motto: "bez háčků a bez čárek, je mobilní pisálek"
24.3.12
10 otázek pro ... @zekon1
Ahoj, vítám vás u sobotních 10 otázek pro ... Mám radost, že se mi k rozhovoru podařilo přemluvit mého dlouholetého kamaráda Roberta. Známe se z doby, kdy jsme oba používali komunikátory od Nokie. To už je let! Robert je velkým, ale opravdu velkým fanouškem mobilních telefonů a technologií. A jen tak mezi námi, Robert je jedním z těch, kteří stále píšou bez diakritiky! :)
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?Ahoj, jmenuji se Robert Masinda, narodil jsem se v roce 1974, takze letos v lete mi bude 38 let. Narodil jsem se v Koline, ale od ctyr let ziji v Praze.
2.) Já o tobě vím, že jsi velkým fandou mobilních technologií. Jaké zařízení je momentálně tvým posledním "mazlíkem"?Nevim, jak velkym fandou jsem, ale pravda, ze o mobilni komunikaci a telefony se zajimam od roku 1996. Svuj prvni telefon jsem si poridil v roce 1997. V soucasne dobe jako hlavni telefon pouzivam Nokii Lumia 800.
3.) Rukama ti prošly mobilní telefony snad se všemi OS, které se kdy v ČR prodávaly nebo se daly sehnat. Který z nich ti nejvíce zůstal "pod kůží"?Kdyz vynecham muj prvni telefon, coz byla Nokia 2110, tak asi komunikator Nokia 9500 a E90. Nakonec diky komunikatorum jsem se seznamil nejen s tebou, ale vubec lidma kolem KK (klub komunikator, dnes MyNokia). Pokud jde tedy o OS, tak je to Symbian. Nakonec se jedna o prvni OS v telefonech. Myslim, ze i v dnesni dobe je pro normalniho uzivatele Symbian Belle naprosto vyhovujici OS.
4.) Jo, KK (klubkomunikator) to byla doba. Vlastně díky KK a @Matkalcz jsem měl svůj první smartphone - Nokia 9300. Přispíváš ještě do mynokia.cz nebo symbianforum.cz?Od doby, kdy se forum MyNokia sloucilo s jinym forem jsem tam pomalu prestal chodit. Jednoho krasneho dne jsem zjistil, ze uz nejsem moderator (pry omylem :D ). Dva roky jsem jako hlavni telefon pouzival HTC HD2 (WM) a tim padem jsem nemel potrebu forum navstevovat.
SFko bylo pro me o necem jinem. Rekl bych, ze SF jsem zacal vice navstevovat po zaniku KK. Za dob KK se delaly srazy, ktere po prechodu na MyNokia pomalu prestaly fungovat a presunuly se na SF. Tady na twittru mame ctvrtecni #mobilnipivko ;) .
5.) Symbianfórum mi v té době připadalo jako dnešní fórum na xda-developers. Jen s tím rozdílem, že xda-developers je otevřeno všem OS. Taky jej tak náruživě projíždíš jako já a hledáš novou vychytávku na svůj telefon?Abych rekl pravdu, posledni dobou fora moc nenavstevuji. WP upravovat nejde, Android jsem dal radeji mamce :D a Symbian uz ladit nemusim.
Fora navstevuji, hlavne kdyz si chci pohrat. Vezmu HD2, projedu fora a hodim si tam jiny OS, pripadne ROM.
6.) Nezbývá tedy, než se zeptat, když jsi takový fanoušek moderních technologií, co vlastně děláš? Jaké je tvoje povolání?Pracuju jako stavebni technik. Buzeruju lidi, rozdavam ukoly, kontroluju kvalitu provedene prace, beham po stavbe a obcas sedim v kanclu.
7.) Podle tvých zájmů a znalostí teď musí být všichni překvapení. Ale já se zeptám, nepřemýšlel jsi někdy, že by si se pracovně věnoval informačním technologiím?Tak to me fakt rozesmalo. Nekolikrat jsem o tom i premyslel, ale nakonec nikdy nezrealizoval. V dobach Paegase jsem "delal" poradce na prodejne. Byvala pritelkyne tam tehdy pracovala, mel jsem moznost brat si domu nove telefony a hrat si s nima.
Jeden cas jsem uvazoval o vlastni prodejne, ale ted uz by to nemelo smysl. Prodejen je vic nez dost.
8.) A co zájmy? Může mít člověk, který si neustále "hraje" s mobilními novinkami ještě nějaké zájmy? Mimo rodiny, samozřejmě? ;)Zeny? Hihihi. Ne, kecam. Posledni dobou je muj konicek ma prace. Ne, ze bych ji tak miloval, ale bohuzel tam travim vic casu, nez je zdravo.
Co me bavi a delam to fakt rad, “pomaham” v lete kamaradum s jednim hudebnim festivalem.
9.) Hudba, další vděčné téma pro naše čtenáře. Co je to za festival, pozval bys nás na něj? Jakou hudbu máš rád? A máš hudbu uloženou doma v počítači nebo v Cloudu?Jedna se o festival V Brance. Letos se bude konat 16. cervna, tak doufam, ze dorazi plno novych tvari ;) .
Co posloucham? Jednadvacet let je to @radio1prague a tim padem jsem postizeny timto smerem (hihihi).
Jako mladik jsem s kamaradem hraval EBM v prazskem klubu Rotunda (do jeho uzavreni).
Od roku 1993 do roku 2003 jsem poradal na jihu Cech v mestecku Protivin (pivovar Platan) ebm/house/techno/acid party. Zde byl odehran vubec prvni DJ set ceskeho producenta a DJ Romana Horinka (DJ Rai).
Hudbu mam ulozenou na externim disku a Popcornu (multimediani centrum). Z disku pak presouvam alba do telefonu. V Cloudu mam par alb, ale na hudbu Cloud nepouzivam.
V Cloudu mam hlavne veci pro praci, abych mohl delat na NTB, iPadu pripadne telefonu.
10.) Děkujeme za pozvání, třeba se tam uvidíme a třeba dorazí i někdo z uživatelů Twitteru. Ale pravidla jsou nemilosrdná, toto je poslední otázka našeho rozhovoru, takže opět klasika - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říci a na co jsem se nezeptal?Ja dekuji Jirko tobe za pozvani.
Abych rekl pravdu, moc uz me toho nenapada. Snad jenom k memu nicku, aby si nekdo nemyslel, ze taham nalozeny vagony privazany k usnimu boltci.
Jednou takhle v lete roku 2003 jsme podnikali takovou mensi chlastaci party u kamarada na chate. Ve znacne opilem stavu se po mem tele zacal prochazet Pepa se slovy "zelezny zekon". A uz mi to zustalo.
R.
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
17.3.12
10 otázek pro ... @patslad
Ahoj, asi to není hezké, ale hned na začátku musím na svého dnešního hosta prásknout, že se mu do rozhovoru moc nechtělo. Tvrdil, že nebude pro čtenáře 10 otázek pro ... moc zajímavý. Ale hned na začátku z něho vypadla věc, o které jsem neměl ani tušení. A to se pěkně prosím na Twitteru pohybuji od roku 2008. Nakonec jsem se dočkal ještě několika překvapení. Posuďte tedy sami, jestli je @patslad pro vás dostatečně zajímavý host. Já tvrdím, že nebudete litovat!
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, rodiče mně při křtu dali jméno Patrik, nicméně většina příbuzenstva mi vzhledem k mé neohrabanosti říká Bimbo. Na Twitteru vystupuji pod nickem @patslad. Letos bych se měl dožít 40 let a pocházím z Frýdku-Místku, přesněji z té lepší a hezčí části, tj. z Místku.
2.) Koukám, že jsme stejně staří! :) Nás, kolem 40 a výš na Twitteru moc není, co tě přivedlo na Twitter a jak dlouho jej používáš?
Jo jo, jsme takoví štěbetaví dědci :-) S Twitterem jsem začal experimentovat v době, kdy se na něj daly u nás posílat zprávy formou SMS (což mohl být tak rok 2007 nebo 2008). První příspěvky byly vlastně kontinuálním zpravodajstvím z horské chaty pro ty, kdož se nemohli zúčastnit tamní třídenní "výjezdní porady". Nicméně tyto příspěvky už v mé historii nenajdeš, na základě nátlaku zúčastněných osob jsem se musel "eticky samozregulovat" a reportáž smazat. Škoda :-(
Pak přestalo být u nás SMS štěbetání možné a Twitter šel na dlouhou dobu k ledu. Když se zhruba před dvěma roky u nás rozšířily chytré telefony a mobilní internet, tak jsem s překvapením zjistil, že můj účet na Twitteru je stále aktivní a začal ho zase používat.
3.) Já mám Twitter založený někdy od podzimu 2008 a na odesílání tweetů prostřednictvím SMS zpráv si ani nepamatuji. Zajímavá myšlenka, sdílet záznamy z "výjezdní porady" prostřednictvím Twitteru, když byl ještě v plenkách. Proč jsi nepoužil třeba možnost blogu? Kolik lidí v té době mělo aktivní účet na Twitteru?
To je prosté, milý Watsone - k psaní blogu je třeba internetové připojení, a to v těch dřevních dobách nebylo v mobilech a horských oblastech dostupné. Twitter byl tehdy jednou z mála možností, jak něco aktuálně zpřístupnit široké veřejnosti prostřednictvím mobilu.
Érou nadšeného blogování jsem si nicméně taky prošel a svého času každodenně oblažoval veřejnost rádoby vtipnými komentáři k aktuálnímu politickému a společenskému dění - člověk si tak nějak ulevil a hned měl nižší krevní tlak :-) Dnes už politiku tak moc nežeru, takže momentálně provozuji jen jeden víceméně odborný blog, a i ten v poslední době z časových důvodů zanedbávám, což mě mrzí a pokusím se to v nejbližší době napravit.
4.) Je možno, si tvé politicko-společenské blogování, ještě přečíst? Pochlub se svoji dnešní tvorbou, šup sem s adresou! :)
Blog o politice už jsem zrušil před několika lety, takže Tví čtenáři zůstanou mých hlubokomyslných úvah naštěstí ušetřeni. Dnes, jak jsem říkal, už píšu jen specializovaný blog o Excelu - ten je na stránkách http://o-excelu.blogspot.com.
5.) čemu se věnuješ v současné době? Nemyslím jen práci, ale i po práci. :)
Co se týká práce, nejsem klasický zaměstnanec, ale vydělávám si na chleba jako OSVČ. Živí mě lektorování kurzů (počítačové dovednosti, zákoník práce) a personalistika (poskytuji poradenství v oblasti pracovního práva, případně si mě firmy najímají na nábor nových zaměstnanců). Moje práce bohužel vyžaduje časovou flexibilitu a hodně cestování, takže je pro mě trochu komplikované "usadit se" - zatím mi to ale až tak moc nevadí.
Ve volném čase - a to souvisí s tím cestováním a častými pobyty mimo domov - se věnuji fotografování, případně koukám, co je na zajímavého na netu a pak o tom tweetuju. O práci bohužel moc tweetovat nemůžu, i když mě leckdy "svrbí jazyk", ale jsem vázán mlčenlivostí.
6.) V poslední době zjišťuji, že poměrně hodně uživatelů Twitteru se věnuje fotografování. Myslíš, že proto existuje nějaké vysvětlení?
Řekl bych, že to platí spíš pro uživatele Facebooku, pro něž je kombinace mobil s foťákem + koupelna + zrcadlo takřka povinnou výbavou :-) Ono s tím focením to asi nebude u většiny lidí až tak vážné, obvykle je to synonymum pro pořizování dovolenkových fotek typu "teta Máňa na Karlštejně" - nějakou hlubší souvislost mezi používáním Twitteru a fotografováním bych neviděl.
7.) Na druhou stranu, uživatelé Twitteru rádi používají, pardon, "kurvítka" fotek typu Instagram, picplz, Molome a další. Jsi také uživatelem takové služby, nebo dáváš přednost čisté fotografii?
Rozhodně nepoužívám. Maximálně dělám nějaké drobné korektury ostrosti či jasu v Gimpu a podobných programech. Pokud bych si někdy kupoval lepší foťák a chtěl se focení víc věnovat, přikoupím asi i Photoshop, ale to bude asi vše.
8.) Tak teď pro změnu sklouzneme k volnočasovým aktivitám. Co tě baví?
Hodně volného času věnuji práci (zejména když se jedná o činnosti, které mě baví nebo u nichž se něco zajímavého naučím - to pak neberu jako práci, ale jako odpočinek). Když bych měl mluvit o vyloženě volnočasových aktivitách, tak je to určitě setkávání se s přáteli a známými. Facebook jsem zrušil, raději se scházím osobně a zajdeme někam na pivko nebo na kafe. Rád vyrazím někam na výlet, ale pozor, maximálně 100 metrů od auta!
Na televizi nekoukám, což ovšem neznamená, že na netu nemrknu na nějaký film nebo seriál (nejraději asi detektivky). Když v noci nemůžu spát, tak si stahuju a poslouchám pořady z rozhlasového archivu - hodně zajímavých dává zejména ČRo6. Na nespavost jsou pak ideální zejména ty, kde se mluví - u toho se mi usíná daleko lépe než u hudby. Stažené pořady ukládám do jedné složky, tu pak aktualizuji v iTunes, seřadím playlist vzestupně podle počtu přehrání - a do pěti minut usnu jako špalek.
No a pak je tu samozřejmě Kindle - když mě to chytne, čtu tempem 10 knížek týdně, ale pak se čtečkou mrštím třeba na čtvrt roku do kouta a ani se na ni nepodívám.
9.) Co čteš nejraději? Máš oblíbený žánr, nebo tě kniha musí chytit na prvních stranách?
Neberu knížky do rukou (resp. netahám do čtečky) v očekávání uměleckého prožitku - v tomto směru mi krásnou literaturu dokonale znechutila moje češtinářka na gymplu, která výuku literatury zúžila na memorování autorů, titulů a uměleckých směrů. Na její komentáře typu "Opravdu na tebe ta knížka působila takto??? Myslím, že na tebe měla působit úplně jinak!" si bohužel pamatuji dodnes.
Dávám tedy spíš přednost oddychové literatuře - detektivce nebo obecně napínavému příběhu. A pokud je navíc z právnického prostředí, je to značka ideál. Přečetl jsem snad všechno od E. S. Gardnera (Perry Mason) - není na světě moc právníků, kteří vymyslí, jak zcela legálně spáchat vraždu či vysoudit od kasína nazpět prohrané peníze. Ze současných autorů je to například John Grisham, Tom Clancy či Robin Cook. Rád bych se pustil znovu do Umberta Eca, což je autor, jehož knížky mě zatím na prvních stranách od dalšího čtení odrazovaly, nicméně zkusím to překonat a znovu se do nich začíst.
S chutí sáhnu i po memoárech světových (a občas také českých) politiků či novinářů - je zajímavé číst o událostech, které si člověk sám pamatuje a srovnávat s tím, jak je vidí oni. V žánru historické literatury je pro mě osvědčenou volbou britský novinář Paul Johnson: přestože na něho řada "profesionálních" historiků kouká skrz prsty, málokdo dokáže o dějinách psát tak poutavě, jako on.
10.) Na začátku jsi měl strach, jestli budeš mít čtenářům 10 otázek pro ... co říct, čím je oslovit. Myslím, že jsi na sebe prozradil spoustu zajímavých věcí, ale stejně se tě musím nakonec zeptat - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říci a na co jsem se nezeptal?
Co bych chtěl o sobě ještě ostatním říci? V tuto chvíli mě nic nenapadá, nicméně až se tak stane, určitě o tom napíšu na Twitter :-)
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
10.3.12
10 otázek pro ... @Zeke_BP
Ahoj, po delší době jsem měl možnost položit 10 otázek pro ..., někomu koho znám. Popravdě jsme se s @Zeke_BP viděli jen párkrát, ale přeci jen, není to takové to "střílení" na slepo. :) čím víc lidí se účastní 10 otázek pro ..., tím víc zjišťuji, že se jejich aktivity a zájmy, tak nějak vzájemně prolínají. Třeba teď u Pepy se můžete všimnout jedné z těchto situací. A v rozhovoru, který se chystá, bude další podobná shoda. Uvidíte sami. Ale teď už zpět k @Zeke_BP a jeho odpovědím na mé otázky.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, jmenuju se Pepa Horák, díky mladické nerozvážnosti a jedné kadeřnici mi zůstala přezdívka Zeke (čti Zek). Po světě běhám už 21 let. Narodil jsem se, vyrůstal jsem a žiju v Praze. Od listopadu jsem konečně Žižkovák a nemůžu si to vynachválit (=
2.) No vidíš a já jsem se na Žižkově narodil. A do listopadu jsme byli skoro sousedi. Proč sis vybral právě Žižkov? Čím tě okouzlil?
Bydlel tady můj děda, který je teď v LDNce… A já sám na sobě cítil potřebu změny, přišlo mi že můj život stagnuje, že chodím jen do práce a domů… vzhledem k pár dalším projektům co jsem v minulém roce dělal jsem se ani moc nedostal na kolo a nebylo to to, co jsem chtěl.. přišlo mi že víc přežívám než žiju.. takže když se naskytla možnost jít do bytu po dědovi, neváhal jsem, navíc Žižkov a Vinohrady byly vždycky srdcová záležitost.. člověk tu místní umělecko/podivínskou komunitu musí zažít aby to pochopil.. Bydlím sice až na okraji Žižkova, ale je tu klid, za barákem mám háj, kam chodím běhat (když se mi chce), mám velký balkón, na který se mi v pohodě vejdou obě kola a zároveň se na něm dá hýbat, v okolí je i dost míst kam můžu jít jezdit, i když do parku na štvanici jezdím autem (protože jsem línej šlapat večer nahoru) a taky je v okolí spousta krásných míst na focení, takže jsem tu nadmíru spokojený (=
3.) Kolo a focení je tvou velikou zálibou. Ale pokud vím, tak se jím neživíš. Prozraď čtenářům, co děláš? Jak si vyděláváš na nájem. :)
Zákeřná otázka (= Dělám toho docela dost, až občas nenacházím čas na to, abych se pořádně vyspal (= Na nájem si vydělávám jako "Odborně vyškolený prodejce mobilních telefonů." Když jsem byl ukončen na studiích, tak jsem hledal někoho, kdo za mě bude platit sociální a zdravotní, protože jsem byl líný zjišťovat jak to platit sám a na pracáku se nadá žít věčně… A možnost že mi pracák najde pozici, kterou jsem si tam zapsal ergo barevný korektor, střihač, nebo kameraman byla asi tak reálná, jako že přijede Steven Spielberg a nabídne mi spolupráci na novém dílu Hvězdných válek… Takže jsem skončil jako prodavač a k tomu díky různým náhodám a štěstí natáčím, stříhám, fotím, v poslední době se docela propracovávám i k barevným korekcím… No a vedle toho mám ještě dvě kola (silniční a skákací), lyže, cestování, chození po horách, plavání, běhání a další a další =)
4.) Jsi tedy muž mnoha profesí. Obdivuji, že to všechno stíháš. :) Je možné se někde seznámit s tvými filmovými nebo fotografickými díly?
Já sebe občas taky obdivuju a občas lehce umírám vyčerpáním (= snažím se tvořit fotoblog http://zekebp.wordpress.com/ Videa co sám tvořím, dávám na http://vimeo.com/user1538191 a ty, na kterých pracuju, se občas objevují porůznu v televizním éteru. Ale tam že nejsem stálý zaměstnanec a dostávám se k tomu přes známé, tak v titulkách bývám uveden ve formuli xx a spol.
5.) Fotky i videa jsou úžasné. Je vidět, že tě to baví a děláš to s láskou. Co chybí, aby ses tomu mohl věnovat naplno, profesionálně?
S focením by to bylo u mě složitější, protože fotím na film a přece jen dnes je doba kdy každý chce vidět fotky z akcí okamžitě, ne-li dřív než se vůbec věci stanou (= a nevím, jestli se dá uměleckou fotografií nějak smysluplně uživit, hlavně s mojí tvorbou… kdo ví… U videí už je to lepší, na těch už pracuju, ale zatím jsem nenašel místo kde by mě zaměstnali na stálo za přijatelných podmínek… Takže když mi někdo něco nabídne, tak rád jdu, ale asi bych se bál z toho zkoušet žít… nevědět jestli zavolají a jestli si vydělám na chleba nebo ne… snad se časem něco objeví… Přece jen jsem ještě mladej a perspektivní (=
6.) Třeba se dílo podaří a díky 10 otázkám pro ... se ti někdo ozve. :) A co plánuješ do budoucna?
Třeba, bylo by to zajímavé (= a do budoucna? Oženit se a zplodit syna Pepu =D, a když vezmu tu bližší budoucnost, tak si chci hlavně užívat života, cestovat, hodně fotit a poznávat nové zajímavé lidi, nechci nějak moc zveřejňovat konkrétní plány, protože pak to většinou moc nedopadne…
7.) Kolo, vítr ve vlasech, mouchy mezi zubama, foťák na krku a jet a jet a… Tak nějak si představuješ tu bližší budoucnost? :)
Až na ty mouchy mezi zubama bych to bral =) jezdit, skákat, dělat šílený věci a lehkovážný rozhodnutí, posouvat svoje limity… Prostě Go big or go home… Koleno, které mám dva roky po operaci a měl jsem s ním dost problémů, jsem letos v zimě naplno zatěžoval na lyžích a vydrželo, takže už mu chci dát záhul na kole, jako dřív obnovit si starý triky a naučit se nějaký nový, snad na to bude čas a snad tělo zvládne tempo, který mu nastolím =)
8.) Když jsem procházel tvoje videa, všiml jsem si jedné, náhodné, podobnosti s @NotyTom. A to je Dětský letní tábor. On tam jezdí v roli kuchaře. Jakou roli na LDT hraješ ty? A jak jsi se vůbec k LDT dostal?
