motto: "bez háčků a bez čárek, je mobilní pisálek"

18.2.10

500.000km s BlueBearem

Vcera v noci, tesne pred Brnem, dosahl BlueBear mety 500.000km. U osobniho auta, by to byl vykon v pravde heroicky, ale u kamionu to neni nic mimoradneho. Pri vedomi, ze motory jsou konstruovane na zivotnost cca 3.000.000 km, by se dalo rict, ze je teprve ted, dobre zajety.

14.2.10

Bacardi - 4 roky

Dnes to jsou čtyři roky, co se narodil Bacardi Black Bohemia Karl, prostě, náš Bambula.

9.2.10

Kolotoč - Letenské sady

To už je let, co jsem nebyl v Letenských sadech. Shodou okolností jsem se tam dnes podíval. Expo už není polorozpadlé, jak si jej pomatuji. Teď tam sídlí reklamní agentura Euro RSCG. Ale výhled na Prahu, je odtamtud stále krásný. Až na to drobounké sněžení, inverzi a zimu. Došel jsem až k Národnímu technickému muzeu a kolotoči v Letenských sadech. Třeba jej jednou někdo opraví a získá zase svoji slávu. Dočkat by se snad mohl již letos.

Kondolence

Dnes v obchodě:
Starší paní: Máte kondolence?
Prodavačka: Cože?
Starší paní: Jestli prodáváte kondolence? Mate tu přání k svátku a narozeninám, ale kondolence jsem nenašla.
Prodavačka: To teda nemáme!

Poradil jsem té paní, že krásné kondolence, mají naproti v trafice. Nedávno jsem ji tam kupoval. V dnešní době, kdy lidé většinou komunikují za pomocí SMS zpráv, emailů, popřípadě sociálních sítí, se vytrácí zvyk posílat přání a kondolence poštou. Starší lidé jsou naopak zvyklí, toto prostřednictvím České pošty činit a proto se velmi podivují, že pro ně, taková samozřejmost jako přání k různým výročím a kondolence, nelze koupit v každém obchodě.

Posted via email from Jirkova vývěska

8.2.10

Pred Prahou

V okoli Prahy krasne svitilo slunicko, vlocky vesele a huste poletovaly, ale prijezd, po D1, nevestil vubec nic dobreho. Nakonec se slunicko ukazalo i v Praze.

5.2.10

Dechová zkouška

Od 1. ledna 2010 by při každé silniční kontrole měla proběhnout dechová zkouška na alkohol. Podle různých diskuzních serverů se tak však neděje. Buď je to laksnost Policejních hlídek, které silniční kontroly prováději, nebo jde o snahu některých diskutujících se předvést a nepíší pravdu. Já mám po včerejšku tu zkušenost, že při silniční kontrole jsem se podrobil dechové zkoušce na alkohol. Vracel jsem se z práce, tak jsem se pozitivního výsledku neobával. Policisté byli slušní, popřáli mi šťastnou cestu, měl jsem to domů cca 300 m a ještě mi záviděli, že jedu z práce domů.

