Víkend

Sobota se nesla v duchu oslav. Byli jsme popřát tetě Haně v Kryrech ke kulatému výročí. Jedlo se, pilo se, zkrátka, hodovalo se, jako na velkých kulatých naroze ninách.
Oslavu jsme spojili i s poznávacím zájezdem. Poznávacím pro Bacarďáka. Jel se podívat na koně. Ivy sestřenice má koně. Není tedy lepší věc, než když se pes sezn amuje s koněm, vlastněmým známou osobou. Dorazili jsme na pozemek, kde se "kůňa" prohání. Dlouho jsme se již s nimi neviděli, takže jsme si i pěkně pokecali. Ba cardi byl ze začátku velice ostražitý. Dorážel na Portose a v zápětí se schovával za Ondru, když k němu kůň otočil hlavu. Tolik štěkání na koně, jako v sobotu, ještě Bacardi nepředvedl za celou dobu, co jej máme. Postupem času, se přeci jen Bacardi osměloval a osměloval, až už vlezl i za koněm do ohrady a vyzýval jej k e hře. Mrzí mě, že jsem s sebou neměl foťák. Obrázky by byly kouzelné. Na pozemku mají kočku, protože porodil kotě, jakmile zahlédla psa, naježila se jako dikob raz. Až jsme se tomu smáli, že chybí jen, aby začala vystřelovat ostny. Škoda, že Ondra musel do práce, určitě bychom si ještě dlouho povídali.
Domů jsme jeli až večer.
Neděle již byla klasická. Dopoledne Bacardi trénoval, tentokrát s Romčou. Příští týden jedeme do Mladé Boleslavi na výstavu, ale pouze v kategorii Mladý vystavo vatel, protože se jedná o Národní výstavu a není vypsaná kategorie pro štěňata.
Odpoledne jsme jeli na borůvky. Rostou, rostou a rostou. Daly by se sbírat celý den a ještě by bylo stále co sbírat.

Na borůvkách

Dnešní dopoledne proběhlo tak jako jiné. S Bacardikem jsme na loučce u kostela procvičili základní povely a pohráli si s míčkem. Dnes s námi byl i Denis. Hráli si s Bacardíkem jako dvě děti. Vždyť to jsou naši klučíci.
Odpoledne jsme se vydali na sběr borůvek. Nejprve jsme si jeli do Mariánek koupit zmrzlinu. V tom horku je to to pravé osvěžení.
V lese jsme se rozdělili na dvě skupiny. Protože s námi jela i babička se Sisinou, kluci hlídali fafíčky a my starší jsme vyrazili na sběr borůvek. V lese bylo krásně, svítilo sluníčko, ptáčkové zpívali, prostě klídek a pohodička. Nasbírali jsme přes tři litry borůvek. Měli jsme úspěch i s houbami. Ivča s Denisem nasbí rali lišky. Povezeme si je domů a uděláme si z nich nějakou dobrou omáčku.
Ke konci začalo hřmít, tak jsme se rozhodli, že pojedeme domů. Doma, v televizních novinách, hlásili, že mají být prudké dešťové přeháňky. Psi to asi cítili, pr otože se jim v lese moc nechtělo být.
Večer jsme se koukali na Noc na Karlštejně. Tento film se nám moc líbí a nikdy si ho nenecháme ujít.

Bacardi už plave

Dopoledne jsem s Bacardíkem potrénoval "sedni, lehni, stoupni". Je šikovný, rychle se učí. Po obědě jsme vyrazili do Chebského Tesca pro další panenky. Ivíčkovi se moc líbí, tak jsem ji chtěl udělat radost a koupili jsme rovnou další tři. Před Tescem je prodejna zmrzliny Ňam ňam. S klukama jsme si dali každý velký kelí mek zmrzliny. Bacardík dostal oblíbené "žužlinky".
Cestou zpátky jsme se rozmýšleli kam se pojedeme vykoupat. Zvítězil rybník. Při odjezdu jsme zbalili klukům plavky a Bacardíkovi koupacího kozlíka. Ve vodě byl první Denis, po něm Bacardi a nakonec, po velkém přemlouvání i Romča. Ivča má pokousané nožky od lesní havěti, tak moc do vody nechtěla. Nožky, ale přesto smoči la. Já tam musel také, ale jenom po kolínka. Střídali jsme se v házení kozlíka, až jsme ho házeli tak daleko, že Bacardi musel plavat. Nechtěl, ale po chvíli je j to začalo bavit a ke konci už plaval jako zasloužilý plavec. Po každém donesení kozlíka byl odměněn nějakým pamlskem. Když si poprvé zaplavčil, dostal celý ro hlík. Miluje ho.
Domu šel "po svých", byl celý mokrý. Kousek od rybníka je pumpa. Tam jej pokaždé myjeme, aby nesmrděl rybinou, nebo aby se v horku osvěžil.
Doma ještě dováděl s Denisem před garáží. Honili se s pipinkou, až celý oschnul.
Teď spí jako špalek.