Jezdil jsem na tábory už od mala, přece jen mám 2 starší sestry, takže pro rodiče byl tábor, kam jezdil 3 týdenní ráj, konečně měli doma klid… Vždycky mě to moc bavilo, takže když jsem mohl potom jet jako praktikant, neváhal jsem… Bohužel ten tábor pak zrušili, kvůli sněhu se propadla střecha tělocvičny a nebyly peníze na opravu… No a ve čtvrťáku na střední se mě můj kamarád (a profesor na zvuk v jedné osobě) zeptal, jestli nechci jet na tábor s Českou Televizí, protože neměli praktikanta… O prázdninách jsem měl stejně moře času, tak jsem na to kývnul a poznal úžasnou partu lidí… No a loni jsem už jel jako uvolněný vedoucí, staral jsem se o focení, natáčení, zveřejňování fotek a novinek z tábora na web, fb, i twitter a vše okolo… Plus jsem dělal provianťáka, a řeknu ti, že není nic lepšího než zastavit v obci, která má +-200 obyvatel, před sámoškou se služebním autem ČT, vejít dovnitř a prohlásit: Dobrý den, Česká televize, Josef Horák, já bych potřeboval… Lidé na tebe koukají jak z jiného svět a nic není neřešitelným problémem hehe…
9.) Je fajn, když člověk může skloubit věci, které ho baví. A to v tvém případě jistě platí několikanásobně. Ale máš ještě nějaký nesplněný sen?
Snů mám hrozně moc. Podle mě člověk co nesní, nežije… Hodně mě láká podívat se na Aljašku a do Kanady, poznávat nové a zajímavé lidi a inspirovat se… A realizovat pár věcí co mám už delší dobu v hlavě… Hlavně se zlepšovat v tom co umím a učit se to co mi dělá problémy…
10.) Uteklo to jako voda, mám v hlavě ještě hodně otázek, ale musím se tě zeptat na poslední otázku - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říci a na co jsem se nezeptal?
Uteklo to vážně rychle, ale deset otázek je deset otázek… Kdybych se rozmluvil, asi by to bylo na dlouho, takže bych se držel hesla: V nejlepším se má přestat. Chci ti poděkovat za tuhle příležitost k příjemnému rozhovoru a třeba se někdy naskytne příležitost k pokračování, svět je malý a o náhody tu není nouze (=
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, jmenuju se Pepa Horák, díky mladické nerozvážnosti a jedné kadeřnici mi zůstala přezdívka Zeke (čti Zek). Po světě běhám už 21 let. Narodil jsem se, vyrůstal jsem a žiju v Praze. Od listopadu jsem konečně Žižkovák a nemůžu si to vynachválit (=
2.) No vidíš a já jsem se na Žižkově narodil. A do listopadu jsme byli skoro sousedi. Proč sis vybral právě Žižkov? Čím tě okouzlil?
Bydlel tady můj děda, který je teď v LDNce… A já sám na sobě cítil potřebu změny, přišlo mi že můj život stagnuje, že chodím jen do práce a domů… vzhledem k pár dalším projektům co jsem v minulém roce dělal jsem se ani moc nedostal na kolo a nebylo to to, co jsem chtěl.. přišlo mi že víc přežívám než žiju.. takže když se naskytla možnost jít do bytu po dědovi, neváhal jsem, navíc Žižkov a Vinohrady byly vždycky srdcová záležitost.. člověk tu místní umělecko/podivínskou komunitu musí zažít aby to pochopil.. Bydlím sice až na okraji Žižkova, ale je tu klid, za barákem mám háj, kam chodím běhat (když se mi chce), mám velký balkón, na který se mi v pohodě vejdou obě kola a zároveň se na něm dá hýbat, v okolí je i dost míst kam můžu jít jezdit, i když do parku na štvanici jezdím autem (protože jsem línej šlapat večer nahoru) a taky je v okolí spousta krásných míst na focení, takže jsem tu nadmíru spokojený (=
3.) Kolo a focení je tvou velikou zálibou. Ale pokud vím, tak se jím neživíš. Prozraď čtenářům, co děláš? Jak si vyděláváš na nájem. :)
Zákeřná otázka (= Dělám toho docela dost, až občas nenacházím čas na to, abych se pořádně vyspal (= Na nájem si vydělávám jako "Odborně vyškolený prodejce mobilních telefonů." Když jsem byl ukončen na studiích, tak jsem hledal někoho, kdo za mě bude platit sociální a zdravotní, protože jsem byl líný zjišťovat jak to platit sám a na pracáku se nadá žít věčně… A možnost že mi pracák najde pozici, kterou jsem si tam zapsal ergo barevný korektor, střihač, nebo kameraman byla asi tak reálná, jako že přijede Steven Spielberg a nabídne mi spolupráci na novém dílu Hvězdných válek… Takže jsem skončil jako prodavač a k tomu díky různým náhodám a štěstí natáčím, stříhám, fotím, v poslední době se docela propracovávám i k barevným korekcím… No a vedle toho mám ještě dvě kola (silniční a skákací), lyže, cestování, chození po horách, plavání, běhání a další a další =)
4.) Jsi tedy muž mnoha profesí. Obdivuji, že to všechno stíháš. :) Je možné se někde seznámit s tvými filmovými nebo fotografickými díly?
Já sebe občas taky obdivuju a občas lehce umírám vyčerpáním (= snažím se tvořit fotoblog http://zekebp.wordpress.com/ Videa co sám tvořím, dávám na http://vimeo.com/user1538191 a ty, na kterých pracuju, se občas objevují porůznu v televizním éteru. Ale tam že nejsem stálý zaměstnanec a dostávám se k tomu přes známé, tak v titulkách bývám uveden ve formuli xx a spol.
5.) Fotky i videa jsou úžasné. Je vidět, že tě to baví a děláš to s láskou. Co chybí, aby ses tomu mohl věnovat naplno, profesionálně?
S focením by to bylo u mě složitější, protože fotím na film a přece jen dnes je doba kdy každý chce vidět fotky z akcí okamžitě, ne-li dřív než se vůbec věci stanou (= a nevím, jestli se dá uměleckou fotografií nějak smysluplně uživit, hlavně s mojí tvorbou… kdo ví… U videí už je to lepší, na těch už pracuju, ale zatím jsem nenašel místo kde by mě zaměstnali na stálo za přijatelných podmínek… Takže když mi někdo něco nabídne, tak rád jdu, ale asi bych se bál z toho zkoušet žít… nevědět jestli zavolají a jestli si vydělám na chleba nebo ne… snad se časem něco objeví… Přece jen jsem ještě mladej a perspektivní (=
6.) Třeba se dílo podaří a díky 10 otázkám pro ... se ti někdo ozve. :) A co plánuješ do budoucna?
Třeba, bylo by to zajímavé (= a do budoucna? Oženit se a zplodit syna Pepu =D, a když vezmu tu bližší budoucnost, tak si chci hlavně užívat života, cestovat, hodně fotit a poznávat nové zajímavé lidi, nechci nějak moc zveřejňovat konkrétní plány, protože pak to většinou moc nedopadne…
7.) Kolo, vítr ve vlasech, mouchy mezi zubama, foťák na krku a jet a jet a… Tak nějak si představuješ tu bližší budoucnost? :)
Až na ty mouchy mezi zubama bych to bral =) jezdit, skákat, dělat šílený věci a lehkovážný rozhodnutí, posouvat svoje limity… Prostě Go big or go home… Koleno, které mám dva roky po operaci a měl jsem s ním dost problémů, jsem letos v zimě naplno zatěžoval na lyžích a vydrželo, takže už mu chci dát záhul na kole, jako dřív obnovit si starý triky a naučit se nějaký nový, snad na to bude čas a snad tělo zvládne tempo, který mu nastolím =)
8.) Když jsem procházel tvoje videa, všiml jsem si jedné, náhodné, podobnosti s @NotyTom. A to je Dětský letní tábor. On tam jezdí v roli kuchaře. Jakou roli na LDT hraješ ty? A jak jsi se vůbec k LDT dostal?
Jezdil jsem na tábory už od mala, přece jen mám 2 starší sestry, takže pro rodiče byl tábor, kam jezdil 3 týdenní ráj, konečně měli doma klid… Vždycky mě to moc bavilo, takže když jsem mohl potom jet jako praktikant, neváhal jsem… Bohužel ten tábor pak zrušili, kvůli sněhu se propadla střecha tělocvičny a nebyly peníze na opravu… No a ve čtvrťáku na střední se mě můj kamarád (a profesor na zvuk v jedné osobě) zeptal, jestli nechci jet na tábor s Českou Televizí, protože neměli praktikanta… O prázdninách jsem měl stejně moře času, tak jsem na to kývnul a poznal úžasnou partu lidí… No a loni jsem už jel jako uvolněný vedoucí, staral jsem se o focení, natáčení, zveřejňování fotek a novinek z tábora na web, fb, i twitter a vše okolo… Plus jsem dělal provianťáka, a řeknu ti, že není nic lepšího než zastavit v obci, která má +-200 obyvatel, před sámoškou se služebním autem ČT, vejít dovnitř a prohlásit: Dobrý den, Česká televize, Josef Horák, já bych potřeboval… Lidé na tebe koukají jak z jiného svět a nic není neřešitelným problémem hehe…
9.) Je fajn, když člověk může skloubit věci, které ho baví. A to v tvém případě jistě platí několikanásobně. Ale máš ještě nějaký nesplněný sen?
Snů mám hrozně moc. Podle mě člověk co nesní, nežije… Hodně mě láká podívat se na Aljašku a do Kanady, poznávat nové a zajímavé lidi a inspirovat se… A realizovat pár věcí co mám už delší dobu v hlavě… Hlavně se zlepšovat v tom co umím a učit se to co mi dělá problémy…
10.) Uteklo to jako voda, mám v hlavě ještě hodně otázek, ale musím se tě zeptat na poslední otázku - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říci a na co jsem se nezeptal?
Uteklo to vážně rychle, ale deset otázek je deset otázek… Kdybych se rozmluvil, asi by to bylo na dlouho, takže bych se držel hesla: V nejlepším se má přestat. Chci ti poděkovat za tuhle příležitost k příjemnému rozhovoru a třeba se někdy naskytne příležitost k pokračování, svět je malý a o náhody tu není nouze (=
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
3.3.12
10 otázek pro ... @NotyTom
Ahoj, už je to rok, kdy při jednom Chatu s Jelenem, vznikl nápad představit uživatele sociální sítě Twitter v takových malých rozhovorech. Tak vzniklo 10 otázek pro ... V loňském roce bylo stanoveno 10 pevných otázek, na které "štěbetálci" odpovídali. Od začátku letošního roku jsem přešel na rozhovory prostřednictvím IM nebo emailu. Rozhovory tím získaly nový náboj a podle ohlasů se líbí.
Dnešní rozhovor se nerodil vůbec lehce. O to víc věřím, že se vám bude líbit a dovíte se nějakou zajímavost o @NotyTom.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Jméno asi nemá smysl skrývat, tudíž jmenuji se Tomáš Kapal a jsem stejně vyzrálý ročník jako @panKaplan a @zirland, jen o kousek starší :-). Velkou část svého života sem byl maloměšťák z Berouna a teď poslední rok jsem vidlička z malé vesnice nedaleko Berouna.
2.) Doufám, že nebude vadit, když prozradím, že jezdíš každý den do Prahy za prací vlakem. Má to svoje výhody. Třeba si v klidu přečíst #timeline a postnout pár tweetů na Twitter. Jaký je tvůj pohled na cestování hromadnou dopravou?
Nebude mi to vadit.
Jelikož moje práce souvisí s hromadnou dopravou, tak i můj vztah k hromadné dopravě je veskrze kladný. V prostředcích hromadné dopravy dochází k velice zajímavým sociosetkáváním a pohled z okénka jedoucího vlaku je strhující i na trati, kterou člověk důvěrně zná. Je pravda, že poslední dobou jezdím vlakem jen do Prahy a zpátky :-). Jo a v Praze preferuji na cestování tramvaje.
3.) Musím na tebe čtenářům prozradit že projektuješ dopravní stavby. Třeba u nás na Proseku, chodíme po "tvém chodníku". Kde se ještě můžeme projít nebo projet po tvém návrhu?
Je třeba upozornit, že návrh většiny větších staveb je složen z práce týmu lidí a tudíž se nemohu chlubit cizím peřím :-) Z posledních realizovaných staveb, na kterých jsem se větší měrou podílel, bych mohl zmínit Prodloužení tramvajové trati do Podbaby, dále je možno se projet na kole na nové cyklostezce podél Vltavy u křižovatky Kamýcká - Roztocká. Dále by se na jaře měla realizovat provizorní tramvajová trať v oblasti Červeného Vrchu. A dále nějaké loužové chodníky :-)
4.) No vidíš, já jsem si ještě o loňských prázdninách myslel, že jsi kuchař. To, když jsi tak báječně tweetoval z dětského tábora v roli hlavního kuchaře. Jak jsi se k tomu dostal?
Kuchař jsem jenom prázdninový. Na tábory jezdím už drahně let. Bavila mne parta lidí, která se okolo tábora motala, ale moc mne nebavilo být u oddílu. Tak jsem si přečetl knihu jak blafovat o vaření a infiltroval jsem se do kuchyně. Dlouhá léta jsem jezdil do kuchyně jako zásobovač a pomocný kuchař a od roku 2008 jezdím jako hlavní kuchař týdenní, což znamená, že se po týdnu střídáme s kamarádkou . Tuto činnost beru jako ohromný duševní relax.
5.) Podle tvých tweetů tě kuchtění, ale neskutečně baví. Kdybys neprojektoval, byl bys kuchařem?
Uff, teď jsi mne trochu zarazil. Myslím, že slovo "neskutečně" není to, co by vystihovalo můj vztah k vaření. Já bych to shrnul, že vařím rád.:-) Nikdy jsem o možnosti dělat kuchaře nepřemýšlel. Ale myslím, že bych neměnil, hlavně bych si pak musel hledat jiný koníček. :-)
6.) Architektů nebo projektantů je, stejně jako profesionálních řidičů, na Twitteru málo. Kdy a proč jsi se začal pohybovat právě na této sociální síti?
Baví mne zkoušet a objevovat nové věci. A když se o Twitteru začalo mluvit, tak jsem, loni kolem Velikonoc, udělal ten závažný krok a provedl registraci. Začal jsem sledovat několik lidí a už to jelo. A když jsem pak zjistil, že i na svém ne smartphonu dokážu Twitter sledovat, bylo vše jednodušší. Když si do vlaku zapomenu čtení, tak Twitter je jasná volba.
7.) Jestli jsem to dobře pochopil, jsi asi jediný, koho znám, uživatel Twitter, který nemá mobilní telefon vybavený aplikací pro Twitter. A co další sociální sítě (FB, Google+, sdílení fotek, ...) Jak k nim přistupuješ? Taky přes mobilní web?
Přes mobilní web chodím jen na Twitter. Na FB a Google+ chodím většinou doma na desktopu, ale obojí spíše jako okoukávač. Smartphone mi zatím nechybí, ale do budoucna možná o změně zauvažuji.
8.) V poslední době se to všude kolem hemží ACTA, SOPA, PIPA a ANONYMOUS. Jak se ty díváš na duševní vlastnictví a autorská práva na internetu?
Nejsem nikterak vyhraněný. Duševní vlastnictví je důležitá věc. A není správné si cizí tvorbu bez úplaty přivlastňovat, ale na druhou stranu, když možnost získat dané dílo legalně je komplikovanější než stažení z nějakého uložiště, tak většinou není co řešit. Jak už řeklo mnoho lidí přede mnou, nabídka distribučních společností moc nekoresponduje s poptávkou. A dalším problém je částka, kterou skutečně dostanou autoři děl. Jinak samozřejmě občas něco z uložišť stáhnu. Nechme filosofování.:-)
9.) Jako projektant, zabýváš se programováním nebo jsi jen konzument internetu jako já?
Usilovněji jsem programoval, tak před sedmi lety. Dokonce mne to nějaký čas i živilo. I když také to nebylo nic světoborného. Teď maximálně udělám nějaký jednoduchý makro pro AutoCad, abych si zjednodušil rutinní práci. Jestli máš na mysli weby, tak tam mi ujel vlak před těmi sedmi lety:-). Dokonce jsem nějaký čas učil programovat malé špunty.
10.) Je něco, co bys nám chtěl o sobě říci a na co jsem se nezeptal?
Myslím, že si ze mne vytáhl dost informací a nic dalšího co bych doplnil mne nenapadá.. Tuto poslední odpověď dopisuji symbolicky ve vlaku cestou domů.
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
Dnešní rozhovor se nerodil vůbec lehce. O to víc věřím, že se vám bude líbit a dovíte se nějakou zajímavost o @NotyTom.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Jméno asi nemá smysl skrývat, tudíž jmenuji se Tomáš Kapal a jsem stejně vyzrálý ročník jako @panKaplan a @zirland, jen o kousek starší :-). Velkou část svého života sem byl maloměšťák z Berouna a teď poslední rok jsem vidlička z malé vesnice nedaleko Berouna.
2.) Doufám, že nebude vadit, když prozradím, že jezdíš každý den do Prahy za prací vlakem. Má to svoje výhody. Třeba si v klidu přečíst #timeline a postnout pár tweetů na Twitter. Jaký je tvůj pohled na cestování hromadnou dopravou?
Nebude mi to vadit.
Jelikož moje práce souvisí s hromadnou dopravou, tak i můj vztah k hromadné dopravě je veskrze kladný. V prostředcích hromadné dopravy dochází k velice zajímavým sociosetkáváním a pohled z okénka jedoucího vlaku je strhující i na trati, kterou člověk důvěrně zná. Je pravda, že poslední dobou jezdím vlakem jen do Prahy a zpátky :-). Jo a v Praze preferuji na cestování tramvaje.
3.) Musím na tebe čtenářům prozradit že projektuješ dopravní stavby. Třeba u nás na Proseku, chodíme po "tvém chodníku". Kde se ještě můžeme projít nebo projet po tvém návrhu?
Je třeba upozornit, že návrh většiny větších staveb je složen z práce týmu lidí a tudíž se nemohu chlubit cizím peřím :-) Z posledních realizovaných staveb, na kterých jsem se větší měrou podílel, bych mohl zmínit Prodloužení tramvajové trati do Podbaby, dále je možno se projet na kole na nové cyklostezce podél Vltavy u křižovatky Kamýcká - Roztocká. Dále by se na jaře měla realizovat provizorní tramvajová trať v oblasti Červeného Vrchu. A dále nějaké loužové chodníky :-)
4.) No vidíš, já jsem si ještě o loňských prázdninách myslel, že jsi kuchař. To, když jsi tak báječně tweetoval z dětského tábora v roli hlavního kuchaře. Jak jsi se k tomu dostal?
Kuchař jsem jenom prázdninový. Na tábory jezdím už drahně let. Bavila mne parta lidí, která se okolo tábora motala, ale moc mne nebavilo být u oddílu. Tak jsem si přečetl knihu jak blafovat o vaření a infiltroval jsem se do kuchyně. Dlouhá léta jsem jezdil do kuchyně jako zásobovač a pomocný kuchař a od roku 2008 jezdím jako hlavní kuchař týdenní, což znamená, že se po týdnu střídáme s kamarádkou . Tuto činnost beru jako ohromný duševní relax.
5.) Podle tvých tweetů tě kuchtění, ale neskutečně baví. Kdybys neprojektoval, byl bys kuchařem?
Uff, teď jsi mne trochu zarazil. Myslím, že slovo "neskutečně" není to, co by vystihovalo můj vztah k vaření. Já bych to shrnul, že vařím rád.:-) Nikdy jsem o možnosti dělat kuchaře nepřemýšlel. Ale myslím, že bych neměnil, hlavně bych si pak musel hledat jiný koníček. :-)
6.) Architektů nebo projektantů je, stejně jako profesionálních řidičů, na Twitteru málo. Kdy a proč jsi se začal pohybovat právě na této sociální síti?
Baví mne zkoušet a objevovat nové věci. A když se o Twitteru začalo mluvit, tak jsem, loni kolem Velikonoc, udělal ten závažný krok a provedl registraci. Začal jsem sledovat několik lidí a už to jelo. A když jsem pak zjistil, že i na svém ne smartphonu dokážu Twitter sledovat, bylo vše jednodušší. Když si do vlaku zapomenu čtení, tak Twitter je jasná volba.
7.) Jestli jsem to dobře pochopil, jsi asi jediný, koho znám, uživatel Twitter, který nemá mobilní telefon vybavený aplikací pro Twitter. A co další sociální sítě (FB, Google+, sdílení fotek, ...) Jak k nim přistupuješ? Taky přes mobilní web?
Přes mobilní web chodím jen na Twitter. Na FB a Google+ chodím většinou doma na desktopu, ale obojí spíše jako okoukávač. Smartphone mi zatím nechybí, ale do budoucna možná o změně zauvažuji.
8.) V poslední době se to všude kolem hemží ACTA, SOPA, PIPA a ANONYMOUS. Jak se ty díváš na duševní vlastnictví a autorská práva na internetu?
Nejsem nikterak vyhraněný. Duševní vlastnictví je důležitá věc. A není správné si cizí tvorbu bez úplaty přivlastňovat, ale na druhou stranu, když možnost získat dané dílo legalně je komplikovanější než stažení z nějakého uložiště, tak většinou není co řešit. Jak už řeklo mnoho lidí přede mnou, nabídka distribučních společností moc nekoresponduje s poptávkou. A dalším problém je částka, kterou skutečně dostanou autoři děl. Jinak samozřejmě občas něco z uložišť stáhnu. Nechme filosofování.:-)
9.) Jako projektant, zabýváš se programováním nebo jsi jen konzument internetu jako já?
