motto: "bez háčků a bez čárek, je mobilní pisálek"

26.1.10

Doba čekání

Čekání, to je úděle nás, řidičů kamionové dopravy. Naše pracovní době, by se dala rozdělit na dvě podstatné části. Jízda a čekání. Ale ve skutečnosti je náš pracovní den rozdělen do tří skupin. Doba jízdy, doba odpočinku a jiná činnost (nakládka, vykládka, údržba vozidla, apod.). Zhruba před dvěma lety, mi jeden "starý" kamioňák řekl, že když neumím čekat, nejsem správný řidič kamionu. Poprvé jsem si opravdu dlouhé čekání vyzkoušel v Itálii. Skoro tři dny čekání u Milána na náklad do Čech. Jak se doma rád podívám na televizi, tam už jsem ji druhý den nemohl ani cejtit. Rozptýlením byly vycházky po okolí parkoviště, kde jsme stáli. Alespoň tam měli dobrou kávu, sprchy a příjemné prostředí na čerpací stanici.
Když člověk čeká a ví, že za nějakou dobu naloží/vyloží a pojede se dál, je to v pohodě. Chvilku klimbáte, čtete si, popřípadě leštíte palubní desku a vůbec kabinu, přeci jen v ní člověk občas tráví většinu dne, tak proč to tam nemít útulné. Vždyť, budete-li mít možnost, nahlédněte do kabiny kamionu. Podle pořádku poznáte, kdo v tom autě jezdí.
Dnešní čekání na K+B Expert v Klíčanech, ale bylo jedno z nejhorších. Ne, že jsem tam čekal přes 3 hodiny, to by mi tolik nevadilo, protože jsem placený "od hodiny", ale protože jsem odtamtud odjížděl nenaložený a vlastně jsem tam byl úplně zbytečně.
Ale to je úděl nás, řidičů kamionové dopravy.

Posted via email from Jirkova vývěska

21.1.10

Teploměr venkovní teploty

Tak se mi dnes v noci vzpamatoval teploměr venkovní teploty v autě. Zřejmě to chudák, ale odnesl trvalými následky. Třeba ještě zrehabilituje!

Posted via email from Jirkova vývěska

15.1.10

OBI Kolín

Dnes jsem se zbožím navštívil OBI Kolín.


Měli po inventuře, tak jsme jeli dva kamióny a ještě se tam objevilo cargo. A to nepočítám dodávku s balíkama, kterou jsem tam již nezastihl. Příjezd k příjmu zboží je celkem fajn. Za sucha poměrně široká příjezdová silnice, kde se v pohodě vyhnou dva kamióny. Teď v zimě je to ale utrpení.
15-01-10_0903 
15-01-10_0905

Projektanti hypermarketů snad vůbec nepočítají s tím, že se zboží přiváží i kamióny, nejlépe několika současně. Jak jinak si vysvětlit příjezdové cesty do OBI Modřany, Ruzyň a Kolín? Buď tam auto vjede a ven couvá, nebo nejprve couvá a pak normálně vyjede ven. A to jsou jen OBI, která jsem již navštívil. Proč třeba na Proseku může být krásná průjezdová cesta, ze které lze zboží složit a pokračovat v jízdě, bez nějakých složitých manévrů? I když tento týden to tam také bylo úžasné. Ale to bylo počasím, sněhovou nadílkou, která trvala, bez přestání, 3 dny.

14.1.10

Internat Mall a Spectrum nábytek

Dnes jsem byl po dlouhé době na projížďce po Středočeském kraji. Protože bylo málo zboží jak do Hornbachu, tak OBI Řepy, vezl jsem zboží do Horních Počernic, pro Internet Mallu :

Odtud, poprázdnu, do Nového Strašecí, ale ne do Euromedie, ale do společnosti Spectrum nábytek:

Háček byl ovšem v tom, že Spectrum má ve Strašecí sklady dva. Jeden hlavní, prodejní a druhý, kde se chystá zboží k expedici. To jsem ovšem nevěděl, ale přijeli si pro mně a dovedli na správnou adresu. Čekalo mě veliké překvapení, neb cesta ke skladům vede z kopce a tudíž zpátky do kopce. V tomto počasí, které nyní panuje, jsem měl obavy, jestli odtamtud vyjedu. Byl jsem uklidněn ujištěním, že se v nejhorším případě zavolá stroj, který mě vytáhne. Prý už v týdnu takto jeden kamión vytahovali. Naštěstí jsem se odtamtud vyhrabal sám, ale bylo to jen tak tak .