Výlet

Dnes dopoledne jsem s klukama vyrazil trochu procvičit Bacardiho. Chodíme ke kostelu, kde je prima velký trávník. Házeli jsme mu aport a Denis se s ním honil. P ři jednom z pokusů odhodit aport co nejdál, se nám jej podařilo honit na strom. Stáli jsme tam a přemýšleli, jak jej dostaneme dolů. Na strom jsme nemohli, apor t se zachytil na samém kraji větve, kam bychom se stejně nedostali. Kluci došli pro kameny a začali jsme se trefovat. Po 10 minutách se nám jej podařilo dostat na zem. Raději jsme šli domů.
Odpoledne jsme se vypravili na výlet. Nemohli jsme se shodnout kam pojedeme, stále jsem se snažil prosadit Cheb, protože si tam Ivča koupila nádhernou porceláno vou panenku a ráda by si koupila ještě aspoň jednu. Nakonec jsme se rozhodli, že pojedeme jedním směrem a kde budeme chtít, odbočíme, nebo zastavíme a půjdeme d o lesa. Vyrazili jsme a jeli a jeli a jeli. Po zastávce, kdy jsem Ivče vyrazil (nechtěně) cigaretu z ruky, ta jí spadla na sedačku, tak jsme ji hledali, aby nez ačalo hořet auto, po další zastávce na odpočívadle u lesa, odkud nás vyštvali dotěrní komáři, hovada a jiná havěť, jsme dorazili do Mariánek z druhé strany, než jsme vyjeli. Jeli jsme se podívat "k lebce". Je to místo v lese, směrem na Krásné, kdo loni v létě Ivča s klukama našli srnčí lebku. Schovali ji, v zimě jsme s e na ni byli podívat, ale nenašli jsme ji, letos jsme ji již našli. Babičku jsme nechali u auta a šli se podívat do lesa. Je sucho, nic neroste. Ivča sesbírala pár borůvek, které rozdělila mezi účastníky výletu. Mně, Denise, babi Ivču, Bacardiho a Sisinu.
Po návratu jsem s Denisem vyrazil na kole na Reviéru (koupaliště). Jen jsme se tam otočili a jeli domů. Zítra asi půjdeme k rybníku.

Dovolená

Včera to byl týden, co trávíme dovolenou u Mariánských lázní. Za ten týden jsme již stačili absolvovat sbírání lesních plodů, zejména borůvek a lesních jahod, n a houby jsme, mimo lišek, nenarazili. V týdnu několikrát pršelo, tak snad brzy porostou. Chodíme k rybníku, kde se Bacardi učí aportovat kozlíka z vody. V sobot u se mu udělala vyrážka v tříslech, podle veterináře se spálil buď o kopřivu nebo bolševník, takže musíme vodu do středy vynechat. Kluci mají s sebou kola, tak jak je volná chvíle, vyrážejí na projížďku. Včera jeli k Medvědímu prameni pro vodu. Pramen byl zakalený, takže se vrátili s nepořízenou. V neděli odpoledne jsm e se vydali na výlet do Chebu. Jeli jsme se podívat do Tesca. Nabízeli roztomilý bazenek se stříškou, ve které byla instalována sprcha. Chtěli jsme ho koupit Ba cardimu, aby se mohl v horku, které panuje, osvěžit. Bohužel jsme nepořídili, do Chebského Tesca, tento bazének vůbec nedodali. Cestou zpátky jsme se zastavili na lesní jahody. Ivča s babi jich nasbírali velké množství. Já, s Denisem a Bacardim jsme se procházeli po lese, Romča se Sisinou (pejsek babičky) hlídal auto. Večer jsme koukali na finále MS ve fotbale. Mistrem světa se stala Itálie, po penaltovém rozstřelu s Francií. Jediné, co mi z tohoto zápasu utkvělo v paměti, by lo vyloučení Zinadine Zidana, za ostudný faul, kdy během přerušení hry, hlavou udeřil protihráče do hrudníku.