Usilovněji jsem programoval, tak před sedmi lety. Dokonce mne to nějaký čas i živilo. I když také to nebylo nic světoborného. Teď maximálně udělám nějaký jednoduchý makro pro AutoCad, abych si zjednodušil rutinní práci. Jestli máš na mysli weby, tak tam mi ujel vlak před těmi sedmi lety:-). Dokonce jsem nějaký čas učil programovat malé špunty.
10.) Je něco, co bys nám chtěl o sobě říci a na co jsem se nezeptal?
Myslím, že si ze mne vytáhl dost informací a nic dalšího co bych doplnil mne nenapadá.. Tuto poslední odpověď dopisuji symbolicky ve vlaku cestou domů.
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
25.2.12
10 otázek pro ... @Errolek
Dva týdny bez 10 otázek pro ...! Vydrželi jste to? Doufám, že ano. Moc se omlouvám, že jsem vás nechal tak dlouho čekat na další rozhovor. Určitě se už těšíte, s kým jsem si povídal. Předem bych chtěl mému hostu poděkovat, protože to byl právě on, kdo mne nakopl a defakto donutil mě pokračovat v rozhovorech.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Zhruba před 7 lety jsem začal na internetu vystupovat jako Errol a tato přezdívka mi tak nějak prostoupila i do civilního života. Oslovují mě tak i spolužáci ve škole a kamarádi a mé reálné jméno je takřka nic neříkající. Ale kdybyste mi třeba chtěli popřát k svátku, tak jej slavím 22. února. Jo a je mi cca 22, tedy alespoň po fyzické stránce.
A jsem samozřejmě z Olomouce a jsem na to náležitě hrdý.
2.) Prozradíš, co znamená Errol? Nebo jak a proč sis zvolil tento nick?
Když někomu řeknu Errol, většině lidí se vybaví nešikovná sova z Harryho Potter, což mě vždycky strašně naštve! Skutečně je to však knižní postava – bahenní dráček obývající Zeměplochu Terryho Pratchetta. Kdo se chce o něm dozvědět více, nechť si přečte knihu Stráže! Stráže!, kde hraje velmi důležitou roli. Nebo ať se alespoň podívá na ilustraci.
A zvolil jsem si ho proto, že mi tak nějak přirostl k srdci. Je to takový malý smutný nešika, který zachrání svět.
3.) Když čtu tvoje BIO na Twitteru, napadá mě, jak patologický prokrastinátor může zvládat tolik věcí?
Noooo… je to makačka. :D Ve skutečnosti se právě snažím stíhat všechny tyhle věci a už mi nezbude čas na to, co bych měl opravdu dělat. Kupříkladu v prváku jsem se ve zkouškovém učil na matematiku tím způsobem, že jsem si vždy chvíli četl knížku a pak jsem přešel na skripta. Ve výsledku jsem za dva týdny přečetl Dvě věže a ke skriptům jsem se nedostal. Když to takhle člověk ještě prokládá Twitterem a kytarou, zjistí, že za celý den se učil půl hodiny a musí to pak dohánět na poslední chvíli. Takže ta prokrastinace vlastně zahrnuje všechny mé zájmy.
4.) Tak jsem si *vygooglil* slovo prokrastinace a zjistil jsem, že já musím být chronický prokrastinátor. Jsi na něčem chronicky závislý?
Toho je! Tak v první řadě je to počítač. To je těžký úděl každého informatika. Ráno vstanu, jdu do školy a tam sedím u počítače, protože prostě musím. Pak přijdu domů, musím něco dodělávat do školy, tak zase sednu k počítači. Když si pak chci odpočinout, brouzdám po internetu nebo si pustím film. A jak jinak, než zase na počítači. S tím samozřejmě souvisí internet, protože počítač bez internetu je v dnešní době jen krabice na součástky. A s internetem zase souvisí Twitter, který mám zapnutý prakticky neustále, ať už jako pasivní čtenář, nebo aktivní kecal.
Další mojí závislostí je káva. Bez šálku espressa v žaludku nevytáhnu paty z domu a je to snad jediná věc, kvůli které jsem ochoten si přivstat. Někdo tomu říká závislost, pro mě je to rituál – ráno vstát a s šálkem kávy si přečíst Twitter.
Na třetím místě je to zřejmě hudba, protože venku mě jen málokdy potkáte bez sluchátek a doma mám ticho, jen když spím, a někdy ani to ne.
5.) Když sleduji dění na Twitteru, Facebooku, Google+, připadá mi, že co uživatel, to závislák. Myslíš, že tato závislost patří k době, nebo je to jen privilegium "(a)sociálně" závislých?
Taková je zkrátka doba a technologie nás k tomu tlačí. Tak jako za mého mládí, kdo neměl hokejové kartičky, POGy nebo Pokémony byl společností vytlačován. Dnes jsou na tom stejně děti, které nemají mobil nebo Facebook. Na druhou stranu těmto závislostem propadají i starší osoby, které mají o něco málo svobodnější vůli než děti. Ale jak to bývá u všech závislostí, všechno má své meze. Když si alespoň občas najdete chvilku na knihu nebo kamarády, nevidím v tom takový problém. Proto jsem velice rád, že na Twitteru je tak dobrá komunita lidí, kteří se rádi setkají i v reálném životě, a že se pořádají společenské akce jako náš @HanackeTweet, kde jsem potkal spoustu fajn lidí a vždy se s nimi rád znovu sejdu.
6.) Takže souhlasíš s tvrzením, že internet je dobrý sluha, ale zlý pán?
Naprosto. Jako studentovi mi neuvěřitelně ulehčuje život. Nahrazuje mi knihovnu a usnadňuje komunikaci se spolužáky. Také je to bezedná studnice zábavy. Na druhou stranu je to velmi nebezpečné místo. Jinými slovy internet je jen obrazem skutečného světa se všemi jeho radostmi i strastmi, jen na internetu se člověk cítí v bezpečí a myslí si, že v úkrytu za monitorem mu nic nehrozí.
7.) Celá Twitter enkláva by mi neodpustila, kdybych se tě nezeptal na @Buster_cz. Proč Buster? Proč dřevěný manekýn? Proč 365ka?
Konečně něco na odlehčení, už jsem se bál, že zabředneme do patosu filosofických diskusí nad stavem dnešní společnosti. :) Začalo to asi před rokem, když jsem narazil na Rok s Looney. Od té doby jsem si pohrával s myšlenkou, že si také nějakou 365 založím. Neustále jsem si ale hledal nějaké výmluvy, protože vím, že jsem nezodpovědná osoba a že u ničeho dlouho nevydržím. Pak se mi pokazil foťák, a dostal jsem nový, poněkud mobilnější, který bych mohl nosit každý den s sebou. A tak jsem se takzvaně „hecnul“ a začal jsem vymýšlet, co bych fotil, aby to nebyly jen obyčejné prázdné fotky. Chtěl jsem nějakou ústřední postavu, jako je třeba Fera, Zajda nebo Střapaté káčátko. A to bylo nějak kolem Vánoc, kdy jsem zároveň sháněl dárek pro sestru, která ráda maluje a vždy chtěla dřevěného manekýna. Tak jsem jí jednoho velkého (asi 40cm) sehnal. Když jsem ho tak držel, říkal jsem si, že by to mohl být vhodný hrdina mojí 365ky. A tak jsem si sehnal menší (kapesní) verzi pro sebe. Pak jsem přemýšlel nad jménem, a jelikož jsem celé prázdniny sjížděl seriál Mythbusters, nemohla mi uniknout jistá podobnost s testovací figurínou Busterem, kterého Bořiči mýtů používají pro své šílené experimenty. Takže asi tak. :)
8.) Musím uznat, že Buster má něco do sebe. Není to právě taková ta statická figura jako Fera, Zajda, Střapaté káčátko. Je kloubový a lze s ním tvořit i pohyb. Určitě nejsem sám, kdo ti fandí a těší se na další 365ku. Chystáš se Bustera po 365 dílech ukončit, nebo budeš pokračovat dál. Třeba jako Zajda?
Rozhodně nehodlám Bustera zahodit do koše! Určitě si ho nechám a občas ho vyfotím, ale nejspíš už to nebude každý den. Jestli se z toho nezblázním napoprvé, rád bych na další rok vyzkoušel něco nového. Buď obyčejné fotky, ale také jsem uvažoval nad komixem nebo dlouhou povídkou na pokračování, ve které bych své obyčejné dny promítal do fantasy světa.
9.) Z podobného nápadu a postupné realizace vznikly třeba Městské války. Znáš tuto knižní trilogii? Mohl by ses stát třeba autorem fantasy povídek, příběhů, nebo románů. Dokážeš si představit takovou budoucnost?
O Městských válkách jsem zatím neslyšel, ale určitě si je omrknu. Pár povídek už jsem napsal, takže si to představit dokážu, ale rozhodně by to nebyla práce na plný úvazek. Psaním nebo muzikou si na živobytí vydělá málokdo, takže nejspíš zůstanu u toho programování nebo budu psát pro nějaký internetový magazín. Uvidíme, jestli o mě bude zájem. :)
10.) Uteklo to jako voda a je tu poslední otázka. Předem bych ti chtěl poděkovat, že jsi se přidal ke statečným a odpověděl na 10 otázek pro ... a na závěr bych se tě rád zeptal - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říci a na co jsem se nezeptal?
Bylo mi potěšením spolupracovat a doufám, že se někdy na nějakém Twitter sraze potkáme naživo.
Co dodat? Možná jen, že jsme nějak zapomněli na můj nablýskaný blogísek – Errolovy výlevy. Jak už název napovídá, píšu tam své výlevy, ale občas se tam objeví i něco čitelného, třeba nějaká ta povídka.
Jo, a neumím plavat. A to je asi vše, no. :)
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Zhruba před 7 lety jsem začal na internetu vystupovat jako Errol a tato přezdívka mi tak nějak prostoupila i do civilního života. Oslovují mě tak i spolužáci ve škole a kamarádi a mé reálné jméno je takřka nic neříkající. Ale kdybyste mi třeba chtěli popřát k svátku, tak jej slavím 22. února. Jo a je mi cca 22, tedy alespoň po fyzické stránce.
A jsem samozřejmě z Olomouce a jsem na to náležitě hrdý.
2.) Prozradíš, co znamená Errol? Nebo jak a proč sis zvolil tento nick?
Když někomu řeknu Errol, většině lidí se vybaví nešikovná sova z Harryho Potter, což mě vždycky strašně naštve! Skutečně je to však knižní postava – bahenní dráček obývající Zeměplochu Terryho Pratchetta. Kdo se chce o něm dozvědět více, nechť si přečte knihu Stráže! Stráže!, kde hraje velmi důležitou roli. Nebo ať se alespoň podívá na ilustraci.
A zvolil jsem si ho proto, že mi tak nějak přirostl k srdci. Je to takový malý smutný nešika, který zachrání svět.
3.) Když čtu tvoje BIO na Twitteru, napadá mě, jak patologický prokrastinátor může zvládat tolik věcí?
Noooo… je to makačka. :D Ve skutečnosti se právě snažím stíhat všechny tyhle věci a už mi nezbude čas na to, co bych měl opravdu dělat. Kupříkladu v prváku jsem se ve zkouškovém učil na matematiku tím způsobem, že jsem si vždy chvíli četl knížku a pak jsem přešel na skripta. Ve výsledku jsem za dva týdny přečetl Dvě věže a ke skriptům jsem se nedostal. Když to takhle člověk ještě prokládá Twitterem a kytarou, zjistí, že za celý den se učil půl hodiny a musí to pak dohánět na poslední chvíli. Takže ta prokrastinace vlastně zahrnuje všechny mé zájmy.
4.) Tak jsem si *vygooglil* slovo prokrastinace a zjistil jsem, že já musím být chronický prokrastinátor. Jsi na něčem chronicky závislý?
Toho je! Tak v první řadě je to počítač. To je těžký úděl každého informatika. Ráno vstanu, jdu do školy a tam sedím u počítače, protože prostě musím. Pak přijdu domů, musím něco dodělávat do školy, tak zase sednu k počítači. Když si pak chci odpočinout, brouzdám po internetu nebo si pustím film. A jak jinak, než zase na počítači. S tím samozřejmě souvisí internet, protože počítač bez internetu je v dnešní době jen krabice na součástky. A s internetem zase souvisí Twitter, který mám zapnutý prakticky neustále, ať už jako pasivní čtenář, nebo aktivní kecal.
Další mojí závislostí je káva. Bez šálku espressa v žaludku nevytáhnu paty z domu a je to snad jediná věc, kvůli které jsem ochoten si přivstat. Někdo tomu říká závislost, pro mě je to rituál – ráno vstát a s šálkem kávy si přečíst Twitter.
Na třetím místě je to zřejmě hudba, protože venku mě jen málokdy potkáte bez sluchátek a doma mám ticho, jen když spím, a někdy ani to ne.
5.) Když sleduji dění na Twitteru, Facebooku, Google+, připadá mi, že co uživatel, to závislák. Myslíš, že tato závislost patří k době, nebo je to jen privilegium "(a)sociálně" závislých?
Taková je zkrátka doba a technologie nás k tomu tlačí. Tak jako za mého mládí, kdo neměl hokejové kartičky, POGy nebo Pokémony byl společností vytlačován. Dnes jsou na tom stejně děti, které nemají mobil nebo Facebook. Na druhou stranu těmto závislostem propadají i starší osoby, které mají o něco málo svobodnější vůli než děti. Ale jak to bývá u všech závislostí, všechno má své meze. Když si alespoň občas najdete chvilku na knihu nebo kamarády, nevidím v tom takový problém. Proto jsem velice rád, že na Twitteru je tak dobrá komunita lidí, kteří se rádi setkají i v reálném životě, a že se pořádají společenské akce jako náš @HanackeTweet, kde jsem potkal spoustu fajn lidí a vždy se s nimi rád znovu sejdu.
6.) Takže souhlasíš s tvrzením, že internet je dobrý sluha, ale zlý pán?
Naprosto. Jako studentovi mi neuvěřitelně ulehčuje život. Nahrazuje mi knihovnu a usnadňuje komunikaci se spolužáky. Také je to bezedná studnice zábavy. Na druhou stranu je to velmi nebezpečné místo. Jinými slovy internet je jen obrazem skutečného světa se všemi jeho radostmi i strastmi, jen na internetu se člověk cítí v bezpečí a myslí si, že v úkrytu za monitorem mu nic nehrozí.
7.) Celá Twitter enkláva by mi neodpustila, kdybych se tě nezeptal na @Buster_cz. Proč Buster? Proč dřevěný manekýn? Proč 365ka?
Konečně něco na odlehčení, už jsem se bál, že zabředneme do patosu filosofických diskusí nad stavem dnešní společnosti. :) Začalo to asi před rokem, když jsem narazil na Rok s Looney. Od té doby jsem si pohrával s myšlenkou, že si také nějakou 365 založím. Neustále jsem si ale hledal nějaké výmluvy, protože vím, že jsem nezodpovědná osoba a že u ničeho dlouho nevydržím. Pak se mi pokazil foťák, a dostal jsem nový, poněkud mobilnější, který bych mohl nosit každý den s sebou. A tak jsem se takzvaně „hecnul“ a začal jsem vymýšlet, co bych fotil, aby to nebyly jen obyčejné prázdné fotky. Chtěl jsem nějakou ústřední postavu, jako je třeba Fera, Zajda nebo Střapaté káčátko. A to bylo nějak kolem Vánoc, kdy jsem zároveň sháněl dárek pro sestru, která ráda maluje a vždy chtěla dřevěného manekýna. Tak jsem jí jednoho velkého (asi 40cm) sehnal. Když jsem ho tak držel, říkal jsem si, že by to mohl být vhodný hrdina mojí 365ky. A tak jsem si sehnal menší (kapesní) verzi pro sebe. Pak jsem přemýšlel nad jménem, a jelikož jsem celé prázdniny sjížděl seriál Mythbusters, nemohla mi uniknout jistá podobnost s testovací figurínou Busterem, kterého Bořiči mýtů používají pro své šílené experimenty. Takže asi tak. :)
8.) Musím uznat, že Buster má něco do sebe. Není to právě taková ta statická figura jako Fera, Zajda, Střapaté káčátko. Je kloubový a lze s ním tvořit i pohyb. Určitě nejsem sám, kdo ti fandí a těší se na další 365ku. Chystáš se Bustera po 365 dílech ukončit, nebo budeš pokračovat dál. Třeba jako Zajda?
Rozhodně nehodlám Bustera zahodit do koše! Určitě si ho nechám a občas ho vyfotím, ale nejspíš už to nebude každý den. Jestli se z toho nezblázním napoprvé, rád bych na další rok vyzkoušel něco nového. Buď obyčejné fotky, ale také jsem uvažoval nad komixem nebo dlouhou povídkou na pokračování, ve které bych své obyčejné dny promítal do fantasy světa.
9.) Z podobného nápadu a postupné realizace vznikly třeba Městské války. Znáš tuto knižní trilogii? Mohl by ses stát třeba autorem fantasy povídek, příběhů, nebo románů. Dokážeš si představit takovou budoucnost?
O Městských válkách jsem zatím neslyšel, ale určitě si je omrknu. Pár povídek už jsem napsal, takže si to představit dokážu, ale rozhodně by to nebyla práce na plný úvazek. Psaním nebo muzikou si na živobytí vydělá málokdo, takže nejspíš zůstanu u toho programování nebo budu psát pro nějaký internetový magazín. Uvidíme, jestli o mě bude zájem. :)
10.) Uteklo to jako voda a je tu poslední otázka. Předem bych ti chtěl poděkovat, že jsi se přidal ke statečným a odpověděl na 10 otázek pro ... a na závěr bych se tě rád zeptal - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říci a na co jsem se nezeptal?
Bylo mi potěšením spolupracovat a doufám, že se někdy na nějakém Twitter sraze potkáme naživo.
Co dodat? Možná jen, že jsme nějak zapomněli na můj nablýskaný blogísek – Errolovy výlevy. Jak už název napovídá, píšu tam své výlevy, ale občas se tam objeví i něco čitelného, třeba nějaká ta povídka.
Jo, a neumím plavat. A to je asi vše, no. :)
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
11.2.12
10 otázek pro ... omluva
Omlouvám se všem čtenářům, příznivcům a fanouškům, 10 otázek pro ..., dnes nevychází.
4.2.12
10 otázek pro ... @myxomatoza
Ahoj, máme za sebou první měsíc roku 2012 a první čtyři rozhovory. Začíná poslední zimní měsíc a tak jej začneme některým milým uživatelem Twitteru. Mladá středoškolačka s poetickou duší, která ráda (ne)komunikuje ... Ale ne, nebudu prozrazovat, přečtěte si dnešních 10 otázek pro ... @myxomatoza.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, jmenuju se Anna. Kolik mi je, bych si ráda nechala pro sebe, ale řeknu aspoň, že stále chodím na střední. Bydlím a narodila jsem se v Praze.
2.) Když se někdo pohybuje na Twitteru, evokuje to, že se zabývá technickými záležitostmi. Prozradíš nám co studuješ?
Studuju všeobecně zaměřený gympl. A ač působím na Twitteru, jsem technický antitalent. S počítačem umím akorát to, co potřebuju a ani o trochu víc. Takže většině toho, co ajťácké osazenstvo na Twitteru píše, nerozumím ani polovinu. Já patřím k těm humanitně nadaným vyjímkám.
3.) Studuješ všeobecné gymnázium, znamená to, že hodláš pokračovat studiem na Vysoké škole, jaký směr tě láká?
Jak už jsem zmínila, baví mě spíše ty humanitní předměty, přesněji jazyky. Zatím jsem se nerozhodla, bude-li to čeština anebo angličtina, kterou se budu v budoucnu zabývat. Rozhodně ani překládání mi není cizí, ale jak říkám, stále váhám. Původně jsem přemýšlela o něčem docela jiném, a to o studiu fotografie. Od toho jsem ale nakonec upustila.
4.) Na gymplu má určitě každý Facebook, ale najdou se kolem tebe spolužáci s Twitterem nebo Google+?
Pár se jich najde. Když jsem já měla Twitter teprve pár měsíců, asi čtyřem lidem ze třídy jsem ho vnutila, ale nutno říci, že ani jednoho to pořádně nechytlo. Jejich argumenty zněly asi jako: ''Nedaj se tu lajkovat fotky.'' nebo ''A kde máš jako chat?''. Později se jedna spolužačka chytla sama, akorát ode mě chtěla vysvětlit pár pojmů - co jsou to followers, o co jde ve #ff atd. Zatím na Twitteru stále působí, ale píše pouze anglicky a většina jejích tweetů se skládá z citátů. Co se týče Google+, já sama tam sice mám profil, ale dění tam moc nesleduju. Vím akorát o jednom klukovi ze školy, kterého mám v kruzích. Obecně tato síť se mezi mými známými nesetkala s velkou oblibou.
5.) Ve svém BIO píšeš - Fandím čemukoliv, co se snaží nahradit skutečný kontakt mezi lidmi. Jak s lidmi tedy komunikuješ?
Preferuji kontakt přes IM, přes sociální sítě, přes telefon, zkrátka nemám moc ráda přímou sociální interakci. :) Jsem celkem asociál a zrovna nevyhledávám rozhovory z očí do očí, abych pravdu řekla. Konkrétně moje BIO je věta, co odpověděl Sheldon na otázku, proč má dosud účet na Facebooku.
6.) Počkej, nechceš tím říct, že tvým hlavním komunikačním kanálem se stal virtuální svět?
Jako že nevycházím z domu a rodičům posílám mailem, že žiju? No tak takhle zase ne. :D Asi jsem to špatně podala, myslela jsem to spíš tak, že je pro mě o dost jednodušší napsat tweet, než třeba zapřést na ulici jen tak rozhovor.
7.) Ale jsou takové rodiny, které takto komunikují. Nebo, aby se viděli, tak se potkávají např. v SimCity. Dokážeš si představit dobu, že taková rodinná setkání budou normální?
