl jsem psaní, pro vaší paní." povídá
"Fajn, tak já jej převezmu." povídám
"To nejde, je do vlastních rukou." povídá
"Mám manželku napsanou v občance." povídám
"To opravdu nejde, musí si to převzít ona." povídá
"Tak to se nedá nic dělat." povídám
A vypsal pro manželku Výzvu k vyzvednutí zásilky
Kdyby se to stalo na poštovní přepážce, tak mi to nebude připadat divné. Ale, když už s tím dopisem, mimochodem, jednalo se o OPENCARD pro syna, přišel až k nám domu? Proč městské úřady, při vydávání občanských průkazu, nabízí zapsaní manžela/ky, když Česká pošta, není ochotna předat doporučený dopis druhému z manželů? A to se v poslední době Česká pošta chlubí, jaké zavádí novinky pro občany. Doručení balíků v podvečerních hodinách. Dokonce jsem včera četl na Twitteru, že někomu Česká pošta doručila balík v neděli dopoledne!
Nedávno se také objevila informace, o možnosti nákupu balíčku T-Mobile (telefonem Samsung E1170 a SIM karta s tarifem Twist Přátelé) na pobočkách České pošty za 549 Kč. Zkoušel jsem tuto informaci ověřit v praxi, na naší pobočce. Bez úspěchu. Stále nabízejí jen Divoké karty od Vodafone. Abych se nemusel plahočit po jednotlivých pobočkách v blízkém i vzdáleném okolí, odeslal jsem emailem dotaz na info linku České pošty. Zatím bez odpovědi.
Česká pošta je vůbec zvláštní státní moloch. Nově zavedené služby fungují, tak jak si člověk dokáže představit, že fungovat mají. U straších služeb ne a ne nastat změna, která by zákazníky potěšila.
30.7.10
Automat na mléko v Praze
Když se na internetu a posléze v tisku objevila první informace o automatu na mléko, záviděl jsem lidem, kteří jej měli ve svém okolí. S jejich rostoucí oblibou začal i stoupat počet instalovaných automatů. Počátkem letošního roku se dostalo i na Prahu. První automat na mléko byl zprovozněn 23. února 2010 v obchodním centru v Hostivaři. Jeden automat na Prahu nestačil a tak jich dnes po Praze funguje celkem 5 a v nejbližším okolí Prahy další dva. Nejlepší mapa s automaty na mléko je zřejmě na stránkách České potraviny.info.
Na internetu i v tisku se vedou velké diskuze o škodlivosti konzumace mléka z automatů. Ten, kdo neokusil a má zkreslené informace, ten jistě velkým zastáncem automatů nebude. Asi jedním z největších kritiků je Petr Havel. Agrární analytik a novinář se zaměřením na zemědělství. Ten loni publikoval článek Bože (a imunito), chraň nás před automaty na mléko. Ten kdo si jeho článek přečte dojde ke zjištění, že nás chtějí zemědělci otrávit.Když ne mlékem, tak aspoň řečmi o jeho ceně.
Ti, co pravidelně mléko z automatů nakupují, si jej nemohou vynachválit a jiné by již nekupovali. Protipólem k Petru Havlovi je článek Kláry Vláškové na serveru nazeleno.cz.
Mléko z automatů je dražší než mléko prodávané v Tetra obalech. Ano, ale každý automat má svého přímého dodavatele (zemědělce), který automat zásobuje. Mléko z automatů je zdravé, čerstvé a pod neustálou veterinární a hygienickou kontrolou.
Proto, kdo nezkusil, ať nepomlouvá.
Na internetu i v tisku se vedou velké diskuze o škodlivosti konzumace mléka z automatů. Ten, kdo neokusil a má zkreslené informace, ten jistě velkým zastáncem automatů nebude. Asi jedním z největších kritiků je Petr Havel. Agrární analytik a novinář se zaměřením na zemědělství. Ten loni publikoval článek Bože (a imunito), chraň nás před automaty na mléko. Ten kdo si jeho článek přečte dojde ke zjištění, že nás chtějí zemědělci otrávit.Když ne mlékem, tak aspoň řečmi o jeho ceně.
Ti, co pravidelně mléko z automatů nakupují, si jej nemohou vynachválit a jiné by již nekupovali. Protipólem k Petru Havlovi je článek Kláry Vláškové na serveru nazeleno.cz.
Mléko z automatů je dražší než mléko prodávané v Tetra obalech. Ano, ale každý automat má svého přímého dodavatele (zemědělce), který automat zásobuje. Mléko z automatů je zdravé, čerstvé a pod neustálou veterinární a hygienickou kontrolou.
Proto, kdo nezkusil, ať nepomlouvá.
25.7.10
Mých #7linkscz
Před týdnem Eliška H. na Twitteru zahájila českou větev The 7 Link Challenge. Chtěl jsem připojit i já svých 7 článků. Přemýšlel jsem, jestli to má smysl. Svůj blog si píšu více méně pro sebe, pro moji rodinu. Zachycuji momenty, které jsou pro mne nějakým způsobem zajímavé. Nakonec jsem se rozhodl, že do toho půjdu.