4.2.10

Poplatek ze psů

Včera jsem se na Městském úřadě dostal s úřednicemi do debaty, ohledně úlevy na poplatku ze psů. Vyhláška (Právní předpis) Magistrátu hl. m. Prahy č.18/2004, platná od 1.1.2005 v čl. I praví, že "Úleva od poplatku ve výši roční sazby, nejvýše však 350 Kč, se poskytne tomu poplatníkovi, který nechá označit psa mikročipem a přihlásí se do evidence chovatelů psů v souladu s touto vyhláškou". V další části je uvedeno: "Každý chovatel psa chovaného na území hlavního města Prahy je povinen nechat psa, který je starší než 6 měsíců, trvale označit mikročipem, který odpovídá ISO standardu vydanému Evropskou unií, nebo tetováním". Bacardi letos v únoru oslaví 4 narozeniny, tím pádem byl na Magistrát hl. m. Prahy přihlášen v roce 2006. Protože má Průkaz původu, byl jako štěně označen tetováním. Tím pádem jsme splnili podmínku magistrátu, pro zanesení do evidence psů. V loňském roce jsme nechali Bacardiho označit mikročipem. S vědomým, že jsem splnili podmínku pro poskytnutí úlevy na poplatku ze psů, jsem se vydal na Městský úřad s patřičnými dokumenty. Úřednice však nechtěla úlevu uznat, s odvoláním na danou vyhlášku, s tím, že od doby zanesení psa do evidence a aplikací mikročipu, uplynuly tři roky a úleva tím pádem nemůže být uznána. Po několikanásobném přečtení vyhlášky a konzultaci s vedoucí odboru, jsme se shodli, že vyhláška je špatně napsaná. Buď měli radní do vyhlášky zanést, že do 6 měsíců od nahlášení psa na magistrát a aplikaci mikročipu úleva na poplatku uznána, nebo ji uznat všem, kteří o ni požádají a je jedno, kdy nechali psa mikročipem označit.

Nakonec nám, jako precedentnímu případu, byla úleva na poplatku ze psa uznána. Tedy snad, to uvidíme, až přijde složenka na Poplatek ze psa.

Posted via email from Jirkova vývěska

2.2.10

Mobilní telefon s a bez

Zřejmě v brzké době vyzkouším, jaké to je, žít v době, cca o 5 let zpátky. S naprosto jednoduchým mobilním telefonem, jehož posláním je volat, max. odeslat a přijmout SMS zprávu. Žádný mobilní internet, žádná Java aplikace, žádná navigace. To samé zkusím i s internetovým připojením. Sice ještě v současné době existují služby vytáčeného připojení, ale zas tak dalece nepůjdu. Už s ohledem na rodinu. Zkusím se připojit 1-2x denně, na nezbytně nutnou dobu, kdy vyřídím emailovou poštu a jiné nezbytné náležitosti.

Už mě nebaví být otrokem svého mobilního telefonu!

Podobný pokus právě absolvuje Patrik Zandl (Tangero). Jeho dojmy jsou popsány na jeho blogu v kapitolách 
Lze přežít bez chytrého telefonu? A lze tím ušetřit čas? 
a Zpráva o příznacích z nepoužívání mobilního internetu.

Posted via email from Jirkova vývěska

26.1.10

Doba čekání

Čekání, to je úděle nás, řidičů kamionové dopravy. Naše pracovní době, by se dala rozdělit na dvě podstatné části. Jízda a čekání. Ale ve skutečnosti je náš pracovní den rozdělen do tří skupin. Doba jízdy, doba odpočinku a jiná činnost (nakládka, vykládka, údržba vozidla, apod.). Zhruba před dvěma lety, mi jeden "starý" kamioňák řekl, že když neumím čekat, nejsem správný řidič kamionu. Poprvé jsem si opravdu dlouhé čekání vyzkoušel v Itálii. Skoro tři dny čekání u Milána na náklad do Čech. Jak se doma rád podívám na televizi, tam už jsem ji druhý den nemohl ani cejtit. Rozptýlením byly vycházky po okolí parkoviště, kde jsme stáli. Alespoň tam měli dobrou kávu, sprchy a příjemné prostředí na čerpací stanici.
Když člověk čeká a ví, že za nějakou dobu naloží/vyloží a pojede se dál, je to v pohodě. Chvilku klimbáte, čtete si, popřípadě leštíte palubní desku a vůbec kabinu, přeci jen v ní člověk občas tráví většinu dne, tak proč to tam nemít útulné. Vždyť, budete-li mít možnost, nahlédněte do kabiny kamionu. Podle pořádku poznáte, kdo v tom autě jezdí.
Dnešní čekání na K+B Expert v Klíčanech, ale bylo jedno z nejhorších. Ne, že jsem tam čekal přes 3 hodiny, to by mi tolik nevadilo, protože jsem placený "od hodiny", ale protože jsem odtamtud odjížděl nenaložený a vlastně jsem tam byl úplně zbytečně.
Ale to je úděl nás, řidičů kamionové dopravy.