9.1.10

Sníh ...

... je všude. Už dva dny sněží a sněží. Týden nazpět to hlásily všechny zpravodajské kanály. Rádio, televize, internet, všude se mluvilo o tom, že přijde vydatné a dlouhodobé sněžení. Od pátku až do neděle. Včera dopoledne začalo sněžit po celém území. Leč lidé vypadali velmi překvapeně, až zaskočeně, že sněží a s takovou intenzitou.

Za normálních okolností vyjíždím do práce po 22 hod. Včera mi tou dobou však volal dispečer, že nemusím chvátat. Vyjel jsem tedy až před půl jedenáctou. Hned pod Klíčovákem jsem potkal kamión z Ústí, který normálně tou dobou už dávno vykládá v Chomutovicích. O kousek dál jsem předjel cargo z Ústí, to bohužel zůstalo vzpříčené v kopci, ale statečně se hrabal. Do práce jsem se doklouzal po 50 minutách. Pro jistotu jsem natankoval plnou nádrž, kdybych někde zůstal. Zprávy o vzpříčených kamiónech a neprůjezdných částech D1, nevěstily nic dobrého. I do Chomutovic se mi podařilo vyjet bez větších problémů. Mimo auta z Českých Budějovic, tam byli všichni, jejichž zboží se veze do Ostravy. Na konci plochy stál zapadlý Hradečák, kterého musel vytáhnout traktor. Podívaná, kterou si nikdo nemohl nechat ujít. V půl druhé jsem vyrazil na Humpolec. Ostravák tou dobou byl u Brna. Tam pršelo a namrzalo. Cesta kupodivu celkem dobrá. Každý kopec jsem sjížděl 60 - 65 km/hod a přibržďoval návěsem, do kopce v pohodě 80 km/hod. Zřejmě to bylo tím, že jsem byl poměrně dost a hlavně dobře naložený. Počítač ukazoval necelých 11t. Každou chvíli jsme si s Ostravákem volali. Byl na tom poměrně dobře, tak po poradě s dispečery v Praze jsme se domluvili, že se vyměníme na Jhlavě. Po necelých 2 hodinách jsem tam byl. Rychle jsme přepřahli a mazali každý svým směrem, dokud to šlo. Cesta do Prahy byla stejná, jak do Jihlavy. Když jsem se vrátil, volal jsem klukům, co jeli do Brna, protože to také neměli jednoduché. Ve chvíli, kdy jsem jim volal, tak teprve vyjížděli z Brna. To bylo po 5 hod., když jsem šel z práce domů, před 8 hod., volal jsem jim znovu. Stáli na Humpolci, dálnice neprůjezdná. Do Prahy přijeli v 10 hod.,

A venku stále padá a padá, snížek bílý.

Posted via email from Jirkova vývěska

7.1.10

depo Liberec

Tento týden se Liberec stal mou pravidelnou druhou trasou. O půlnoci vyjíždím do Humpolce a kolem 3 hod. ranní pak do Liberce. Dnes se mi stala dost neobvyklá věc. Na skoro celé trase z Prahy do Liberce, mě nepředjelo ani auto. Já předjel dva pomalejší kolegy, ale mne nikdo. Přeci jen bylo poměrně brzy a provoz na R10 tou dobou je minimální. A před Libercem mě překvapil sníh. Ne padající, ale ležící na silnici. Jak do Humpolce a zpět, tak směrem na Liberec, byla silnice suchá, krásně se jelo. Po sjezdu na Liberec začalo být mokro,ale stále pohoda. Těsně před Libercem si tak koukám na silnici a zdá se mi, že soli na silnici nějak přibývá. Když už toho byl plný levý pruh a v pravém jen vyjeté koleje, bylo jasné, že to není sůl, ale sníh. Ležel na úseku dlouhém +- 2 km. A pak zase nic, jen mokro. Při cestě zpět, tam ten sníh stále ležel, asi o něm silničáři nevěděli. Možná jim to mohli říct celníci, kteří tam stáli. 