Čikoušek včera zemřel

Včera v 19.00 hod. usnul a odešel do kočičího nebe náš Čikoušek. Dnes by mu bylo 11 let a 2 měsíce.

Praha 9, Prosek - Park přátelství

Park přátelství v Praze na Proseku, ještě než byl zničem výstavbou trasy metra "C", Ládví - Letňany. 

Ranní Praha

 

Červánky

Večer se nad Prahou objevily nádherné červánky.

 

Kde je Denis?

V létě si Denis, Romča a Ivča schovali v lese pod stromkem zvířecí lebku. Když je v lese 1m sněhu, tak se opravdu dobře hledá.

Pátek 10.2.2006

Dneska to teda byla síla. Od rána do večera v jednom kole. Od pondělí do pátku v jednom kole. Ale dnes večer to zkončilo. Dětem začaly prázdniny. Začalo také sněžit. Prázdniny jsou tady. Hurááááá.

Na vzdělání se nemá šetřit ...

.., tak to už jsem chtěl napsat včera. Celý den jsem se k tomu nedostal. Ono se to stejne vztahuje k úterý. Ke školnímu úterý. Konečně je opraven automat na kávu. Sešli jsme se u něho tři spolužáci. První vhodil minci, navolil kávu a získal ji. Byl jsem druhý. Vhodím minci, navolím kávu s mlékem a cukrem + mléko a cukr navíc. Mám to tak rád. Automat se zatřese, oklepe a já upíjím z kelímku kávu. Třetí v pořadí vhodí příslušný obnos, navolí kávu a .... A kde je kelímek? Kelíme k není. Káva protéká od odtokové mističky a mizí vstříc čističce odpadů. Koukáme a smějeme se. Smějeme se jen dva. Třetí nevěřícně zírá do míst, kde je obyčejně kelímek s nápojem. S nadávkou na rtech a bolesti v sanicích odcházíme od automatu. Ve třídě rozebíráme situaci. Vesměs se smějeme. Přeci jen, cizí neštěstí pot ěší. Za chvíli vchází do třídy spolužačka a s úsměvem na tváři nám vypráví jak si koupila kávu a z automatu ji vypadli dva kelímky. Nápoj, již byl jen jeden. Tř ída propuká v obrovský smích a poškozený kolega v tiché zoufalství. Radíme mu, ať neváhá a jde zkusit štěstí ještě jednou. Vždyť přeci na vzdělání se nemá šetři t.

Nový šéfredaktor

Jedu ze schůzky s novým šéfredaktorem časopisu Yop! Ano, Martina vystřídal Marek. Dalo by se říci M za M. Podle prvního pohledu jde o naprosto rozdílné lidi. To co nám Martin vštěpoval, tak Marek obrací. Možná je to jen můj pohled. Nevím, ukáže to čas. Na 11 číslo časopisu máme 14 dní. To není moc, ale ani málo. Koncep ce se aspoň v tomto čísle měnit nebude. Od dalšího čísla, ale přijdou změny. Jaké? Zatím těžko předvídat. Určitě se změní řazení rubrik, styl recenzí. Hlavně ce lý časopis se posune jinam. Bude více Life. Ve čtvrtek bude pravidelná redakční rada, tentokrát již s novým šéfredaktorem. Každý z redakce částečně ví o čem psá t. Teď už čekáme na mobilní telefony k recenzím. Na spolupráci s Markem se těším. Určitě to bude jiná zkušenost než s Martinem. Jemu naopak děkuji za nabídku, kterou jsem dostal. Být učasten vývoji časopisu a mít radost z toho kam se za dobu mé účasti dostal.