No rozhodně to zní zajímavě. Musím ale říci, že například hromadný chat s rodiči mi zní dost děsivě a ač je mám oba ráda, nic podobného bych asi provozovat nechtěla. :) Jinak to vnímám u vzdálenějších rodinných příslušníků, které nevídám tak často. Vyloženě hrát s nimi třeba MMORPG hry bych asi nechtěla, ale komunikovat přes messengery.. proč ne. Dokážu si představit, že bych místo návštěv zapla webcameru a odbyla si tím rozhovor, aniž bych se musela vzdalovat z bytu. S tím však i nastává riziko, že příbuzní vypátrají, kdy jsem online a budou mě bombardovat nonstop. Vše má svá pro i proti, což platí ve virtuálním i reálném světě.
8.) Když opustíme virtuální svět, jaké máš koníčky? Nebo čemu se ráda věnuješ hodně, nebo i jen trochu?
Mým koníčkem jsou přímo koníčci. :) Jezdím na koni asi od pěti let, i když musím přiznat, že v poslední době stále méně a méně, to kvůli škole. Přesto bych se neoznačila vyloženě za milovníka koní, beru to spíš jako rekreační sport. Mou další zálibou je již zmíněné focení. Držím se při tom hesla ''fotím blbě, fotím rád'' a snažím se neztrácet naději, když vidím všechny ty zajímavé snímky při letmém projíždění Flickru. Krom toho ráda čtu a občas i něco napíšu. Co se týče sportu, tak dříve jsem hodně běhala, ale momentálně mám trochu problémy s kolenem, takže spíš jen občas v létě vylezu na kolo nebo in-liny.
9.) Akorát jsi mi nahrála na další otázku, to mám rád. Když ráda píšeš, můžeme si některá tvá dílka někde přečíst? Máš nějaký internetový projekt (blog, 365ku, ...)?
Vedu si blog a to http://myxomatoza.blogspot.com , kam píšu vesměs takový odpad, který se nevejde do tweetů. Ale předem říkám, že zde není k shlédnutí nic z mé pisatelské tvorby, co se týče povídek, fejetonů apod. 365ku bych nevydržela, jsem moc líná psát každý den. Píšu, když to přijde a když chci a když vyloženě musím, tak to má vliv; výsledek není tak kvalitní, jako když vznikne z vlastní vůle. Plus jsem taky dost nesmělá, co se týče vyvěšování svých povídek na internet. Přijde mi, že v nich odhaluji až příliš mnoho ze sebe a proto je nerada předhazuji ke kritice veřejnosti. Ale třeba to někdy překonám a objeví se na blogu, kdo ví.
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekla a na co jsem se nezeptal?
Myslím, že všechno důležité již bylo řečeno. Když to shrnu: Jsem divný patron se žádným sociálním životem a celkem nudnými zálibami. :D Je mi jasné, že se nezavděčím každému a mohu vás ujistit, že ani mně se nazavděčí jen tak někdo. That's all folks. Vřele děkuji za rozhovor a třeba zase někdy.. Ahoj!
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, jmenuju se Anna. Kolik mi je, bych si ráda nechala pro sebe, ale řeknu aspoň, že stále chodím na střední. Bydlím a narodila jsem se v Praze.
2.) Když se někdo pohybuje na Twitteru, evokuje to, že se zabývá technickými záležitostmi. Prozradíš nám co studuješ?
Studuju všeobecně zaměřený gympl. A ač působím na Twitteru, jsem technický antitalent. S počítačem umím akorát to, co potřebuju a ani o trochu víc. Takže většině toho, co ajťácké osazenstvo na Twitteru píše, nerozumím ani polovinu. Já patřím k těm humanitně nadaným vyjímkám.
3.) Studuješ všeobecné gymnázium, znamená to, že hodláš pokračovat studiem na Vysoké škole, jaký směr tě láká?
Jak už jsem zmínila, baví mě spíše ty humanitní předměty, přesněji jazyky. Zatím jsem se nerozhodla, bude-li to čeština anebo angličtina, kterou se budu v budoucnu zabývat. Rozhodně ani překládání mi není cizí, ale jak říkám, stále váhám. Původně jsem přemýšlela o něčem docela jiném, a to o studiu fotografie. Od toho jsem ale nakonec upustila.
4.) Na gymplu má určitě každý Facebook, ale najdou se kolem tebe spolužáci s Twitterem nebo Google+?
Pár se jich najde. Když jsem já měla Twitter teprve pár měsíců, asi čtyřem lidem ze třídy jsem ho vnutila, ale nutno říci, že ani jednoho to pořádně nechytlo. Jejich argumenty zněly asi jako: ''Nedaj se tu lajkovat fotky.'' nebo ''A kde máš jako chat?''. Později se jedna spolužačka chytla sama, akorát ode mě chtěla vysvětlit pár pojmů - co jsou to followers, o co jde ve #ff atd. Zatím na Twitteru stále působí, ale píše pouze anglicky a většina jejích tweetů se skládá z citátů. Co se týče Google+, já sama tam sice mám profil, ale dění tam moc nesleduju. Vím akorát o jednom klukovi ze školy, kterého mám v kruzích. Obecně tato síť se mezi mými známými nesetkala s velkou oblibou.
5.) Ve svém BIO píšeš - Fandím čemukoliv, co se snaží nahradit skutečný kontakt mezi lidmi. Jak s lidmi tedy komunikuješ?
Preferuji kontakt přes IM, přes sociální sítě, přes telefon, zkrátka nemám moc ráda přímou sociální interakci. :) Jsem celkem asociál a zrovna nevyhledávám rozhovory z očí do očí, abych pravdu řekla. Konkrétně moje BIO je věta, co odpověděl Sheldon na otázku, proč má dosud účet na Facebooku.
6.) Počkej, nechceš tím říct, že tvým hlavním komunikačním kanálem se stal virtuální svět?
Jako že nevycházím z domu a rodičům posílám mailem, že žiju? No tak takhle zase ne. :D Asi jsem to špatně podala, myslela jsem to spíš tak, že je pro mě o dost jednodušší napsat tweet, než třeba zapřést na ulici jen tak rozhovor.
7.) Ale jsou takové rodiny, které takto komunikují. Nebo, aby se viděli, tak se potkávají např. v SimCity. Dokážeš si představit dobu, že taková rodinná setkání budou normální?
No rozhodně to zní zajímavě. Musím ale říci, že například hromadný chat s rodiči mi zní dost děsivě a ač je mám oba ráda, nic podobného bych asi provozovat nechtěla. :) Jinak to vnímám u vzdálenějších rodinných příslušníků, které nevídám tak často. Vyloženě hrát s nimi třeba MMORPG hry bych asi nechtěla, ale komunikovat přes messengery.. proč ne. Dokážu si představit, že bych místo návštěv zapla webcameru a odbyla si tím rozhovor, aniž bych se musela vzdalovat z bytu. S tím však i nastává riziko, že příbuzní vypátrají, kdy jsem online a budou mě bombardovat nonstop. Vše má svá pro i proti, což platí ve virtuálním i reálném světě.
8.) Když opustíme virtuální svět, jaké máš koníčky? Nebo čemu se ráda věnuješ hodně, nebo i jen trochu?
Mým koníčkem jsou přímo koníčci. :) Jezdím na koni asi od pěti let, i když musím přiznat, že v poslední době stále méně a méně, to kvůli škole. Přesto bych se neoznačila vyloženě za milovníka koní, beru to spíš jako rekreační sport. Mou další zálibou je již zmíněné focení. Držím se při tom hesla ''fotím blbě, fotím rád'' a snažím se neztrácet naději, když vidím všechny ty zajímavé snímky při letmém projíždění Flickru. Krom toho ráda čtu a občas i něco napíšu. Co se týče sportu, tak dříve jsem hodně běhala, ale momentálně mám trochu problémy s kolenem, takže spíš jen občas v létě vylezu na kolo nebo in-liny.
9.) Akorát jsi mi nahrála na další otázku, to mám rád. Když ráda píšeš, můžeme si některá tvá dílka někde přečíst? Máš nějaký internetový projekt (blog, 365ku, ...)?
Vedu si blog a to http://myxomatoza.blogspot.com , kam píšu vesměs takový odpad, který se nevejde do tweetů. Ale předem říkám, že zde není k shlédnutí nic z mé pisatelské tvorby, co se týče povídek, fejetonů apod. 365ku bych nevydržela, jsem moc líná psát každý den. Píšu, když to přijde a když chci a když vyloženě musím, tak to má vliv; výsledek není tak kvalitní, jako když vznikne z vlastní vůle. Plus jsem taky dost nesmělá, co se týče vyvěšování svých povídek na internet. Přijde mi, že v nich odhaluji až příliš mnoho ze sebe a proto je nerada předhazuji ke kritice veřejnosti. Ale třeba to někdy překonám a objeví se na blogu, kdo ví.
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekla a na co jsem se nezeptal?
Myslím, že všechno důležité již bylo řečeno. Když to shrnu: Jsem divný patron se žádným sociálním životem a celkem nudnými zálibami. :D Je mi jasné, že se nezavděčím každému a mohu vás ujistit, že ani mně se nazavděčí jen tak někdo. That's all folks. Vřele děkuji za rozhovor a třeba zase někdy.. Ahoj!
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
28.1.12
10 otázek pro ... @twentil
Mám hroznou radost, že v 10 otázek pro ... mohu po delší době přivítat děvče, ženu, dívku. Má radost je zmnohonásobena vzdáleností, protože dnešní host žije za velikou louží, v Americe. A to přímo v Bostonu. Hodně cestuje, takže kdo ji sleduje, zná z jejich tweetů a fotografií cesty autobusem, vlakem i autem napříč Amerikou. Mám velkou radost, že dnešním hostem je @twentil. A protože by povídání prostřednictvím IM bylo pro nás oba složité, použil jsem schéma 10 otázek pro ... z loňského roku a @twentil odpověděla na deset předem připravených otázek. Snad nám to oběma odpustíte. :)
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, zdravím a tuhle otázku šikovně obejdu (třeba mlčením)... :D Řeknu jen, že je mi o deset let víc, než by mi slušelo resp. si to můžeš odhadnout ze zbytku rozhovoru sám, jelikož technika je generační záležitost... :D Odkud jsem, se tak moc říct nedá, cítím se všude vcelku rychle doma, ale existují města, kde bych ráda žila. V ČR je to asi jen Brno, v létě možná i Český Krumlov, v Německu je takových měst podstatně víc... A taky mám ráda Vídeň... Jinak t. č. na cestách, USA, Boston #simply...
2.) Jak jsi se dostala k internetu a všemu kolem něj?
Už ani nevím, pamatuji si, jak jsem se někdy kolem roku 1996 ocitla v počítačové pracovně na fildě v Brně a pak asi o dva roky pozděj v Jeně, kde ono "Rechenzentrum" mělo nádherná velká okna s výhledem přímo do nově dostavěného luxusního nákupního centra. Dalo by se tam tehdy skvěle prokrastinovat, kdyby slovo prokrastinovat tehdy existovalo. Tam jsem si založila první mail, myslím, že to byl seznam.cz, krátce poté hned web.de a ten mám dodnes (teď už ale jen jako takovou online-relikvii)... Psal se rok 1998!
O deset let dříve si sebe sama vybavuji rozbalující ATARI a nechápající, jak ta bedýnka souvisí s televizí a s kazetami (vskutku souvisela!). Grafy (!) do bakalářky jsem formátovala v T602 na počítači s vlastnoručně instalovaným pirátským windows 3.1 (cca 12 třípalcových disket!) a bakalářku trpělivě tiskla na skřípající jehličkové tiskárně. Někteří moji spolužáci se v té době hroutili jen proto, že jim umřela tří- či pětipalcová disketa s jinde nezazálohovanou a zcela hotovou nevytištěnou diplomkou... Magisterku jsem tiskla už na laserovce a odevzdávala 7 minut před deadlajnou, přičemž mi z ní ještě pěkně kapalo lepidlo. První web jsem v html dolaďovala myslím někdy o Vánocích roku 1998 (?).
3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?
Mým nejnovějším objevem je velmi moderní propiska (která jednou skoro neprošla security na letišti, jelikož má kvalitní ocelový hrot) a velmi moderní sešit s jakýmsi čínským anime-obrázkem na obálce: učím se zrovna znova psát. Ruka zesláblá z klávesnice to vydrží max. 20 minut, takže toho asi brzo zas nechám a NEstanu se propiskovým ninjou. Twitter mám ráda, píšu tam, co bych jinak hned zapomněla. Většinou hrozný vyboubleniny, který by se *slušelo* hned zapomenout... Z technologií používám to, co se zrovna používá. Ale nejraděj mám statistické programy, které umí hezky řadit všechna možná data a kreslit hezké vícerozměrné ňuňugrafy. Takže taky třeba #GoogleAnalytics. A ráda mám také textové editory, které umí tezaurus a napovídají mi slova a popravují #pravopysk, takže mi pomáhají nevypadat jako úplný #pakko. A #GoogleTranslate samo, protože za mne otročí... A díky skypu (ač se mi to těžko říká) můžu vůbec bezproblémově existovat v záoceání, aniž by to většina mých blízkých nějak tíživě nesla...
4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?
Většinou ze všeho ze všeho nejdřív vyhodím windows (někdy i neúmyslně), pak si vyrobím startovací SD-kartu s nějakou zrovna oblíbenou linuxovou distribucí. Již delší dobu je to (k)ubuntu. Ale v podstatě mi nevadí jakýkoliv systém. Dokonce i klávesu s jablkem umím jakžtakž používat... :D Na smarfounu mám cosi co tam už bylo a když se nudím tak to tam nainstaluju znova, přičemž si většinou smažu všechno, co se dá, včetně kontaktů, načež si musím hledat nové přátele... :D Miluju šmudlací smartfouny a ninjopsaní se #SlideIT (ještě jednou díky @Tomshon za ten tip).
5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?
Velmi ráda Twitter, především kvůli 140 znakům a jelikož je to taková celkem dobře asociální sociální síť se zajímavými lidmi, kteří se se mnou z nějakého zvláštního důvodu baví, aniž by mne znali osobně a když to potřebuji tak mne i dokáží podpořit a pomoci (za to jim všem moc děkuji!).
6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.
Všichni, kteří mne sledují už déle, to vědí: v nejbližší době si založím blog, který se bude jmenovat "tajemství tří teeček" nebo možná „grafoexploze nad 140 znaků“...
7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?
F.U.R.T. chtějí něco radit a pomáhat... grmpfff... ;)
8.) Tvoje další zájmy?
Koukání z okna, koukání z letadla, pití koktejlů, pití čisté studené vody, běhání, je-li venku víc jak 26 stupňů (Celsia!), trávení času pod horkou sprchou, usínání v pruhu slunečního svitu, konstruování nových slov ve třech jazycích, vytváření neužitečných hypotéz, popírání praxe, boj proti přírodním zákonům, boj proti konceptu "příroda vs. technika" a jiným dichotomiím či redukcím možností volby, lítý boj proti stereotypům, obdivování cyberpunku, přemýšlení nad smyslem existence čehokoliv, konstruování evolučních teorií, pozorování a zkoumání technologií a mechanismů na výrobu a údržbu reality...
9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí s podobnými zájmy?
#mraky
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekla a na co jsem se nezeptal?
Všechno ostatní zaručeně prozradím dříve či později na Twitteru! Prostě #TMI :D
A díky moc za příležitost sepsat tento můj dosavadní technicko-netový životopis, bez popudu bych to neudělala...
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj, zdravím a tuhle otázku šikovně obejdu (třeba mlčením)... :D Řeknu jen, že je mi o deset let víc, než by mi slušelo resp. si to můžeš odhadnout ze zbytku rozhovoru sám, jelikož technika je generační záležitost... :D Odkud jsem, se tak moc říct nedá, cítím se všude vcelku rychle doma, ale existují města, kde bych ráda žila. V ČR je to asi jen Brno, v létě možná i Český Krumlov, v Německu je takových měst podstatně víc... A taky mám ráda Vídeň... Jinak t. č. na cestách, USA, Boston #simply...
2.) Jak jsi se dostala k internetu a všemu kolem něj?
Už ani nevím, pamatuji si, jak jsem se někdy kolem roku 1996 ocitla v počítačové pracovně na fildě v Brně a pak asi o dva roky pozděj v Jeně, kde ono "Rechenzentrum" mělo nádherná velká okna s výhledem přímo do nově dostavěného luxusního nákupního centra. Dalo by se tam tehdy skvěle prokrastinovat, kdyby slovo prokrastinovat tehdy existovalo. Tam jsem si založila první mail, myslím, že to byl seznam.cz, krátce poté hned web.de a ten mám dodnes (teď už ale jen jako takovou online-relikvii)... Psal se rok 1998!
O deset let dříve si sebe sama vybavuji rozbalující ATARI a nechápající, jak ta bedýnka souvisí s televizí a s kazetami (vskutku souvisela!). Grafy (!) do bakalářky jsem formátovala v T602 na počítači s vlastnoručně instalovaným pirátským windows 3.1 (cca 12 třípalcových disket!) a bakalářku trpělivě tiskla na skřípající jehličkové tiskárně. Někteří moji spolužáci se v té době hroutili jen proto, že jim umřela tří- či pětipalcová disketa s jinde nezazálohovanou a zcela hotovou nevytištěnou diplomkou... Magisterku jsem tiskla už na laserovce a odevzdávala 7 minut před deadlajnou, přičemž mi z ní ještě pěkně kapalo lepidlo. První web jsem v html dolaďovala myslím někdy o Vánocích roku 1998 (?).
3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?
Mým nejnovějším objevem je velmi moderní propiska (která jednou skoro neprošla security na letišti, jelikož má kvalitní ocelový hrot) a velmi moderní sešit s jakýmsi čínským anime-obrázkem na obálce: učím se zrovna znova psát. Ruka zesláblá z klávesnice to vydrží max. 20 minut, takže toho asi brzo zas nechám a NEstanu se propiskovým ninjou. Twitter mám ráda, píšu tam, co bych jinak hned zapomněla. Většinou hrozný vyboubleniny, který by se *slušelo* hned zapomenout... Z technologií používám to, co se zrovna používá. Ale nejraděj mám statistické programy, které umí hezky řadit všechna možná data a kreslit hezké vícerozměrné ňuňugrafy. Takže taky třeba #GoogleAnalytics. A ráda mám také textové editory, které umí tezaurus a napovídají mi slova a popravují #pravopysk, takže mi pomáhají nevypadat jako úplný #pakko. A #GoogleTranslate samo, protože za mne otročí... A díky skypu (ač se mi to těžko říká) můžu vůbec bezproblémově existovat v záoceání, aniž by to většina mých blízkých nějak tíživě nesla...
4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?
Většinou ze všeho ze všeho nejdřív vyhodím windows (někdy i neúmyslně), pak si vyrobím startovací SD-kartu s nějakou zrovna oblíbenou linuxovou distribucí. Již delší dobu je to (k)ubuntu. Ale v podstatě mi nevadí jakýkoliv systém. Dokonce i klávesu s jablkem umím jakžtakž používat... :D Na smarfounu mám cosi co tam už bylo a když se nudím tak to tam nainstaluju znova, přičemž si většinou smažu všechno, co se dá, včetně kontaktů, načež si musím hledat nové přátele... :D Miluju šmudlací smartfouny a ninjopsaní se #SlideIT (ještě jednou díky @Tomshon za ten tip).
5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?
Velmi ráda Twitter, především kvůli 140 znakům a jelikož je to taková celkem dobře asociální sociální síť se zajímavými lidmi, kteří se se mnou z nějakého zvláštního důvodu baví, aniž by mne znali osobně a když to potřebuji tak mne i dokáží podpořit a pomoci (za to jim všem moc děkuji!).
6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.
Všichni, kteří mne sledují už déle, to vědí: v nejbližší době si založím blog, který se bude jmenovat "tajemství tří teeček" nebo možná „grafoexploze nad 140 znaků“...
7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?
F.U.R.T. chtějí něco radit a pomáhat... grmpfff... ;)
8.) Tvoje další zájmy?
Koukání z okna, koukání z letadla, pití koktejlů, pití čisté studené vody, běhání, je-li venku víc jak 26 stupňů (Celsia!), trávení času pod horkou sprchou, usínání v pruhu slunečního svitu, konstruování nových slov ve třech jazycích, vytváření neužitečných hypotéz, popírání praxe, boj proti přírodním zákonům, boj proti konceptu "příroda vs. technika" a jiným dichotomiím či redukcím možností volby, lítý boj proti stereotypům, obdivování cyberpunku, přemýšlení nad smyslem existence čehokoliv, konstruování evolučních teorií, pozorování a zkoumání technologií a mechanismů na výrobu a údržbu reality...
9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí s podobnými zájmy?
#mraky
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekla a na co jsem se nezeptal?
Všechno ostatní zaručeně prozradím dříve či později na Twitteru! Prostě #TMI :D
A díky moc za příležitost sepsat tento můj dosavadní technicko-netový životopis, bez popudu bych to neudělala...
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
21.1.12
10 otázek pro ... @Koisny
Co mají společného IT, malování stripů, hraní počítačových her a blog? Možná nic, možná hodně, ale hlavně dnešního hosta 10 otázek pro ... Povídání s ním by vydalo ne na deset, ale aspoň na padesát otázek. A pozor, už přijíždí ex-skater @Koisny!
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Jmenuju se Jakub Havelka, tahne mi na 30 (coz zni docela strasidelne) a jsem z Prahy.
2.) Do Kristových let ještě daleko, ale stejně se tě zeptám, pamatuješ ještě dobu, kdy českému počítačovému nebi vládly stroje typu IQ151, ZX Spectrum, Didaktik ...
Popravde ani tak moc ne, prvni pocitace kolem kterych jsem se zacal motat byly uz IBM-PC, nicmene soused mel tusim didaktika na kterem mi obcas neco pustil (kdyz nad tim ted premyslim, musel jsem ho neuveritelne otravovat.