Pro méně volného času, se mi to vykouřilo z hlavy a úplně jsem na to zapomněl. Sem, tam na Twitter někdo přidal svých #7linkscz, tak mi v hlavě blesklo, ale za chvíli to bylo zase fuč. Teď už jsem ale zasedl a dal se do vyhledávání. Takže Mých #7linkscz:
Můj první článek
První článek na mém blogu je Nedělní přesuny. Rozhodně to není první článek, který jsem napsal. Před jsem měl blog na Bloguje.cz, ale ten někam zapadl a po několika letech jsem zjistil, že je zrušený. Teď, když koukám do archívu, tak je to už dlouhých 10 let, co plodím myšlenky na internet.
Článek, který mě nejvíc bavilo psát
Tím byl rozhodně článek Pražský okruh jako vedlejší ulice. Protože souběžně tento příspěvek vyšel i na blogu iDnes.cz a převzala jej i tištěná MF Dnes, měl jsem z něho dvojnásobnou radost. Zjistil jsem to úplnou náhodou. Mám jej doma vystřižený, jako dosavadní největší blogerský úspěch.
Článek, který měl skvělou diskusi
Tak takové jsou tři. U všech jsou v diskuzi 2 komentáře. Z toho je vždy jedna moje odpověď. Mým čtenářům se moc diskutovat nechce. Vybírám ten nejmladší Omezeni rychlosti v D. Mecholupech.
Cizí článek, který bych si přál napsat sám
Takových je hodně. Protože jsem dříve psal recenze mobilních telefonů, vždy jsem obdivoval sloh Marka Lutonského, když byl ještě šéfredaktorem MobilMania.cz. Vybírám jeho vynikající recenzi Nokia 9300i: s recyklací nejdál dojdeš (velký test). Už jen z důvodu, že sám jsem měl N9300.
Můj nejužitečnější článek
Zřejmě asi již jednou zmiňovaný Pražský okruh jako vedlejší ulice.
Článek s nejlepším titulkem
Určitě se jedná o Fakultní nemocnice Plzeň - Lochotín. Článek o třech větách a jedním obrázkem. Ale název je pro vyhledávací roboty velkým magnetem, protože mi na blog přivádí nejvíce návštěvníků.
Článek, který by si mělo přečíst víc lidí
Těžko doporučit článek, který by si mělo přečíst nejvíc lidí. Každý si tu snad něco najde. Jak už píšu na začátku. Píšu hlavně pro sebe o věcech, které mě nějakým způsobem zaujmou. Rozpočítal jsem články a volba, který byste si měli přečíst, padla na Malé, žluté.
24.7.10
Zkouška Navigace Ovi Maps
Když jsem vybíral nový telefon, měl jsem stanoveno několik kritérií. Otevřený OS, multimédia, GPS modul s vestavěnou navigací a pro mne v tu chvíli cenová dostupnost. Rozhodl jsem se pro Nokii 5230. Doteď jsem si jist, že jsem neudělal chybu.
Chvilku mi trvalo než jsem se sžil s dotykovým displejem. Teď už ale mohu potvrdit, že v určitých situacích je toto ovládání neocenitelné. Třeba při ovládání navigace.
Dnes, když jsem se vracel z Mariánských Lázní, jsem se rozhodl navigaci vyzkoušet. Trochu ji potrápit, ať vím, jak je přesná, rychlá při výpočtech, až ji budu potřebovat. Pro test jsem zvolil cestu, po které jsem nejel několik let. Vyhledání satelitů chvilku trvalo. Po zadání cíle cesty proběhl již rychlý výpočet a samotná navigace.
Podle mne byla zvolená trasa chybná. Proto jsem se ji pokoušel několikrát změnit a přepočítat. Pokaždé byl výsledek stejný. Neustále jsem uhýbal z doporučované cesty. Vlastně ne. Jel jsem pořád správně, jen navigace mi neustále doporučovala jinou trasu.
Po hodině stálého přepočítávání jsem navigaci vypnul a dojel domů.
Těžko říct, kde byla chyba. Budu muset navigaci vyzkoušet v neznámém prostředí, abych byl odkázán pouze na její doporučení. Jet cestou, kterou znáte, podle přístroje, který si myslí, že ji neznáte, zřejmě není to pravé pro zkoušku zařízení.
19.7.10
Odstávka teplé vody
Jako každý jiný rok, přibližně ve stejnou dobu. Neteče teplá voda. A nepoteče celý týden.
Říká se tomu Odstávka teplé vody. V letních měsících není potřeba teplé vody pro vytápění, tak se Pražská Teplárenská a.s. směle vrhá do revizí a oprav. Viz informace o odstávkách.
Jen by mne zajímalo, kde tyto práce probíhají. Zatím jsem nikdy v okolí neviděl žádnou pracovní četu, natož pak náznak nějaké revize.
Kdysi jsem slyšel takový názor, že je v tomto období menší spotřeba teplé vody. Je to pochopitelné. Jsou prázdniny a doba dovolených. Lidé opouštějí Prahu, jak jen to jde. Na chatách a chalupách, v blízkosti lesů, řek a rybníků, se letní horka lépe snášejí.
