PF2011

Do Nového roku přejeme se Zajdou všem mnoho štěstí, zdraví a úsměvu.

Třídenní trápení žlučníků

Je po Vánocích. Je konec třídenních potravních orgií. Bramborové saláty, kapři, řízky, filata, obložené chlebíčky, mísy a další sváteční pochutiny jsou snědeny. Sváteční nádobí je umyto a uschováno na další slavnostní příležitost.

Sami to znáte. Na každé návštěvě a že jich přes Vánoce absolvujeme nespočet, jsme hoštěni. Jedna dobrota střídá druhou. A další a další. Hory jídla neberou konce. Hospodyňky se předhánějí, která má lepší salát, lepší cukroví. Čím více druhů cukroví, tím lépe. Od každého musíte ochutnat. Jestli ne, smrtelně urazíte hostitele. A může se stát, že příští rok nebude pozváni k ochutnávce nového druhu cukroví.

Abyste hospodyňkám udělali radost, papáte a papáte. Postupem času bříško začíná bolet. Vejde se do něho méně a méně. Toaletu navštěvujete častěji a častěji. Pak již se do bříška nic nevejde. Mezi žebry a játry to začíná tlačit a bolet. V ústech začíná být hořko. Žlučníkový záchvat se  blíží!

Někteří musejí vyhledat lékařskou pomoc. Druzí si vystačí s obyčejnou dietou. Ale všichni svorně slibují, že příště už to tak nedopadne. Ale dost. Už je po Vánocích, po jídelních a cukrovinkových orgií, žlučníky se nám začínají uklidňovat.

Naše žlučníky teď budou mít necelý týden času, aby se částečně zregenerovaly. Pak totiž přijde Silvestr a místo potravy, je budeme zatěžovat litry nápojů. Jak alkoholických, tak i nealkoholických.

Sněží, sněží a sněží

Poletuje vločka,
Vyvaluje očka.
Kam to spadla?
Kde to je?
Kde do jara zůstane?

Až projede sypač,
Bílých vloček lapač,
Zůstane jen mokrá zem,
Rozplyne se vločky sen.

Sníh se sype dál a dál,
Že se řidič nenadál.
Brzda, spojka, auto klouže,
Otáčí se, vprostřed louže.
Voda není, je to led,
Neštěstí je tady hned.

Tak už dosti strašení,
Čtenáři mí vážení.
Jdeme spáti, ráno zas,
Překvapí nás vločky, mráz.

Pražský okruh - kolaps

Nad Pražským okruhem začíná vykukovat sluníčko. To je ale asi tak všechno, co se tu, směrem na Plzeň, za poslední dvě hodiny změnilo. A to od chvíle, co jsem se zastavil před uzavřeným Cholupickým tunelem.

Na Brno to není o nic veselejší, také už jsou tunely uzavřené. U sjezdu na Jesenici je velká nehoda několika osobních a nákladních aut.

Směrem na Plzeň, u sjezdu na Ořech, to blokují dva kamiony. Snad by to mělo být průjezdné přes Ořech, ale co je mi to tady platné.

Večer se všichni dovíme, že za kolaps dopravy na Pražském okruhu mohou kamiony. Ale, že tu od noci neprojel ani jeden sypač, to už bude ze strategických důvodů zamlčeno. Sám jsem se o tom přesvědčil. Led a led na silnici.

Když jsem jel ráno do práce, skrz Prahu, byly silnice chemicky ošetřené. Jak je to možné? To nikoho odpovědného nenapadne, že když sněží uvnitř Prahy, že bude sníh i v okolí Prahy?

Za tento neutěšený stav nemohou řidiči posypových vozů. To jsou malí páni, jako my, ostatní řidiči. Jedou tam, kam je dispečer pošle. Jejich práce je nevděčná. Vždy se najde nespokojený křikloun. Já je naopak obdivuji.

Celý minulý týden jsem jezdil po sněhu a ledu, ale nikde nebyla žádná silnice uzavřena.

Před dvěma týdny jsem kvůli nesjízdnosti silnice stál pět hodin. Kde? Na Pražském okruhu. Asi o dvěstě metrů dál než stojím teď. Ano, na skoro stejném místě. Tehdy to bylo v noci. Dnes je to od rána.

Je to náhoda?

Předvánoční IKEA

Byl jsem dnes s manželkou a její kolegyní v IKEA Černý Most na předvánočních nákupech. Povím vám, co tam se odehrává, to jsou dramata. Úplně jako ten pořad na Primě - Soukromá dramata.

Každý si tam jde tvrdě za svým. Proráží si cestu lokty, i jinými částmi těla. Dokud nedosáhne na své zboží, jede jako buldozer.
IKEA opravdu nabízí zboží všeho druhu do domácnosti i kanceláře. Pro malé i velké. A podle toho to tam vypadá.

Chvílemi jsem si připadal jak u nás v Penny. Ulička jen na projetí nákupním vozíkem. A v tom jsem našel zálibu. V takových místech jsem se rád zastavoval. Prohlížel jsem zboží, které se mi ani trochu nelíbilo, ani bych si ho nekoupil. Ale bavila mě ta fronta za mnou.

Ano, je to škodolibé, ale člověk se musí nějak zabavit na místě, kde z téměř každého návštěvníka čiší nákupní horečka.

Nakonec to ani netrvalo tak dlouho, jak to na začátku vypadalo.

V IKEe jsem byl všeho všudy dvakrát. Jednou v létě, kdy bylo neskutečné vedro a teď v zimě. V obojím případě to byl příjemný únik před venkovním počasí.