Krásná sobota - ošklivá neděle

V sobotu jsme byli pozváni k Petře a Davidovi na ořechy. Po obědě jsme vyrazili. Po příjezdu jsme si dali kávu a něco málo pojedli, abychom měli sílu.

Již dříve jsme obdivovali "Andělské zvony".

Nemohli jsme vynechat ani Moly.

Když jsme nasytili hladová těla, vyrazili jsme do akce.

Byla to krásně strávená sobota. Těla nás bolí ještě teď. Od nedělního rána prší. Já jsem v práci a doma se vylupují ořechy. Už se těším na vánoční cukroví. Letos bude chutnat dvakrát.

Nemohu spát

Je úterý 2:15. Jsem v práci a nemohu spát. Už jsem do svého blogu vložil dva příspěvky. První se týká Samsung SPH-V7900. Je to telefon určený pro korejský trh. Zajímavé véčko s ještě zajímavějšíma funkcema. Druhý je o HTC Apache PPC-6700. Komunikátoru společnosti HTC, určenému pro americký trh. Taky zajímavá věcička.
Včera dopoledne jsem zpracoval fotky, které mi poslal Carlos ze 4. srazu Klubkomunikator.cz. I se článkem jsem je hned vrhnul na web. Odpoledne jsem byl u rodičů zalít kytičky a nakrmit rybičky. Pak jsem jel na statek, konalo se výběrové řízení našeho domu na výměnu svislých rozvodů a kanalizačních stoupaček a na výměnu oken ve společných prostorech (na chodbě). Musel jsem odjet do práce, tak ani nevím jaké firmy byly vybrány.
Dnes odpoledne jedu do Litoměřic do školy. Už se těším. Sešli jsme se tam prima parta.

Nedělní večer

Je neděle večer a chlapečkové si vzpomněli na učení. Denis má dokonce dva úkoly. Kde jsou ta předsevzetí, že všechny úkoly si udělají hned po příchodu do školy ? Romče se musí "pouze" učit. Shodou okolností oba dva Přírodopis.
Já jsem se po obědě vrhnul na tvorbu článků. V pátek na srazu blog.
Kluci už mají všechno hotové.

Víkend na chaloupce

V pátek v poledne jsme skočili do auta, dojeli pro Davida s Kiki, zastavili se ještě pro Petru a vyrazili na chalupu. Romča zůstal doma s Čikouškem. Za jedno se mu nechtělo a za druhé by se do auta nevešel. Ze čtvrtka na pátek jsem spal dvě hodiny, opichovali mi na ortopedii rameno. Takže jsem byl naprosto bez jakéhokoli orientačního smyslu. Nějak jsem se nemohl vymotat z Prahy. Nakonec se povedlo a už jsme svištěli po dálnici na chalupu. Ještě jsme se zastavili v našem malém městečku. Potřebovali jsme potvrzení pro pojišťovnu, jak si Denis v létě rozbil hlavu. Lejstra jsme nechali u sestřičky, pan doktor byl mimo "ordinaci a město". Na venku stojí potvrzení 100 Kč, ale pojišťovna nám ho vrátí v "bolestném". Myslel jsem si, že to bude horší. A už jsme byli na chalupě.
Naobědvali jsme se a zatopili v kamnech. Ivča, Denis, David, Petra a Kiki vyrazili na houby. Já jsem udržoval teplo v kamnech.
Měl jsem s sebou na recenzi


Panasonic VS3

Stačil jsem s ním udělat pouze jednu fotku



Pak se vypnul, došla baterka. Denis hrál cestou Sonica. Znáte tu plošinovku? Tak tadle vychytávka je v Panasonicu VS3. Nabíječka chytře zůstala v Praze.
Než se vrátili z hub, usnul jsem jako špalek. Našli jich poměrně hodně. Na to jaké bylo počasí to byl krásný úlovek. V neděli jsem jel místo Ivči já. Hub jsme již tolik nenašli, ale zase jsme se byli podívat na soutoku Želivky a Sázavy a na přehradě. Vody je opravdu hodně, takže vypouštějí a vypouštějí.
Moc mě mrzí, že jsem si nevzal foťák. Tak snad příště. Za čtrnáct dní musíme jet zase do našeho malého městečka. Budeme mít u pana doktora připravený formulář pro pojišťovnu.
Odpoledne jsem se vrátili domů. Romča i Čikouš nás radostně vítali.

