Proč musí zvířata umírat na dálnici?

Z noci na dnešek mám dost nepříjemný zážitek. Cestou do Brna jsem ve stoupání předjížděl osobní auto. Převáželo na podvalníku jiné auto a jelo v pruhu po pomalu jedoucí vozidla. To jen na vysvětlenou, aby nedošlo k nějaké mýlce, že s kamionem bezohledně předjíždím.

Ve chvíli, kdy jsem pomalu jedoucí vozidlo předjel a chtěl jsem se zařadit před něho, zaregistroval jsem na dálnici ležící srnku. Ležela ve stoupacím pruhu. Na první pohled vypadala, že je mrtvá. Nebyla. Byla sražená. Nešťastně, na zadní část těla. Nemohla chodit, ležela tam a čekala na smrt. Řidič jedoucí ve stoupacím pruhu si ji všiml na poslední chvíli a stihl se ji vyhnout. Být to o chvíli později, srazili jsme se všichni tři.

Ty její světla (oči) jsem viděl až do Brna. Nebyla v nich bolest, nebyl v nich strach, byla v nich prosba o pomoc. O pomoc, aby její utrpení bylo rychle u konce.

Pomoc se blížila. Blížili se k ní pracovníci ŘSD ČR, které někdo upozornil. Jak ji pomohli nemám tušení a ani to nechci vědět. Jediné co vím, že to byli zaměstnanci viníka této situace.

Ano, ŘSD ČR je povinno zabezpečovat provoz na dálnicích a některých rychlostních komunikacích. Znamená to, že je povinno i zabezpečit tyto silnice proti pohybu zvěře na nich. A zde je největší problém. Ochranné ploty, proti vniknutí zvěře na silnice jsou drahé. Nelze je také postavit všude. Některá místa bezprostředně sousedící s dálnicí nebo rychlostní komunikací, mají soukromého vlastníka. V tomto případě je jeho povinností zabezpečit svůj pozemek, tak, aby volně žijící zvěř nemohla ohrozit bezpečnost a plynulost dopravního provozu.

Na mnoha místech jsou vybudovány ochranné ploty. Vlivem počasí a jiných skutečností jsou však poškozené a svůj účel dávno nesplňují. Bohužel je mnohem více míst, kde jakékoliv oplocení chybí. Jedná se hlavně o místa u dálnic, které sousedí s lesem.

Velmi často se pohybuji po dálnici D1, mezi Prahou a Brnem. Míst, kde se volně pohybuje a pase vysoká zvěř přímo u dálnice je mnoho. Není bez zajímavosti, že se pokaždé jedná o ta samá místa. Z paměti vám mohu vyjmenovat minimálně deset míst, kde v tuto roční dobu po setmění, uvidíte volně se pasoucí srny. Denně ta samá místa, ta samá zvířata.

Tyto místa jsou označena výstražnou značkou č. A 14 "Pozor zvěř!", tak jak to ukládá zákon. V těchto místech by měl řidič zpozornět a být připraven na možné setkání se zvěří. Ale upřímně vám povím, ve chvíli, kdy vám, z místa mimo silnici, najednou vstoupí jakékoli zvíře do cesty, reagujete naprosto instinktivně. Začnete prudce brzdit a točit volantem na všechny strany. Jen, aby jste se vyhnuli střetu. A to je chyba. Poví vám to každý expert na dopravní bezpečnost. A jak se zachovat? Je to brutální, ale je doporučeno brzdit a směřovat vozidlo tak, aby při možném, nevyhnutelném, střetu bylo zvíře co nejblíže středu vozidla.

O tom jak vypadá vozidlo, ale i zvíře, po vzájemném střetu nemá cenu psát. Toho jsme denně svědky v médiích i na silnicích.

A ještě jedno malé zamyšlení. Týká se protihlukových bariér. Ty jsou ze zákona povinné v místech, kde nadměrný hluk z pozemní komunikace, překračuje zákonem daný limit a obtěžuje tak lidi, žijící v blízkosti dálnic a rychlostních komunikacích. Ve chvíli, kdy si starosta obce, vesnice, městečka, města, nechá zpracovat hygienickou službou zprávu o nadměrném hluku z blízké dálnice a tuto zprávu předloží ŘSD ČR, ta je povinna v co možná nejkratší době zahájit správní řízení a stavbu protihlukové stěny.

Ano lidé mají výhodu, je chrání zákon. Zvířata také chrání zákon. Ale tento zákon také říká, že zvíře je věc. A věc nikdy nemá přednost před člověkem. Je jen na lidech, jak se postaví k ochraně zvířat poblíž dálnic a rychlostních komunikacích. Ono na druhou stranu, když v těchto místech budeme chránit zvířata, budeme chránit i lidi!