3.) Teprve teď jsem si všiml, že píšeš bez diakritiky. Ale i na Twitteru a v mailu. Je to tím, že jsi na mobilu nebo je pro tebe praktičtější interpunkční znaménka vynechávat?
Ja ti ani nevim, nikdy jsem s diakritikou nepsal, jedina vyjimka je muj blog a da mi to pekne zabrat. Myslim ze se me to drzi z dob DOSu, na PC se driv diakritika nepouzivala a ja se naucil psat bez ni, ale mozna se na to jen vymlouvam.
4.) Když mluvíš o svém blogu, každý večer se těším na tvoji 365ku a v pondělí hlavně na #Alfred. Jak tě napadla takováto postava a proč má Alfred místo rukou ponožky?
To byl vlastne takovy pokus a cele to vzniklo spontanne. Mel jsem chut delat vlastni komix/strip a hledal nejake nastroje (moznost rucni kresby jsem zavrhl hned s tim ze nechci ctenare desit). Inspirovan Red Meatem jsem vytvoril toho kluka. Nad jmenem jsem ani moc nepremyslel, chtel jsem neco trochu pitomeho a napadl me Alfred (timto se omlouvam vsem Alfredum), mimochodem se tak jmenuje u muj pracovni PC. Zena mi tedy vycitala ze vypada jak Hitler, dokonce jsem mel vymysleny i jeden strip na toto tema, ale nakonec jsem to zavrhl. Ohledne ponozek na rukou - na tohle tema uz mam napsany strip ktery vyjde na konci ledna, takze bych to nerad predem prozrazoval.
5.) Onehdy jsem zjistil, že jsme oba "v mládí" propadli prknu, takže, co ty a skateboarding?
No vidis to.. to uz je tak davno (aha ted koukam ze ani tak moc davno to neni), uz nekdy od zakladky mi to tema bylo dost blizke, ale jezdit jsem nikdy nezacal, az nekdy v roce 2000 vysel Tony Hawk Pro Skater 2 a to nas s brachou nakoplo abysme zacali opravdu jezdit, koupili jsme si prkna v Tescu (oba jsme je celkem brzy rozstipali) a pokouseli se o nejake triky. Ani jeden z nas se nedostal dal nez na ollie a nejaky slidy/grindy. Joo brachovi se jednou nejakym zazrakem povedl vyborny kickflip :D Skoncilo to tak, ze me to slo o neco lip a brachu to odradilo. Ja pak taky pomalu prestal. Ted uz se na tom ani neudrzim :)
6.) Pohybuješ se v IT prostředí. Baví tě je ještě doma, po příchodu z práce, práce s počítačem? A jsi takový ten IT kutil, který pořád vylepšuje svoje "železo"?
Nebavi! S tim je spojena moje naklonnost k Applu - mam jejich produkty rad protoze funguji a nezajima me co je uvnitr, nechci resit jak udelat nebo upravit tohle a tamto. To co tam je tam je a kdyz tam neco nejde, tak to nejde a tecka. Obdobi staveni PC a hrabani se v systemu jsem si odbyl na stredni, kdyz to delam ted, tak jen pracovne, protoze musim.
7.) Nemůžu se nezeptat na tvé působení na sociálních sítí? Většina lidí, kterých jsem se ptal, používá Twitter jako otevřený kanál pro získávání informací a FB pro sdílení informací s přáteli a rodinou, popřípadě jako FunPage. Máš to také tak, nebo jak používáš sociální sítě?
Tak asi jako u vetsiny - Twitter je pro me primarni, FB se mi vzdy jako sluzba libil ale nikdy jsem si ho nezalozil. Misto toho jsem se snazil hledat nejake nahrady - prvni byla Diaspora, ktera pro me byla trochu zklamanim kvuli pomalemu vyvoji a proto jsem uvital Google+, nicmene brzo jsem zjistil, ze proste nejsem schopny fungovat na dvou socialnich siti najednou, takze mi zustal jen ten Twitter. Sluzby jako Gowalla nebo Foursquare jsem nejakou dobu pouzival, ale jelikoz jsem pecival a nikam nechodim, nemaji pro me moc smysl. Mam jeste ucet na Goodreads, nicmene posledni dobou moc nectu, takze se tam toho moc nedeje.
8.) Michael Kocáb zpívá - Kdo zná mě, řekl by, je to k nevíře, budík, který tiká na dně talíře ... jako správný "ajťák" používáš v domácnosti ještě nějaké mechanické věci nebo se spoléháš na vymoženosti moderní techniky?
Jsem trochu zaskocen a marne koukam kolem sebe ve snaze najit nejakou mechanickou hracku! Kytara.. jenze ta je elektricka, nasel by se tu nejaky starsi filmovy fotak bez elektroniky, zubni kartacek mame take ciste mechanicky. Zena mi ted moudre poradila - kolobezka! To bude asi primarni mechanicka "hracka" kterou tu mam, pokud nechci sepisovat veci jako otvirak na konzervy.
9.) Je leden, to by ještě mohlo být aktuální - Předsevzetí do nového roku. Bylo, je , nebo odešlo jako lví pšouk s příchodem některého rána?
Tak nejak nevim co na to napsat, aby to melo aspon nejaky obsah. Predsevzeti si zadne nedavam, maximalne nejake prani ve smyslu, aby se toho moc nepodelalo nebo tak neco.
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?
Bal zeptat? Ale to snad ne, ja myslim ze jsem toho na sebe prozradil tak akorat. Ocekavam, ze az tento rozhovor vyjde, budu zasypan nabidkami od vsech bulvarnich platku v zemi, takze si musim nechat take neco pro ne, ne?
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Jmenuju se Jakub Havelka, tahne mi na 30 (coz zni docela strasidelne) a jsem z Prahy.
2.) Do Kristových let ještě daleko, ale stejně se tě zeptám, pamatuješ ještě dobu, kdy českému počítačovému nebi vládly stroje typu IQ151, ZX Spectrum, Didaktik ...
Popravde ani tak moc ne, prvni pocitace kolem kterych jsem se zacal motat byly uz IBM-PC, nicmene soused mel tusim didaktika na kterem mi obcas neco pustil (kdyz nad tim ted premyslim, musel jsem ho neuveritelne otravovat.
3.) Teprve teď jsem si všiml, že píšeš bez diakritiky. Ale i na Twitteru a v mailu. Je to tím, že jsi na mobilu nebo je pro tebe praktičtější interpunkční znaménka vynechávat?
Ja ti ani nevim, nikdy jsem s diakritikou nepsal, jedina vyjimka je muj blog a da mi to pekne zabrat. Myslim ze se me to drzi z dob DOSu, na PC se driv diakritika nepouzivala a ja se naucil psat bez ni, ale mozna se na to jen vymlouvam.
4.) Když mluvíš o svém blogu, každý večer se těším na tvoji 365ku a v pondělí hlavně na #Alfred. Jak tě napadla takováto postava a proč má Alfred místo rukou ponožky?
To byl vlastne takovy pokus a cele to vzniklo spontanne. Mel jsem chut delat vlastni komix/strip a hledal nejake nastroje (moznost rucni kresby jsem zavrhl hned s tim ze nechci ctenare desit). Inspirovan Red Meatem jsem vytvoril toho kluka. Nad jmenem jsem ani moc nepremyslel, chtel jsem neco trochu pitomeho a napadl me Alfred (timto se omlouvam vsem Alfredum), mimochodem se tak jmenuje u muj pracovni PC. Zena mi tedy vycitala ze vypada jak Hitler, dokonce jsem mel vymysleny i jeden strip na toto tema, ale nakonec jsem to zavrhl. Ohledne ponozek na rukou - na tohle tema uz mam napsany strip ktery vyjde na konci ledna, takze bych to nerad predem prozrazoval.
5.) Onehdy jsem zjistil, že jsme oba "v mládí" propadli prknu, takže, co ty a skateboarding?
No vidis to.. to uz je tak davno (aha ted koukam ze ani tak moc davno to neni), uz nekdy od zakladky mi to tema bylo dost blizke, ale jezdit jsem nikdy nezacal, az nekdy v roce 2000 vysel Tony Hawk Pro Skater 2 a to nas s brachou nakoplo abysme zacali opravdu jezdit, koupili jsme si prkna v Tescu (oba jsme je celkem brzy rozstipali) a pokouseli se o nejake triky. Ani jeden z nas se nedostal dal nez na ollie a nejaky slidy/grindy. Joo brachovi se jednou nejakym zazrakem povedl vyborny kickflip :D Skoncilo to tak, ze me to slo o neco lip a brachu to odradilo. Ja pak taky pomalu prestal. Ted uz se na tom ani neudrzim :)
6.) Pohybuješ se v IT prostředí. Baví tě je ještě doma, po příchodu z práce, práce s počítačem? A jsi takový ten IT kutil, který pořád vylepšuje svoje "železo"?
Nebavi! S tim je spojena moje naklonnost k Applu - mam jejich produkty rad protoze funguji a nezajima me co je uvnitr, nechci resit jak udelat nebo upravit tohle a tamto. To co tam je tam je a kdyz tam neco nejde, tak to nejde a tecka. Obdobi staveni PC a hrabani se v systemu jsem si odbyl na stredni, kdyz to delam ted, tak jen pracovne, protoze musim.
7.) Nemůžu se nezeptat na tvé působení na sociálních sítí? Většina lidí, kterých jsem se ptal, používá Twitter jako otevřený kanál pro získávání informací a FB pro sdílení informací s přáteli a rodinou, popřípadě jako FunPage. Máš to také tak, nebo jak používáš sociální sítě?
Tak asi jako u vetsiny - Twitter je pro me primarni, FB se mi vzdy jako sluzba libil ale nikdy jsem si ho nezalozil. Misto toho jsem se snazil hledat nejake nahrady - prvni byla Diaspora, ktera pro me byla trochu zklamanim kvuli pomalemu vyvoji a proto jsem uvital Google+, nicmene brzo jsem zjistil, ze proste nejsem schopny fungovat na dvou socialnich siti najednou, takze mi zustal jen ten Twitter. Sluzby jako Gowalla nebo Foursquare jsem nejakou dobu pouzival, ale jelikoz jsem pecival a nikam nechodim, nemaji pro me moc smysl. Mam jeste ucet na Goodreads, nicmene posledni dobou moc nectu, takze se tam toho moc nedeje.
8.) Michael Kocáb zpívá - Kdo zná mě, řekl by, je to k nevíře, budík, který tiká na dně talíře ... jako správný "ajťák" používáš v domácnosti ještě nějaké mechanické věci nebo se spoléháš na vymoženosti moderní techniky?
Jsem trochu zaskocen a marne koukam kolem sebe ve snaze najit nejakou mechanickou hracku! Kytara.. jenze ta je elektricka, nasel by se tu nejaky starsi filmovy fotak bez elektroniky, zubni kartacek mame take ciste mechanicky. Zena mi ted moudre poradila - kolobezka! To bude asi primarni mechanicka "hracka" kterou tu mam, pokud nechci sepisovat veci jako otvirak na konzervy.
9.) Je leden, to by ještě mohlo být aktuální - Předsevzetí do nového roku. Bylo, je , nebo odešlo jako lví pšouk s příchodem některého rána?
Tak nejak nevim co na to napsat, aby to melo aspon nejaky obsah. Predsevzeti si zadne nedavam, maximalne nejake prani ve smyslu, aby se toho moc nepodelalo nebo tak neco.
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?
Bal zeptat? Ale to snad ne, ja myslim ze jsem toho na sebe prozradil tak akorat. Ocekavam, ze az tento rozhovor vyjde, budu zasypan nabidkami od vsech bulvarnich platku v zemi, takze si musim nechat take neco pro ne, ne?
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
14.1.12
10 otázek pro ... @Jake898
Znám dva hasiče. Jeden je profesionál, druhý dobrovolník. Jednoho znám osobně, druhého, zatím, jen z Twitteru. Vlastně toho prvního jsem také poznal díky Twitteru. A stali se z nás dobří přátelé. S ním už jste si rozhovor přečíst mohli. Je to @Zirland. S tím druhým jsem si povídal nyní.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj. Jmenuji se Jakub Bárta, na internetu se pohybuji pod nickem Jake898. Je mi osmnáct let a bydlím v menší vesničce za severozápádním okrajem Prahy.
2.) Tvůj věk prozrazuje, že už jsi se narodil do osvícené doby, doby elektroniky. Ale prozraď, jaké bylo tvoje první seznámení s počítačem a světem internetu?
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Ahoj. Jmenuji se Jakub Bárta, na internetu se pohybuji pod nickem Jake898. Je mi osmnáct let a bydlím v menší vesničce za severozápádním okrajem Prahy.
2.) Tvůj věk prozrazuje, že už jsi se narodil do osvícené doby, doby elektroniky. Ale prozraď, jaké bylo tvoje první seznámení s počítačem a světem internetu?
Moje první seznámení s počítačem má na svědomí můj bratr, který mi v mých čtyřech nebo pěti letech přivezl k dědečkovi na chatu zvláštní plechovou krabici s displayem, klávesnicí a černobílým monitorem (myš zcela vážně nebyla). Je to opravdu strašně dlouho a navíc jsem byl ještě malej prcek, takže jedinné na co si vzpomenu je to, že jsem začal na MS-DOS, kde jsem hry spoustěl pomocí Norton Commanderu a postupně prošel přes Windows 3.1, 95, 98, Millenium, XP, Vista až k současným Windows 7. Co se týče mého prvního připojení k internetu, tak proběhlo na stejném místě a bylo uskutečněno pomocí telefonického vytáčení. Bohužel na chatě nebyla zavedena pevná linka, takže v té době nám Český telekom dal takovou krabici, do které se dala SIM karta a suplovala funkci pevné linky. Propojení s počítačem bylo uskutečněno pomocí COM portu rychlostí okolo 8kbps. Dalším oříškem bylo, že propojovací kabel nesměl být delší než 5 metrů, jinak bylo připojení značně nestabilní nebo spíš nebylo vůbec.
Vzpomenete si ještě na charakteristický zvuk vytáčení Dial-Up?
3.) Protože vím, kde bydlíš, tak vím, že vaše vesnička je něčím zvláštní, prozradíš to i ostatním?
Určitě. V červnu roku 2011 zde byl po více než 60 letech znovuotevřen Únětický pivovar. Obliba piva z Únětic se rozšířila nad moje nejvyšší očekávání a už několikrát jsem zažil, jak si lidi o tomto pivu povídají ve vlaku nebo autobusu.
4.) V BIO máš uvedeno dobrovolný hasič. Máme si tě tedy představit, jak běháš s hadicí po hřišti a proudem vody se trefuješ do plechovek? Představ nám svůj koníček. Nebo poslání? Budoucí povolání?Je to tak. Jsem členem jak sportovního družstva, tak zásahové jednotky. Ve sportu jsem většinou ten, který bere do ruky sací koš, šroubuje jej na savici (to je ta velká tlustá hadice, kterou se saje voda) a vrhá se s ním do vody v nádrži (kádi). Ale protože hasiči si musí hlavně pomáhat, tak se občas stane, že za někoho zaskočím třeba na proudu (to je ten co si pospojuje hadice a běží až dopředu k terčům) a mě nahradí zase někdo jiný. Zatím se nám naštěstí nestalo, že bychom na závody družstvo nějak neposkládali. Jinak jako zásahová jednotka se řadíme do kategorie JPO III. To znamená, že k zásahu se svoláváme pomocí poplachového systému (SMS) a k zásahu vyjíždíme do 10 minut od vyhlášení poplachu. OPIS (operační a informační středisko) si nás tedy může zavolat třeba na výpomoc k velkému požáru (např. požár tržnice SAPA v roce 2008), na dozor nad zvyšující se hladinou řeky nebo jen na pohotovost na zbrojnici při očekávání nějaké živelné události. Jako jednotka se účastníme i 12-24 hodinových stáží u pražských profesionálních hasičů, se kterými trávíme čas na stanici a jezdíme s nimi na výjezdy. Pokud je volno, tak pro nás profíci připravují i nějaké to školení, kde se ledacos přiučíme a v praxi pak použijeme. Jestli je to moje budoucí povolání? Těžko říci. Ta práce mě baví ikdyž to dělám dobrovolně bez nároku na jakoukoliv odměnu. Kdyby byla příležitost přihlásit se do přijímacího řízení, asi bych to přecijen zkusil.
5.) Ani jsem se nezeptal co studuješ a co dál, po škole? Jaké jsou tvoje plány do budoucna?Studuju čtvrtý rořník oboru Mechanik elektronik na Střední škole elektrotechniky a strojírenství na Praze 10. Zatím to vypadá tak, že půjdu pracovat někam do oboru, jiná možnost prozatím není. Můj obor je dost rozsáhlý. Můžu dělat vlastně cokoliv od elektroniky (zabezpečovací zařízení, síťová zařízení) až po domovní rozvody. Vlastně všechno na co mi vystačí vyhláška č. 50/1978 Sb. s příslušným paragrafem. Nicméně upřednostňuji spíš tu kabeláž, rozvody, elektromotory a tak různě. Nemám rád piplačku s nějakým malým elektronickým zapojením. Na vysokou se mi zrovna dvakrát nechce, nejsem člověk, kterého by učení bavilo.
6.) BIO na Twitteru je taková vděčná část, která je přímo předurčena klást otázky. Proto se zeptám, co ty a programování?Už dříve jsem si hrál s HTML, zkoušel si nějaké ty webovky a různě jsem blbnul. Nikdy z toho nevyplinulo nic užitečného, spíš jen takové pokusy. V roce 2008 jsem si začal hrát s jazykem PHP. Objevoval jsem jeho kouzla, taje a po dlouhém přemlouvání od @Majkl578 jsem se dostal k OOP. Různě jsem si hrál vytvářel i nějaké ty malinké aplikačky, které neměli žádný užitek, ale já jsem z nich měl radost. Takhle mě @Majkl578 dotáhl i k mému prvnímu použití frameworku - Nette Framework. Souběžně s mým poznáváním PHP jsem pro kamaráda začal tvořit fotogalerii vozidel MHD, která v tuto chvíli obsahuje přes 20 000 fotografií. Vzhledem k tomu, že mě v té době MHD dost bavila, tak se mi na tom projektu dělalo velmi příjemně a tlačila mě touha udělat to lepší a lepší. Bohužel, moje fandovství k MHD už není tak velké a samotné PHP už mě také zajímá jen okrajově, takže projekt dále nevyvíjím, nicméně komunita jej rozšiřuje o nové a nové fotografie a to mě těší.
7.) Musím se tě samozřejmě zeptat, jak jsi na tom se sociálními sítěmi? Které používáš?Aktivně používám jen Facebook, Twitter a Google Latitude. Jsem zaregistrovaný i na Google+, který se mi ze začátku hodně líbil, ale dnes už tam vlezu jen párkrát za měsíc a zase hned odejdu. Používám i Foursquare, ale nejsem tam moc aktivní. Není to tím, že by se mi ta služba snad nelíbila, ale zkrátka na check-in zapomínám.
8.) Na profilovce jsi vyfocený s kolem. Jaké jsou tvoje zájmy mimo internet? A žiješ hlavně na internetu?Pokud vynechám výše zmíněnou hasičinu, tak se rád věnuji geocachingu, projedu se na kole, občas mě chytne chuť něco vyfotit a hlavně rád cestuji do neznáma a prolézám opuštěné areály. Nedokážu posoudit, jestli žiju hlavně na internetu. Mám internet spíš k odreagování po celodenním sezení ve škole.
9.) Dal jsi si do Nového roku nějaké předsevzetí?Moc na předsevzetí nejsem, protože na něj akorát člověk musí myslet a tím ho zmáhá větší a větší pokušení ho porušit. Nicméně mám za cíl tento rok udělat maturitu a postavit se alespoň částečně na vlastní nohy.
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?Já myslím, že jsi ze mě vycucnul naprosto dokonale všechny informace a jestli někoho zajímám víc, může mě sledovat na Twitteru. Každopádně moc díky za pozvání do tohoto projektu.
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
4.) V BIO máš uvedeno dobrovolný hasič. Máme si tě tedy představit, jak běháš s hadicí po hřišti a proudem vody se trefuješ do plechovek? Představ nám svůj koníček. Nebo poslání? Budoucí povolání?Je to tak. Jsem členem jak sportovního družstva, tak zásahové jednotky. Ve sportu jsem většinou ten, který bere do ruky sací koš, šroubuje jej na savici (to je ta velká tlustá hadice, kterou se saje voda) a vrhá se s ním do vody v nádrži (kádi). Ale protože hasiči si musí hlavně pomáhat, tak se občas stane, že za někoho zaskočím třeba na proudu (to je ten co si pospojuje hadice a běží až dopředu k terčům) a mě nahradí zase někdo jiný. Zatím se nám naštěstí nestalo, že bychom na závody družstvo nějak neposkládali. Jinak jako zásahová jednotka se řadíme do kategorie JPO III. To znamená, že k zásahu se svoláváme pomocí poplachového systému (SMS) a k zásahu vyjíždíme do 10 minut od vyhlášení poplachu. OPIS (operační a informační středisko) si nás tedy může zavolat třeba na výpomoc k velkému požáru (např. požár tržnice SAPA v roce 2008), na dozor nad zvyšující se hladinou řeky nebo jen na pohotovost na zbrojnici při očekávání nějaké živelné události. Jako jednotka se účastníme i 12-24 hodinových stáží u pražských profesionálních hasičů, se kterými trávíme čas na stanici a jezdíme s nimi na výjezdy. Pokud je volno, tak pro nás profíci připravují i nějaké to školení, kde se ledacos přiučíme a v praxi pak použijeme. Jestli je to moje budoucí povolání? Těžko říci. Ta práce mě baví ikdyž to dělám dobrovolně bez nároku na jakoukoliv odměnu. Kdyby byla příležitost přihlásit se do přijímacího řízení, asi bych to přecijen zkusil.