Posted via email from Jirkova vývěska

21.1.10

Teploměr venkovní teploty

Tak se mi dnes v noci vzpamatoval teploměr venkovní teploty v autě. Zřejmě to chudák, ale odnesl trvalými následky. Třeba ještě zrehabilituje!

Posted via email from Jirkova vývěska

15.1.10

OBI Kolín

Dnes jsem se zbožím navštívil OBI Kolín.


Měli po inventuře, tak jsme jeli dva kamióny a ještě se tam objevilo cargo. A to nepočítám dodávku s balíkama, kterou jsem tam již nezastihl. Příjezd k příjmu zboží je celkem fajn. Za sucha poměrně široká příjezdová silnice, kde se v pohodě vyhnou dva kamióny. Teď v zimě je to ale utrpení.
15-01-10_0903 
15-01-10_0905

Projektanti hypermarketů snad vůbec nepočítají s tím, že se zboží přiváží i kamióny, nejlépe několika současně. Jak jinak si vysvětlit příjezdové cesty do OBI Modřany, Ruzyň a Kolín? Buď tam auto vjede a ven couvá, nebo nejprve couvá a pak normálně vyjede ven. A to jsou jen OBI, která jsem již navštívil. Proč třeba na Proseku může být krásná průjezdová cesta, ze které lze zboží složit a pokračovat v jízdě, bez nějakých složitých manévrů? I když tento týden to tam také bylo úžasné. Ale to bylo počasím, sněhovou nadílkou, která trvala, bez přestání, 3 dny.

14.1.10

Internat Mall a Spectrum nábytek

Dnes jsem byl po dlouhé době na projížďce po Středočeském kraji. Protože bylo málo zboží jak do Hornbachu, tak OBI Řepy, vezl jsem zboží do Horních Počernic, pro Internet Mallu :

Odtud, poprázdnu, do Nového Strašecí, ale ne do Euromedie, ale do společnosti Spectrum nábytek:

Háček byl ovšem v tom, že Spectrum má ve Strašecí sklady dva. Jeden hlavní, prodejní a druhý, kde se chystá zboží k expedici. To jsem ovšem nevěděl, ale přijeli si pro mně a dovedli na správnou adresu. Čekalo mě veliké překvapení, neb cesta ke skladům vede z kopce a tudíž zpátky do kopce. V tomto počasí, které nyní panuje, jsem měl obavy, jestli odtamtud vyjedu. Byl jsem uklidněn ujištěním, že se v nejhorším případě zavolá stroj, který mě vytáhne. Prý už v týdnu takto jeden kamión vytahovali. Naštěstí jsem se odtamtud vyhrabal sám, ale bylo to jen tak tak .

9.1.10

Sníh ...

... je všude. Už dva dny sněží a sněží. Týden nazpět to hlásily všechny zpravodajské kanály. Rádio, televize, internet, všude se mluvilo o tom, že přijde vydatné a dlouhodobé sněžení. Od pátku až do neděle. Včera dopoledne začalo sněžit po celém území. Leč lidé vypadali velmi překvapeně, až zaskočeně, že sněží a s takovou intenzitou.