Posted via email from Jirkova vývěska

5.1.10

Beruška je opravená

Je začátek ledna, tak jsem počítal s tím, že nebude moc zboží na přepravu, tak budu brzo ráno doma, vyvenčím fafa, na chvíli si lehnu a pak pojedu s autem do servisu. Chyba lávky. Každé depo poslalo jen jedno auto, v nejlepším případě v kombinaci balíky + cargo. Takže už jen odjezd s balíkovým návěsem na "přeprah" s Ostravou, byl korunován zastávkou na cargo depu a doložení 14 palet zboží. Při té příležitosti jsem skladníkům nadhodil, že bych potřeboval být brzo doma. Jen se usmáli a prohlásili, ať na to klidně zapomenu, že je spousta zboží a určitě někam pojedu. Byl z toho výlet do Liberce. Než jsem se stačil otočit na Humpolec, bylo naloženo. Ještě před odjezdem jsem zkusil Berušku nastartovat, podařilo se na první pokus. Do Liberce je to 1,5 hod. cesty. Hned za Prahou mrzlo až fuj -13°C. Ale v Liberci bylo tepleji než v Praze. V 9 hod. jsem byl zpět v Praze a hned jsem jel do servisu. Taťka tam za mnou přijel, kdyby náhodou auto zůstalo v opravě. Vylíčil jsem jim co auto trápí a shodli jsme se, že je to čidlo klikové hřídele. Čidlo bylo vyměněno a teď už jen budu doufat, že "diagnóza" byla správná. Zatím to vypadá, že ano.

Posted via email from Jirkova vývěska

4.1.10

A jede se do práce

Po 1,5 týdnu dnes do práce. Tedy za chvíli. Je 21:25 hod. a já se chystám v novém roce do práce. Od soboty mě zlobí autínko. Už 2x jsem jej musel startovat přes kabely. A to jsem se minulý týden "smál" dvěma pánům, kteří toto dělali dvě rána po sobě. Přes poledne jsem strávil na internetu přes 3 hodiny, jestli se mi podaří zjistit, copak se autínku děje. Podle informaci na serveru Corsa Clubu, to vypadá na špatné čidlo na klikové hřídeli. Ráno jsem objednaný k panu doktorovi, přes auta. Rozumí své profesi, jako asi málokdo, tak snad budeme moudřejší. Pro jistotu chodím Berušku preventivně startovat. Zatím to vypadá, že ji vadí delší stání.

Tak uvidíme zítra

Posted via email from Jirkova vývěska

3.1.10

Konec Vánočních prázdnin

Densovi dnes končí Vánoční prázdniny, mě 1,5 týdne volna. Ivča byla v práci skoro každý den a Romča měl své směny. Přežili jsme Vánoce, Silvestr, všechny události a návštěvy, které jsme absolvovali ve zdraví a teď už nás čekají jen a jen samé povinnosti. Pracovní i mimopracovní. Některé lepší, jiné horší. Ale nedá se nic dělat, musíme je absolvovat a přežít. Život jde dál svým stálým tempem, který nelze ovlivnit. Nebo jde?

Posted via email from Jirkova vývěska

2.1.10

Autínko nejede

To nám ten rok hezky začíná. Včera jel Denis do Palace Cinema - Letňany na film 2012. Domluvili jsme se, že ho po představení vyzvednu. Večer skočím do auta, otočím klíčkem, startér točí a jinak nic. Točí, točí, motor nenaskakuje. Zkouším různé fičury, ale nic nepomáhá. Sice začalo mrznout, ale "Beruška" naskočila i ve větších mrazech. Několik dní před tím pršelo, že by svíčky? Došel jsem domu pro náhradní a vyměnil je. Pokouším se nastartovat a stále nic. Točil jsem tak dlouho, až jsem vytloukl baterku. Ve 21 hod., po tmě a zimě jsem se jal vyndat baterku. U Corsy je to zážitek, ale podařilo se. Ruce jsem měl zkřehlé, že jsem necítil šroubky v prstech, když jsem skládal auto dohromady. Baterka si přes noc v teple odpočala a půjdu zjistit, jestli to pomohlo. Ach jo!