5.) Ani jsem se nezeptal co studuješ a co dál, po škole? Jaké jsou tvoje plány do budoucna?Studuju čtvrtý rořník oboru Mechanik elektronik na Střední škole elektrotechniky a strojírenství na Praze 10. Zatím to vypadá tak, že půjdu pracovat někam do oboru, jiná možnost prozatím není. Můj obor je dost rozsáhlý. Můžu dělat vlastně cokoliv od elektroniky (zabezpečovací zařízení, síťová zařízení) až po domovní rozvody. Vlastně všechno na co mi vystačí vyhláška č. 50/1978 Sb. s příslušným paragrafem. Nicméně upřednostňuji spíš tu kabeláž, rozvody, elektromotory a tak různě. Nemám rád piplačku s nějakým malým elektronickým zapojením. Na vysokou se mi zrovna dvakrát nechce, nejsem člověk, kterého by učení bavilo.
6.) BIO na Twitteru je taková vděčná část, která je přímo předurčena klást otázky. Proto se zeptám, co ty a programování?Už dříve jsem si hrál s HTML, zkoušel si nějaké ty webovky a různě jsem blbnul. Nikdy z toho nevyplinulo nic užitečného, spíš jen takové pokusy. V roce 2008 jsem si začal hrát s jazykem PHP. Objevoval jsem jeho kouzla, taje a po dlouhém přemlouvání od @Majkl578 jsem se dostal k OOP. Různě jsem si hrál vytvářel i nějaké ty malinké aplikačky, které neměli žádný užitek, ale já jsem z nich měl radost. Takhle mě @Majkl578 dotáhl i k mému prvnímu použití frameworku - Nette Framework. Souběžně s mým poznáváním PHP jsem pro kamaráda začal tvořit fotogalerii vozidel MHD, která v tuto chvíli obsahuje přes 20 000 fotografií. Vzhledem k tomu, že mě v té době MHD dost bavila, tak se mi na tom projektu dělalo velmi příjemně a tlačila mě touha udělat to lepší a lepší. Bohužel, moje fandovství k MHD už není tak velké a samotné PHP už mě také zajímá jen okrajově, takže projekt dále nevyvíjím, nicméně komunita jej rozšiřuje o nové a nové fotografie a to mě těší.
7.) Musím se tě samozřejmě zeptat, jak jsi na tom se sociálními sítěmi? Které používáš?Aktivně používám jen Facebook, Twitter a Google Latitude. Jsem zaregistrovaný i na Google+, který se mi ze začátku hodně líbil, ale dnes už tam vlezu jen párkrát za měsíc a zase hned odejdu. Používám i Foursquare, ale nejsem tam moc aktivní. Není to tím, že by se mi ta služba snad nelíbila, ale zkrátka na check-in zapomínám.
8.) Na profilovce jsi vyfocený s kolem. Jaké jsou tvoje zájmy mimo internet? A žiješ hlavně na internetu?Pokud vynechám výše zmíněnou hasičinu, tak se rád věnuji geocachingu, projedu se na kole, občas mě chytne chuť něco vyfotit a hlavně rád cestuji do neznáma a prolézám opuštěné areály. Nedokážu posoudit, jestli žiju hlavně na internetu. Mám internet spíš k odreagování po celodenním sezení ve škole.
9.) Dal jsi si do Nového roku nějaké předsevzetí?Moc na předsevzetí nejsem, protože na něj akorát člověk musí myslet a tím ho zmáhá větší a větší pokušení ho porušit. Nicméně mám za cíl tento rok udělat maturitu a postavit se alespoň částečně na vlastní nohy.
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?Já myslím, že jsi ze mě vycucnul naprosto dokonale všechny informace a jestli někoho zajímám víc, může mě sledovat na Twitteru. Každopádně moc díky za pozvání do tohoto projektu.
Děkuji za rozhovor
Předchozí rozhovory zde.
31.12.11
24.12.11
10 otázek pro ... Vánoční speciál
Dnes je 24. prosince, Štědrý den, Vánoce a sobota. A k sobotě neodmyslitelně patří 10 otázek pro ... Zeptal jsem se proto účastníků rozhovorů:
Co pro tebe znamenají vánoce?
a zde jsou jejich odpovědi. Upozorňuji předem, odpovědi nejsou nijak upravované! :)
@parohac4 - Vánoce jsou svátky klidu. I když tedy u nás doma to moc klidné nebývá, ale to už tak nějak k těm vánocům patří. S manželkou to nějak neřešíme, tedy nějaké dary pro sebe, děláme ty svátky pro děti. Všechen ten shon a stres je rázem pryč, když se rozsvítí stromeček a děti vykřiknou: "Jé, podívej, Ježíšek je tady." Ta radost v jejich očích je k nezaplacení. A tak by to mělo být. Hezké Vánoce a šťastný nový rok všem.
@electricCZ - Nazdárek, noooo, jak se rozepsat o vánocích a vynechat sprostá slova? Stres, spěch, šílenství, komerce, narvané obchoďáky, utrácení za kraviny, města plná aut, kýčovitá ozdoba v centrech, hraní na city ... To by asi stačilo, vánoce, spíš tedy převánoce moc nemusím a těch pár dní svátků taky neprožívám, holt nejsem ta pravá křesťanská duše :) Asi to není to, co jsi měl na mysli, ale klidně si to nech pro sebe, stejně to není moc publikovatelné, romantik už asi nebudu :-) S pozdravem Vašek
@Shaana_CZ - Vánoce jsou pro mě tím, čím mají být, a to svátky klidu. Dcery už jsou dospělé, takže bude jenom decentně ozdobený stromek a pár drobností pod ním. Nějak si nepřipouštím to nákupní šílenství. Co nepřipouštím, kašlu na něj. Klid, pohoda, zdraví, dobré jídlo a pití, trocha toho bilancování a rozjímání. To jsou ty pravé Vánoce.
@brisindel - Chtěla bych, aby pro mě Vánoce znamenaly čas klidu, zastavení se, radosti i odpočinku s rodinou a přáteli. Místo toho si z nich často udělám čas stresu, úklidu, shonu dárků, balení dárků, vaření, rodinných návštěv, obžerství a nadávám že jsem nestihla ani žádnou vánoční pohádku...paradoxně se těším, až skončí a odpočnu si. Každý rok si říkám, že takhle to nechci a že příští rok to bude vypadat úplně jinak. Letos to vypadá, že by se to snad mohlo podařit. Držte mi palce a mějte Vánoce přesně takové, jaké si je představujete vy sami :-)! Krásné Vánoce všem!
@strakamichal - Vánoce mám moc rád. Shon kolem vánoc se mi daří ignorovat, takže jsou to pro mě svátky klidu a pohody, kdy se sejde celá rodina. No a na dárečky se těším jako malej kluk :-)
@stary_mrzout - Co pro mne znamenají Vánoce? Pro mne osobně už vlastně nic moc extra. Jelikož se s kompletní rodinou vidíme přes rok dostatečně a hračky si kupuju průběžně podle stavu peněženky, zůstává jako hlavní symbol Vánoc smažený kapr. Toho si totiž obvykle přes rok nedávám.
Samozřejmě se synátorem je to jiné, kvůli němu má ještě cenu strojit stromek, pouštět koledy a je zážitek sledovat lesk v jeho zklamaných očích, že ten transformer není tak velký, jak si představoval a vůbec jaktože je jen jeden.
Já mám teď Vánoce nejradši v tom nejužším kruhu - my tři a pes. Je to den bez stresu a podle našich představ. A takové Vánoce by měli mít všichni.
@hippik - Mno vanoce? To pro mne jednoznacne znamenaji narozeni Jezise Krista, naseho spasitele :D Ale ne, u nas je to proste den, kdy se po silenym stresu pres den vse vecer uklidni a vsichni tak nejak zavzpominame nad ubehlym rokem, proklejeme ztraty, rozbalime si darky, proklejeme ztraty zase, no a pak jsme radi, ze se mame :)
@buddhacz - Ahoj, již 10 let pro mne znamenají pokrytectví a čínský konzum. naprosto je ignoruju.
@jiproch - Pro mne Vánoce znamenají dny, kdy je rodina konečně pohromadě. 3/4 rodiny jsme pracující, takže se během roku doma vícemně míjíme. Vánoční svátky se proto snažíme využít co nejvíc společně. Na první svátek jezdíme k rodičům manželky a o druhém svátku k mým rodičům. Všude se vždy děsně přejíme, takže se těšíme na 27. prosince, kdy se jde zase do práce. :)
@j3ndys - Vánoce mám i nemám rád..proč nemám? Je to období, kdy musím chodit po přeplněných obchodech, shánět dárky, a protože nikdy nevím, co komu mám dát, je to pro mě opravdu stresující záležitost. A ne.. nikdy se mi nepodaří koupit dárky s předstihem, takže si tohle "užívám" pravidelně každý rok.
A proč je mám rád? Odpověď je klasická, snad tisíckrát řečená.. je to období se zvláštní atmosférou. Období, které trávím se svými nejbližšími v naprostém klidu a pohodě, bez jakéhokoliv stresu. Nic neřešíme a jen si užíváme to, že jsme spolu. Samozřejmě tradiční kapr s bramborovým salátem je něco, co člověk nemá každý den. A doma o Vánocích mi chutná nejvíc.
Pozitiva samozřejmě vítězí, takže se na vánoce každý rok těším.
@freezycz - Co pro mě znamenají vánoce? ... Vůbec nic, tyhle pokrytecko-pánbíčkářské svátky neřeším a nesnáším ... Jen to ukazuje jací jsou lidé pokrytci, protože normální člověk nepotřebuje nějaký stupidní svátek k tomu, aby byl hodný na své blízké a nebo aby jim třeba i dal nějaký dárek ... Vrcholem pokrytectví je to, když vánoce slaví ateista (pokud nechápete, tak http://www.google.cz ...) ... To samé platí pro velikonoce ... Dost častým argumentem je "ale děcka" ... Co s nima? To se mají učit pokrytectví a nesmyslům už od mala? Ne, dík ... vánoce nebrat prostě ... ;)
@microsonic - Co tedy pro mne znamenají Vánoce? Od malička pro mě znamenají především to, že se sejdeme celá rodina. V mladších letech jsem se samozřejmě těšil hlavně na to, že dostanu dárky. Nyní už je to spíš tak, že se těším na to až dárky rozdám já:) V neposlední řadě je pro mě také důležité, že si užiju pořádné domácí stravy a letos je to dokonce o to lepší, protože mám spoustu dovolené, což znamená, že si domácí stravu užiju o to déle :)))
@Kassycka - Vánoce: #rodina #jidlo #pohadky #darky #pohoda
@Hryzalek - „tebe dneska a mě možná zítra chytí infarkt - šťastné a veselé!”, jak zpívá slovenská punk-rocková skupina Iné Kafe - to jsou moje Vánoce... Nebo vlastně možná jen předvánoční období.
Když už příjde onen Štědrej den. Zdá se všechno v pohodě. Člověk vstane, dá si vánočku, zabalí dárky, poobědvá luxusní zelňačku od maminky, dá dárečky pod stromeček, pak ještě řízek s bramborovým salátem (ano, řízek! - řídíme se tím, že by mělo být na Vánoce jídlo, které vám chutná a né to, co vám řeknou ostatní)... Rozbalit dárky a zcela spokojen do postele spát :).
Dobře. Až taková pohoda to není - ale má to k ní hodně blízko... A hlavně je to jeden z mála dní, kdy opravdu můžete vypustit práci, starosti, deprese a užít si ho!
@fremycz - Vánoce pro mě byly a jsou svátkem, kdy se těším a nevím přesně na co. Jako malý jsem nedočkavě utíkal od nedojedené večeře ke stromečku, abych objevil dárky od Ježíška. Dnes si čím dál, tím častěji užívám sváteční dny nejen při štědrovečerní večeři. I když namísto dárků mě více potěší dobrý bramborový salát a lahodný losos. Poslední roky nebývalo tradicí mít doma ve slavnostní den klid, takže jsem rád utíkal za betlémem a v hlavě si představoval pohodové svátky. Nenechám se znechutit komerčními sliby a nadávkami na ztracenou vánoční atmosféru. Jen je potřeba ji najít. Chci Vám popřát veselé Vánoce a klidné svátky.
@StepanPernicky - Vánoce pro mne znamenají hodně věcí, ať už jsou to starosti se sháněním dárku, přeplněné obchody a nervózní lidi v nich, a také čím dal tím chladnější počasí a kratší dny. Vánoce jsou, ale pro mne také obdobím sbližování rodiny, štědrovečerní večeře a rozbalování dárku a radost, když dárek ode mne potěší člověka, který ho dostal. A samozřejmě všudypřítomná vánoční atmosféra. Rozsvícené žárovičky ve městech, hraní koled, a když počasí dopřeje, tak i ten sníh, který přikryje krajinu kolem. Na štědrý den potom sledování pohádek v televizi a strojení stromečku, postění se, abychom viděli večer zlaté prasátko. To všechno má své kouzlo a tradici. Škoda je, že posledních pár let se z typických českých vánoc stávají spíše vánoce americké, kde v obchoďácích jsou Santa Clausove a v televizi americké pohádky. A když se potom někdo zeptá malých dětí, jak podle nich vypadá Ježíšek, tak většina odpoví, že je to starý pán s bříškem v červeném kabátu, tak je mě po takových odpovědí trochu smutno. Přesto se každý rok na vánoce hodně těším ať už na dárečky, nebo ochutnávání cukrový tak i na tu atmosféru kolem.
@pavelondra2005 - Vánoce pro mě znamenají dobu, kdy se sejde celá rodina, jezdí se po návštěvách a odpočívám před zkouškovým obdobím. Je to jedno z mých nejoblíbenějších období v roce.
@lukys - Předně je to velice starý zvyk, který podle některých pramenů pochází ještě z dob daleko před křesťanstvím, které si samozřejmě nejen Vánoce ukradlo a tak trošku "asimilovalo". Já samozřejmě křesťanství, stejně jako většinu ostatních náboženství neuznávám, nicméně jej respektuji jako součást historie, a Vánoce - které se staly lidovým a nikoli náboženským svátkem - respektuji jako něco, co prostě "je", a čemu se vlastně ani nedá utéct :)
Sám osobně Vánoce neuznávám, neslavím, ale jak jsem psal, nelze před nimi utéci. Musíte se vidět s rodinou, musíte si popřát se známými, kolegy, kamarády, rodinou atd. Hezké na Vánocích je, že se vidíte s mnoha lidmi, které běžně moc nevídáte, nebo vídáte málo, všichni jsou na sebe tak nějak hodnější (i když je to často jen přetvářka), je snaha navodit určitou "atmosféru vyjímečnosti". Vánoce jsou spíše než svátky klidu a míru bohužel častěji svátky přetvářky, předstírání, shonu a pocuchaných nervů.
Pokud to vezmu za sebe, přátele a rodinu a lidi které mám chuť vidět uvidím rád kdykoliv, kdy je na obou stranách čas, chuť a nálada (každý máme svůj život a starosti že), ne jen o Vánocích. Naštěstí už naše rodina došla do té fáze, že si nehrajeme na dárky a podobně, prostě se sejdeme, společně se najíme, poklábosíme, a pak si jdeme zase hezky každý po svém :)
Něco jiného je, pokud je v rodině nějaký "potěr", tam pak samozřejmě Vánoce význam mají.
Pro mě osobně znamenají pouze hromady lidí s šíleným výrazem v očích v obchodech a MHD, kapsáře všude možně, ještě horší televizní program než normálně (pohádky atd. mám rád, ale čeho je moc, toho je příliš :) ), zimu, námrazu, a možná nějaké to volno a trošku klidu...
Určitě to nejsou svátky klidu a míru, tak jak je to původně myšleno, ale tu šílenou parodii na Vánoce si z toho děláte vy všichni sami :) Vánoce jsou prostě takové, jaké si je uděláte, a já je mám klidné a pohodlné tak moc, jak to jen jde :)
Takže šťastné a veselé, a hlavně to zdraví, to ostatní se už nějak zařídí :)
@pavlosji - Myslím, že mohu použit název povídky M. Viewegha " Zasraný vánoce."
Naprosto vystihuje můj postoj.
Jsem člověk zaměřený na fakta, ale to už víte.
1) J. Kristus se nenarodil 24. prosince, ale pravděpodobně někdy v říjnu.
2) Vánoce jsou pohanský svátek. Je to oslava slunovratu.
3) Katolická církev v minulosti potřebovala ovečky z řad pohanů a tak udělala vstřícný krok a spojila dvě věci v jednu. Pohanský slunovrat a narození Krista. Výsledek byl znamenitý. Získala větší vliv a větší zisky.
Takže co já a vánoce......
Nemám je rád. Znamenají: fronty na všechno, chaos, nervozitu. Naštěstí má žena je v tomto ohledu stejná. Takže dárky kupujem pouze dcerám. Nekupujem stromek, nemáme ani umělý, snažíme se dělat jakoby nic. Cukroví se peklo jen kvůli dcerám, takže teď je to na nich. Už jsou poměrně velký a baví je to.
Jsme prostě MIMO a jsme za to rádi.
Neodepisuji na vánoční přání, neposílám žádné.
.........Zasraný vánoce.......
@erben - Jelikož nejsem věřící, tak pro mě Vánoce znamenají hlavně několik dnů volna, návštěvy rodiny, jídlo, pokusy o dodržování svátečních tradic a odpočinek. Jako dítě jsem měl Vánoce radši, samozřejmě kvůli dárkům. S vánočními svátky souvisí i bilancování končícího roku a výhledy do roku příštího. Vánočnímu shonu se snažím vyhýbat, ale samotné svátky vánoční jako takové mám z výše uvedených důvodů rád.
@Snekac - S Vánoci si spojuji hlavně setkání s rodinou, dobré jídlo, 3 dny klidu po tom vąem stresu a uľ se pomalu těąím na nový rok, ve kterém doufám konečně vyhraju v loterii, pořídím si dům a nebudu muset pracovat :-))
@jiribicek - Vánoce? Říká se, že Vánoce jsou svátky klidu. V dnešní době to ale není úplně pravda, lidé ve stresu běhají po obchodních domech a shánějí dárky, stromeček, nebo kapra. Přitom pravá podstata těchto svátků je úplně jinde. Pokud vynechám křesťanskou podstatu Vánoc, tak jde především o možnost být s rodinou a také s lidmi, na kterých nám záleží. Na to by se nemělo zapomínat, „materiální Vánoce“ jsou sice hezká věc, nicméně není to to nejdůležitější. Rád bych popřál všem krásné Vánoce a mnoho štěstí, zdraví a úspěchů v Novém roce.
@masinko - Za poslední léta mám každé Vánoce úplně jiné. Proto se snažím držet několika pevných bodů, abych mohl pohnout světem. Země se pravidelně otřásá při bramborovém salátu.
Jeden rok jsem dokonce zvládl ochutnat cca sedm různých domácích druhů po trase Olomouc - Šumperk - Moravská Třebová - Jablonec nad Nisou.
Další konstantou je láska k lineckému. Na druhé straně odpor k tomu českému strouhanému bílému, co strašně smrdí, vrže mezi zubama a komicky se tomu říká kokos.
A čerstvě objevenou novinkou jsou pro mě vosí úly, po nichž se můžu utlouct.
Ano, poznali jste správně, Vánoce jsou o jídle. Co se týče duchovního rozměru, tak čekám, jestli se na výslunní vrátí pohané, nebo i nadále budou kralovat křesťané s tím svým nesmyslem
o narození JK. Jako ateista vše sleduji zpovzdálí a v pravou chvíli se do věci vložím.
@Raveboy_cz - Vánoce? určitě to už není jako v dětství. Jen už se tolik netěším co dostanu za dárky já, ale spíš na to, jestli budou mít radost moji blízcí z toho co jim sám nadělím. Přeci je důležitější, že se s rodinou setkáme ve zdraví a ne kvůli tomu, kdo víc utratí za nějaké zbytečnosti a nebo vyloženě blbosti :-)
Takže se těším, že pár dní mi nezaklepe na kancl nějaký BFU když má problém, že mi nezavolají z firmy ve tři ráno, že zbuchnula WiFi a nebo jen kvůli informaci, že měli problém a vyřešili ho. Prostě mám pár dní, kdy není žádný stres a klidně se zas po třicáté kouknu na první díl Mrazíka ;-)
Veselé, šťastné a hlavně klidné vánoce Všem, to vám přeje ježuch @Raveboy_cz
@Kytkosaurus - Vánoce pro mě znamenají hlavně příležitost k zamyšlení a setkání s rodinou. Ale na nějaké ty dobroty a dárky se samozřejmě taky dostane. (-:
Hezké Vánoce přeje Kytka
@Adamska89 - Rozlišuju dva druhy vánoc.
Komerční vánoce, kdy se obchodní domy zdobí světýlky a stromky už někdy od konce října, v televizi běží vánoční reklamy, ale do pravých Vánoc je pořád daleko - prostě svátky konzumu, nakupování, stresu a obchodníků vtloukajícím lidem do hlavy, že je nejvyšší čas nakupovat dárky, péct cukroví a zdobit dům. Ne, ty opravdu nemusím.
Druhým typem jsou pro mě TY Vánoce, období od cca 23. do 26. 12., prostě pravé Vánoce, kdy už je klid, stromek je ozdoben, cukroví na stole, bramborový salát v lednici a největším dobrodružstvím je případný výlet se členem rodiny na ambulanci, aby mu vytáhli kapří kost z krku...:) Ano, tyhle Vánoce mám rád, být v klidu s rodinou, nikdo nikam nespěchá a člověk může na pár dní utéct od starostí všedního dne...
Sečteno a podtrženo: Vánoce jako takové pro mě znamenají klid, spousty jídla, vůni jehličí a hlavně pohodu v rodinném kruhu...:)
Jak je vidět, každý Vánoce prožívá po svém. Doufám, že jsem na odpověď někoho nezapomněl, kdyby jo, tak se připomeňte, já ji velmi rád doplním. To samé platí i pro ty, kteří svoji odpověď neposlali a rádi by ji ještě přidali.