Tím pádem klesá spotřeba teplé vody. Protože ohřev a doprava vody pro domácnosti stojí nemalé peníze, používá PT Odstávku teplé vody, jako takovou znouze ctnost. Vždyť i zaměstnanci PT čerpají letní dovolenou. Těžko tedy může být pokryta, revizními a opravárenskými četami, celá odlast výluky teplé vody.
Ale abych PT nekřivdil, někde určitě nějaké práce probíhají. Kdy budou revize a opravy určitě probíhat, to bude zima. Ve chvíli, kdy zem promrzne a staré potrubí nevydrží. To se to bude kopat, rejpat a opravotat. Ale to už domácnosti nebudou jen bez teplé vody, ale i bez tepla vůbec.
A pak bude pozdě ptát se, co dělala PT v lété? Pravidelnou údržbu a revizi, přeci!
Říká se tomu Odstávka teplé vody. V letních měsících není potřeba teplé vody pro vytápění, tak se Pražská Teplárenská a.s. směle vrhá do revizí a oprav. Viz informace o odstávkách.
Jen by mne zajímalo, kde tyto práce probíhají. Zatím jsem nikdy v okolí neviděl žádnou pracovní četu, natož pak náznak nějaké revize.
Kdysi jsem slyšel takový názor, že je v tomto období menší spotřeba teplé vody. Je to pochopitelné. Jsou prázdniny a doba dovolených. Lidé opouštějí Prahu, jak jen to jde. Na chatách a chalupách, v blízkosti lesů, řek a rybníků, se letní horka lépe snášejí.
Tím pádem klesá spotřeba teplé vody. Protože ohřev a doprava vody pro domácnosti stojí nemalé peníze, používá PT Odstávku teplé vody, jako takovou znouze ctnost. Vždyť i zaměstnanci PT čerpají letní dovolenou. Těžko tedy může být pokryta, revizními a opravárenskými četami, celá odlast výluky teplé vody.
Ale abych PT nekřivdil, někde určitě nějaké práce probíhají. Kdy budou revize a opravy určitě probíhat, to bude zima. Ve chvíli, kdy zem promrzne a staré potrubí nevydrží. To se to bude kopat, rejpat a opravotat. Ale to už domácnosti nebudou jen bez teplé vody, ale i bez tepla vůbec.
A pak bude pozdě ptát se, co dělala PT v lété? Pravidelnou údržbu a revizi, přeci!
18.7.10
Prší? Neprší!
V zimě má být zima a sníh. V létě má být sluníčko a teplo. Obojího se nám letos dostává v míře vrchovaté. Alespoň prozatím.
V uplynulých čtrnácti dnech padal jeden teplotní rekord za druhým. Dnes teploty spadly až o 10°C. Na mnoha místech sluníčko vystřídaly bouřky a záplavy. Ještě zítra by se teploty měly pohybovat do 25°C. V následujících dnech pak již by měly stoupat a stoupat, aby začátkem příštího týdne zase mohly klesat.
Počasí si s námi hraje, jako kočka s myší. Ale můžeme si za to sami. Neustálým vypouštěním raket a podobného svinstva do kosmu. Neustálým ukládáním odpadu a jiného neřádu na dna moří a oceánů. Neustálou snahou o podmanění si přírody. Dalším a dalším kácením deštných pralesů. Vypouštěním svinstva do ovzduší. Bez toho, abychom přírodu poškozovali, místo, abychom ji chránili, to zřejmě nejde.
Proč ekologicky třídit odpad, když sběrné vozidlo pak kontejnery vysype na jednu hromadu? Proč se k přírodnímu bohatství nechovat macešsky, když nás to tu přeci přežije? Ale co naši potomci, co jim tu zanecháme? Spoušť, rozlehlé vykácené prostranství, vytěžené veškeré nerostné bohatství. Pustou, měsíční krajinu. To chceme?
V uplynulých čtrnácti dnech padal jeden teplotní rekord za druhým. Dnes teploty spadly až o 10°C. Na mnoha místech sluníčko vystřídaly bouřky a záplavy. Ještě zítra by se teploty měly pohybovat do 25°C. V následujících dnech pak již by měly stoupat a stoupat, aby začátkem příštího týdne zase mohly klesat.
Počasí si s námi hraje, jako kočka s myší. Ale můžeme si za to sami. Neustálým vypouštěním raket a podobného svinstva do kosmu. Neustálým ukládáním odpadu a jiného neřádu na dna moří a oceánů. Neustálou snahou o podmanění si přírody. Dalším a dalším kácením deštných pralesů. Vypouštěním svinstva do ovzduší. Bez toho, abychom přírodu poškozovali, místo, abychom ji chránili, to zřejmě nejde.
Proč ekologicky třídit odpad, když sběrné vozidlo pak kontejnery vysype na jednu hromadu? Proč se k přírodnímu bohatství nechovat macešsky, když nás to tu přeci přežije? Ale co naši potomci, co jim tu zanecháme? Spoušť, rozlehlé vykácené prostranství, vytěžené veškeré nerostné bohatství. Pustou, měsíční krajinu. To chceme?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)