Posted via email from Jirkova vývěska

1.1.10

Podzim, zima

Jsem s Bubakem venku, na prvni novorocni prochazce a vypada to, ze je podzim a ne zima. Mlha, zbytky snehu, ktere jeste vcera misty byly, jsou fuc. Jsou slyset i ptacci, jak stebetaji. Chudak priroda trpi rozmary pocasi. Jako kluk pamatuji, ze touto dobou, vsude byl snih, mrzlo a my jsme sankovali, bobovali, klouzali se a koulovali se. Dnes? Dnes uz na to jen muzeme vzpominat. Zima ta zrejme teprve prijde. Ale mozna, ze uz take ne. Treba prijde jaro, i to se muze stat. A my budeme radi, za tech 14 dni snehu a mrazu, z poloviny prosince. Chudak priroda, trpi a trpet bude. A pak budeme trpet my lide, az nam to zacne vracet. V podobe veder, kdyz ma byt zima, zaplav a dalsich jevu, jimz budeme rikat rozmary pocasi.

Posted via email from Jirkova vývěska

31.12.09

PF 2010

PF_2010_1

Poslední den v roce

Poslední den v roce lidé hodnotí rok, který právě končí. A jen rok, ale svá předsevzetí, která si na Nový rok dávají a vlastně všechny svoje skutky a činy, na které mohou být buď pyšní nebo by je raději zahrabaly, až na samé dno duše, propasti, rokle, prostě někam, odkud by se už nemohly dostat na povrch, světlo, prostě ven. Jsou věci o kterých s nadšením vyprávíme, nejlépe všem známým, ale i neznámým a jsou věci, na které se pokoušíme zapomenout. Každý je máme. Bez rozdílu. Musím se pochválit, letos ji nebylo tolik, jako v předešlých letech. Ale stejně lépe hodnotit ty lepší vzpomínky. Bylo mnoho věcí, které se letos povedli. Na některé budu vzpomínat dlouho a dlouho,protože to byly mezníky, po jejichž překročení se mi, ale i celé rodině, mnohem lépe dýchalo. Věřím, že v následujícím roce se situace bude jen a jen zlepšovat a čekají nás lepší a lepší věci.

Takže všem do Nového roku přeji hodně štěstí, zdraví, spokojenosti a lásky.

30.12.09

1234567890

1.  jednička, tou to všechno začíná
2.  dvojka, třeba jako únor, nejkratší měsíc v roce
3.  tři, máme doma zvířátka, Bacardi, Terezka a Frodo
4.  čtyři, jsme doma lidé
5.  pátého, jsem se narodil
6.  šestého, měsíce
7.  sedmém, desetiletí - 20. století
8.  osmém, desetiletí - 20. století, zkončila éra komunismu a začal kapitalismus
9.  deváté, desetiletí - 20. století, narodili se oba kluci a končilo tisíciletí
0.  nula, tou to všechno končí 

Posted via email from Jirkova vývěska

29.12.09

Reklamace vánočního dárku

Romčovi se mi pod stromeček podařilo sehnat hezký dárek -
memorex_notebook_kit
Notebook Essentials Kit

Souprava k notebooku, obsahující 10 CD-R disků, 10 DVD-R disků, 1 myš (mini, cestovní), 20 ks papírových obálek na CD/DVD, 6 barevných pásek na rozlišení kabelů, 1 balení (50ks) čistících ubrousků PC Quick Wipes a 2 ks CD/DVD popisovače, od společnosti SOFTCOM Group. Bohužel hned druhý den přestala myška fungovat. Více méně, její pravé tlačítko vynechávalo. Rozhodl jsem se, že při první možné příležitosti ji zajedu reklamovat. Dostal jsem se tam dnes. Po chvíli čekání, s napětím, jestli budeme čekat 30dní, dle zákona, jsem dostal z jiného balení myš novou, již plně fungující. Spokojenost nejvyšší a tím i Softcomu skládám poklonu za způsob řešení reklamace.

25.12.09

Fróďovo nové bydleníčko

Fróďa dostal jako první člen naší domáctnosti vánoční dáreček. Měl jej objednaný už od září, takže to vlastně nebyl ani vánoční dárek.Položka nebyla dlouho na seznamu eshopu U frodíka, týden před Vánocemi přišel email, odpoledne i z obchůdku volali a před Štědrým dnem kurýrní služba PPL přivezla. Hned jsme nainstalovali a Frodoušek si spokojeně užívá nového bydleníčka.