Přeji všem klidné prožití vánočních svátků, pozor na kapří kosti a třeba se někdy sejdeme osobně.
@parohac4 - Vánoce jsou svátky klidu. I když tedy u nás doma to moc klidné nebývá, ale to už tak nějak k těm vánocům patří. S manželkou to nějak neřešíme, tedy nějaké dary pro sebe, děláme ty svátky pro děti. Všechen ten shon a stres je rázem pryč, když se rozsvítí stromeček a děti vykřiknou: "Jé, podívej, Ježíšek je tady." Ta radost v jejich očích je k nezaplacení. A tak by to mělo být. Hezké Vánoce a šťastný nový rok všem.
@electricCZ - Nazdárek, noooo, jak se rozepsat o vánocích a vynechat sprostá slova? Stres, spěch, šílenství, komerce, narvané obchoďáky, utrácení za kraviny, města plná aut, kýčovitá ozdoba v centrech, hraní na city ... To by asi stačilo, vánoce, spíš tedy převánoce moc nemusím a těch pár dní svátků taky neprožívám, holt nejsem ta pravá křesťanská duše :) Asi to není to, co jsi měl na mysli, ale klidně si to nech pro sebe, stejně to není moc publikovatelné, romantik už asi nebudu :-) S pozdravem Vašek
@Shaana_CZ - Vánoce jsou pro mě tím, čím mají být, a to svátky klidu. Dcery už jsou dospělé, takže bude jenom decentně ozdobený stromek a pár drobností pod ním. Nějak si nepřipouštím to nákupní šílenství. Co nepřipouštím, kašlu na něj. Klid, pohoda, zdraví, dobré jídlo a pití, trocha toho bilancování a rozjímání. To jsou ty pravé Vánoce.
@brisindel - Chtěla bych, aby pro mě Vánoce znamenaly čas klidu, zastavení se, radosti i odpočinku s rodinou a přáteli. Místo toho si z nich často udělám čas stresu, úklidu, shonu dárků, balení dárků, vaření, rodinných návštěv, obžerství a nadávám že jsem nestihla ani žádnou vánoční pohádku...paradoxně se těším, až skončí a odpočnu si. Každý rok si říkám, že takhle to nechci a že příští rok to bude vypadat úplně jinak. Letos to vypadá, že by se to snad mohlo podařit. Držte mi palce a mějte Vánoce přesně takové, jaké si je představujete vy sami :-)! Krásné Vánoce všem!
@strakamichal - Vánoce mám moc rád. Shon kolem vánoc se mi daří ignorovat, takže jsou to pro mě svátky klidu a pohody, kdy se sejde celá rodina. No a na dárečky se těším jako malej kluk :-)
@stary_mrzout - Co pro mne znamenají Vánoce? Pro mne osobně už vlastně nic moc extra. Jelikož se s kompletní rodinou vidíme přes rok dostatečně a hračky si kupuju průběžně podle stavu peněženky, zůstává jako hlavní symbol Vánoc smažený kapr. Toho si totiž obvykle přes rok nedávám.
Samozřejmě se synátorem je to jiné, kvůli němu má ještě cenu strojit stromek, pouštět koledy a je zážitek sledovat lesk v jeho zklamaných očích, že ten transformer není tak velký, jak si představoval a vůbec jaktože je jen jeden.
Já mám teď Vánoce nejradši v tom nejužším kruhu - my tři a pes. Je to den bez stresu a podle našich představ. A takové Vánoce by měli mít všichni.
@hippik - Mno vanoce? To pro mne jednoznacne znamenaji narozeni Jezise Krista, naseho spasitele :D Ale ne, u nas je to proste den, kdy se po silenym stresu pres den vse vecer uklidni a vsichni tak nejak zavzpominame nad ubehlym rokem, proklejeme ztraty, rozbalime si darky, proklejeme ztraty zase, no a pak jsme radi, ze se mame :)
@buddhacz - Ahoj, již 10 let pro mne znamenají pokrytectví a čínský konzum. naprosto je ignoruju.
@jiproch - Pro mne Vánoce znamenají dny, kdy je rodina konečně pohromadě. 3/4 rodiny jsme pracující, takže se během roku doma vícemně míjíme. Vánoční svátky se proto snažíme využít co nejvíc společně. Na první svátek jezdíme k rodičům manželky a o druhém svátku k mým rodičům. Všude se vždy děsně přejíme, takže se těšíme na 27. prosince, kdy se jde zase do práce. :)
@j3ndys - Vánoce mám i nemám rád..proč nemám? Je to období, kdy musím chodit po přeplněných obchodech, shánět dárky, a protože nikdy nevím, co komu mám dát, je to pro mě opravdu stresující záležitost. A ne.. nikdy se mi nepodaří koupit dárky s předstihem, takže si tohle "užívám" pravidelně každý rok.
A proč je mám rád? Odpověď je klasická, snad tisíckrát řečená.. je to období se zvláštní atmosférou. Období, které trávím se svými nejbližšími v naprostém klidu a pohodě, bez jakéhokoliv stresu. Nic neřešíme a jen si užíváme to, že jsme spolu. Samozřejmě tradiční kapr s bramborovým salátem je něco, co člověk nemá každý den. A doma o Vánocích mi chutná nejvíc.
Pozitiva samozřejmě vítězí, takže se na vánoce každý rok těším.
@freezycz - Co pro mě znamenají vánoce? ... Vůbec nic, tyhle pokrytecko-pánbíčkářské svátky neřeším a nesnáším ... Jen to ukazuje jací jsou lidé pokrytci, protože normální člověk nepotřebuje nějaký stupidní svátek k tomu, aby byl hodný na své blízké a nebo aby jim třeba i dal nějaký dárek ... Vrcholem pokrytectví je to, když vánoce slaví ateista (pokud nechápete, tak http://www.google.cz ...) ... To samé platí pro velikonoce ... Dost častým argumentem je "ale děcka" ... Co s nima? To se mají učit pokrytectví a nesmyslům už od mala? Ne, dík ... vánoce nebrat prostě ... ;)
@microsonic - Co tedy pro mne znamenají Vánoce? Od malička pro mě znamenají především to, že se sejdeme celá rodina. V mladších letech jsem se samozřejmě těšil hlavně na to, že dostanu dárky. Nyní už je to spíš tak, že se těším na to až dárky rozdám já:) V neposlední řadě je pro mě také důležité, že si užiju pořádné domácí stravy a letos je to dokonce o to lepší, protože mám spoustu dovolené, což znamená, že si domácí stravu užiju o to déle :)))
@Kassycka - Vánoce: #rodina #jidlo #pohadky #darky #pohoda
@Hryzalek - „tebe dneska a mě možná zítra chytí infarkt - šťastné a veselé!”, jak zpívá slovenská punk-rocková skupina Iné Kafe - to jsou moje Vánoce... Nebo vlastně možná jen předvánoční období.
Když už příjde onen Štědrej den. Zdá se všechno v pohodě. Člověk vstane, dá si vánočku, zabalí dárky, poobědvá luxusní zelňačku od maminky, dá dárečky pod stromeček, pak ještě řízek s bramborovým salátem (ano, řízek! - řídíme se tím, že by mělo být na Vánoce jídlo, které vám chutná a né to, co vám řeknou ostatní)... Rozbalit dárky a zcela spokojen do postele spát :).
Dobře. Až taková pohoda to není - ale má to k ní hodně blízko... A hlavně je to jeden z mála dní, kdy opravdu můžete vypustit práci, starosti, deprese a užít si ho!
@fremycz - Vánoce pro mě byly a jsou svátkem, kdy se těším a nevím přesně na co. Jako malý jsem nedočkavě utíkal od nedojedené večeře ke stromečku, abych objevil dárky od Ježíška. Dnes si čím dál, tím častěji užívám sváteční dny nejen při štědrovečerní večeři. I když namísto dárků mě více potěší dobrý bramborový salát a lahodný losos. Poslední roky nebývalo tradicí mít doma ve slavnostní den klid, takže jsem rád utíkal za betlémem a v hlavě si představoval pohodové svátky. Nenechám se znechutit komerčními sliby a nadávkami na ztracenou vánoční atmosféru. Jen je potřeba ji najít. Chci Vám popřát veselé Vánoce a klidné svátky.
@StepanPernicky - Vánoce pro mne znamenají hodně věcí, ať už jsou to starosti se sháněním dárku, přeplněné obchody a nervózní lidi v nich, a také čím dal tím chladnější počasí a kratší dny. Vánoce jsou, ale pro mne také obdobím sbližování rodiny, štědrovečerní večeře a rozbalování dárku a radost, když dárek ode mne potěší člověka, který ho dostal. A samozřejmě všudypřítomná vánoční atmosféra. Rozsvícené žárovičky ve městech, hraní koled, a když počasí dopřeje, tak i ten sníh, který přikryje krajinu kolem. Na štědrý den potom sledování pohádek v televizi a strojení stromečku, postění se, abychom viděli večer zlaté prasátko. To všechno má své kouzlo a tradici. Škoda je, že posledních pár let se z typických českých vánoc stávají spíše vánoce americké, kde v obchoďácích jsou Santa Clausove a v televizi americké pohádky. A když se potom někdo zeptá malých dětí, jak podle nich vypadá Ježíšek, tak většina odpoví, že je to starý pán s bříškem v červeném kabátu, tak je mě po takových odpovědí trochu smutno. Přesto se každý rok na vánoce hodně těším ať už na dárečky, nebo ochutnávání cukrový tak i na tu atmosféru kolem.
@pavelondra2005 - Vánoce pro mě znamenají dobu, kdy se sejde celá rodina, jezdí se po návštěvách a odpočívám před zkouškovým obdobím. Je to jedno z mých nejoblíbenějších období v roce.
@lukys - Předně je to velice starý zvyk, který podle některých pramenů pochází ještě z dob daleko před křesťanstvím, které si samozřejmě nejen Vánoce ukradlo a tak trošku "asimilovalo". Já samozřejmě křesťanství, stejně jako většinu ostatních náboženství neuznávám, nicméně jej respektuji jako součást historie, a Vánoce - které se staly lidovým a nikoli náboženským svátkem - respektuji jako něco, co prostě "je", a čemu se vlastně ani nedá utéct :)
Sám osobně Vánoce neuznávám, neslavím, ale jak jsem psal, nelze před nimi utéci. Musíte se vidět s rodinou, musíte si popřát se známými, kolegy, kamarády, rodinou atd. Hezké na Vánocích je, že se vidíte s mnoha lidmi, které běžně moc nevídáte, nebo vídáte málo, všichni jsou na sebe tak nějak hodnější (i když je to často jen přetvářka), je snaha navodit určitou "atmosféru vyjímečnosti". Vánoce jsou spíše než svátky klidu a míru bohužel častěji svátky přetvářky, předstírání, shonu a pocuchaných nervů.
Pokud to vezmu za sebe, přátele a rodinu a lidi které mám chuť vidět uvidím rád kdykoliv, kdy je na obou stranách čas, chuť a nálada (každý máme svůj život a starosti že), ne jen o Vánocích. Naštěstí už naše rodina došla do té fáze, že si nehrajeme na dárky a podobně, prostě se sejdeme, společně se najíme, poklábosíme, a pak si jdeme zase hezky každý po svém :)
Něco jiného je, pokud je v rodině nějaký "potěr", tam pak samozřejmě Vánoce význam mají.
Pro mě osobně znamenají pouze hromady lidí s šíleným výrazem v očích v obchodech a MHD, kapsáře všude možně, ještě horší televizní program než normálně (pohádky atd. mám rád, ale čeho je moc, toho je příliš :) ), zimu, námrazu, a možná nějaké to volno a trošku klidu...
Určitě to nejsou svátky klidu a míru, tak jak je to původně myšleno, ale tu šílenou parodii na Vánoce si z toho děláte vy všichni sami :) Vánoce jsou prostě takové, jaké si je uděláte, a já je mám klidné a pohodlné tak moc, jak to jen jde :)
Takže šťastné a veselé, a hlavně to zdraví, to ostatní se už nějak zařídí :)
@pavlosji - Myslím, že mohu použit název povídky M. Viewegha " Zasraný vánoce."
Naprosto vystihuje můj postoj.
Jsem člověk zaměřený na fakta, ale to už víte.
1) J. Kristus se nenarodil 24. prosince, ale pravděpodobně někdy v říjnu.
2) Vánoce jsou pohanský svátek. Je to oslava slunovratu.
3) Katolická církev v minulosti potřebovala ovečky z řad pohanů a tak udělala vstřícný krok a spojila dvě věci v jednu. Pohanský slunovrat a narození Krista. Výsledek byl znamenitý. Získala větší vliv a větší zisky.
Takže co já a vánoce......
Nemám je rád. Znamenají: fronty na všechno, chaos, nervozitu. Naštěstí má žena je v tomto ohledu stejná. Takže dárky kupujem pouze dcerám. Nekupujem stromek, nemáme ani umělý, snažíme se dělat jakoby nic. Cukroví se peklo jen kvůli dcerám, takže teď je to na nich. Už jsou poměrně velký a baví je to.
Jsme prostě MIMO a jsme za to rádi.
Neodepisuji na vánoční přání, neposílám žádné.
.........Zasraný vánoce.......
@erben - Jelikož nejsem věřící, tak pro mě Vánoce znamenají hlavně několik dnů volna, návštěvy rodiny, jídlo, pokusy o dodržování svátečních tradic a odpočinek. Jako dítě jsem měl Vánoce radši, samozřejmě kvůli dárkům. S vánočními svátky souvisí i bilancování končícího roku a výhledy do roku příštího. Vánočnímu shonu se snažím vyhýbat, ale samotné svátky vánoční jako takové mám z výše uvedených důvodů rád.
@Snekac - S Vánoci si spojuji hlavně setkání s rodinou, dobré jídlo, 3 dny klidu po tom vąem stresu a uľ se pomalu těąím na nový rok, ve kterém doufám konečně vyhraju v loterii, pořídím si dům a nebudu muset pracovat :-))
@jiribicek - Vánoce? Říká se, že Vánoce jsou svátky klidu. V dnešní době to ale není úplně pravda, lidé ve stresu běhají po obchodních domech a shánějí dárky, stromeček, nebo kapra. Přitom pravá podstata těchto svátků je úplně jinde. Pokud vynechám křesťanskou podstatu Vánoc, tak jde především o možnost být s rodinou a také s lidmi, na kterých nám záleží. Na to by se nemělo zapomínat, „materiální Vánoce“ jsou sice hezká věc, nicméně není to to nejdůležitější. Rád bych popřál všem krásné Vánoce a mnoho štěstí, zdraví a úspěchů v Novém roce.
@masinko - Za poslední léta mám každé Vánoce úplně jiné. Proto se snažím držet několika pevných bodů, abych mohl pohnout světem. Země se pravidelně otřásá při bramborovém salátu.
Jeden rok jsem dokonce zvládl ochutnat cca sedm různých domácích druhů po trase Olomouc - Šumperk - Moravská Třebová - Jablonec nad Nisou.
Další konstantou je láska k lineckému. Na druhé straně odpor k tomu českému strouhanému bílému, co strašně smrdí, vrže mezi zubama a komicky se tomu říká kokos.
A čerstvě objevenou novinkou jsou pro mě vosí úly, po nichž se můžu utlouct.
Ano, poznali jste správně, Vánoce jsou o jídle. Co se týče duchovního rozměru, tak čekám, jestli se na výslunní vrátí pohané, nebo i nadále budou kralovat křesťané s tím svým nesmyslem
o narození JK. Jako ateista vše sleduji zpovzdálí a v pravou chvíli se do věci vložím.
@Raveboy_cz - Vánoce? určitě to už není jako v dětství. Jen už se tolik netěším co dostanu za dárky já, ale spíš na to, jestli budou mít radost moji blízcí z toho co jim sám nadělím. Přeci je důležitější, že se s rodinou setkáme ve zdraví a ne kvůli tomu, kdo víc utratí za nějaké zbytečnosti a nebo vyloženě blbosti :-)
Takže se těším, že pár dní mi nezaklepe na kancl nějaký BFU když má problém, že mi nezavolají z firmy ve tři ráno, že zbuchnula WiFi a nebo jen kvůli informaci, že měli problém a vyřešili ho. Prostě mám pár dní, kdy není žádný stres a klidně se zas po třicáté kouknu na první díl Mrazíka ;-)
Veselé, šťastné a hlavně klidné vánoce Všem, to vám přeje ježuch @Raveboy_cz
@Kytkosaurus - Vánoce pro mě znamenají hlavně příležitost k zamyšlení a setkání s rodinou. Ale na nějaké ty dobroty a dárky se samozřejmě taky dostane. (-:
Hezké Vánoce přeje Kytka
@Adamska89 - Rozlišuju dva druhy vánoc.
Komerční vánoce, kdy se obchodní domy zdobí světýlky a stromky už někdy od konce října, v televizi běží vánoční reklamy, ale do pravých Vánoc je pořád daleko - prostě svátky konzumu, nakupování, stresu a obchodníků vtloukajícím lidem do hlavy, že je nejvyšší čas nakupovat dárky, péct cukroví a zdobit dům. Ne, ty opravdu nemusím.
Druhým typem jsou pro mě TY Vánoce, období od cca 23. do 26. 12., prostě pravé Vánoce, kdy už je klid, stromek je ozdoben, cukroví na stole, bramborový salát v lednici a největším dobrodružstvím je případný výlet se členem rodiny na ambulanci, aby mu vytáhli kapří kost z krku...:) Ano, tyhle Vánoce mám rád, být v klidu s rodinou, nikdo nikam nespěchá a člověk může na pár dní utéct od starostí všedního dne...
Sečteno a podtrženo: Vánoce jako takové pro mě znamenají klid, spousty jídla, vůni jehličí a hlavně pohodu v rodinném kruhu...:)
Jak je vidět, každý Vánoce prožívá po svém. Doufám, že jsem na odpověď někoho nezapomněl, kdyby jo, tak se připomeňte, já ji velmi rád doplním. To samé platí i pro ty, kteří svoji odpověď neposlali a rádi by ji ještě přidali.
Přeji všem klidné prožití vánočních svátků, pozor na kapří kosti a třeba se někdy sejdeme osobně.
20.12.11
Foto: Začíná zima!
Ve čtvrtek 22.12. začíná kalendářní zima. Podle předpovědi počasí, to však na velikou zima nevypadá. Chudák příroda.
10.12.11
10 otázek pro ... @maestrosill
Původně jsem chtěl 10 otázek pro ... položit @shiba_arci. Ruku na srdce, kdo z vás dělal rozhovor se psím šampiónem? Ha? Jenže Arči od srpna netweetuje. Zkusil jsem to tedy s jeho páníčkem @maestrosill. Ten už byl hovornější :) Víte o tom, že hraje poker? Jak, to nebudu prozrazovat, třeba to na sebe poví sám. A nejen to, ale to už si opravdu přečtěte sami.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Zdravíčko. Protože si to může každý dohledat, tak s tím nebudu dělat tajnosti (zatracenej Google…) – před jedenatřiceti lety jsem v Klatovské porodnici dostal na nohu lístek se jménem Martin Jurica a už mi zůstalo. Po devatenácti letech následovalo stěhování na Strahov (k tomu jako bonus FjFi…) a v Praze jsem už zůstal (Neptej se proč, sám netuším). Hrdě tak můžu prohlašovat, že jsem pražská náplava a díky dětství v šumavských hvozdech nejenže nemám alergii na každou kytku, ale dokonce poznám veverku od lišky na první pokus (většinou).
2.) Jak ses dostal k internetu a všemu kolem něj?
První počítač bylo úžasné Commodore 64 (ještě ho mám schované), které jsem dostal od rodičů v roce 1991 – láska na první pohled. Už před tím jsem sice potkal IQ151 a PMD85, ale na těch jsme mohli maximálně opisovat programy z ABC (jeden překlep a jedeme znova). C64 bylo něco neskutečného – barvy, BASIC, stroják, později Turbo Cartridge a hry! Krakout, David's Midnight Magic, Barbarian, Snoopy, Giana Sisters, Fred, PitStop, Tapper… Pak už přišla 386DX/40Mhz a byl jsem ztracen – mimochodem největší úspěch bylo rozběhnout DOOM na těch 4MB RAM– editace config.sys, autoexec.bat, laborování s HIMEM a EMM386 a na padesátý pokus úspěch.
To internet k nám dorazil až o dost později, přesné datum mého prvního setkání s ním by se dalo dohledat v protokolech Klatovské police, bylo to někdy v listopadu 1996 a na gymplu nám zavedli dial-up. Pro jeden počítač, takže jsme během hodiny informatiky okouzleně na projektoru sledovali, jak se dvě minuty načítá obrázek odněkud z Ameriky. Já pak po hodině ukecal profesora a mohl zůstat v učebně. Bylo půl čtvrté. V sedm večer se bohužel spustila pohybová čidla a alarm. V sedm deset dorazila policie.
3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?
Rozhodně fanoušek, ale asi ne geek (na to se málo bojím lidí a mluvím moc srozumitelně). Baví mě objevovat nové možnosti, skryté fičury a zjišťovat „co to vlastně umí“ (proto první věc, kterou vyhazuji u každé nové hračky, je manuál). Z neustálého upgradování PC jsem už vyrostl (stačí mi, když na notesu mohu pracovat, programovat, třídit fotky a spustím Terrariu), ale dalším hračkám neodolám – iPad jsem pořídil loni v květnu, následovala Kindle 3, starý dobrý Xbox360 byl doplněn o Kinect (hrál jsem na tom asi 4x, ale vypadá to úžasně), vedle televize leží PS3 i Wii (koupené v den uvedení a 3 roky prakticky v permanenci), ale nezapomínám ani na historické kousky. Krom PSP (první verze – „fat“) vylovím ze skříně i úžasné PPC HP iPaq h1915 (také jsem ho měl, byl to můj první mobilní internet ve spojení s N6310i - @jiproch) či starožitnost Sega GameGear (funguje a Sonic na tom nemá chybu). Že mi v bytě blikají tři Wi-Fi routery (2 v režimu client s custom firmware) snad ani není třeba zdůrazňovat. Stejně tak přítomnost NAS pro zálohy. Nejsem geek, jen mám rád elektronické hračky :-)
4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?