Za normálních okolností vyjíždím do práce po 22 hod. Včera mi tou dobou však volal dispečer, že nemusím chvátat. Vyjel jsem tedy až před půl jedenáctou. Hned pod Klíčovákem jsem potkal kamión z Ústí, který normálně tou dobou už dávno vykládá v Chomutovicích. O kousek dál jsem předjel cargo z Ústí, to bohužel zůstalo vzpříčené v kopci, ale statečně se hrabal. Do práce jsem se doklouzal po 50 minutách. Pro jistotu jsem natankoval plnou nádrž, kdybych někde zůstal. Zprávy o vzpříčených kamiónech a neprůjezdných částech D1, nevěstily nic dobrého. I do Chomutovic se mi podařilo vyjet bez větších problémů. Mimo auta z Českých Budějovic, tam byli všichni, jejichž zboží se veze do Ostravy. Na konci plochy stál zapadlý Hradečák, kterého musel vytáhnout traktor. Podívaná, kterou si nikdo nemohl nechat ujít. V půl druhé jsem vyrazil na Humpolec. Ostravák tou dobou byl u Brna. Tam pršelo a namrzalo. Cesta kupodivu celkem dobrá. Každý kopec jsem sjížděl 60 - 65 km/hod a přibržďoval návěsem, do kopce v pohodě 80 km/hod. Zřejmě to bylo tím, že jsem byl poměrně dost a hlavně dobře naložený. Počítač ukazoval necelých 11t. Každou chvíli jsme si s Ostravákem volali. Byl na tom poměrně dobře, tak po poradě s dispečery v Praze jsme se domluvili, že se vyměníme na Jhlavě. Po necelých 2 hodinách jsem tam byl. Rychle jsme přepřahli a mazali každý svým směrem, dokud to šlo. Cesta do Prahy byla stejná, jak do Jihlavy. Když jsem se vrátil, volal jsem klukům, co jeli do Brna, protože to také neměli jednoduché. Ve chvíli, kdy jsem jim volal, tak teprve vyjížděli z Brna. To bylo po 5 hod., když jsem šel z práce domů, před 8 hod., volal jsem jim znovu. Stáli na Humpolci, dálnice neprůjezdná. Do Prahy přijeli v 10 hod.,

A venku stále padá a padá, snížek bílý.

Posted via email from Jirkova vývěska

7.1.10

depo Liberec

Tento týden se Liberec stal mou pravidelnou druhou trasou. O půlnoci vyjíždím do Humpolce a kolem 3 hod. ranní pak do Liberce. Dnes se mi stala dost neobvyklá věc. Na skoro celé trase z Prahy do Liberce, mě nepředjelo ani auto. Já předjel dva pomalejší kolegy, ale mne nikdo. Přeci jen bylo poměrně brzy a provoz na R10 tou dobou je minimální. A před Libercem mě překvapil sníh. Ne padající, ale ležící na silnici. Jak do Humpolce a zpět, tak směrem na Liberec, byla silnice suchá, krásně se jelo. Po sjezdu na Liberec začalo být mokro,ale stále pohoda. Těsně před Libercem si tak koukám na silnici a zdá se mi, že soli na silnici nějak přibývá. Když už toho byl plný levý pruh a v pravém jen vyjeté koleje, bylo jasné, že to není sůl, ale sníh. Ležel na úseku dlouhém +- 2 km. A pak zase nic, jen mokro. Při cestě zpět, tam ten sníh stále ležel, asi o něm silničáři nevěděli. Možná jim to mohli říct celníci, kteří tam stáli. 

Posted via email from Jirkova vývěska

5.1.10

Beruška je opravená

Je začátek ledna, tak jsem počítal s tím, že nebude moc zboží na přepravu, tak budu brzo ráno doma, vyvenčím fafa, na chvíli si lehnu a pak pojedu s autem do servisu. Chyba lávky. Každé depo poslalo jen jedno auto, v nejlepším případě v kombinaci balíky + cargo. Takže už jen odjezd s balíkovým návěsem na "přeprah" s Ostravou, byl korunován zastávkou na cargo depu a doložení 14 palet zboží. Při té příležitosti jsem skladníkům nadhodil, že bych potřeboval být brzo doma. Jen se usmáli a prohlásili, ať na to klidně zapomenu, že je spousta zboží a určitě někam pojedu. Byl z toho výlet do Liberce. Než jsem se stačil otočit na Humpolec, bylo naloženo. Ještě před odjezdem jsem zkusil Berušku nastartovat, podařilo se na první pokus. Do Liberce je to 1,5 hod. cesty. Hned za Prahou mrzlo až fuj -13°C. Ale v Liberci bylo tepleji než v Praze. V 9 hod. jsem byl zpět v Praze a hned jsem jel do servisu. Taťka tam za mnou přijel, kdyby náhodou auto zůstalo v opravě. Vylíčil jsem jim co auto trápí a shodli jsme se, že je to čidlo klikové hřídele. Čidlo bylo vyměněno a teď už jen budu doufat, že "diagnóza" byla správná. Zatím to vypadá, že ano.