Chodící Kinder vajíčko

Už jste viděli běhat po Globusu Kinder vejce? Tak se vydejte do Čakovickeho Globusu. Za nákup jednoho kusu Kinder vajíčka, si vaše dítě může zasoutěžit o některou z cen, z nové kolekce Monster Hotel.

První den ve škole

Včera jsem byl první den ve škole. Nastoupil jsem dálkové studium Obchodní akademie v Litoměřicích. Posílal jsem první zážitky pomocí SMS zpráv sem na blog, ale bohužel se neobjevily. Již jsem to řešil s Arthurem.
Tak tedy stručně. Škola žačínala v 15.30 hod. Protože jsem se hned v Praze dostal do kolony, díky rekonstrukci vozovky na D8, směrem na Teplice, přijel jsem deset minut před začátkem. I tak to byla dostatečná rezerva. Ve vestibulu školy, nás prvňáky, nasměrovala info tabule do patřičné třídy.
Přivítal nás zástupce ředitele Mgr.Hrubý a naše třídní profesorka Mgr.Šůsová. Druhou hodinu probíhala kontrola osobních údajů a další administrativa spojená se začátkem studia. Na třetí hodinu jsme se přesunuli o patro níž. Dostali jsme učebnice pro celý první ročník. Pouze na Podnikání a AJ budou učebnice doobjednány. Ve třídě je nás celkem 36. Byli jsme rozděleni do dvou skupin po 18. První skupina odešlana čtvrtou hodinu do učebny počítačů. Druhá skupina, tam jsem já, měla hodinu psaní na stroji. Hned na začátku hodiny zjistila vyučující Mgr.Procházková, že jsme zbytečně obdrželi jednu učebnici. Sotva jsme ji dostali, hned jsme ji vrátili. Dále jsme se seznámili s řádem v učebně. Naučili jsme se zapínat a vypínat elektronický psací stroj. Nastavit řádkování, písmo a délku řádku. No a na poslední hodinu jsme se přesunuli k počítačům. Každý si vytvořil svůj účet. Pomocí něj budu mít přehled, které vyučovací hodiny mě čekají. Pomocí tohoto systému mohu i pomocí internetu konzultovat látku, když nebudu moci jet do Litoměřic.
Škola, vyučující i spolužáci jsou fajn. Těšil jsem se a nezklamal jsem se.

Malé, žluté

Dnes jsem byl účastníkem bezvadné konverzace. Sedím na dispečinku, když tu zvoní telefon. Dispečerka jej zvedá.
Poslouchá a praví:"Podívám se." Zbystřil jsem pozornost.
Stoupá si nade mne a říká:"Zvedni se."
Já:"Proč"
Dispečerka:"Neptej se a zvedni se."
Já:"Proč."
Dispečerka:"Jestli na něčem nesedíš."
Já:"Myslíš, že jsem blbej, abych si na něco sedal?"
Dispečerka:"Ne."
Já:"Co hledáš."
Dispečerka:"Já nevím."
Já:"A jak poznáš, že si našla to co jsi hledala? Kdo to byl?"
Dispečerka:"Jaroslav."
Já:"Tak mu zavolej a zeptej se ho co máš hledat."
Dispečerka:"Hmmm." Odchází do vedlejší místnosti. Vrací se, vytáčí číslo auta. Ozývá se posádka:"......"
Dispečerka:"Nic jsem nenašla. A co to má být."
Jarda:"Je to malé a žluté."
Já:"On je snad blbej. Jak máme hledat něco, když nevíme co."
Jarda:"Tak to nehledej."
Zvedám se a pro jistotu se dívám na čem sedím. V tu chvíli na to padne můj zrak. Je to na křesle a já na tom sedím. Hlavně, že jsem to zatloukl. Ohýbám se, beru to do ruky a podávám to dispečerce.
Já:"Zavolej mu a zeptej se ho jestli je to ono."
Dispečerka vytáčí auto. Ozývá se posádka.
Dispečerka popisuje Jardovi co jsme našli a ptá se ho, zda-li je to ono. Jarda se raduje. Našli jsme správnou věc. Malou a žlutou.