Jednou ročně mě popadne perverzní touha zkusit Linux, když už deset let slyším „nová verze je ideální pro desktop“. Vydrží mi to zpravidla týden, pak se omluvím Velkému Billovi a pokorně se vrátím k Windows. No flame, ale i u OS/2 (to byl geniální systém!) nebo BeOS jsem vydržel déle – Linux patří na server. Doma mi tak běží Windows XP na staré dobré Toshibě (M65, 4 roky starý a stále svižný notebook), Windows 7 na druhém notesu (aktuálně hlavní pracovní stroj, ale je „firemní“, tak to není žádný zázrak), osekaný Slackware Linux na NAS (backup server, media server), Linux CentOS na „test serveru“ (ze „šrotu“ postavené miniPC s Apache pro testování webových aplikací – hlavně Wordpress, Symphony (XSLT CMS) a vlastní výtvory).
A co na tom železe jede? Tak krom Office 2010, což je pracovní nástroj číslo jedna, tu mám neustále spuštěný Trillian (univerzální kecálek), AirVideo server (na stream do iPadu), gSyncit (synchro pro Outlook a Google), Dropbox a TeamViewer (vzdálené ovládání). Při psaní kódu nedám dopustit na PHPEd (zatím ve verzi 5.9, ale chystám upgrade) a asi nejlepší textový editor EmEditor (2GB SQL soubor zpracuje v mžiku, úžasné). Nesmí chybět Dreamweaver – když jsem líný a chci WYSIWYG, Inkscape a Photoshop pro kreativní záchvaty, Picasa a Lightroom v případě zpracovávání fotek a konečně OmegaT, POEdit a TranslateClient pro mé překladatelské choutky. Práci s databázemi a XML mi usnadňují produkty Altova (ano, je to děsivě univerzální moloch, ale zvykl jsem si) a pro další hraní s „newebovým“ kódem tu mám Visual Studio. Pro všepřítomnou BSA bych dodal: Lehni! Vše mám legálně :-) Jo a z médií – Calibre na knížky, GOM Player na filmy a iTunes pro zlost.
Mobil se Symbianem (Nokia E66) bohužel nedávno dosloužil, takže se mi přihodil Android. Se SE Xperia Neo jsme se skamarádili překvapivě snadno, i když občas to ještě drhne. Používám hlavně oficiální klienty pro sociální sítě a služby, úžasný budík Sleep as Android (jediná moje placená aplikace), GO SMS Pro, Pubtran, Trillian (opět), c:geo (už jsem našel 9 keší, heč!), SportsTracker (ne, neběhám, ale mapuje mi procházky se psem), Elixir2 (widgety) a TaxiCheck (doporučuju, pražští taxikáři mají často „rozbité“ taxametry…).
5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?
Tak registraci mám asi na všech, včetně vkontakte.ru :-) Ale aktivně používám jen ty hlavní (v PC i v telefonu) – Twitter, abych věděl, kde se co šustne, co zrovna optimalizuje Yuhů, koho prudí @buddhacz, s kým chodí @ladab (číhám!), kdo štve Dočekala, co utrousí @cermak a tak dále. I s 500 sledi se snažím vše poctivě číst, což se mi, díky FlipBoard na iPadu, i daří. Facebook mám jako soukromý prostor (jasně, soukromý Facebook, to je oxymóron) pro přátele, rodinu a kamarády – zrcadlí se mi tam Twitter a využívám hlavně chat a události, prvotní opojení už dávno přešlo (naštěstí) – i farma mi už dávno uschla. LinkedIn používám jako webové CV a tím to „aktivní“ asi hasne. Google+ jsem měl mezi prvními v ČR, ale dosud se táži „proč?“. FourSquare hraju, když nezapomenu, a na Gowallu už zapomínám.
6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.
Moc toho už aktivního není (naštěstí!), i ten blog a osobní stránky na www.jurica.info v posledním roce nějak spí, stejně tak posterous a kdo ví kolik dalších blogů, co jsem kdysi psal. Čtenáře bych ale nasměroval na svou starou 365ku Rok se shibou z 2008, která, ač nebyla nikdy dokončena a zastavila se po půl roce (fotky mám, ale čas ne), je snad pobaví. Aktuálně chystám dva „projekty“ – jeden pro pejskaře a druhý pro nás, staré mládence. Na představení je ještě brzo, tak vyčkejte. Mohu ale prozradit, že druhý z nich mi vyslouží unfollow od @cuketka, zdrbnutí od Polreicha a závist Babici. Staré recenze najdete na doupe.cz, plno článků se ukrývá v archivech computer.zive.cz, další se dají dohledat různě po netu, ale není to žádný Shakespeare. A pro opravdové masochisty tu mám ještě lahůdku v podobě „básní“ z 2001-2 na www.totem.cz – hledejte autora Sill a plačte :-)
7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?
Rodiče mě od malička podporovali ve všech zájmech – ať už to byla zoologie (čti: krmení zvířátek v kroužku DDM), karate nebo „počítače“ – a přetrvalo to dosud. Osobně si myslím, že by podpořili i studium klínopisu, kdyby mě to udrželo dál od divadla (stejně jsem na ty přijímačky na DAMU šel. Třikrát!) A pes je rád, když sedím s notebookem na kanapi – přitulí se zleva (tam je větrák a hřeje to) a nechá se drbat. Jasně, dost lidí z mého okolí, rodinu nevyjímaje, netuší „co to ťukám do klávesnice“ a „k čemu je to a tamto“, ale neprotestují – vědí, že jim to nebude nic platné.
8.) Tvoje další zájmy?
Pes, divadlo, tancování, psaní. To jsou čtyři hlavní posedlosti. Jsem vlastněn (a můj byt, postel, lednička atd.) úžasným představitelem plemene shiba-inu jménem Arči (oficiálně ICH. GCH. F’Akio Saico Hvězda Hané), což je hrdý japonský pes se 13kg velmi živé váhy a sebevědomím Baskervilla na steroidech. Takže cvičák, agility, dog trekking – máme velmi aktivní víkendy. Divadlo také aktivně – hraju, kde se dá (přijďte na strašidla do Muzea pověstí), a nejlepší dovolenou pro mne představuje Jiráskův Hronov. Historické tancování je pak jediný sport, který jsem ochoten provozovat (jinak spolu máme smlouvu o neútočení) – renesance, gotika, baroko v IRISu. Psaní mě živilo a živí částečně dosud – od prvních článků v Doupěti (1999), přes redigování knih v Softpressu a psaní manuálů pro ZOOM CallREC, až po dnešní copywriting (spíš ghostwriting) a pořád mě to baví, jen na vlastní blog a další aktivity už není tolik času. Co dále? Rád si hraju s technikou (teď zrovna vyrábím ze starých DVD-RW mechanik laserovou gravírovačku řízenou Arduinem), vařím (nejen pro psa), fotím (strašně rád – čti: strašně, ale rád), pokouším se programovat (čti: strašně), hraju poker (čti: mizerně (bluff!)), piju víno s přáteli i sám, překládám (aktuálně super hru UnEpic a poslední díl ságy Snědý muž) a hodně čtu (sociologie, psychologie, fyzika, noetika, ale i fantasy, sci-fi a brak typu Kulhánek :-). Kdysi se tomu říkalo „renesanční osobnost“, dneska spíš „magor, co má moc volného času“ – ale jsem na to hrd.
9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí s podobnými zájmy?
Jak se to vezme – s podobnými „ajťáckými“ zájmy? Moc ne, spíš skoro nikdo. Ale od toho mám Twitter, že? Co se týče ostatních zájmů, tak takových lidí mám mezi přáteli daleko více – divadelníci, tanečníci, kynologové, novináři a psavci – pestrá směs pro každou příležitost. Kdyby byly akce typu #pivopopraci častější, tak bych snad odpověděl jinak, ale zatím je to s ajťáky bída.
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?
Nezeptal ses na jednu základní věc – co znamená moje přezdívka na Twitteru… To bylo tak, má původní přezdívka, ještě z dob ICQ, Strahova a newsů (zlaté časy sh.localnews.chat.popelnice) zněla „Sill“ – což je třeskutě originální, pokud neumíš anglicky. V angličtině to je „práh“ (nebo okap), ale v románech Karla Maye (V Říši stříbrného lva) to byl název sekty asasínů – v překladu z arabštiny „Stín“. Bohužel na Twitteru už v době mé registrace nějaký Práh byl… Tak mi nezbylo, než doplnit přezdívku o titul, který jsem si v té době oblíbil v Imagice (Clive Barker) – maestro. Až časem mi došlo, že je to poněkud nabubřelé, ale to už jsem měl první stovku follouňů a nešlo to změnit… :-)
Dík za pozvání do 10 otázek, akorát nechápu, proč Ti to trvalo tak dlouho :-)
Děkuji za rozhovor a omlouvám se, že to opravdu trvalo tak dlouho :)
Předchozí rozhovory zde.
1.) Ahoj, jak se jmenuješ, kolik Ti je a odkud jsi?
Zdravíčko. Protože si to může každý dohledat, tak s tím nebudu dělat tajnosti (zatracenej Google…) – před jedenatřiceti lety jsem v Klatovské porodnici dostal na nohu lístek se jménem Martin Jurica a už mi zůstalo. Po devatenácti letech následovalo stěhování na Strahov (k tomu jako bonus FjFi…) a v Praze jsem už zůstal (Neptej se proč, sám netuším). Hrdě tak můžu prohlašovat, že jsem pražská náplava a díky dětství v šumavských hvozdech nejenže nemám alergii na každou kytku, ale dokonce poznám veverku od lišky na první pokus (většinou).
2.) Jak ses dostal k internetu a všemu kolem něj?
První počítač bylo úžasné Commodore 64 (ještě ho mám schované), které jsem dostal od rodičů v roce 1991 – láska na první pohled. Už před tím jsem sice potkal IQ151 a PMD85, ale na těch jsme mohli maximálně opisovat programy z ABC (jeden překlep a jedeme znova). C64 bylo něco neskutečného – barvy, BASIC, stroják, později Turbo Cartridge a hry! Krakout, David's Midnight Magic, Barbarian, Snoopy, Giana Sisters, Fred, PitStop, Tapper… Pak už přišla 386DX/40Mhz a byl jsem ztracen – mimochodem největší úspěch bylo rozběhnout DOOM na těch 4MB RAM– editace config.sys, autoexec.bat, laborování s HIMEM a EMM386 a na padesátý pokus úspěch.
To internet k nám dorazil až o dost později, přesné datum mého prvního setkání s ním by se dalo dohledat v protokolech Klatovské police, bylo to někdy v listopadu 1996 a na gymplu nám zavedli dial-up. Pro jeden počítač, takže jsme během hodiny informatiky okouzleně na projektoru sledovali, jak se dvě minuty načítá obrázek odněkud z Ameriky. Já pak po hodině ukecal profesora a mohl zůstat v učebně. Bylo půl čtvrté. V sedm večer se bohužel spustila pohybová čidla a alarm. V sedm deset dorazila policie.
3.) Jsi fanoušek moderních technologií, jaké používáš?
Rozhodně fanoušek, ale asi ne geek (na to se málo bojím lidí a mluvím moc srozumitelně). Baví mě objevovat nové možnosti, skryté fičury a zjišťovat „co to vlastně umí“ (proto první věc, kterou vyhazuji u každé nové hračky, je manuál). Z neustálého upgradování PC jsem už vyrostl (stačí mi, když na notesu mohu pracovat, programovat, třídit fotky a spustím Terrariu), ale dalším hračkám neodolám – iPad jsem pořídil loni v květnu, následovala Kindle 3, starý dobrý Xbox360 byl doplněn o Kinect (hrál jsem na tom asi 4x, ale vypadá to úžasně), vedle televize leží PS3 i Wii (koupené v den uvedení a 3 roky prakticky v permanenci), ale nezapomínám ani na historické kousky. Krom PSP (první verze – „fat“) vylovím ze skříně i úžasné PPC HP iPaq h1915 (také jsem ho měl, byl to můj první mobilní internet ve spojení s N6310i - @jiproch) či starožitnost Sega GameGear (funguje a Sonic na tom nemá chybu). Že mi v bytě blikají tři Wi-Fi routery (2 v režimu client s custom firmware) snad ani není třeba zdůrazňovat. Stejně tak přítomnost NAS pro zálohy. Nejsem geek, jen mám rád elektronické hračky :-)
4.) Jaký operační systém používáš na svém počítači, mobilním telefonu a jaké hlavní aplikace na nich používáš?
Jednou ročně mě popadne perverzní touha zkusit Linux, když už deset let slyším „nová verze je ideální pro desktop“. Vydrží mi to zpravidla týden, pak se omluvím Velkému Billovi a pokorně se vrátím k Windows. No flame, ale i u OS/2 (to byl geniální systém!) nebo BeOS jsem vydržel déle – Linux patří na server. Doma mi tak běží Windows XP na staré dobré Toshibě (M65, 4 roky starý a stále svižný notebook), Windows 7 na druhém notesu (aktuálně hlavní pracovní stroj, ale je „firemní“, tak to není žádný zázrak), osekaný Slackware Linux na NAS (backup server, media server), Linux CentOS na „test serveru“ (ze „šrotu“ postavené miniPC s Apache pro testování webových aplikací – hlavně Wordpress, Symphony (XSLT CMS) a vlastní výtvory).
A co na tom železe jede? Tak krom Office 2010, což je pracovní nástroj číslo jedna, tu mám neustále spuštěný Trillian (univerzální kecálek), AirVideo server (na stream do iPadu), gSyncit (synchro pro Outlook a Google), Dropbox a TeamViewer (vzdálené ovládání). Při psaní kódu nedám dopustit na PHPEd (zatím ve verzi 5.9, ale chystám upgrade) a asi nejlepší textový editor EmEditor (2GB SQL soubor zpracuje v mžiku, úžasné). Nesmí chybět Dreamweaver – když jsem líný a chci WYSIWYG, Inkscape a Photoshop pro kreativní záchvaty, Picasa a Lightroom v případě zpracovávání fotek a konečně OmegaT, POEdit a TranslateClient pro mé překladatelské choutky. Práci s databázemi a XML mi usnadňují produkty Altova (ano, je to děsivě univerzální moloch, ale zvykl jsem si) a pro další hraní s „newebovým“ kódem tu mám Visual Studio. Pro všepřítomnou BSA bych dodal: Lehni! Vše mám legálně :-) Jo a z médií – Calibre na knížky, GOM Player na filmy a iTunes pro zlost.
Mobil se Symbianem (Nokia E66) bohužel nedávno dosloužil, takže se mi přihodil Android. Se SE Xperia Neo jsme se skamarádili překvapivě snadno, i když občas to ještě drhne. Používám hlavně oficiální klienty pro sociální sítě a služby, úžasný budík Sleep as Android (jediná moje placená aplikace), GO SMS Pro, Pubtran, Trillian (opět), c:geo (už jsem našel 9 keší, heč!), SportsTracker (ne, neběhám, ale mapuje mi procházky se psem), Elixir2 (widgety) a TaxiCheck (doporučuju, pražští taxikáři mají často „rozbité“ taxametry…).
5.) Jaké sociální sítě využíváš, jak a proč? Používáš je stejně na počítači i mobilním telefonu?
Tak registraci mám asi na všech, včetně vkontakte.ru :-) Ale aktivně používám jen ty hlavní (v PC i v telefonu) – Twitter, abych věděl, kde se co šustne, co zrovna optimalizuje Yuhů, koho prudí @buddhacz, s kým chodí @ladab (číhám!), kdo štve Dočekala, co utrousí @cermak a tak dále. I s 500 sledi se snažím vše poctivě číst, což se mi, díky FlipBoard na iPadu, i daří. Facebook mám jako soukromý prostor (jasně, soukromý Facebook, to je oxymóron) pro přátele, rodinu a kamarády – zrcadlí se mi tam Twitter a využívám hlavně chat a události, prvotní opojení už dávno přešlo (naštěstí) – i farma mi už dávno uschla. LinkedIn používám jako webové CV a tím to „aktivní“ asi hasne. Google+ jsem měl mezi prvními v ČR, ale dosud se táži „proč?“. FourSquare hraju, když nezapomenu, a na Gowallu už zapomínám.
6.) Máš na internetu vlastní projekty? Představ nám je.
Moc toho už aktivního není (naštěstí!), i ten blog a osobní stránky na www.jurica.info v posledním roce nějak spí, stejně tak posterous a kdo ví kolik dalších blogů, co jsem kdysi psal. Čtenáře bych ale nasměroval na svou starou 365ku Rok se shibou z 2008, která, ač nebyla nikdy dokončena a zastavila se po půl roce (fotky mám, ale čas ne), je snad pobaví. Aktuálně chystám dva „projekty“ – jeden pro pejskaře a druhý pro nás, staré mládence. Na představení je ještě brzo, tak vyčkejte. Mohu ale prozradit, že druhý z nich mi vyslouží unfollow od @cuketka, zdrbnutí od Polreicha a závist Babici. Staré recenze najdete na doupe.cz, plno článků se ukrývá v archivech computer.zive.cz, další se dají dohledat různě po netu, ale není to žádný Shakespeare. A pro opravdové masochisty tu mám ještě lahůdku v podobě „básní“ z 2001-2 na www.totem.cz – hledejte autora Sill a plačte :-)
7.) Jak se Tvoje rodina dívá na Tvoje zájmy a záliby kolem moderních technologií?
Rodiče mě od malička podporovali ve všech zájmech – ať už to byla zoologie (čti: krmení zvířátek v kroužku DDM), karate nebo „počítače“ – a přetrvalo to dosud. Osobně si myslím, že by podpořili i studium klínopisu, kdyby mě to udrželo dál od divadla (stejně jsem na ty přijímačky na DAMU šel. Třikrát!) A pes je rád, když sedím s notebookem na kanapi – přitulí se zleva (tam je větrák a hřeje to) a nechá se drbat. Jasně, dost lidí z mého okolí, rodinu nevyjímaje, netuší „co to ťukám do klávesnice“ a „k čemu je to a tamto“, ale neprotestují – vědí, že jim to nebude nic platné.
8.) Tvoje další zájmy?
Pes, divadlo, tancování, psaní. To jsou čtyři hlavní posedlosti. Jsem vlastněn (a můj byt, postel, lednička atd.) úžasným představitelem plemene shiba-inu jménem Arči (oficiálně ICH. GCH. F’Akio Saico Hvězda Hané), což je hrdý japonský pes se 13kg velmi živé váhy a sebevědomím Baskervilla na steroidech. Takže cvičák, agility, dog trekking – máme velmi aktivní víkendy. Divadlo také aktivně – hraju, kde se dá (přijďte na strašidla do Muzea pověstí), a nejlepší dovolenou pro mne představuje Jiráskův Hronov. Historické tancování je pak jediný sport, který jsem ochoten provozovat (jinak spolu máme smlouvu o neútočení) – renesance, gotika, baroko v IRISu. Psaní mě živilo a živí částečně dosud – od prvních článků v Doupěti (1999), přes redigování knih v Softpressu a psaní manuálů pro ZOOM CallREC, až po dnešní copywriting (spíš ghostwriting) a pořád mě to baví, jen na vlastní blog a další aktivity už není tolik času. Co dále? Rád si hraju s technikou (teď zrovna vyrábím ze starých DVD-RW mechanik laserovou gravírovačku řízenou Arduinem), vařím (nejen pro psa), fotím (strašně rád – čti: strašně, ale rád), pokouším se programovat (čti: strašně), hraju poker (čti: mizerně (bluff!)), piju víno s přáteli i sám, překládám (aktuálně super hru UnEpic a poslední díl ságy Snědý muž) a hodně čtu (sociologie, psychologie, fyzika, noetika, ale i fantasy, sci-fi a brak typu Kulhánek :-). Kdysi se tomu říkalo „renesanční osobnost“, dneska spíš „magor, co má moc volného času“ – ale jsem na to hrd.
9.) Je ve Tvém okolí hodně lidí s podobnými zájmy?
Jak se to vezme – s podobnými „ajťáckými“ zájmy? Moc ne, spíš skoro nikdo. Ale od toho mám Twitter, že? Co se týče ostatních zájmů, tak takových lidí mám mezi přáteli daleko více – divadelníci, tanečníci, kynologové, novináři a psavci – pestrá směs pro každou příležitost. Kdyby byly akce typu #pivopopraci častější, tak bych snad odpověděl jinak, ale zatím je to s ajťáky bída.
10.) Je něco, co bys nám o sobě řekl a na co jsem se nezeptal?
Nezeptal ses na jednu základní věc – co znamená moje přezdívka na Twitteru… To bylo tak, má původní přezdívka, ještě z dob ICQ, Strahova a newsů (zlaté časy sh.localnews.chat.popelnice) zněla „Sill“ – což je třeskutě originální, pokud neumíš anglicky. V angličtině to je „práh“ (nebo okap), ale v románech Karla Maye (V Říši stříbrného lva) to byl název sekty asasínů – v překladu z arabštiny „Stín“. Bohužel na Twitteru už v době mé registrace nějaký Práh byl… Tak mi nezbylo, než doplnit přezdívku o titul, který jsem si v té době oblíbil v Imagice (Clive Barker) – maestro. Až časem mi došlo, že je to poněkud nabubřelé, ale to už jsem měl první stovku follouňů a nešlo to změnit… :-)
Dík za pozvání do 10 otázek, akorát nechápu, proč Ti to trvalo tak dlouho :-)
Děkuji za rozhovor a omlouvám se, že to opravdu trvalo tak dlouho :)
Předchozí rozhovory zde.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)