Posted via email from Jirkova vývěska

4.1.10

A jede se do práce

Po 1,5 týdnu dnes do práce. Tedy za chvíli. Je 21:25 hod. a já se chystám v novém roce do práce. Od soboty mě zlobí autínko. Už 2x jsem jej musel startovat přes kabely. A to jsem se minulý týden "smál" dvěma pánům, kteří toto dělali dvě rána po sobě. Přes poledne jsem strávil na internetu přes 3 hodiny, jestli se mi podaří zjistit, copak se autínku děje. Podle informaci na serveru Corsa Clubu, to vypadá na špatné čidlo na klikové hřídeli. Ráno jsem objednaný k panu doktorovi, přes auta. Rozumí své profesi, jako asi málokdo, tak snad budeme moudřejší. Pro jistotu chodím Berušku preventivně startovat. Zatím to vypadá, že ji vadí delší stání.

Tak uvidíme zítra

Posted via email from Jirkova vývěska

3.1.10

Konec Vánočních prázdnin

Densovi dnes končí Vánoční prázdniny, mě 1,5 týdne volna. Ivča byla v práci skoro každý den a Romča měl své směny. Přežili jsme Vánoce, Silvestr, všechny události a návštěvy, které jsme absolvovali ve zdraví a teď už nás čekají jen a jen samé povinnosti. Pracovní i mimopracovní. Některé lepší, jiné horší. Ale nedá se nic dělat, musíme je absolvovat a přežít. Život jde dál svým stálým tempem, který nelze ovlivnit. Nebo jde?

Posted via email from Jirkova vývěska

2.1.10

Autínko nejede

To nám ten rok hezky začíná. Včera jel Denis do Palace Cinema - Letňany na film 2012. Domluvili jsme se, že ho po představení vyzvednu. Večer skočím do auta, otočím klíčkem, startér točí a jinak nic. Točí, točí, motor nenaskakuje. Zkouším různé fičury, ale nic nepomáhá. Sice začalo mrznout, ale "Beruška" naskočila i ve větších mrazech. Několik dní před tím pršelo, že by svíčky? Došel jsem domu pro náhradní a vyměnil je. Pokouším se nastartovat a stále nic. Točil jsem tak dlouho, až jsem vytloukl baterku. Ve 21 hod., po tmě a zimě jsem se jal vyndat baterku. U Corsy je to zážitek, ale podařilo se. Ruce jsem měl zkřehlé, že jsem necítil šroubky v prstech, když jsem skládal auto dohromady. Baterka si přes noc v teple odpočala a půjdu zjistit, jestli to pomohlo. Ach jo!

Posted via email from Jirkova vývěska

1.1.10

Podzim, zima

Jsem s Bubakem venku, na prvni novorocni prochazce a vypada to, ze je podzim a ne zima. Mlha, zbytky snehu, ktere jeste vcera misty byly, jsou fuc. Jsou slyset i ptacci, jak stebetaji. Chudak priroda trpi rozmary pocasi. Jako kluk pamatuji, ze touto dobou, vsude byl snih, mrzlo a my jsme sankovali, bobovali, klouzali se a koulovali se. Dnes? Dnes uz na to jen muzeme vzpominat. Zima ta zrejme teprve prijde. Ale mozna, ze uz take ne. Treba prijde jaro, i to se muze stat. A my budeme radi, za tech 14 dni snehu a mrazu, z poloviny prosince. Chudak priroda, trpi a trpet bude. A pak budeme trpet my lide, az nam to zacne vracet. V podobe veder, kdyz ma byt zima, zaplav a dalsich jevu, jimz budeme rikat rozmary pocasi.

Posted via email from Jirkova vývěska