22.12.09

Na Facebook pomocí emailu

Na sociální síť Facebook lze příspěvky přidávat několika způsoby. Tím základním je webové rozhraní, které zároveň umožňuje vkládat fotografie, videa, odkazy a události (položky z kalendáře). Chcete-li publikovat prostřednictvím mobilního telefonu, máte možnost využít zjednodušeného rozhraní na adrese m.facebook.com, v prohlížeči mobilního telefonu. Nebo, vlastníte-li některý z chytrých telefonů, jsou vám k dispozici aplikace pro telefony: iPhone, Palm, Sony Ericsson, Blackberry, Nokia, Android a Windows Mobile.
Donedávna mi ovšem chyběla možnost přidávat příspěvky pomocí emailových zpráv. Facebook nabízí možnost odpovědi na komentář prostřednictvím emailu, ale nový příspěvek ne a ne přidat. Řešit to lze jednoduchým způsobem. Ten se jmenuje Posterous. Jedná se o jakýsi blog, ale mnohem inteligentnější. Nabízí propojení několika účtů, které máte zaregistrovány na internetu. Ať už se jedná o některou ze sociálních sítí ( Facebook, Twitter, LinkedIn, FriendFeed, ……), blogů, prostorů pro ukládání fotek a videí (Picasa, YouTube, Flickr, ..), toto všechno můžete spojit dohromady a pomocí jediného rozhraní publikovat na více místech v jednu chvíli. A právě Posterous nabízí možnost pomocí emailu publikovat příspěvek na vašem Facebooku. Registrace je velmi jednoduchá, pomocí přihlašovacích údajů z Facebooku, nebo pomocí vaší emailové adresy, poté nastavíte jednotlivé parametry pro zasílání zpráv a je to. Stačí jeden email a váš příspěvek se zobrazí kde chcete.

Hezký popis funkcí Posterous.com najdete ZDE

13.12.09

Strom naděje a splněných přání

Před několika lety, jsme se rozhodli, že na Štědrý den, začneme dělat radost nejen našim dětem, ale i dětem z dětských domovů, které neměli tolik štěstí a nemají vlastní rodinu, ale přesto, tak jako jiné děti, si píší Ježíškovi o dárek. Začali jsme chodit do Vinohradského pavilónu, kde Český rozhlas pořádal Strom splněných přání a posléze do OC Tesco Letňany. Vždy jsme si vybrali dvě děti, ve věku našich kluků a splnili jsme jim jejich přání. V uplynulých dvou letech, jsme tuto tradici vynechali, ale letos jsme se k tomu opět vrátili. Tentokrát jsme si v Galerii Fénix, ve Vysočanech, vybrali dva kluky, kteří se touto dobou léčí na hematologickém a onkologickém oddělení FN Motol. První si přál DVD film, vybrali jsme TRANSFORMERS a IRON MAN
transformers_ironman
Přáním druhého bylo LEGO 8996 - Bionicle Skopio XV-1
lego_8996 
Obě přání se nám podařilo realizovat a jsme moc rádi, že jsme mohli splnit přání dětem, které Štědrý den, místo u vánočního stromečku, budou trávit v nemocnici. Přejeme jim mnoho štěstí, ale hlavně zdraví, které budou potřebovat moc a moc.

Myslím, že i ostatní lidé by si měli najít chvilku a zastavit se u podobných Stromů nadějí a splněných přání a vybrat si tam človíčka, kterému udělají radost. Vždyť co je o Vánocích krásnější, než rozzářené dětské oči.

11.12.09

Facebook živě

Facebook je primárně určen k setkávání přátel, ke sdílení pocitů, názorů, fotek, videí, sdružování se ve skupinách a další fičury. Jaké je to, ale báječné, když se potkáte naživo s někým, koho znáte “virtuálně”. Před delší dobou jsem založil skupinu KAMIOŇÁCI, kde by se měli setkávat a diskutovat řidiči a příznivci kamionové dopravy. Skupina roste pomalu, ale roste. Jedním z prvních kolegů byl Petr z Březí. Podle zpráv na Facebooku, se často potkáváme, ale teprve ve středu, se nám trasy potkaly tak, že jsme se sešli osobně. Stalo se tak na dálnici D1, U devíti křížů, směrem na Prahu.

Zvětšit mapu
Já se vracel z  Brna, Petr jel do Hannoveru. Je to fakt úžasné, potkat se naživo s někým, koho znáte z internetu. Petr je pohodový a fajn člověk. Popili jsme kávu, pokecali a vyrazili na Prahu. Škoda jen, že mu chybí prut na rádiu, mohli jsme cestou ještě pořádně pokecat.